lex.One
Okresní soudRozsudekČíslo jednací: 7 C 150/2026-35Soud: Okresní soudAutor: Mgr. Jana IvánkováDatum vydání: 2026-07-23Datum zveřejnění: 2026-08-13Identifikátor ECLI: ECLI:CZ:OSKM:2026:7.C.150.2026.1Graf vazeb →

7 C 150/2026-35

neplatnost právního jednánínáklady řízeníbezdůvodné obohacenílhůtysmlouva o úvěrunáhrada nákladůpostoupení pohledávky

Předmět řízení

zaplacení 17 690 Kč s příslušenstvím

Plný text rozhodnutí

1.Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 17 690 Kč s příslušenstvím jako postoupené pohledávky z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno], uzavřené mezi společností [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] (dále jen „původní věřitelka“), a žalovaným dne [anonymizováno], na základě, které vyplatila původní věřitelka na bankovní účet žalovaného č. [anonymizováno] 10 000 Kč a poskytla jej na dobu neurčitou. Smluvní strany sjednaly úrok z úvěru 40 % měsíčně. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou úvěru, ačkoli byl opakovaně upomínán. Následně původní věřitelka oznámila žalovanému zesplatnění celého úvěru ke dni [anonymizováno]. Žalobkyně získala pohledávku dvojím postoupením a předžalobní upomínku odeslala žalovanému dne [anonymizováno]. Ke zkoumání majetkových poměrů žalovaného před sjednáním úvěru nebylo tvrzeno ničeho konkrétního, žalobkyně sama v návrhu operovala s možností posouzení nároku z titulu bezdůvodného obohacení. Kromě jistiny a úroku (celkem 14 000 Kč) s úrokem z prodlení se žalobkyně domáhá úhrady smluvní pokuty ve výši 3 690 Kč.
2.Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 69 a vz. 73 bylo žalovanému doručeno do jeho datové schránky v souladu s § 45 odst. 2 ve spojení s § 46 odst. 1 OSŘ a s § 47 odst. 1 OSŘ, občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).
3.Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [anonymizováno], č. j. [anonymizováno] (vz. 73) vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud žalovaného poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 OSŘ předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a OSŘ Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a OSŘ Žalovaný se nevyjádřil. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 OSŘ, bez nařízení jednání.
4.Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Původní věřitelka s žalovaným si potvrdili dne [anonymizováno] prostředky dálkové komunikace Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] (č. l. 10+všeobecné obchodní podmínky 11-15), na základě které obdržel žalovaný téhož dne na svůj bankovní účet č. [anonymizováno] pod VS [anonymizováno] (č. l. 16), za který se zavázal měsíčně hradit úrok ve sjednané výši 40 % měsíčně (RPSN 5 513,36 %); žalovaný měl splácet 1x měsíčně úrok přirostlý za uplynulé období, samotná jistina úvěru byla splatná nejpozději při ukončení smlouvy. Smlouvou byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a za období od vzniku prodlení do data odeslání předžalobní výzvy ([anonymizováno]-[anonymizováno]) činí 3 690 Kč. Dopisem ze dne [anonymizováno] oznámila původní věřitelka žalovanému zesplatnění úvěru k témuž dni (č. l. 21). Smlouvou ze dne [anonymizováno] postoupila původní věřitelka pohledávku za žalovaným žalobkyni (č. l. 17-20), což žalovanému oznámila dopisem ze dne [anonymizováno] (č. l. 22v), odeslaným dne [anonymizováno] spolu s předžalobní výzvou žalobkyně (č. l. 22,23).
5.Podle ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/20120 Sb. občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
6.Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Vůlí smluvních stran bylo uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zák. č. 257/2016 Sb.“), a podpůrně zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).
7.Úvěrovou smlouvu však soud shledal absolutně neplatnou, neboť žalobkyně neprokázala, že by původní věřitelka před poskytnutím financí žalovanému jakkoli ověřovala jeho úvěruschopnost (k jeho majetkovým poměrům netvrdila ani nedokládala ničeho konkrétního) ve smyslu § 86 a § 87 zák. č. 257/2016 Sb. Nadto by byla úvěrová smlouva s odkazem na § 547, § 580 a § 588 věty první o. z., podle kterých soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, neplatná i pro nepřiměřenost sjednaného příslušenství, které více než pětisetnásobně překračuje běžnou míru RPSN bankovních úvěrů pohybující se okolo 10 %.
8.Žalovaný nárok je tedy nutno posoudit jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 odst. 1 OZ Je prokázáno, že původní věřitelka poskytla žalovanému na jeho bankovní účet 10 000 Kč; podle tvrzení žalobkyně, z něhož soud pro nečinnost žalovaného vychází, žalovaný nevrátil ničeho ani původní věřitelce, ani žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena. Soud proto uložil žalovanému, aby uhradil žalobkyni částku 10 000 Kč, tj. dosud nesplacenou jistinu, z titulu bezdůvodného obohacení dle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru a podpůrně také dle § 2991 odst. 1 OZ, a to včetně úroku z prodlení dle § 1970 OZ a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok I. tohoto rozhodnutí.
9.Vzhledem k absolutní neplatnosti stranami sjednané smlouvy o úvěru nebylo platně sjednáno žádné příslušenství ani smluvní pokuta, ve zbytku proto soud žalobu zamítl. Výrok II. tohoto rozhodnutí.
10.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 OSŘ tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná pouze částečně, a to co do jistiny s úrokem z prodlení, nárok na náhradu nákladů řízení představující zaplacený soudní poplatek v částce 1 000 Kč. Výrok III. tohoto rozhodnutí.
11.Podle ust. § 149 odst. 1 OSŘ, zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.
12.Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 OSŘ, když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.
CZ Rozhodnutív0.1.0