Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Marianem Babicem ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátem [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalovanému: město Vratimov, IČO 00297372 sídlem Frýdecká 853/57, 739 32 Vratimov zastoupený advokátkou [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
o 220 244,50 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 220 244,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 220 244,50 Kč od 04.10.2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 73 164 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 220 244,50 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že účastnící uzavřeli dne 03.06.2024 smlouvu o dílo, spočívající v rekonstrukci sportoviště u ZŠ [anonymizováno]. Provedené práce žalobkyně vyúčtovala fakturou č. [anonymizováno] na částku 618 293,88 Kč vč. DPH, splatnou dne 10.10.2024 a fakturou č. [anonymizováno] na částku 2 247 065,74 Kč, splatnou dne 19.12.2024. Žalovaný uhradil fakturu č. [anonymizováno] zcela a na fakturu č. [anonymizováno] zaplatil 2 022 359,17 Kč. Zbývající část ceny díla ve výši 224 706,57 Kč žalovaný zadržel jako pozastávku do odstranění vad, uvedených v protokolu o převzetí dokončeného díla. K odstranění těchto vad došlo nejpozději 03.09.2025 a pozastávka se tak stala splatnou dne 03.10.2025. Žalovaný však z pozastávky uhradil pouze 4 462,07 Kč. Zbývající část žalovaný nezaplatil ani po zaslání předžalobní výzvy.
2.Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal. Poukázal na to, že žalobkyně byla od počátku v prodlení s postupem prací a byla na tuto skutečnost žalovaným opakovaně upozorňována. Žalobkyně nedodržela dohodnutý termín pro zhotovení díla - do 23.08.2024, a v tomto termínu žalovaného ani neupozornila na případné vady projektu. Na údajné vady projektové dokumentace upozornila žalobkyně žalovaného teprve přípisem ze dne 08.10.2024. Dílo v rozsahu původní smlouvy bylo převzato na základě zápisu o předání a převzetí dokončeného předmětu díla dne 22.10.2024. Dodatkem č. [anonymizováno] ze dne 30.10.2024 sice došlo k doplnění předmětu díla a ke změně ceny díla, která byla zvýšena o částku 165 620,84 Kč bez DPH, ale původní termín dokončení díla do 23.08.2024 byl dohodou účastníků prodloužen s ohledem na rozsah víceprací pouze do 02.09.2024. Žalovaný proto žalobkyni vyúčtoval smluvní pokutu ve výši 0,20 % z ceny díla ve výši 2 368 065,80 Kč bez DPH, a to za 50 dnů prodlení s předáním díla, přičemž dle rozhodnutí rady města byla z vypočtené částky smluvní pokuty vymáhána pouze část ve výši 220 244,50 Kč. Vyúčtovanou smluvní pokutu následně žalovaný započetl proti nároku žalobkyně na zaplacení pozastávky ve výši 224 706,57 Kč a rozdíl ve výši 4 462,07 Kč žalobkyni uhradil.
3.Žalobkyně na procesní obranu žalovaného reagovala tak, že nárok na smluvní pokutu, kterou žalovaný započetl proti nároku žalobkyně na zaplacení ceny díla, neuznává a započtení považuje za neplatné. Podle názoru žalobkyně nebyla smluvní pokuta sjednána platně. Poukázala na to, že podle Čl. XIII odst. 1 smlouvy je smluvní pokutou sankcionováno „prodlení z předání díla“, které nelze zaměňovat s pojmem „prodlení s předáním díla“. Navíc smlouva stanovuje pouze termín dokončení díla, nikoliv termín jeho předání. Dokončení a předání díla jsou přitom samostatnými částmi procesu provedení díla. Termíny uvedené ve smlouvě byly sjednány jako „předpokládané“ a nebyly tudíž závazné. V průběhu realizace díla byly navíc řešeny vady žalovaným předložené zjednodušené projektové dokumentace a žalovaným vyžádané změny díla, v důsledku kterých žalobkyně nemohla realizovat v předpokládaném termínu dokončení. Žalobkyně také namítla rozpor nároku na smluvní pokutu s dobrými mravy a navrhla její moderaci. Současně žalobkyně namítla, že pohledávka žalovaného na zaplacení smluvní pokuty je nezpůsobilá k započtení, jelikož se jedná o pohledávku nejistou; žalobkyně i z tohoto důvodu namítla neplatnost započtení.
4.Účastníci učinili nesporným, že:
- účastníci uzavřeli dne 06.03.2024 smlouvu o dílo, podle které měl žalovaný za provedení díla zaplatit žalobkyni cenu ve výši 2 664 958,40 Kč vč. DPH,
- dílo bylo předáno žalovanému dne 22.10.2024, který jej převzal s nedodělky,
- dne 03.09.2025 žalobkyně odstranila vytknuté vady a nedodělky díla,
- dne 30.10.2024 účastníci uzavřeli dodatek č. [anonymizováno] ke smlouvě o dílo, kterým byla cena díla zvýšena na 2 865 359,62 Kč vč. DPH,
- žalobkyně vyúčtovala žalovanému cenu díla v částce 618 293,88 Kč vč. DPH fakturou č. [anonymizováno] splatnou dne 10.10.2024 a v částce 2 247 065,74 Kč vč. DPH fakturou č. [anonymizováno] splatnou dne 19.12.2024,
- žalovaný zaplatil žalobkyni na fakturu č. [anonymizováno] částku 618 293,88 Kč a na fakturu č. [anonymizováno] částky 2 022 359,17 Kč a 4 462,07 Kč,
- žalovaný vyúčtoval dne 06.12.2024 smluvní pokutu za prodlení s předáním díla ve výši 220 244,50 Kč a následně dne 08.09.2025 provedl započtení nároku na smluvní pokutu proti nárokům žalobkyně na zaplacení ceny díla.
5.Mezi účastníky tak nebylo sporu o tom, že žalobkyně dílo provedla a vznikl jí nárok na zaplacení jeho ceny; předmětem sporu byla pouze otázka prodlení žalobkyně s dokončením, resp. s předáním díla a potažmo důvodnost nároku žalovaného na zaplacení smluvní pokuty.
6.Podle § 2586 odst. 1 OZ, občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. 7.Podle § 2604 OZ je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno. 8.Podle § 2610 OZ právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení. 9.Podle § 1987 OZ jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. 10.Soud aplikoval na projednávanou věc citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok je důvodný.
11.Jak bylo rekapitulováno výše, žalovaný v řízení nerozporoval, že žalobkyně pro něj provedla ujednané dílo a že žalovanému vznikl nárok na zaplacení ceny díla v celkové výši 2 865 359,62 Kč vč. DPH, na který žalovaný zaplatil celkem 2 645 115,12 Kč. Žalovaný se bránil pouze tím, že v důsledku prodlení žalobkyně s předáním díla vznikl žalovanému nárok na smluvní pokutu, který žalovaný započetl proti nároku žalobkyně na zaplacení zbývající části díla ve výši 220 244,50 Kč. S ohledem na žalobkyní vznesenou námitku neplatnosti započtení se soud zabýval otázkou, jestli pohledávka žalovaného je způsobilá k započtení.
12.Při řešení této otázky soud vycházel ze závěrů, vyslovených v rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 09.09.2020, sp. zn. nsoud/31_Cdo_684_2020 (R 37/2021), podle kterého je nejistou nebo neurčitou ve smyslu § 1987 odst. 2 OZ zpravidla pohledávka, která je co do základu a (nebo) výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši pohledávky užité k započtení. Za nejistou či neurčitou přitom nelze pohledávku považovat pouze proto, že ji dlužník neuznává (odmítá uhradit) nebo že je sporná (nejednoznačná) její právní kvalifikace; musí zde být objektivní nejistota, zda pohledávka vznikla a z jakého důvodu, popř. zda je splatná, kdo je jejím věřitelem či dlužníkem, jaká je její výše apod. S ohledem na smysl a účel § 1987 odst. 2 OZ je pak zásadně nutné míru nejistoty ohledně aktivní pohledávky posuzovat relativně, ve vztahu k pohledávce pasivní; za nejistou či neurčitou lze aktivní pohledávku považovat zpravidla toliko tehdy, je-li míra nejistoty ohledně ní vyšší, než je tomu v případě pasivní pohledávky. Současně platí, že výklad § 1987 odst. 2 OZ nesmí bránit poctivému a spravedlivému uspořádání vztahů mezi dotčenými stranami (§ 2 OZ). Vychází-li obě pohledávky (aktivní i pasivní) ze stejného právního vztahu (založeného např. stejnou smlouvou uzavřenou mezi stranami), nelze přehlížet, že proti právu věřitele pasivní pohledávky na její uhrazení zde stojí právo dlužníka (a věřitele aktivní pohledávky) na to, aby dříve, než bude nucen uhradit svůj dluh (plnit na pasivní pohledávku), byly spravedlivě posouzeny i širší souvislosti, za kterých vznikl (okolnosti celého vztahu). Vznikne-li z téhož vztahu více vzájemných pohledávek, odpovídá zpravidla rozumnému (spravedlivému) uspořádání poměrů mezi stranami, aby tyto pohledávky byly vzájemně započitatelné. Naopak, aktivní (k započtení použita) pohledávka zpravidla nebude způsobilá k započtení tehdy, jeví-li se jako objektivně sporná, tj. má-li žalobce proti této pohledávce relevantní věcné argumenty a vyžaduje-li zjištění (prokázání) této pohledávky co do důvodu nebo výše rozsáhlejší či složitější dokazování, jež by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné (pasivní) pohledávce. V úvahu je přitom třeba vzít i stav řízení v okamžiku, kdy byla námitka započtení vznesena. 13.V posuzované věci svědčí ve prospěch započitatelnosti vzájemných pohledávek účastníků skutečnost, že obě pohledávky vznikly ze stejného smluvního vztahu, přičemž žalovaný uplatnil námitku započtení v samém počátku soudního řízení (resp. zápočet provedl ještě před jeho zahájením, v reakci na vyúčtování ceny díla). Naproti tomu proti započitatelnosti pohledávek hovoří to, že zatímco pasivní pohledávka žalobkyně je zcela nesporná a v řízení k ní není potřeba provádět prakticky žádné dokazování; proti aktivní pohledávce žalovaného má žalobkyně řadu výhrad, které rovněž formulovala již před zahájením soudního řízení a následně je zopakovala i v rámci svých procesních podání. Žalobkyně se neomezuje pouze na konstatování, že se započtením nesouhlasí, ale uvádí konkrétní námitky, spočívající zejména v tom, že ujednání o smluvní pokutě je neurčité, namítá vady projektové dokumentace, dodatečné změny v předmětu díla a jejich vliv na tvrzené prodlení s předáním díla. Tyto námitky přitom nejsou zjevně bezdůvodné, když žalobkyni je třeba dát zapravdu minimálně v tom, že ujednání smlouvy o dílo jsou vnitřně rozporná potud, že smlouva stanovuje pouze předpokládaný termín dokončení díla (čl. IV odst. 3 smlouvy), avšak smluvní pokutu váže na prodlení s předáním díla (čl. XIII odst. 1). Tento rozpor nemá bez dalšího za následek neplatnost ujednání o smluvní pokutě; v řízení by však bylo nutné pokusit se o jeho odstranění zjištěním a výkladem skutečné vůle smluvních stran (srov. nsoud/33_Cdo_99_2020), což by bezpochyby vyžadovalo rozsáhlejší dokazování. Další dokazování by bylo nutné provádět k otázce tvrzených vad projektové dokumentace, vyžádaných změn v předmětu díla a potažmo vlivu těchto okolností na termín provedení díla. O tom, že potřebné dokazování by bylo poměrně rozsáhlé ostatně svědčí i důkazní návrhy účastníků, kteří již v počátku řízení navrhli k prokázání sporných skutečností celou řadu listin (včetně zadávací dokumentace, zápisů z kontrolních dní, stavebního deníku, atd.), výslech několika svědků a vypracování znaleckého posudku. 14.S ohledem na popsaný výrazný nepoměr v míře nejistoty, která panuje ohledně existence pohledávek jednotlivých účastníků a s tím spojený nepoměr v rozsahu potřebného dokazování, se soud přiklonil k názoru, že pohledávka žalovaného není způsobilá k započtení proti žalobou uplatněné pohledávce žalobkyně. Jelikož žalobkyně nezpůsobilost zápočtu namítla, shledal soud započtení neplatným a za situace, kdy žalovaný jinou obranu proti uplatněnému nároku nevznesl, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Tím pochopitelně není dotčena možnost žalovaného domáhat se nároku na zaplacení smluvní pokuty v samostatném řízení.
15.Žalovaná částka odpovídá tzv. pozastávce, tedy části ceny díla, jejíž úhradu byl žalovaný podle čl. VI odst. 3 smlouvy oprávněn zadržet k zajištění svých smluvních nároků. Tato část ceny díla se stala splatnou uplynutím 30 dnů od odstranění vad díla, uvedených v zápisu o převzetí dokončeného díla. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně vytknuté vady díla odstranila dne 03.09.2025 a nárok na zaplacení žalované částky se tak stal splatným 03.10.2025. Jelikož žalovaný dlužnou částku ve lhůtě splatnosti neuhradil, zavázal jej soud rovněž k zaplacení úroku z prodlení za dobu od 04.10.2025 do zaplacení, a to ve výši 11,5 % ročně, jak stanovuje nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
16.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ, občanský soudní řád tak, že procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu odměny advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“). za 4 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, žaloba, vyjádření ze dne 08.04.2026 a účast u soudního jednání) při sazbě 9 220 Kč za jeden úkon (§ 7 a. t.) a za 1 úkon právní služby podle § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) při sazbě 4 610 Kč. Dále byla žalobkyni přiznána náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a.t. ve výši 2 250 Kč (5x 450 Kč), náhrada jízdného za jednu zpáteční cestu k soudnímu jednání na trase Plzeň – Frýdek-Místek (927 km) při spotřebě 5,2 l nafty na 100 km a ceně PHM dle příslušné vyhlášky, tedy ve výši 7 114 Kč, související náhradu za promeškaný čas ve výši 3 000 Kč (za 20 půl hodin po 150 Kč), 21 % DPH (počítáno ze základu 53 854 Kč) ve výši 11 310 Kč a náhradu soudního poplatku ve výši 8 000 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvního stupně tak činí 73 164 Kč. Oproti předloženému vyúčtování soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů na ubytování právního zástupce ve výši 2 080 Kč. Právě s ohledem na vzdálenost sídla právního zástupce žalobkyně bylo ústní jednání nařízeno až od 13:00 hod., takže náklady na jeho ubytování (navíc v jiném městě, vzdáleném 100 km od místa soudu) soud vyhodnotil jako neúčelné. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku.
Nebude-li splněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat exekucí podle zák. č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, případně výkonem rozhodnutí podle části šesté zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.