Okresní soud v Blansku rozhodl soudkyní Mgr. Gabrielou Štumpovou ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátkou [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalovanému: [anonymizováno], narozený [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
o zaplacení [anonymizováno] Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [anonymizováno] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ohledně částky [anonymizováno] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do [anonymizováno] zaplacení a ve výši 0,5 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [anonymizováno], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně [anonymizováno].
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobkyně se žalobou ze dne [anonymizováno] po žalovaném domáhala zaplacení částky [anonymizováno] se zákonným úrokem z prodlení od [anonymizováno] do zaplacení z titulu smlouvy o úvěru. Žalobkyně v žalobě uvedla, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [anonymizováno] mezi ní (jako postupníkem a novým věřitelem) a společností [anonymizováno], se [anonymizováno], IČO: [anonymizováno] (jako původním věřitelem a postupitelem). Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne [anonymizováno] smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši [anonymizováno], jehož splatnost společně s úrokem [anonymizováno] nastala dne [anonymizováno]. Žalovaný požádal o úvěr prostřednictvím webové stránky www.[anonymizováno].cz, na které si vybral dostupné parametry – výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Následně se seznámil s veškerými poplatky za poskytnutí úvěru a úroky spojenými s požadovaným úvěrem. Dále žalovaný vyplnil registrační formulář, kde napsal své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Poté byl žalovaný obeznámen s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními, plynoucími z uzavření smlouvy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy vůči původnímu věřiteli. Jako variabilní symbol, který identifikoval veškeré vzájemné platby mezi stranami bylo dohodnuto číslo smlouvy. Po přijetí verifikační platby žalovaný doplnil zbývající údaje, kterými byly mimo jiné číslo občanského průkazu, název bankovní instituce, u které měl vedený peněžní účet a trvalé bydliště. Žalovaný shora uvedenými kroky uzavřel s původním věřitelem smlouvu o úvěru. Původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne [anonymizováno] převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného [anonymizováno], pod variabilním symbolem [anonymizováno]. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i právním zástupcem žalobkyně, přesto nebyl dluh uhrazen.
2.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3.Z jednání dne [anonymizováno] se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití § 101 odst. 3 OSŘ, občanského soudního řádu (o. s. ř.), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4.Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Dle listiny označené jako Smlouva o úvěru č. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] se právní předchůdkyně žalobkyně [anonymizováno] měla zavázat poskytnout žalovanému úvěr ve výši 12 000 a žalovaný měl mít povinnost tuto částku včetně smluvního úroku ve výši [anonymizováno] (zápůjční úroková sazba byla sjednána na 279,83 % ročně) splatit v termínu do [anonymizováno]. Listina však neobsahuje žádný podpis, když v závěru smlouvy je pouze napsáno: „datum a čas odeslání potvrzovacího kódu klientovi: [anonymizováno] 15:35:59; telefonní číslo [anonymizováno] které byl kód zaslán: [anonymizováno]; e-mailová adresa, na kterou byl kód zaslán: [anonymizováno]; datum a čas potvrzení návrhu smlouvy klientem pomocí kódu: [anonymizováno] 15:36:21; datum [anonymizováno]; klient: [anonymizováno]; věřitel: [anonymizováno]“ Z předloženého elektronického dokumentu tedy nevyplývá, že to byl právě žalovaný, kdo projevil svou vůli být vázán předmětnou smlouvou. Žalobkyně ani nedoložila tvrzený způsob podepsání smlouvy. K prokázání těchto tvrzení by zřejmě bylo nutné provést důkaz elektronickým systémem, kde by byla zachycena posloupnost všech zmíněných úkonů. Elektronický systém však jako důkaz navržen nebyl. Žalobkyně tak nepředložila dostatečné důkazy svědčící o tom, že by smlouva byla uzavřena.
5.Dle sdělení [anonymizováno]. byla dne [anonymizováno] připsána na účet žalovaného č. [anonymizováno] částka [anonymizováno].
6.Z výpisu z účtu [anonymizováno] bylo zjištěno, že na účet žalovaného č. [anonymizováno] byla dne [anonymizováno] odeslána platba [anonymizováno] pod [anonymizováno], což vyplývá i z potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. [anonymizováno] společnosti [anonymizováno]
7.Z výpisu z účtu [anonymizováno] bylo zjištěno, že z účtu žalovaného č. [anonymizováno] byla dne [anonymizováno] připsána na účet banky částka [anonymizováno] pod [anonymizováno].
8.Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [anonymizováno] (včetně Dodatku č. [anonymizováno] a seznamu postoupených pohledávek) byla pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovaným postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [anonymizováno].
9.Původní věřitel vyzýval žalovaného k úhradě dluhu upomínkami ze dne [anonymizováno] a dne [anonymizováno].
10.Z předžalobní výzvy ze dne [anonymizováno] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu ve výši [anonymizováno] (17 686,25 jistina + [anonymizováno] náklady právního zastoupení) nejpozději do 3 dnů, dle potvrzení společnosti ZPC [anonymizováno]. byla zásilka odeslána dne [anonymizováno].
11.Podle § 101 odst. 1 OSŘ jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí. 12.V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že tvrzená smlouva o úvěru byla žalovaným podepsána.
13.Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 OSŘ, neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla žalovaným podepsána. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 OSŘ s ohledem na jejího omluvenou absenci u jednání. 14.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 1879 OZ, občanského zákoníku (o. z.), může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 OZ s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalovanému, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována. 15.Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 OZ lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. 16.Podle § 546 OZ lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Podle § 561 OZ se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 OZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 17.Podle § 1824 a násl. o. z. zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.
18.Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29.01.2009, sp. zn. nsoud/30_Cdo_1230_2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky. 19.Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaný smlouvu podepsal, tedy k ní připojil svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu.
20.V daném případě však z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaný se smlouvou vyjádřil souhlas připojením svého podpisu. Proto není možné uzavřít, že by žalovaný byl smlouvou vázán. V daném případě tedy nebylo v řízení prokázáno, že by účastníci uzavřeli tvrzenou smlouvu o úvěru, proto účastníkům z této smlouvy nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti.
21.Pokud právní předchůdce žalobkyně za této situace ve prospěch žalovaného poskytl plnění ve výši [anonymizováno], je nutné to posuzovat jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 OZ). Žalovanému proto vznikla povinnost vydat vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením (§ 3000 OZ), tedy povinnost zaplatit žalobkyni částku [anonymizováno]. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto svou povinnost v plném rozsahu nesplnil, uložil mu ji soud rozsudkem. 22.Také pokud se týká požadovaných úroků z prodlení, je žaloba důvodná pouze částečně. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 OZ může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 23.Vzhledem k tomu, že splatnost předmětné pohledávky nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§ 1958 odst. 2 OZ), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dopisem ze dne [anonymizováno] odeslaným dne [anonymizováno], oznamujícím současně postoupení pohledávky. 24.Soud proto uložil žalovanému výrokem I. tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni nesplacenou část jistiny [anonymizováno] včetně zákonného úroku z prodlení podle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., ve výši 11,5 % p. a. z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] (když v prodlení se žalovaný ocitl v den následující po uplynutí lhůty stanovené v dopise žalobkyně ze dne [anonymizováno] odeslaném dne [anonymizováno]) do zaplacení. 25.Co do úroku z prodlení za dobu dřívější soud žalobu zamítl. Také pokud jde o požadovaný smluvní úrok, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, neboť z neplatné smlouvy nemohou účastníkům vyplývat žádná práva ani povinnosti.
26.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 OSŘ tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [anonymizováno], přičemž tato částka představuje 54,38 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 77,19 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 22,81 %) – soud kapitalizoval požadované úroky z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku, přičemž celkový předmět řízení činil [anonymizováno] (z toho [anonymizováno] jistina + [anonymizováno] kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od [anonymizováno] do [anonymizováno]) a žalobkyně byla úspěšná co do částky [anonymizováno] ([anonymizováno] jistina + [anonymizováno] kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od [anonymizováno] do [anonymizováno]). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [anonymizováno] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, účinného od [anonymizováno] (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [anonymizováno] sestávající z částky [anonymizováno] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [anonymizováno] dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [anonymizováno] ve výši [anonymizováno]. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí (exekuce) u soudu.