lex.One
Okresní soudRozsudekČíslo jednací: 10 C 46/2026-58Soud: Okresní soudAutor: Mgr. Lenka PastorováDatum vydání: 2026-09-22Datum zveřejnění: 2026-11-02Identifikátor ECLI: ECLI:CZ:OSZL:2026:10.C.46.2026.1Graf vazeb →

10 C 46/2026-58

náklady řízeníbezdůvodné obohaceníneplatnost smlouvylhůtyvýživnésmlouva o úvěrunáhrada nákladůsrážky ze mzdy

Předmět řízení

zaplacení 952 912,73 Kč s příslušenstvím

Plný text rozhodnutí

1.Žalobkyně se svou žalobou ze dne [anonymizováno] a jejím doplněním domáhala na žalované zaplacení částky [anonymizováno] s kapitalizovaným úrokem ve výši [anonymizováno], kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno], úrokem ve výši 6,39 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že po předchozím zkoumání úvěruschopnosti žalované, při kterém nebyla žalobkyní zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila, žalobkyně dne [anonymizováno] uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru [anonymizováno] a o stavebním spoření s účtem [anonymizováno], na jejímž základě zřídila a vedla žalované účet stavebního spoření a poskytla jí peněžní prostředky ve výši [anonymizováno] za účelem změny, údržby domu nebo bytu. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [anonymizováno] vždy nejpozději do 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci čerpání úvěru, přičemž každou splátkou se zavázala splácet jak jistinu úvěru, tak i úrok ve výši 6,39 % ročně, úroky z prodlení, ujednané poplatky, smluvní pokuty a náklady a další služby spojené s vedením účtu o stavebním spoření a poskytnutím úvěru. Žalovaná své závazky neplnila řádně a včas, ocitla se v prodlení s úhradou splátek, načež žalobkyně úvěr v souladu se smlouvou ke dni [anonymizováno] zesplatnila a žalovanou vyzvala k úhradě celého dluhu. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu ve výši [anonymizováno] a smluvní pokutu ve výši [anonymizováno]. Žalovaná ničeho neuhradila ani na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně.
2.Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a OSŘ za použití § 101 odst. 4 OSŘ soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.
3.Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [anonymizováno] k žádosti žalované za účelem rekonstrukce rodinného domu na adrese [anonymizováno] uzavřena smlouva o úvěru [anonymizováno] a o stavebním spoření (dále jen „smlouva“), na jejímž základě se žalobkyně zavázala zřídit a vést žalované účet stavebního spoření číslo [anonymizováno] (dále jen „účet o stavebním spoření“) do cílové částky [anonymizováno], se státní podporou, a dále na účet o stavebním spoření poskytla dne [anonymizováno] žalované peněžní prostředky ve výši [anonymizováno] jakožto překlenovací úvěr. Žalovaná se smlouvou zavázala hradit pravidelné měsíční splátky ve výši [anonymizováno] vždy k 25. dni každého kalendářního měsíce počínaje kalendářním měsícem následujícím po prvním čerpání překlenovacího úvěru a konče úplným splacením všech dluhů splatných i nesplatných, včetně příslušenství, vyplývajících ze smlouvy. Dle čl. 8.6 smlouvy žalovaná ve splátce hradí všechny dluhy, které jí vznikly na základě smlouvy včetně příslušenství; těmito dluhy jsou ceny za služby ke stavebnímu spoření nebo úvěru, smluvní pokuty, řádné vklady na účet stavebního spoření, náhrady nákladů vzniklých předčasným splacením úvěru a poskytnutý úvěr; příslušenstvím jsou sjednané úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejich uplatněním. Dle čl. 4.1 smlouvy po zohlednění úrokového zvýhodnění uvedeného ve smlouvě činí úroková sazba 6,39 % ročně v prvním období platnosti úrokové sazby. Dle čl. 2.1 písm. d) smlouvy je žalovaná povinna na účet o stavebním spoření ukládat [anonymizováno] měsíčně. Dle čl. 2.2 smlouvy vklady a ceny za služby zmíněné v čl. 2. (Stavební spoření) platí žalovaná ve splátkách úvěru. Dle čl. 2.1 písm. e) smlouvy za správu a vedení účtu stavebního spoření je žalovaná povinna platit paušální roční cenu [anonymizováno] za každých [anonymizováno] zůstatku, který účet vykazoval koncem posledního dne svého vedení v daném kalendářním roce. Dle čl. 8.7 žalobkyně veškeré řádně došlé platby (měsíční splátky, mimořádné splátky i mimořádné vklady) použije nejprve k úhradě jejích splatných pohledávek, a to od nejdříve splatných v tomto pořadí: náklady spojené se soudním vymáháním a ceny za služby podle ceníku žalobkyně, úroky z úvěru, smluvní pokuty, úroky z prodlení, řádné pravidelné vklady na účet o stavebním spoření, náhrady nákladů, které žalované vznikly v souvislosti s předčasným splacením úvěru. Dle čl. 8.8 smlouvy z každé dlužné splátky nebo její části po splatnosti žalovaná za každý den prodlení s touto splátkou zaplatí žalobkyni smluvní pokutu, jejíž roční výše o 10 % převyšuje sjednanou výši úroku z úvěru; smluvní pokuta bude počítána od 1. dne kalendářního měsíce následujícího po prvním dni prodlení s jejím placením do dne jejího zaplacení; smluvní pokuta bude počítána ze součtu všech splátek po splatnosti a je splatná vždy k danému dni prodlení se zaplacením splátky nebo její části ve výši připadající na tento den, a to až do úplného zaplacení dlužné splátky; zaplacením smluvní pokuty se nesnižuje ani nezaniká povinnost žalované zaplatit sjednaný úrok a náhrada škody vzniklá prodlením s placením sjednaných splátek. Dle čl. 10.1 písm. b) smlouvy je žalobkyně oprávněna mj. požadovat okamžité zaplacení celé pohledávky z poskytnutého úvěru včetně příslušenství, pokud je žalovaná v prodlení s placením více než 2 měsíčních splátek ze smlouvy nebo s jednou splátkou po dobu delší než 3 měsíce, a to i přesto, že na prodlení byla žalovaná písemně upozorněna (citovaná smlouva včetně přílohy, všeobecné obchodní podmínky, ceník, výpis z účtu [anonymizováno]).
4.Úvěruschopnost žalované žalobkyně vyhodnotila na základě lustrace v rejstříku ISIR, registru CBCB, interní evidenci klientů a z informací sdělených žalovanou před uzavřením smlouvy. Žalovaná v žádosti o úvěr [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] uvedla měsíční čistý příjem ve výši [anonymizováno], což žalobkyně ověřila z daňového přiznání žalované. Zaplacení daně a bezdlužnost žalované vůči finančnímu úřadu žalobkyně ověřila na základě potvrzení finančního úřadu a potvrzení banky. Co se týká výdajů žalované, žalobkyně tyto zjistila od žalované, která uvedla ostatní výdaje (např. výživné, srážky ze mzdy, léky) ve výši [anonymizováno] a nájemné ve výši [anonymizováno] s tím, že její současné bydlení je ve vlastním bytě/domě se zástavou. Žalobkyně stanovila výdaje žalované na základě dat sdělených žalovanou v kombinaci se statistickými údaji a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení částkou [anonymizováno]. Žalovaná dále uvedla, že výše splátek úvěrů mimo [anonymizováno]. činí [anonymizováno] a počet členů domácnosti včetně žalované je 1. Závazky žalované zjistila žalobkyně v podobě osobního úvěru v jiné bance s měsíční splátkou [anonymizováno], investičního úvěru u [anonymizováno]. s měsíční splátkou [anonymizováno], kontokorentního úvěru u [anonymizováno]. s orientační splátkou [anonymizováno], kontokorentního úvěru v jiné bance s orientační splátkou [anonymizováno] a dále zjistila, že ohledně úvěrů žalované existují 2 rozpracované žádosti o spotřební úvěr ve výši [anonymizováno] se splátkou [anonymizováno] a úvěr na stavební spoření ve výši [anonymizováno] se splátkou [anonymizováno]. Důkaz, že by zkoumala či ověřila výši výdajů žalované, žalobkyně nepředložila (Posouzení úvěruschopnosti klienta, žádost o úvěr [anonymizováno] ze dne [anonymizováno], Potvrzení finančního úřadu ze dne [anonymizováno], potvrzení o provedení platby ze dne [anonymizováno], přiznání k dani z příjmů fyzických osob za kalendářní rok 2021, posouzení úvěruschopnosti).
5.Žalovaná na svůj dluh ze smlouvy uhradila žalobkyni částku [anonymizováno]. Žalovaná neuhradila splátky za měsíce únor 2025 – duben 2025 ani po výzvě žalobkyně ze dne [anonymizováno] k úhradě dlužné částky [anonymizováno] do [anonymizováno] (nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy splnění dluhu prokazuje dlužník, výpis z účtu [anonymizováno], poslední výzva k úhradě dlužné částky ze dne [anonymizováno]).
6.Dopisem ze dne [anonymizováno] oznámila žalobkyně žalované rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ke dni [anonymizováno] s tím, že od [anonymizováno] je účet o stavebním spoření úročen souběžně sazbou řádného úroku i sazbou úroku z prodlení, kdy k [anonymizováno] bude celková dlužná částka činit [anonymizováno] (dopis ze dne [anonymizováno] včetně poštovního podacího archu).
7.Předžalobní upomínkou ze dne [anonymizováno] vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky ve lhůtě 7 dnů s tím, že ke dni [anonymizováno] dlužná částka činí [anonymizováno] s příslušenstvím (výzva k úhradě dluhu ze dne [anonymizováno] včetně podacího archu).
8.Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9.Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
10.Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11.Podle § 588 OZ, občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12.Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.
13.Ačkoliv soud shledal smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou ze dne [anonymizováno] vázány, má za to, že výše specifikovaná smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., neboť žalobkyně neprokázala řádné posouzení úvěruschopnosti žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb..
14.Žalobkyně nepředložila žádný relevantní a přesvědčivý důkaz o tom, že by úvěruschopnost žalované zkoumala řádně. Žalobkyně uvedla, že při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých žalovanou v žádosti o úvěr a dále že žalovanou tvrzenou výši příjmu [anonymizováno] žalobkyně ověřila na základě daňového přiznání. Žalobkyně jako důkaz předložila daňové přiznání žalované za rok 2021 z [anonymizováno], z něhož sice lze dovodit, že měsíční průměr dílčího základu daně žalované činil v roce [anonymizováno], nicméně tato částka neodpovídá skutečnému příjmu žalované, neboť představuje pouze hrubý hospodářský zisk před odečtením daně z příjmu, odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Nadto může být tento zisk zásadní měrou ovlivněn i skutečnou výší výdajů, které však z předloženého daňového přiznání nelze zjistit, neboť je žalovaná uplatňuje výdajovým paušálem. Ačkoliv žalobkyně tvrdí, že příjem žalované z daňového přiznání stanovila dle své platné metodiky a akceptovatelný příjem určila ze základu daně ve výši [anonymizováno], takový postup ověření příjmu nemůže k řádnému posouzení a ověřený výše příjmu žalované postačovat. Žalobkyně rovněž neprokázala, že by dostatečně a s odbornou péčí zjistila výdaje žalované. Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla ostatní výdaje ve výši [anonymizováno] a nájemné ve výši [anonymizováno]. O skutečné výdaje žalované, ať už na bydlení, stravu, léky, dopravu, ošacení či jiné pravidelné výdaje se žalobkyně nezajímala a pro určení jejich výše užila statistické údaje spolu s údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení a informace uvedené žalovanou. S takovým postupem ověření výdajů žalované se nelze spokojit. Žalovaná dále v žádosti o úvěr uvedla zjevně nepravdivé informace, což žalobkyně zcela ignorovala. V prvé řadě žalovaná nepravdivě uvedla splátky [anonymizováno] (dle zjištění žalobkyně činily splátky [anonymizováno] měsíčně nepočítaje splátky úvěrů u [anonymizováno].). a že počet členů domácnosti včetně žalované činí 1 (z předloženého daňového přiznání je ovšem zjevné, že spolu s žalovanou v roce 2021 žily ve společné domácnosti další dvě nezletilé děti). Tyto skutečnosti spolu s vysokým zadlužením žalované, která vedle stávajících 4 úvěrů měla navíc dvě rozpracované žádosti o další úvěrové produkty, měly žalobkyni vést k obezřetnosti a dalšímu aktivnímu vyhledání a ověření chybějících a nejasných informací. Již gramatickým a logickým výkladem § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalované o jejích osobních a majetkových poměrech, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.07.2018, sp. zn. nsoud/33_Cdo_2178_2018). Z důvodu výše uvedených nedostatků v průběhu zkoumání úvěruschopnosti žalované, které se ukázalo být jen čistě formálním, nezbylo soudu než uzavřít, že žalobkyně úvěruschopnost žalované nezkoumala řádně, neboť žalobkyně neověřila řádně a s odbornou péčí příjmy a výdaje žalované, a tedy postupovala v rozporu s § 86 zák. č. 257/2016 Sb..
15.S účinností od 29.05.2022 stanoví § 87 zák. č. 257/2016 Sb., že v případě poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., je taková smlouva neplatná, přičemž k její neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Z povahy věci se tak jedná, ve smyslu § 588 OZ, o neplatnost absolutní. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost úvěrové smlouvy v celém rozsahu.
16.Již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 OZ), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad).
17.Zákon o spotřebitelském úvěru byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem § 87 zák. č. 257/2016 Sb. je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zák. č. 257/2016 Sb. uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase.
18.Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 OZ (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 436-440).
19.Při absenci závěru o platném uzavření smlouvy o úvěru a při prokázání poskytnutí částky [anonymizováno] žalované, aniž by pro tento majetkový přesun byl dán právní důvod, lze nicméně právní poměr mezi žalobkyní a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 1 OZ spočívající v tom, že žalovaná obdržela od žalobkyně částku [anonymizováno], aniž by pro takovou platbu existoval platný právní důvod; došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2991 odst. 2 OZ). Žalované tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku [anonymizováno] (rozdíl poskytnuté jistiny [anonymizováno] a výší úhrad [anonymizováno]), k jejímuž zaplacení soud žalovanou zavázal, a v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení dalších nároků plynoucích ze smlouvy o úvěru, žalobu zamítl.
20.Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zák. č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 OZ věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.04.2022, sp. zn. nsoud/33_Cdo_3675_2021).
21.Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na doplacení částky [anonymizováno]. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaná se doposud do prodlení nedostala. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Jelikož byla žalovaná v řízení nečinná a nesdělila, jaké jsou její aktuální poměry, stanovenou platební povinnost soud v souladu s § 160 odst. 1 OSŘ uložil žalované splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.
22.O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 OSŘ, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu v řízení.
23.Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem částky [anonymizováno] (počítáno včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vydání rozhodnutí) a byla jí přiznána částka [anonymizováno]. Co do vyjádření v procentech úspěch žalobkyně v řízení činí po zaokrouhlení 67 % v poměru k neúspěchu ve výši 33 %. Žalobkyně má tak nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 34 %.
24.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 OSŘ tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná jen částečně, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [anonymizováno]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [anonymizováno] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [anonymizováno] sestávající z částky [anonymizováno] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [anonymizováno] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky [anonymizováno] za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [anonymizováno] dle § 13 odst. 1, 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [anonymizováno] (30 350 + 1 350) ve výši [anonymizováno] dle § 137 odst. 3 písm. a) OSŘ, tj. celkem částka [anonymizováno], když 34 % činí po zaokrouhlení na celé koruny [anonymizováno]. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám právního zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 OSŘ
⚖CZ Rozhodnutív0.1.0