lex.One
něco nefunguje?
Ústavní soudUsneseníČíslo jednací: I.ÚS 2870/24Soud: Ústavní soudDatum vydání: 2026-04-02Identifikátor ECLI: ECLI:CZ:US:2026:1.US.2870.24.2Graf vazeb →BECKASPI

I.ÚS 2870/24

Předmět řízení

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Dity Řepkové, soudce Tomáše Langáška a soudce zpravodaje Jana Wintra v řízení o ústavní stížnosti Ing. Lubomíra Hřavy, zemřelého dne 28. 11. 2024, zastoupeného Mgr. Bc. Martinem Tománkem, advokátem se sídlem Pravdova 837/II, Jindřichův Hradec, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 5. 2024 sp. zn. 20 Cdo 3782/2023, usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. 9. 2023 sp. zn. 24 Co 975/2023 a usnesení JUDr. Milana Usnula, soud

Plný text rozhodnutí

1.Ústavní soud dne 21. 10. 2024 obdržel ústavní stížnost, kterou stěžovatel dne 18. 11. 2024 doplnil mj. návrhem na odklad vykonatelnosti. Dne 2. 12. 2024 advokát stěžovatele Ústavnímu soudu sdělil, že stěžovatel dne 28. 11. 2024 zemřel, s tím, že je podle něj na místě, aby bylo řízení o ústavní stížnosti přerušeno do skončení pozůstalostního řízení.
2.Následně Ústavní soud zjistil, že řízení o pozůstalosti po stěžovateli vede notářka Mgr. Eliška Černá. Podle jejího sdělení ze dne 21. 1. 2025 přicházely v úvahu jako dědicové stěžovatele jeho dvě pozůstalé děti, které však v té době nebyly poučeny o dědickém právu a nebylo možné odhadnout, kdy pozůstalostní řízení skončí. Ústavní soud proto řízení o ústavní stížnosti stěžovatele vedené pod sp. zn. I. ÚS 2870/25 přerušil usnesením ze dne 5. 2. 2025 do doby určení právního nástupce či právních nástupců zemřelého stěžovatele.
3.Notářka Mgr. Eliška Černá dne 19. 3. 2026 sdělila Ústavnímu soudu, že dědici stěžovatele, kteří neodmítli dědictví, jsou jeho pozůstalé děti: Martina Bejčková a Ing. Jan Hřava. Důvod přerušení řízení tak odpadl, Ústavní soud proto rozhodl o pokračování v řízení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení.
4.Podle § 107 odst. 1 občanského soudního řádu (užitého na základě § 63 zákona o Ústavním soudu) jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením.
5.Stěžovatel po zahájení řízení o ústavní stížnosti zemřel, čímž ztratil způsobilost být účastníkem řízení (viz § 19 občanského soudního řádu, § 23 občanského zákoníku). Ústavní soud již v přerušujícím usnesení ze dne 5. 2. 2025 posuzoval, zda může v řízení případně pokračovat s jeho právními nástupci, či zda má s ohledem na povahu věci řízení zastavit. Dospěl přitom k závěru, že povaha práva, které bylo předmětem řízení před obecnými soudy a v exekuční věci stěžovatele, není podle hmotného práva vázána na jeho osobu, skutková podstata věci není podmíněna existencí určitého účastníka, smrtí stěžovatele nedošlo k zániku právního vztahu, o nějž v řízení šlo, a ani nejde o případ, kdy účastník řízení nemá žádné právního nástupce. V projednávané věci se stěžovatel domáhal zrušení soudních rozhodnutí, která navazují na rovněž napadené rozhodnutí soudního exekutora o příklepu. Tím byly vydraženy nemovité věci (resp. spoluvlastnické podíly na nemovitých věcech) stěžovatele v rámci exekuční věci první vedlejší účastnice (oprávněné). Jejich novou vlastnicí má být druhá vedlejší účastnice, která v dražbě uspěla s nejvyšším podáním.
6.Za této situace proto Ústavní soud rozhodl, že v řízení o ústavní stížnosti stěžovatele bude pokračováno s jeho dědici, pozůstalými dětmi, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení.
CZ Rozhodnutív0.1.0