Obvodní soud pro [anonymizováno] rozhodl soudcem [anonymizováno] [anonymizováno] ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátkou [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalované: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
zastoupené advokátem [anonymizováno]
sídlem [anonymizováno]
o ochranu rušené držby
--- VÝROK ---
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá uložení povinnosti žalované zdržet se od doručení tohoto usnesení dalšího vypuzení a rušení držby vlastnického práva žalobkyně k automobilu Opel Movano, sp. zn. [anonymizováno], VIN: [anonymizováno] a obnovit předešlý stav tak, že žalobkyni vydá tento automobil v místě na adrese [anonymizováno], se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 (č. ú. [anonymizováno], variabilní symbol [anonymizováno]) soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 6 655 Kč, a to k rukám [anonymizováno], do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 31.08.2026 se žalobkyně domáhá uložení povinnosti žalované zdržet se od doručení tohoto usnesení dalšího vypuzení a rušení držby vlastnického práva žalobkyně k automobilu Opel Movano, sp. zn. [anonymizováno], VIN: [anonymizováno], dále povinnosti obnovit předešlý stav tak, že žalobkyni vydá tento automobil v místě na adrese [anonymizováno]. Žalobu odůvodnila tím, že je vlastníkem automobilu Opel Movano, SPZ [anonymizováno], VIN: [anonymizováno] (dále jen „Vozidlo“), které poskytla do bezplatného dočasného užívání panu [anonymizováno] jako výpůjčku. Dne 27.08.2026 však žalobkyně obdržela od žalované výzvu k úhradě faktury č. [anonymizováno] a výzvu k vyzvednutí Vozidla ze dne 24.08.2025 (dále jen „Výzva“), přičemž součástí Výzvy byla i údajná objednávka. Ta sice obsahuje údaje o žalobkyni, ale byla podepsána [anonymizováno], tedy nikoliv osobou oprávněnou jednat za žalobkyni, navíc i žalovanou požadovaná částka je v rozporu s objednávkou, kde je uvedena částka 50 000 Kč, ale faktura je na částku ve výši 101 369 Kč. Ve Výzvě dále žalovaná upozornila žalobkyni na možnost uplatnění zadržovacího práva, ale i pokud by jej skutečně uplatnila, není dle žalobkyně oprávněné, neboť v době doručení Výzvy žalované neměla žalobkyně vůči ní splatný dluh. Žalobkyně informovala žalovanou, že si žádné služby neobjednala a případnou objednávku ve smyslu § 440 odst. 1 OZ, občanský zákoník neschvaluje, vytýkaný dluh proto neuznává a požádala žalovanou o vydání Vozidla. Na výzvu k vydání Vozidla ale žalovaná dosud nereagovala. Žalovaná odmítá žalobkyni nebo [anonymizováno] Vozidlo vydat a svémocně jej zadržuje, vypudila tím žalobkyni z držby Vozidla, respektive její držbu vlastnického práva k Vozidlu ruší. Žalovaná sice ve Výzvě uvádí, že vyzývá žalobkyni k okamžitému převzetí Vozidla, zároveň však, že Vozidlo je ochotna vydat až po uhrazení jí tvrzené faktury. Žalobkyně závěrem uvedla, že předmětem žaloby na ochranu rušené držby je poskytnout ochranu poslednímu pokojnému stavu, tedy situaci, kdy držbu vykonávala žalobkyně. Současný stav totiž nelze za pokojný stav považovat, neboť je objektivně rušena držba žalobkyně a žalovaná zjevně nemá zájem vykonávat držbu vlastnického práva k Vozidlu pro sebe a ani to netvrdí. Soud by se proto případnou oprávněností zadržovacího práva ani neměl zabývat a pouze obnovit poslední pokojnou držbu žalobkyně.
2.Žalovaná v podání ze dne 07.09.2026 uvedla, že žalobou uplatněný nárok je nedůvodný, neuznává jej a navrhla žalobu zamítnout. Zdůraznila, že žaloba na ochranu držby je zvláštním druhem řízení, ve kterém musí žalobce prokázat, že jde o svémocné rušení držby (§ 177 odst. 1 OSŘ) a že soud se v řízení omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení (§ 178 OSŘ), přičemž petitorní námitky (kdo je vlastníkem věci apod.) se v tomto typu řízení neprojednávají. Žalovaná shrnula, že [anonymizováno], kterému žalobkyně podle svého vlastního tvrzení Vozidlo svěřila na základě smlouvy o výpůjčce, tedy byl oprávněn jej užívat, dobrovolně na základě uzavřené smlouvy o dílo ze dne 15.05.2026 předal Vozidlo žalované jako autoservisu za účelem jeho opravy. Poslední pokojný stav proto spočívá v užívání vozidla žalovanou v rámci poptané opravy, neboť žalovaná se Vozidla nezmocnila násilím, lstí, tajně či jiným svémocným jednáním a držbu žalobkyně proto svémocně nijak neruší. S ohledem na povahu a předmět tohoto řízení je zcela nerozhodné, zda je žalobkyně vlastníkem Vozidla, zda žalobkyni zavazuje uzavřená smlouva o dílo, zda pan [anonymizováno] jednal jako zástupce žalobkyně, jaký je obsah zadržovacího práva žalované či zda je žalovaná po provedení opravy (a zaplacení) povinna Vozidlo vydat panu [anonymizováno] či žalobkyni. Uvedené skutečnosti jsou totiž petitorními námitkami, které se v řízení na ochranu držby zásadně neprojednávají. Protože žalobkyně neprokázala, že by žalovaná nezákonně vypudila žalobkyni z držby vozidla či že by držbu žalobkyně jinak svémocně rušila, je třeba žalobu zamítnout. Dále žalovaná doplnila, že [anonymizováno] (který je synem jediného společníka a jednatele žalobkyně [anonymizováno] [anonymizováno], žalobkyně je zřízena pro [anonymizováno], který působí ve společnosti žalobkyně jako odpovědný zástupce ohlašovací vázané živnosti: činnost účetních poradců, vedení účastnictví, vedení daňové evidence a koncesované živnosti: silniční motorová doprava), byl oprávněn uzavřít s žalovanou smlouvu o dílo jménem žalobkyně, že žalobkyně o uzavření smlouvy věděla či minimálně byla s uzavřením takovéto či jiné obdobné smlouvy srozuměna, když takto bylo z její strany postupováno opakovaně. Za žalobkyni jednají otec se synem. Žalovaná se domnívá, že žalobkyně se podáním žaloby snaží pouze vyhnout povinnosti zaplatit žalované za řádně provedenou opravu Vozidla, ale takové jednání nepožívá právní ochrany.
3.Žalobkyně je vlastníkem Vozidla Opel Movano, reg. značky [anonymizováno] (viz shodné skutkové tvrzení účastnic a malý technický průkaz Vozidla), které přenechala do bezplatného dočasného užívání [anonymizováno] (tvrzení žalobkyně). [anonymizováno] podepsal dne 15.05.2026 objednávku opravy Vozidla žalovanou – smlouvu o dílo, ve které je jako zákazník (objednatel) uvedena žalobkyně a zároveň uvedeno, že pokud je zákazníkem společnost, uzavírá zakázku pracovník, který je k takovému jednání zmocněn a toto prohlašuje (viz objednávka opravy motorového vozidla -smlouva o dílo). [anonymizováno] Vozidlo žalované dne 15.05.2026 předal k provedení jeho opravy (viz shodné tvrzení účastnic a objednávka – smlouva o dílo). Žalovaná provedla opravu Vozidla a cenu opravy ve výši ve výši 101 369 Kč vyúčtovala žalobkyni fakturou č. [anonymizováno] ze dne 04.08.2026 se splatností 07.08.2026 (viz faktura č. [anonymizováno]). Žalovaná vyzvala žalobkyni k vyzvednutí Vozidla po opravě a okamžitému zaplacení faktury č. [anonymizováno] s tím, že až do úplného zaplacení celé dlužné částky si vyhradila právo Vozidlo zadržet (viz shodné skutkové tvrzení účastnic a dopis žalované ze dne 24.08.2026). Žalobkyně však žalované dopisem ze dne 27.08.2026 sdělila, že si u žalované žádnou opravu Vozidla neobjednala, ani objednávka nebyla podepsaná osobou oprávněnou za žalobkyni jednat, a proto uplatněný nárok neuznává a zároveň vyzvala žalovanou k vydání Vozidla (viz dopis žalobkyně ze dne 27.08.2026). Žalovaná dosud žalobkyni Vozidlo nevydala (viz shodné skutkové tvrzení účastnic)
4.Podle ust. § 987 OZ, občanský zákoník (dále také jen „o. z.“) držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe.
5.Podle ust. § 988 odst. 1 OZ držet lze právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon.
6.Podle ust. § 1003 OZ držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.
7.Podle ust. § 1007 o z. byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil (odst. 1). Vypuzení z držby práv nastane, když druhá strana odepře plnit, co dosud plnila, když někdo zabrání výkonu práva, nebo již nedbá povinnosti zdržet se nějakého konání (odst. 2).
8.Podle ust. § 1008 odst. 1 OZ soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.
9.Podle ust. § 177 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále také jen „o. s. ř.“) domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.
10.Podle ust. § 178 OSŘ se v řízení soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.
11.Po posouzení zjištěného skutkového stavu, aniž by bylo třeba nařizovat jednání (ust. § 177 odst. 1 věta třetí o. s. ř.), dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.
12.Cílem žaloby na ochranu rušené držby je poskytnout ochranu poslednímu pokojnému stavu držby, nikoliv detence nebo vlastnického práva. Soud v řízení na ochranu rušené držby zkoumá pouze existenci posledního faktického stavu držby, jejího svémocné rušení (§ 178 OSŘ) a včasné podání žaloby z rušené držby (ust. § 1008 odst. 1 OZ – viz Jiří Švestka, Jan Dvořák, Josef Fiala aj., Občanský zákoník. Komentář. Svazek III (§ 976-1474, absolutní majetková práva), nakladatel: Wolters Kluwer (ČR), rok vydání 2022).
13.Soud má v řízení za prokázané, že posledním pokojným stavem byla držba vlastnického práva Vozidla žalobkyní. Je totiž třeba přisvědčit žalobkyni, že žalobkyně vykonávala držbu vlastnického práva k Vozidlu i poté, co Vozidlo vypůjčila [anonymizováno], který byl pouze detentorem, neboť ten jako vypůjčitel nevykonával vlastnické právo pro sebe (ust. § 987 a 988 o. z.).
14.O vypuzení z držby jde při svémocném faktickém odnětí detence držiteli, tj. zmocněním se držby násilím, lstí nebo zneužitím. Vypuzením z držby není situace, když někdo nabyl držbu nebo detenci s vůlí dosavadního věřitele a poté odmítá věc, byť i protiprávně, vrátit (viz rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. krajsky/26_Co_8_2020). O svémocné rušení nejde v případě, kdy držitel udělil rušiteli souhlas. Souhlas může být udělen i osobou, která svou moc nad věcí odvozuje od držitelovy (nájemce, pachtýř – viz Jiří Švestka, Jan Dvořák, Josef Fiala aj., Občanský zákoník. Komentář. Svazek III (§ 976-1474, absolutní majetková práva), nakladatel: Wolters Kluwer (ČR), rok vydání 2022).
15.Vzhledem k tomu je proto třeba přisvědčit žalované, že žalovaná se nezmocnila Vozidla násilím, lstí, tajně nebo jiným svémocným jednáním, ale Vozidlo převzala dne 15.05.2026 od [anonymizováno], který jí Vozidlo předal dobrovolně k jeho opravě na základě smlouvy o dílo. Protože žalobkyně netvrdí žádné skutečnosti, na základě kterých by bylo možno uzavřít, že žalovaná se Vozidla zmocnila lstí, proto nemohla ani prokázat, že jde o svémocné rušení její držby žalovanou, respektive že vypudila žalobkyni z držby, tedy že svémocně fakticky odňala detenci žalobkyni (ust. § 1007 odst. 1 OZ). Je třeba také přisvědčit žalované, že pro posouzení žaloby na ochranu rušené držby v této věci je zcela nerozhodné, zda žalobkyni zavazuje uzavřená smlouva o dílo, zda pan [anonymizováno] jednal jako zástupce žalobkyně, jaký je obsah zadržovacího práva žalované či zda je žalovaná po provedení opravy (a zaplacení) povinna Vozidlo vydat panu [anonymizováno] či žalobkyni, neboť uvedené skutečnosti, jsou totiž petitorními námitkami, tedy mohou být podstatné až pro případné řízení o vydání Vozidla, v posesorním řízení se jimi však soud nezabývá.
16.Vzhledem k výše uvedenému soud žalobu zamítl (výrok I.).
17.Jelikož žalobkyně neuhradila soudní poplatek zároveň s podáním žaloby, uložil soud povinnost žalobkyni zaplatit soudní poplatek ve výši 2 000 Kč (položka 4 bod 1 písm. c) sazebníku poplatků zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích /dále také jen „ZSoP“/) podle ust. § 4 odst. 1 písm. j) ZSoP až v tomto rozhodnutí, a to podle ust. § 7 odst. 1 ZSoP ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok II.).
18.O náhradě nákladů řízení (výrok III.) soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 OSŘ, tedy s ohledem na zamítnutí žaloby v řízení plně úspěšné žalované přiznal proti žalobkyni právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Tyto náklady celkem ve výši 6 655 Kč tvoří podle ust. § 137 OSŘ odměna za zastupování žalované za dva advokátem žalované provedené úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb podle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, písemné podání ve věci samé – vyjádření k žalobě ze dne 07.09.2026 podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu), která činí částku 2 300 Kč za úkon podle ust. § 7 bod 4 a 9 odst. 1 adv. tarifu, celkem částku ve výši 4 600 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta žalované, která činí částku ve výši 450 Kč za každý shora uvedený úkon právní služby podle ust. § 13 odst. 1 a 5 adv. tarifu, celkem částku ve výši 900 Kč a náhrada 21% DPH ve výši 1 156 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 OSŘ je žalobkyně povinna zaplatit náklady řízení žalované k rukám jejího advokáta. Lhůta k plnění byla stanovena podle ust. § 160 odst. 1 OSŘ
--- POUČENÍ ---
Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů od dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího, a to ve dvou stejnopisech.
Nesplní-li žalobkyně dobrovolně to, co jí ukládá toto rozhodnutí soudu, může se žalovaná domáhat u soudu výkonu tohoto rozhodnutí.