lex.One
Okresní soudRozsudekČíslo jednací: 2 C 110/2025-131Soud: Okresní soudAutor: JUDr. Hubert Maxa, Ph.D.,Datum vydání: 2026-07-14Datum zveřejnění: 2026-08-10Identifikátor ECLI: ECLI:CZ:OSCK:2026:2.C.110.2025.1Graf vazeb →

2 C 110/2025-131

omezení svéprávnostibezdůvodné obohacenízrušení spoluvlastnictvíspoluvlastnictvídokazovánínáhrada nákladůveřejná dražbavzájemný návrhpodílové spoluvlastnictvírozvod manželstvísmlouva darovacínáklady řízeníspolečné jmění manželůdražbaduševní porucha

Předmět řízení

žaloba na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví v širším smyslu s návrhem na ustanovení opatrovníka pro řízení

Plný text rozhodnutí

1.Žalobkyně se žalobou ze dne 19.11.2025 domáhá zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k bytové jednotce č. [anonymizováno]/[anonymizováno] vymezené v budově č. p. [anonymizováno] v [anonymizováno], jíž vlastní společně se žalovaným. Uvedená bytová jednotka tvořila v minulosti společné jmění žalobkyně a žalovaného jakožto manželů. Po rozvodu manželství se výlučným vlastníkem jednotky stala žalobkyně dle dohody o vypořádání společného jmění manželů. V rozhodnutích posléze vydaných však soudy dospěly k závěru, že vypořádací dohoda je absolutně neplatná, neb v době jejího uzavření trpěl žalovaný závažnou duševní poruchou, což současně vedlo k určení, že žalovaný je podílovým spoluvlastníkem řešené bytové jednotky s podílem ve výši ½. Při vědomí absolutní neplatnosti vypořádací dohody činí žalobkyně součástí vypořádání částku ve výši 90 000 Kč, jíž onehdy žalovanému zaplatila s tím, že se stala výlučným vlastníkem bytové jednotky. Žalobkyně předesílá, že příslušnou bytovou jednotku v minulosti užívala, a i nadále užívá společně se svou dcerou [anonymizováno], jíž se navíc v nedávné době narodila dcera, vnučka žalobkyně a žalovaného. Účastníci nejsou schopni se dohodnout na využití bytové jednotky, též se nedaří dosáhnout dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, byť o to byl žalovaný ze strany žalobkyně požádán. Žalobkyně považuje za vhodný vypořádací způsob přikázání bytové jednotky do jejího výlučného vlastnictví s tím, že žalovanému bude zaplacen vypořádací podíl ve výši 1 600 000 Kč, a to v souladu se závěry znaleckého posudku, který nechala žalobkyně zpracovat znalcem [anonymizováno]. Zatímco žalovaný bydlí v jím výlučně vlastněném bytě a patří mu ještě další nemovité věci, v nichž může svou bytovou potřebu sanovat, žalobkyně jiné bytové možnosti nemá, stejně jako je nemá její dcera, která je svobodnou matkou pobírající rodičovský příspěvek. Žalobkyně proto navrhuje, aby soud spoluvlastnictví účastníků k bytové jednotce č. [anonymizováno]/[anonymizováno] v [anonymizováno] zrušil, aby tuto bytovou jednotku přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně a aby žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 90 000 Kč.
2.Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 14.05.2026. Nebrání se zrušení podílového spoluvlastnictví, stejně jako se nebrání tomu, aby bytová jednotka byla přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně, to ovšem za podmínky, že mu bude vyplacen vypořádací podíl odpovídající obvyklé ceně společné věci. Znalecký posudek předložený žalobkyní byl zpracován dne 17.10.2025, jako takový vyžaduje aktualizaci, neboť v mezidobí došlo dle údajů ČSÚ k růstu cen nemovitých věcí. Pokud se týče práva na zaplacení částky ve výši 90 000 Kč, namítá jeho promlčení, neboť od zaplacení této sumy uplynulo již více než 20 let. Žalovaný upozorňuje, že žalobkyně užívá předmětnou bytovou jednotku od doby rozvodu manželství výlučně, aniž by mu poskytovala jakékoliv protiplnění. Jedná se o bezdůvodné obohacení na úkor žalovaného, které se rovná polovině obvyklého nájemného za srovnatelnou bytovou jednotku v dané lokalitě a rozhodném období. Žalovaný navrhuje, nechť je mu náhrada za nadužívání zaplacena tři roky zpětně.
3.Podáním ze dne 24.06.2026 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky ve výši 90 000 Kč, s kterýmžto procesním úkonem vyslovil žalovaný souhlas.
4.Podáním ze dne 25.06.2026 vzal žalovaný zpět vzájemný návrh na zaplacení náhrady za nadužívání bytové jednotky žalobkyní, s kterýmžto procesním úkonem vyslovila žalobkyně souhlas.
5.Při jednání sdělil soud podstatný obsah listin založených ve spisovém materiálu sp. zn. [anonymizováno], a to:
6.Na podkladě provedeného dokazování lze uzavřít, že cena společné věci ve výrokové části vymezené činí podle dodatku č. [anonymizováno] znaleckého posudku zpracovaného znalcem [anonymizováno] ke dni 30.06.2026 částku 3 400 000 Kč. Oceňovanou bytovou jednotku obývá žalobkyně společně se svojí dcerou a vnučkou, žalovaný bydlí v jím výlučně vlastněné bytové jednotce, přičemž současně je vlastníkem ještě dalších nemovitých věcí.
7.Žalobkyně má na běžném účtu zůstatek ve výši bezmála 700 000 Kč, respektive 1 000 EUR, s [anonymizováno]. předjednala poskytnutí úvěru ve výši 1 000 000 Kč, jehož účelem je zaplacení vypořádacího podílu žalovanému a který jí bude uvolněn, jakmile rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ke společné nemovité věci nabude právní moci.
8.Dle § 1140 odst. 1 OZ nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.
9.Dle § 1143 OZ nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.
10.Dle § 1144 odst. 1 OZ je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.
11.Dle § 1147 OZ není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.
12.Jelikož se účastníci nedohodli o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k bytové jednotce č. [anonymizováno]/[anonymizováno] v [anonymizováno], přistoupil k jeho zrušení na návrh žalobkyně procesní soud, když neshledal jakoukoliv skutečnost, která by zrušení spoluvlastnictví bránila. Učinil tak s respektem k zásadě, že nikdo nemůže být nucen setrvávat proti své vůli ve spoluvlastnickém vztahu, jak postuluje § 1140 odst. 1 OZ Dlužno v této souvislosti připomenout, že oba spoluvlastníci se zrušením spoluvlastnictví souhlasí, navíc jsou zajedno, pokud se způsobu vypořádání týče, kdy shodně navrhují, aby soud společnou věc přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně oproti zaplacení příslušného vypořádacího podílu žalovanému.
13.Při vědomí výše uvedeného procesní soud konstatuje, že jakékoliv úvahy o reálném rozdělení společné bytové jednotky nemají v řešené věci svého místa, to zejména s ohledem na shodné stanovisko spoluvlastníků stran způsobu vypořádání, jak bylo výše předestřeno. Není-li tedy rozdělení společné věci dobře možné a prokázala-li současně žalobkyně, že disponuje dostatečným množstvím finančních prostředků k zaplacení vypořádacího podílu ve výši 1 700 000 Kč žalovanému, sluší se společnou věc v návaznosti na zrušení spoluvlastnictví přikázat do jejího výlučného vlastnictví.
14.Procesní soud tudíž jednak řízení částečně zastavil podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. (výroky v odst. I. a II.), jednak podílové spoluvlastnictví zrušil (výrok v odst. III.), společnou věc přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně (výrok v odst. IV.) a uložil jí povinnost zaplatit žalovanému vypořádací podíl (výrok v odst. V.).
15.O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 OSŘ tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, a to v souladu se závěry stanoviska Ústavního soudu ze dne 13.09.2023, sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23. Potřeba v této souvislosti dodat, že soud neshledal existenci žádných mimořádných okolností, které by odůvodňovaly aplikaci § 142 odst. 1 OSŘ ve prospěch žalobkyně. Naznačovala-li žalobkyně, že by snad touto mimořádnou okolností mělo být jednání žalovaného, jímž tento zmařil uzavření dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, pak takové hodnocení nutno odmítnout, neboť chování žalovaného je s velkou pravděpodobností ovlivněno závažnou duševní poruchou objektivní povahy (paranoidní schizofrenie). Jinak řečeno žalovanému nelze klást k tíži nepředvídatelné či iracionální konání z této poruchy pramenící, byť jeho důsledky mohou být pro ostatní mnohdy velmi nepříjemné. Ostatně právě pro závažnou duševní poruchu soud ustanovil žalovanému procesní opatrovnici a zároveň dal podnět k zahájení řízení o svéprávnosti.
16.V souladu s dikcí § 140 odst. 2 OSŘ přiznal soud opatrovnici žalovaného odměnu za níže uvedených 7 úkonů právní služby:
17.Lhůtu k zaplacení vypořádacího podílu stanovil soud při vědomí jeho výše na 30 dnů, jak to umožňuje § 160 odst. 1 OSŘ
CZ Rozhodnutív0.1.0