Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno]
sídlem [anonymizováno]
zastoupena advokátkou [anonymizováno]
sídlem [anonymizováno]
proti
žalované: [anonymizováno], narozená dne [anonymizováno]
bytem [anonymizováno]
o 20.000 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 20.000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se ve zbývající části o zaplacení zákonného úroku z prodlení 15 % ročně z částky 20.000 Kč od 18.10.2022 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na poměrné náhradě nákladů řízení 30 % částku 720 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupkyně žalobkyně.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 30.09.2025 domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit jí částku 20.000 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 20.000 Kč od 18.10.2022 do zaplacení. Žalobkyně návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne [anonymizováno] na internetových stránkách www.[anonymizováno].cz se společností [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] (dále jen „smlouva o úvěru“), na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka celkem 45.000 Kč. Úvěr byl žalované vyplacen v platbách od 02.05.2022 do 15.07.2022 na její bankovní účet. Žalovaná se dostala do prodlení s vrácením úvěru, kdy na dlužnou částku uhradila pouze 25.000 Kč. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [anonymizováno] a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [anonymizováno].
2.K výzvě soudu žalobkyně dne 06.02.2026 uvedla, že úvěruschopnost žalované byla vyhodnocena na základě tvrzení žalované, lustrace v ISIR, CEE, SOLUS, NRKI, BRKI. Žalovaná prohlásila, že není v prodlení se splácením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, není si vědoma, že by byla evidována v databázi dlužníků, nenachází se v exekuci či insolvenci. Žalovaná prohlásila, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdila, že je schopna úvěr splatit a že řádně zvážila své možnosti. Žalobkyně doložila kopii občanského průkazu žalované a dokument, který má být výpisem z bankovního účtu od společnosti Kontomatik.
3.Žalovaná se k žalobě, která jí byla doručena dne 06.10.2026 do datové schránky fyzické osoby přes výzvu soudu nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná.
4.Dne 21.04.2026 se uskutečnilo jednání, ke kterému se přes řádné předvolání nedostavila žalobkyně (tato svou účast omluvila) ani žalovaná (předvolání řádně doručeno do datové schránky fyzické osoby dne 13.03.2026) a na kterém soud provedl listinné důkazy, ze kterých zjistil následující skutečnosti.
5.Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] vyplývá, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou došlo prostřednictvím prostředků komunikace na dálku k uzavření ujednání, ve kterém se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované úvěr s úvěrovým limitem 20.000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku splatit do 24 měsíců spolu s úrokem ve výši 457,50 % ročně. Celková částka splatná žalovanou činila 93.830,34 Kč. K žalobě byly přiloženy i všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně a formulář standardní informace o spotřebitelském úvěru obsahující parametry úvěru shodně se smlouvou o úvěru.
6.Z potvrzení o provedených platbách (na č. l. 7, 12-19 spisu) vyplývá, že na účet žalované uvedený ve smlouvě byla poskytnuta částka celkem 45.000 Kč (skutečnost, že se jedná o bankovní účet žalované, byla ověřena dotazem na společnost [anonymizováno].).
7.Z čestného prohlášení klienta ze dne 02.05.2022 soud zjistil, že žalovaná uvedla (pozn. soudu – prohlášení není podepsáno žalovanou), že je rozvedená, počet závislých osob (včetně žalované) je 1, čistý měsíční hlavní příjem žalované je 45.000 Kč, měsíční výdaje na domácnost činí 4.000 Kč.
8.Z kopie občanského průkazu žalované soud zjistil, že tento měla žalobkyně k dispozici k ověření totožnosti žalované. Z dokumentu „Kontomatik.pdf“, který má být výpisem z účtu, soud zjistil, že tento obsahuje údaje o pohybech na účtu, který má být účtem žalované od 07.11.2021 do 02.05.2022. Údaje jsou velmi nepřehledné, není z nich patrno, co ten, který příjem či výdaj představuje. V části „<currencyBalance>“ (pozn. soudu – mělo by se jednat o zůstatek) je uvedena částka ve výši -49.703,93 Kč.
9.Z výzvy ze dne 17.10.2022 včetně údajů k výzvě soud zjistil, že žalovaná byla e-mailem vyzvána právním předchůdcem žalobkyně k úhradě dlužné částky 41.380 Kč.
10.Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [anonymizováno] a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [anonymizováno], seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne [anonymizováno] vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou na společnost [anonymizováno]., která pohledávku postoupila na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno.
11.Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 11.01.2024 včetně podacího lístku soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky do tří dnů a upozornil ji na možnost jejího soudního vymáhání.
12.Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.
13.Právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne [anonymizováno] za použití prostředků komunikace na dálku s žalovanou ujednání, ve kterém se zavázal poskytnout žalované částku až do výše 20.000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit do 24 měsíců a zaplatit úrok ve výši 457,50 % ročně. Žalovaná na svůj dluh uhradila 25.000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně následně postoupil pohledávku za žalovanou na společnost [anonymizováno]., která pohledávku postoupila na žalobkyni.
15.Dle § 419 OZ spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 OZ kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. 16.Dle § 2395 1 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
17.Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18.Dle § 86 zák. č. 257/2016 Sb. (ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 19.Dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. (ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 20.Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobkyně, resp. její právní předchůdce, splnila povinnost zkoumat schopnost žalované splácet, tedy její solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne 26.02.2019, sp. zn. usoud/III.__S_4129_18 s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.07.2018, sp. zn. nsoud/33_Cdo_2178_2018. Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C-679/18 o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoli pouze k námitce dlužníka, jak dříve uváděla právní úprava zák. č. 257/2016 Sb.). 21.Soud skutkový stav posoudil podle citované právní úpravy a judikatury a dospěl k tomuto právnímu závěru.
22.Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 OZ, na základě které byla žalované poskytnuta celkem částka 45.000 Kč. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě informací získaných od spotřebitele a z jiných zdrojů. Žalobkyně však na výzvu soudu nedoložila, že k takovému posouzení úvěruschopnosti žalované došlo, kdy doložila pouze kopii občanského průkazu žalované a dokument, který má být výpisem z účtu, avšak je nepřehledný a není možné z něj učinit závěr o tom, co představují v něm uvedené příjmy a výdaje žalované. Ničeho dalšího žalobkyně nedoložila. Pokud žalobkyně nebyla schopna plnit důkazní povinnost ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované, musí soud konstatovat, že neunesla břemeno důkazní. Nebylo doloženo, že by se právní předchůdce žalobkyně důkladně zabýval příjmy a výdaji žalované ani způsobem plnění dosavadních závazků žalované. Ostražitý poskytovatel nebankovního úvěru by si vyžádal podrobnější informace (zejména měl-li k dispozici dokument, dle kterého byl zůstatek na účtu žalované záporný), stejně tak by žalovanou lustroval v databázích umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované dle obsahu spisu spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., je taková smlouva neplatná. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně je absolutně neplatná, neboť nebylo doloženo, že by poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudil úvěruschopnost žalované. 23.Porušením § 86 zák. č. 257/2016 Sb. však není dotčena povinnost žalované vrátit poskytnuté peněžní prostředky, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalované. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení. V daném případě byla žalované poskytnuta částka 45.000 Kč, přičemž žalovaná uhradila 25.000 Kč. Žalovaná je tak povinna vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení 20.000 Kč. (odst. I. výroku) 24.S ohledem na zastávaný právní názor soud žalobu ve zbývající části zamítl a to včetně zákonného úroku z prodlení z částky představující bezdůvodné obohacení, jelikož nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení doposud nevznikl, a to s ohledem na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20.04.2022, sp. zn. nsoud/33_Cdo_3675_2021, podle kterého ustanovení § 87 zák. č. 257/2016 Sb. lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 OZ mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb.. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. (…) s ohledem na to, že splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran (možností žalované podle § 87 odst. 1) ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, zatím nemohl vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení. (odst. II. výroku) 25.Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení dle § 142 odst. 2 OSŘ, dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pokud jde o náklady právního zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), konkrétně z ustanovení § 14b, když žalobkyně podala žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 400 Kč (za úkony učiněné po 01.01.2025), resp. částku 300 Kč (za úkony provedené do 31.12.2024). Zástupci žalobkyně by náležela odměna za celkem 3 úkony právní služby, tedy převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, kdy se takto jedná celkem o částku ve výši 1.100 Kč (2x 400 Kč, 1x 300 Kč), režijní paušál ve výši 300 Kč (3x100 Kč), soudní poplatek 1.000 Kč, kdy by se při plném úspěchu jednalo celkem o částku 2.400 Kč. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohlednil i požadované (kapitalizované) příslušenství, v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30.08.2010, sp. zn. I ÚS 2717/08. Žalobkyně celkem požadovala zaplacení částky 30.536,98 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 20.000 Kč. Žalobkyně byla úspěšná pouze částečně v rozsahu 65 %, v rozsahu 35 % úspěšná nebyla. Úspěch žalobkyně pak spočívá v 30 % a náleží jí náhrada nákladů řízení ve výši 720 Kč. (odst. III. výroku) 26.Soud zavázal žalovanou k plnění v zákonné lhůtě, když pro stanovení jiné lhůty (popřípadě plnění ve splátkách) nebyly shledány zákonné podmínky (§ 160 odst. 1 OSŘ) a náklady řízení budou zaplaceny k rukám zástupkyně žalobkyně. (§ 149 odst. 1 OSŘ) --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.