Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátem [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalovanému: [anonymizováno], narozený [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
pro 6 500 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá, co částky 1 500 Kč, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 000 Kč od 05.06.2025 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 029,84 Kč.
IV. Soud vyzývá žalobkyni, aby do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatila Okresnímu soudu v Sokolově doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, a to na účet č. [anonymizováno] vedený u České národní banky, variabilní symbol [anonymizováno].
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 6 500 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela dne [anonymizováno] se žalovaným smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], na jejímž základě poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr v původní výši 5 000 Kč, který měl být splacen nejpozději 04.06.2025, za poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal k úhradě kapitalizovaného smluvního úroku v částce 1 500 Kč, když úrok činí 1% denně z dlužné částky. K uzavření smlouvy o úvěru došlo elektronicky prostředky komunikace na dálku, svou totožnost ověřil žalovaný verifikační platbou v částce 1 Kč ze svého bankovního účtu. Úvěr byl převeden z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen ani z části. Do podání žaloby nebylo na smlouvu o úvěru uhrazeno ze strany žalovaného ničeho. Žalobkyně požaduje po žalovaném 5 000 Kč na jistině, částku 1 500 Kč coby kapitalizovaný úrok a dále úrok z prodlení ve výši dle předpisů práva občanského ze součtu těchto dvou částek od 05.06.2025 do zaplacení.
Podání žaloby předcházelo zaslání předžalobní upomínky žalovanému.
2.Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 OSŘ, občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o.s.ř.“ 3.Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Žalobkyně předložila Smlouvu o úvěru ze dne [anonymizováno], která byla uzavřena distančně, prostředky elektronické komunikace na dálku (dále jen „Smlouva“), Smlouva obsahuje jméno a příjmení žalovaného včetně jeho rodného čísla, adresy, telefonní číslo [anonymizováno] emailová adresa. Ve Smlouvě bylo sjednáno poskytnutí úvěru v částce 5 000 Kč, úrok činí 1% denně, žalobkyně proto za poskytnutí jistiny úvěru od data uzavření smlouvy do data splatnosti dne 04.06.2025 požaduje uhradit kapitalizovaný úrok ve výši 1 500 Kč, výše RPSN (roční procentní sazba nákladů) činí 2334 %. Ke Smlouvě doložila žalobkyně rovněž Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze kterého se žalovaný dozvěděl základní informace o spotřebitelském úvěru a jeho poskytovateli. Z potvrzení o bezhotovostní platbě ze dne [anonymizováno] a potvrzení Komerční banky a.s. ze dne 18.03.2026 soud dovodil, že částka 5 000 Kč byla toho dne poukázána na účet žalovaného č. [anonymizováno], variabilní symbol platby je číslem Smlouvy. Předžalobní výzva ze dne 05.12.2025 byla žalovanému zaslána prokazatelně 09.12.2025. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný na svůj dluh neuhradil před podáním žaloby ničeho.
4 . Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů:
Podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 419 OZ je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle § 421 odst. 1 OZ se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v pozdějším znění (dále jen zákon „o spotřebitelském úvěru“)je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služby poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění zák. č. 96/2022 Sb., účinného od 07.05.2022, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru … posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 5.Žalobkyně prokázala, že mezi účastníky došlo k uzavření Smlouvy, která směřovala ke vzniku závazkově právního vztahu dle ustanovení smlouvy o úvěru. Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku, a to v rámci internetových stránek žalobkyně, následně došlo k čerpání jistiny úvěru. Smlouvu považuje soud za neplatnou z níže popsaných důvodů.
Povinnost soudu zkoumat z úřední povinnosti, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektoval shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru plyne již z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, který opakovaně ve své rozhodovací činnosti uvádí, že důsledky neschopnosti dlužníka splácet úvěr se netýkají jen samotného dlužníka, ale dotýkají se celé společnosti. Je na věřiteli, aby dlužníka náležitě před poskytnutím úvěru prověřil a úvěr poskytl pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.
Žalobkyně k procesu prověření úvěruschopnosti žalovaného neuvedla žádné skutečnosti a nedoložila žádné listiny. Soud tedy má za pochybné, zda-li vůbec a s jakým výsledkem byl žalovaný prověřen ohledně schopnosti splácet úvěr. Z provedeného dokazování je zřejmé, že žalobkyně před soudem neprokázala, že před poskytnutím úvěru došlo k prověření úvěruschopnosti žalovaného s důrazem na jeho skutečné příjmy a výdaje, příjmy žalovaného nejsou podložené jediným dokladem prokazujícím příjem, výdaje nebyly individualizovány. S ohledem na tuto skutečnost soud již dále nezkoumal výši sjednaného příslušenství úvěrové smlouvy. Žalobkyně se nedostavila k nařízenému ústnímu jednání a soud ji tak neměl možnost poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a označit důkazy k prokázání prověření úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru.
Soud proto uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovaným nevznikl zamýšlený závazek v podobě smlouvy o úvěru podle § 2395 OZ Smlouva je absolutně neplatné právní ujednání v souladu s aktuálním zněním § 87 zák. č. 257/2016 Sb., k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 OZ). 6.Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému ve výši 5 000 Kč má soud za prokázané. Dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle § 87 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Žalovaný se však k jednání před soudem nedostavil a nenavrhl rozložení splácení úvěrové jistiny do splátkového kalendáře s ohledem na své možnosti a schopnosti, soud proto uložil splnit dluh ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Poskytovatel úvěru má s ohledem na výše uvedené nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, přiznání dalšího příslušenství by bylo obcházením sankčních mechanismů zákona o spotřebitelském úvěru.
7.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 OSŘ, občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 029,84 Kč, přičemž tato částka představuje 42 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 71 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 29 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 500 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jeho zástupce podle § 149 odst. 1 OSŘ 8.S ohledem na povinnost soudu provést dokazování týkající se prověření úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru, nebylo možné ve věci vydat elektronický platební rozkaz, ke kterému se váže zvýhodněná sazba soudního poplatku, soud proto přikročil ve výroku IV k jeho doměření.
--- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 OSŘ). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.