Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Krumlovou ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátem [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalovanému: [anonymizováno], narozený [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
pro 76 198 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 51 784 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 51 784 Kč ve výši 14,75 % ročně od 18.04.2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 24 414 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 62 749 Kč od 11.05.2024 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 8 619 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 76 198 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytla žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [anonymizováno]., na základě smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] ze dne 11.11.2022. Žalovaný podepsal smlouvu elektronicky, prostřednictvím kódu zaslaného v SMS zprávě na jeho telefonní číslo. Totožnost žalovaného byla ověřena z kopie občanského průkazu, průkazu zdravotního pojištění a z části rodného listu. Žalovaný rovněž zaslal předchůdkyni žalobkyně výpis z běžného účtu č. [anonymizováno] za měsíc říjen a výplatní pásky za měsíce srpen a září 2022. Předchůdkyně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného jeho lustrací v registru SOLUS a v insolvenčním rejstříku, dále na základě informací získaných od žalovaného, z výplatních pásek a prověřením pohybů na běžném účtu žalovaného. Z těchto podkladů předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaný je zaměstnán u společnosti [anonymizováno]., pobírá měsíční mzdu ve výši 27 917 Kč, resp. 26 556 Kč a v měsíci říjnu hradil splátku úvěru ve výši 1 448 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 80 000 Kč a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit tyto peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 21,9 % ročně a s poplatky dle sazebníku v měsíčních splátkách po 4 436 Kč. První splátka byla splatná 30. dnem ode dne čerpání úvěru a každá další splátka byla splatná vždy ve stejný den každého následujícího měsíce. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas a ocitl se v prodlení se splácením. Předchůdkyně žalobkyně proto od smlouvy o úvěru s účinností ode dne 10.05.2024 odstoupila. Celkem žalovaný uhradil na splátkách úvěru částku 28 216 Kč. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28.05.2025. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 62 749 Kč, úroku ve výši 8 029 Kč, poplatků v celkové výši 1 600 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč, dlužného pojistného ve výši 2 320 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 62 749 Kč od 11.05.2024 do zaplacení. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala upomínkou k úhradě dlužné částky, žalovaný však na výzvu nikterak nereagoval.
2.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3.Jelikož se žalovaný, ač řádně obeslán, k jednání nedostavil, neomluvil se a nepožádal ani z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl o ní v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z provedených důkazů a z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 OSŘ). 4.Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:
5.Právní předchůdkyně žalobkyně ([anonymizováno].) se smlouvou o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] ze dne 11.11.2022 zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 80 000 Kč. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni vrátit poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 21,90 % ročně a s platbou na pojistné ve výši 290 Kč, a to v pravidelných 24 měsíčních splátkách po 4 436 Kč. První splátka byla splatná 30. dnem ode dne čerpání úvěru a následující splátky byly splatné vždy ve stejný den každého následujícího měsíce. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné pojistné podmínky a sazebník poplatků. Částku ve výši 80 000 Kč vyplatila předchůdkyně žalobkyně z účtu č. [anonymizováno] na účet žalovaného č. [anonymizováno] dne 11.11.2022 (prokázáno smlouvou o úvěru č. [anonymizováno] ze dne 11.11.2022, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, všeobecnými pojistnými podmínkami, sazebníkem poplatků a přehledem transakcí a oznámením o odchozí platbě ze dne 20.03.2026).
6.Předchůdkyně žalobkyně měla k dispozici kopii občanského průkazu žalovaného, kopii průkazu zdravotního průkazu žalovaného a kopii části rodného listu žalovaného (prokázáno kopií občanského průkazu, kopií průkazu zdravotního pojištění a kopií části rodného listu žalovaného).
7.Žalovaný byl zaměstnán u společnosti [anonymizováno]., přičemž za měsíc srpen 2022 obdržel mzdu ve výši 25 994 Kč a za měsíc září 2022 obdržel mzdu ve výši 27 546 Kč (prokázáno výplatními páskami za měsíc srpen a září 2022).
8.Majitelem bankovního účtu č. [anonymizováno] vedeného u [anonymizováno]. byl žalovaný. V měsíci říjnu byla na tento účet připsána mzda od společnosti [anonymizováno]. v celkové výši 50 300 Kč. V měsíci říjnu 2022 činily příchozí platby na tento účet částku 57 385 Kč a odchozí platby činily částku 60 160,57 Kč. Žalovaný dne 06.10.2022 obdržel částku ve výši 5 085 Kč od [anonymizováno]. Žalovaný dále dne 11.10.2022 uhradil splátku úvěru ve výši 1 305 Kč. Žalovaný dne 11.10.2022 vybral ze svého účtu částku 20 000 Kč v hotovosti (prokázáno výpisem z účtu č. [anonymizováno] za období od 01.10.2022 do 31.10.2022).
9.Předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru zjišťovala od žalovaného informace o jeho majetkových poměrech, konkrétně z výplatních pásek zjistila jeho čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 25 994 Kč. Dále zjistila, že žalovaná splácí měsíčně částku 1 625 Kč na úvěry. Předchůdkyně žalobkyně nezjistila, jakou částku žalovaný vynaloží na své obvyklé měsíční výdaje. Předchůdkyně žalobkyně poté dospěla k závěru, že je žalovaný úvěruschopný (prokázáno zprávou o posouzení úvěruschopnosti).
10.Žalovaný zaplatil na splátkách úvěru celkem částku ve výši 28 216 Kč (prokázáno přehledovou tabulkou splátek).
11.Předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne 10.04.2024, odeslaným žalovanému dne 12.04.2024, vyrozuměla žalovaného, že odstupuje od smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] z důvodu prodlení žalovaného se splácením úvěru a vyzvala jej k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 76 198 Kč (prokázáno odstoupením od smlouvy ze dne 10.04.2024 a poštovním podacím archem ze dne 12.04.2024).
12.Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28.05.2025. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.05.2024, oznámením o postoupení pohledávek ze dne 23.06.2025).
13.Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28.05.2025. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne 23.06.2025. Upomínkou ze dne 23.06.2025 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 88 233,20 Kč (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28.05.2025, upomínkou ze dne 23.06.2025 a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 23.06.2025).
14.Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou ze dne 10.10.2025, která mu byla odeslána dne 13.10.2025, žalovaný měl dlužnou částku uhradit nejpozději do 20.10.2025 (prokázáno výzvou k plnění ze dne 10.10.2025 včetně sjetiny z online systému sledování zásilek České pošty, s. p.).
15.Soud neprovedl důkaz listinou nazvanou jako relevantní příloha, neboť žalobkyně neuvedla, jaké skutečnosti mají být touto listinou prokázány.
17.Dle § 2395 OZ, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 18.Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 19.Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 20.Dle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
21.Dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 22.Dle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 23.Dle § 2991 odst. 2 OZ, se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 24.Dle § 1958 odst. 2 OZ, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 25.Dle § 1968 OZ, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 26.Dle § 1970 OZ, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 27.Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 01.01.2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
28.Podle § 78 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. 29.Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 OZ a § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. Dle názoru soudu, v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (§ 86 a § 78), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně prokázala, že ověřila příjem žalovaného za měsíce srpen a září 2022, avšak již neprokázala, že by dostatečně zkoumala měsíční výdaje žalovaného a že by tyto porovnala s jeho příjmy. Žalobkyně stran výdajů žalovaného předložila k důkazu pouze výpis z jeho bankovního účtu za jediný měsíc, a to za říjen 2022. Aby však bylo možné komplexně vyhodnotit majetkovou situaci žalovaného, potřebovala by mít žalobkyně k dispozici výpisy z účtu nejméně za tři měsíce. Dále žalobkyně neprokázala, že by se žalovaného vůbec dotazovala na jeho pravidelné měsíční výdaje, které běžně má, např. na bydlení, energie, potraviny, dopravu, ošacení atd. Z výpisu z bankovního účtu je patrné, že žalovaný vybral v hotovosti částku 20 000 Kč. Žalobkyně však neprokázala, že by se žalovaného dotazovala, zda se nejedná o pravidelný měsíční výdaj, například na bydlení. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaného lustrovala v registru SOLUS, avšak toto své tvrzení neprokázala. Soud proto nemá za prokázané, že by předchůdkyně žalobkyně zjišťovala celkovou dluhovou zátěž žalovaného. 30.Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 OZ jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalované vyčíslil soud částkou 51 784 Kč, která představuje rozdíl mezi částkou, kterou od právní předchůdkyně žalobkyně skutečně obdržel (80 000 Kč) a částkou, kterou žalovaný již uhradil (28 216 Kč). Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by uhradil více, než tvrdí žalobkyně. 31.Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle § 1958 odst. 2 OZ splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění věřitelem požádán. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 OZ ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl poprvé prokazatelně vyzván k úhradě dlužných částek dopisem ze dne 10.04.2024, který mu byl odeslán dne 12.04.2024. Touto výzvou byl žalovaný vyzván, aby okamžitě uhradil dlužnou částku. Dle § 1959 písm. e) o. z. se výrazem „ihned“ rozumí doba pěti dnů. Žalovaný tedy měl dlužnou částku zaplatit do 17.04.2024, což žalovaný nesplnil a od následujícího dne se tak ocitl v prodlení (18.04.2024). Z tohoto důvodu uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 51 784 Kč od 18.04.2024 do zaplacení. 32.Jelikož, jak výše uvedeno, mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru včetně sjednání v žalobě uplatněných úroků, smluvní pokuty a poplatků, soudu nezbylo než žalobu co do částky 24 414 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 62 749 Kč od 11.05.2024 do zaplacení částečně zamítnout, tak jak je rozhodnuto ve výroku II. tohoto rozsudku. Soud poznamenává, že formálním pochybením v psaní a počtech rozhodl fakticky o příslušenství nad rámec podané žaloby, nicméně podstatně je, že rozhodnuto bylo o žalovaném nároku v celém svém rozsahu.
33.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 OSŘ tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 619 Kč, přičemž tato částka představuje 35,92 % z jejich celkové výše 23 996 Kč (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 67,96 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 32,04 %). Tyto náklady sestávají ze: - zaplaceného soudního poplatku v částce 2 727 Kč;
- nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 76 198 Kč sestávající z částky 4 180 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t.;
- čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.;
- náhrady cestovních výdajů podle § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 861 Kč. Náhrada jízdních výdajů byla vypočtena za použití osobního automobilu Volvo XC90 (hybridní vozidlo) při celkovém ujetí 110 km (zjištěno prostřednictvím webových stránek www.google.com/maps) na trase [anonymizováno] a zpět, průměrné spotřebě paliva 3,7 l/100 km, vyhláškové ceně paliva 34,10 Kč za jeden litr motorové nafty a 7,20 Kč za 1 kilowatthodinu elektřiny (§ 4 písm. c vyhlášky č. 573/2025 Sb.) a sazbě základní náhrady 5, 90 Kč/km (§ 1 písm. b) vyhlášky);
- náhrady za promeškaný čas strávený na cestě (3x půlhodina) ve výši 450 Kč dle § 14 odst. 3 a. t.;
- daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 19 831 Kč ve výši 4 165 Kč.
34.Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle § 160 odst. 1 OSŘ v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal. 35.Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 OSŘ zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně, který je advokátem. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.