Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Veronikou Křesťanovou o ústavní stížnosti stěžovatele Milana Holého, zastoupeného Mgr. Petrem Havrlíkem, LL.M., advokátem, sídlem Zahradnická 71, Příbram, proti jinému zásahu, za účasti Okresního soudu v Příbrami, jako účastníka řízení, a Ing. Petra Kareše, obchodní korporace RADON EXPRES s. r. o., sídlem Hrabákova 213, Příbram, Bc. Filipa Vařeky a Jany Vařekové, jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1.Z ústavní stížnosti a jejích příloh Ústavní soud zjistil, že u Okresního soudu v Příbrami je pod sp. zn. 21 C 143/2025 vedeno řízení o žalobě vedlejších účastníků (společně dále jen "žalobci").
2.Žalobci označili v žalobě žalovaného jménem a příjmením, adresou, datem narození a identifikačním číslem (IČO). Došlo ovšem k tomu, že IČO patřilo stěžovateli, kdežto datum narození stěžovatelovu otci. Stěžovatel i jeho otec mají stejné jméno, příjmení i adresu. Z protokolu o přípravném jednání před okresním soudem ze dne 29. ledna 2026 a z usnesení okresního soudu č. j. 21 C 143/2025-147 ze dne 17. února 2026 plyne, že žalovaným je stěžovatelův otec. Soud stěžovatele za žalovaného považoval omylem a v průběhu řízení mu, respektive jeho zástupci, doručoval písemnosti, ač stěžovatel nebyl účastníkem řízení.
3.V průběhu přípravného jednání 29. ledna 2026 přítomný zástupce stěžovatele na tuto záměnu upozornil, na což zástupkyně žalobců reagovala, že opravuje žalobu a vypouští z ní IČO stěžovatele, které bylo uvedeno omylem. Soud k tomu konstatoval, že žalobci opravili vadu žaloby a soud zváží další procesní postup.
4.Stěžovatel ústavní stížnost formuluje tak, že směřuje proti rozhodnutí, kterým okresní soud akceptoval opravu žaloby. Stěžovatel v ústavní stížnosti dále uvádí, že okresní soud měl rozhodnout o ukončení jeho účasti v řízení usnesením, popřípadě měl rozhodnout o záměně účastníka či rozhodnout meritorně. Stěžovatel rovněž zdůrazňuje, že v řízení mu vznikly náklady a nyní není zřejmé, jak a po kom se má domáhat jejich úhrady.
5.Podle obsahu tudíž Ústavní soud vykládá ústavní stížnost tak, že směřuje proti jinému zásahu spočívajícímu v tom, že soud nerozhodl o stěžovatelových nákladech řízení, ani o záměně účastníků, ani nevydal rozhodnutí ve věci samé, jímž by posoudil důvodnost žaloby směřující proti stěžovateli.
6.Proti nečinnosti spočívající v nevydání rozhodnutí se ovšem stěžovatel mohl bránit podáním návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. Jde o účinný opravný prostředek, který bylo třeba vyčerpat před podáním ústavní stížnosti (shodně např. nález sp. zn. I. ÚS 3296/17 ze dne 20. prosince 2017, bod 20). Z ústavní stížnosti přitom neplyne, že by stěžovatel tento návrh podal. Jeho ústavní stížnost je proto nepřípustná (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). 7.Ústavní soud může výjimečně neodmítnout nepřípustnou ústavní stížnost, jsou-li k tomu splněny důvody uvedené v § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. Takový důvod ovšem v posuzované věci stěžovatel netvrdil a neshledal ho ani Ústavní soud. 8.Z výše uvedených důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost jako návrh nepřípustný podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu. 9.Nad rámec uvedeného Ústavní soud dodává, že považuje za pozoruhodné, že okresní soud od podání žaloby v září 2025 po řadu měsíců nezjistil, že žalobci označili žalovaného kombinací data narození a IČO, která neodpovídá žádné osobě, a nevedl žalobce k odstranění vady podané žaloby výzvou podle § 43 občanského soudního řádu. Překvapující je to i proto, že z příloh k ústavní stížnosti plyne, že okresní soud provedl 23. října 2025 lustraci, zda má žalovaný datovou schránku (č. l. 88 spisu okresního soudu), a přes zjištění, že kombinaci data narození a IČO neodpovídá žádná datová schránka, ač fyzické osoby podnikající mají datovou schránku zřízenu povinně ze zákona, se sám od sebe nezabýval úvahou o vadě žaloby (nejasným označením žalovaného) a na zjištění reagoval jen tak, že - v rozporu s procesními předpisy - doručoval písemnosti stěžovateli i zamýšlenému žalovanému prostřednictvím držitele poštovní licence a nikoliv prostřednictvím datové schránky, kterou oba musí mít. Vadu žaloby soud vzal v potaz až k upozornění stěžovatele při přípravném jednání. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 17. března 2026
Veronika Křesťanová v. r.
soudkyně zpravodajka