Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Skalkou ve věci
žalobkyně: [anonymizováno], narozená [anonymizováno][anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalovanému: [anonymizováno], narozený [anonymizováno] bytem [anonymizováno] zastoupený advokátkou [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
pro zaplacení 300 000 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žaloba ze dne [anonymizováno], kterou se žalobkyně domáhala toho, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku [anonymizováno] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce [anonymizováno] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobou ze dne [anonymizováno] se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku [anonymizováno] s příslušenstvím na základě toho, že žalobkyně odstoupila od kupní smlouvy ze dne [anonymizováno] na koupi vozidla [anonymizováno], [anonymizováno] (dále jen „předmětné vozidlo“). Kupní cena byla sjednána ve výši [anonymizováno]. Žalobkyně v této žalobě tvrdila, že v průběhu měsíce listopad [anonymizováno] zjistila závady na předmětném vozidle v podobě úniku chladící kapaliny a motorového oleje. Žalobkyně proto tvrdila, že kontaktovala žalovaného a jeho spolupracovníka za účelem kontroly vozidla a zjištění možného příčiny úniku těchto kapalin. Prohlídkou vozu bylo údajně zjištěno, že z vozu tyto kapaliny unikají, nicméně ze strany žalovaného ani jeho spolupracovníka nebyla provedena žádná oprava vozu, přičemž jí bylo doporučeno, aby tyto kapaliny průběžně dolévala. Tvrdila přitom, že vozidla užívala pouze příležitostně, tudíž únik provozních kapalin považovala za zvláštní. Protože k opravě této závady nedošlo, nechala žalobkyně zkontrolovat předmětný vůz v autorizovaném servisu pro vozy [anonymizováno], přičemž o výskytu vad opětovně informovala žalovaného. Po kontrole vozu přitom bylo ze strany autorizovaného servisu žalobkyni sděleno, že z vozu uniká motorový olej a chladící kapalina, která vytéká z motoru, přičemž cena za opravu těchto vad by se pohybovala minimálně v částce [anonymizováno]. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného, který je podle ní automechanik, k opravě dle § 2106 odst. 1 písm. b) OZ, což žalovaný odmítl. Proto žalobkyně následně dle § 2106 odst. 2 OZ od kupní smlouvy na předmětné vozidlo odstoupila. 2.V podání ze dne [anonymizováno] v reakci na poučení ze strany soudu žalobkyně uvedla, že téměř ihned po převzetí vozu a započetí s jeho užíváním se na vozidle vyskytla závada spočívající v úniku provozních kapalin (motorového oleje a chladící kapaliny), což žalobkyně řešila u automechanika [anonymizováno], který jí byl žalovaným doporučen, a to dne [anonymizováno]. Protože v důsledku úniku kapalin nebylo možné s vozem jezdit, opětovně se žalobkyně obrátila na doporučeného automechanika dne [anonymizováno], přičemž tento měl únik provozních kapalin rovněž potvrdit. Žalobkyně proto dne [anonymizováno] u žalovaného uplatnila práva z odpovědnosti za vady. Žalobkyně zdůraznila, že vady předmětného vozidla potvrdil i znalecký posudek č. [anonymizováno]. Dále uvedla, že skutečnost, že s předmětným vozidlem není něco v pořádku, zjistila téměř neprodleně po jeho převzetí, kdy se rozsvítily kontrolky značící malé množství výše uvedených provozních kapalin, proto již cca 1 měsíc po uzavření kupní smlouvy kontaktovala doporučeného automechanika s žádostí o informace. Skutečnost, že stav vozu neodpovídá jeho stáří, počtu najetých kilometrů a obvyklému opotřebení, zjistila žalobkyně na základě uvedených prohlídek vozu, což bylo potvrzeno prohlídkou v autorizovaném servisu dne [anonymizováno], kdy bylo postaveno najisto, že z vozu unikají provozní kapaliny. Žalobkyně setrvala na svém tvrzení, že žalovaného o problémech s předmětným vozidlem informovala dne [anonymizováno], kdy rovněž uplatnila práva z vadného plnění, přičemž následně s ním o věci komunikovala a nabízela smírné řešení. Protože žalovaný dostatečně nereagoval, od kupní smlouvy dne [anonymizováno] odstoupila.
3.V závěrečném návrhu pak žalobkyně setrvala na argumentaci, že vada na voze musela existovat již v době prodeje, tedy ještě před přechodem nebezpečí škody na žalobkyni. Tvrdila, že dne [anonymizováno] bylo postaveno najisto, že se na voze závada skutečně nachází, tudíž poté informovala žalovaného o této závadě a projevila svou vůli vadu věci řešit její opravou.
4.Žalovaný oproti tomu namítal, že na předmětném vozidle z vyjádření autorizovaného servisu vyplývá pouze nutnost automobil sledovat. Nemá za to, že by toto vyjádření dokládalo vadu plnění v době uzavření kupní smlouvy, resp. přechodu nebezpečí škody na kupujícího. Poukazoval na to, že žalobkyně začala dolévat chladící kapalinu až v průběhu listopadu [anonymizováno] a že vozidlo prošlo zevrubnou prohlídkou před vlastním prodejem. Dále poukazoval na to, že žalobkyně nesplnila formální podmínky pro odstoupení od kupní smlouvy, neboť nebyl vyzván k odstranění vad formou opravy automobilu, přičemž mu neměla být k tomuto poskytnuta příslušná lhůta. Pokud by se žalobkyně dovolávala odstoupení dle ustanovení § 2107 OZ, pak žalovaný namítá, že byla zjištěna opravitelná vada v hodnotě okolo [anonymizováno], což při kupní ceně [anonymizováno] nelze považovat za podstatnou vadu. V neposlední řadě namítá, že žalobkyně neodstoupila od smlouvy bez zbytečného odkladu, neboť vadu vozidla měla zjistit v listopadu [anonymizováno], přičemž od kupní smlouvy odstoupila až v únoru [anonymizováno]. 5.Po provedeném dokazování byl zjištěn následující skutkový stav:
6.Z kupní smlouvy ze dne [anonymizováno] soud zjistil, že žalobkyně od žalovaného dle této smlouvy koupila předmětné vozidlo za částku [anonymizováno]. Předmět plnění byl specifikován pouze značkou, modelem, VIN [anonymizováno] a rokem výroby. Bližší podrobnosti o prodávaném vozidle nebyly sjednány. Dle znění kupní smlouvy nebyla žalobkyně upozorněna na žádné konkrétní závady, pouze bylo sjednáno, že žalobkyně coby kupující je srozuměna s tím, že kupuje věc již užívanou, přičemž měla prohlásit, že se seznámila s technickým stavem vozidla, jeho obsluhou a že s ní byla provedena zkušební jízda. Kupní smlouva neobsahuje speciální ujednání o odpovědnosti za vady ani ujednání o záruce za jakost.
7.Z fotokopie whatsappové komunikace s číslem [anonymizováno] soud zjistil, že žalobkyně dne [anonymizováno]. informuje „[anonymizováno]“ (z okolností vyplývá, že se jedná o žalobce) o tom, že se jí auto „vysralo“ před Vánoci, přičemž se má jednat něco se „vstřikama“. Dotazovala se jej proto, zda má vozidlo dovést a zda jej opraví, anebo zda to má dát do [anonymizováno] v [anonymizováno]. Žalobkyně uvedla, že těsně a během Vánoc to řešit nechtěla; vyjádřila názor, že by to mohla být skrytá vada a že by mohli jít 50 na 50. Na tuto zprávu příjemce odpověděl, že to skrytá vada být nemůže, že v případě vstřiků je problém s palivem; poukazoval na to, že on nic neskrýval s tím, že byli v spolu v [anonymizováno], kde měřili tlaky a dělali diagnostiku, přičemž vše mělo být OK. Žalobkyně na to reagovala zprávou, že dle automechanika toto diagnostika neukáže. Mohlo to být už delší dobu a ona si toho všimla, až když byl velkej problém. Příjemce na to odpověděl, že to bylo na diagnostice a že to prošlo emisemi, které by to ukázaly. Zdůraznil, že skrytá vada by musela být už před prodejem a prokázaná, že to nefunguje už delší dobu; když se to stane časem v provozu, tak to může být opotřebením špatným palivem a podobně. Pak účastníci komunikace řešili možnou opravu prostřednictvím bratrance příjemce.
8.Tato whatsappová komunikace s číslem [anonymizováno] pokračuje dne [anonymizováno], kdy žalobkyně psala, že nemá dobré zprávy, protože z [anonymizováno] jí řekli, že je to skrytá vada. Poslala mu proto doporučený dopis s popisem všech vad. Dále měla žalobkyně mluvit se soudním znalcem. K popisu problému žalobkyně uvedla, že tam stříká olej a přepaluje se to, tudíž je nutné přetěsnit víka. Měli jí říct, že je potřeba podívat se i na vstřiky. Pak měli tlakoval chladicí kapalinu; kouří dost bílý dým a kapalina se ztrácí, proto ji musela žalobkyně párkrát i dolévat. Měli jí prý říct, že je možný únik. Částky za opravy obojího měli napočítat okolo [anonymizováno]. Příjemci však pořád odpovídal, že to nevidí na skrytou vadu.
9.Z whatsappové komunikace s číslem [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] pak soud zjistil, že žalobkyně namítala, že pokud to auto odmítne opravit, tak má nárok na ty peníze za auto. Připustila, že nebude mít nárok na celou částku vzhledem k tomu, že najela asi 7 000 km.
10.Z whatsappové komunikace s uživatelem „[anonymizováno]“ ze dne [anonymizováno] vyplývá, že mělo mezi žalobkyní a touto osobou dojít ke schůzce; dále žalobkyně posílá fotografii z motoru vozidla pod přípisem „Přetěsnění vstřiku benzínu“ s tím, že „Voda – dot 4 nebo dot 5“, na což jí [anonymizováno] odpovídá, že dot 4,5 je brzdová kapalina a že do haldící se lije destilovaná voda anebo atifreeze.
11.Z whatsappové komunikace předložené žalobkyní s uživatelem [anonymizováno] z [anonymizováno] vyplývá, že [anonymizováno] žalobkyni píše, „jedna věc je, ze to neumím a druhá že je to prostě posrany Francouz“, což s tou diagnostikou ani nejde“. Žalobkyni přitom zajímalo, jestli to bude olej nebo snad ne nic jiného, na což jí [anonymizováno] odpověděl, že spíš olej a že brzdy se takhle neukážou. Žalobkyně na to odpovídá, že zadní fungují na 20 %, proto je chce vyměnit, přičemž uvádí, že co se oleje týče, tak s tím něco najela a on to měnil před 5 tisíci a ona určitě za tu dobu najedla 2, možná i víc. [anonymizováno] jí na toto napsal, že se mění po 15.
12.Z whatsappové komunikace předložené žalovaný s uživatelem [anonymizováno]), která navazuje na předchozí komunikaci citovanou v odst. 11 tohoto rozsudku, vyplývá, že žalobkyně neví, co to chce za servis, na což jí bylo sděleno, že je to jen jakoby informativní a že měla jet do servisu, aby se všeobecně na to podívali, ale je to zbytečná informace, protože nic nebouchá, nehučí, STK pohoda. Žalobkyně na to odpověděla, že auto je „cajk“, že 10 dní nikde nebyla ale dnes do toho sedla a objevilo se toto. V další komunikaci bez data určení je uvedeno, že „[anonymizováno]“ jí měl sdělit, že nepracuje jako mechanik.
13.Z dokumentu s názvem Odstoupení od smlouvy ze dne [anonymizováno] soud zjistil, že žalobkyně odstoupila od kupní smlouvy ze dne [anonymizováno] na předmětné vozidlo. Toto odstoupení odůvodnila tím, že prodejce odmítl poskytnout slevu nebo odstranit vadu.
14.Z faktury č. [anonymizováno], datum vystavení [anonymizováno] vyplývá, že žalobkyně za kontrolu a zkoušku vozidla (včetně kontroly chladícího okruhu) v servisu měla zaplatit celkem částku [anonymizováno], přičemž tuto částku rovněž dne [anonymizováno] zaplatila. Za zadní straně této faktury je uvedeno, že byl zjištěn únik oleje z předního víka ventilů – při demontáži víka ventilů – doporučena demontáž motoru a sundat rozvodové víko (cena za práci cca [anonymizováno]). Ohledně chladící kapaliny nebyl zjištěn její únik, vozidlo bylo natlakováno asi na hodinu, přičemž při zkušební jízdě vozidlo kouřilo bíle, což značí únik chladící kapaliny do spalovacího prostoru nebo do turba, tudíž servis doporučuje sledovat, případně demontáž motoru a hlavy válců. Dále servis zjistil vrzání předních tlumičů a utržení přední stěrky stěrače.
15.Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě částky [anonymizováno] předžalobní výzvou ze dne [anonymizováno] (dle doručenky datové zprávy byla doručena dne [anonymizováno]). V této výzvě bylo uvedeno, že již během měsíce listopadu se začaly na předmětném vozidle objevovat závady v podobě unikající kapaliny a motorového oleje, na což žalobkyně měla reagovat tím, že kontaktovala žalovaného a jeho spolupracovníka, aby jí jakožto automechanici vůz zkontrolovali. Prohlídkou vozu přitom bylo zjištěno, že z vozu kapaliny unikají, nicméně oprava provedena nebyla, přičemž žalobkyni pouze doporučili, aby kapaliny průběžně dolévala.
16.Z výpisu kontroly předmětného vozu z [anonymizováno] soud zjistil, že vozidlo nevykazovalo žádnou závadu.
17.Ze znaleckého posudku č. [anonymizováno], číslo položky [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] vypracovaného [anonymizováno] [anonymizováno] soud zjistil, že jej zadala žalobkyně za účelem zjištění stavu předmětného vozidla. Dle sdělení zadavatele bylo vozidlo zakoupeno s nájezdem cca [anonymizováno], přičemž zadavatel zjišťuje únik chladicí kapaliny v expanzní nádržce; dále byl zadavatel upozorněn na únik paliva v okolí vstřikovačů. Znalec provedl prohlídku vozidla dne [anonymizováno], stav tachometru 134 627 km s tím, že po zkušební jízdě byl zjištěn únik motorového oleje z předního víka domečků ventilů, přičemž olej zkapává k hrdlu benzínových vstřiků a mylně vyvolává dojem, že jde o únik paliva – benzínu. Únik paliva přitom nebyl potvrzen. V expanzní nádržce chybí kapalina, která je doplněna a chladící systém je natlakován. Po opakované projížďce není zjištěn únik chladicí kapaliny z hadic a potrubí, vozidlo však po vynutí zahřátého motoru a znovu nastartování ještě teplého motoru bíle zakouřilo (bílý kouř z výfukového potrubí). Znalec konstatoval, že se na předmětném vozidle jedná o únik oleje, který není významný (technikem STK byl pravděpodobně nebyl označen jako závada C). Znalec však připustil, že může dojít ke zhoršení stavu. Závadu lze podle znalce odstranit přetěsněním víka ventilů, oprava je však relativně náročná, a to za cenu minimálně [anonymizováno]. Stran chladícího systému předmětného vozidla znalec uvedl, že nebyl nalezen externí únik chladicí kapaliny, přesto je kapalina dolévána, přičemž z výfuku vozidla vycházel bílý kouř. K úniku chladicí kapaliny proto pravděpodobně dochází podle znalce do válce motorů nebo turbodmychadla. Z důvodu nutnosti rozebrání motoru (jedná se o finančně nákladnou opravu) nebyla závada znalcem dále upřesněna. Stran dotazu zadavatele, zda v případě poškození motoru se jedná o skrytou vadu a zda existovala již v době nabytí vozidla žalobkyní znalec pouze konstatoval, že únik chladicí kapaliny je závadou závažnou a jde o vadu skrytou; vzhledem k potřebě dolévat chladicí kapalinu se podle znalce jedná o závadu, která se nacházela na vozidle již v době prodeje. Náklady na opravu chladicí soustavy znalec odhadl na minimálně [anonymizováno] včetně DPH. Znalec na závěr tohoto znaleckého posudku připojil doložku o tom, že si vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku.
18.Během jednání dne [anonymizováno] účastníci k věci dále uvedli, že [anonymizováno] je kamarád žalovaného a kolega z práce, který nebyl zmocněn k žádnému jednání týkající se kupní smlouvy. Žalobkyně k tomu sdělila, že se jedná o osobu, která jí byla doporučena žalovaným poté, co se na vozidle objevily závady. Žalovaný k tomu dále doplnil, že [anonymizováno] byl při přepisu předmětného vozidla na žalobkyni, kdy tam byl proto, aby žalovaného následně odvezl a žalobkyně mohla vozidlem sama odjet. Tam se [anonymizováno] a žalobkyně domluvili na tom, že [anonymizováno] pro žalobkyni provede olejový servis a výměnu předních brzd.
19.Ohledně stavu tachometru na předmětném vozidle v době prodeje dle kupní smlouvy účastníci uvedli, že ten ukazoval 128 550 km, stav tachometru v lednu, resp. únoru [anonymizováno] byl s ohledem na výše uvedený znalecký posudek 134 627 Km. Účastníci v neposlední řadě učinili nesporným, že k převzetí předmětného vozidla došlo v souladu s kupní smlouvou ze dne [anonymizováno] téhož dne.
20.Podle ustanovení § 2100 odst. 1 OZ, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) platí, že „Právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti.“ 21.Podle ustanovení § 2106 odst. 1 OZ „Je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy.“ 22.Podle ustanovení § 2106 odst. 2 OZ „Kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.“ 23.Podle ustanovení § 2106 odst. 3 OZ „Nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § 2107.“ 24.Podle ustanovení § 2107 odst. 1 OZ „Je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.“ 25.Podle ustanovení § 2107 odst. 3 OZ „Neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.“ 26.Podle ustanovení § 2111 OZ „Neoznámil-li kupující vadu věci včas, pozbývá právo odstoupit od smlouvy.“ 27.Podle ustanovení § 1921 odst. 1 OZ „Nabyvatel může právo z vadného plnění uplatnit u soudu, vytkl-li vadu zciziteli bez zbytečného odkladu poté, kdy měl možnost věc prohlédnout a vadu zjistit, a to buď označením vady nebo oznámením, jak se projevuje. Vadu lze vytknout do šesti měsíců od převzetí předmětu plnění.“ 28.Podle ustanovení § 2002 OZ „Poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.“ 29.Podle § 2121 OZ „Nebezpečí škody přechází na kupujícího převzetím věci.“ 30.Výkladem ustanovení občanského zákoníku regulující práva kupujícího z odpovědnosti za vad koupené věci se zabývá odborná literatura: ZAPLETAL, Jiří. § 2100 [Rozhodný okamžik pro vznik práv z vadného plnění]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 1–2. Dostupné na beck-online.cz.), která dospívá k závěru, že :„Vada, která se projeví již při přechodu nebezpečí. Právo kupujícího z vadného plnění (ohledně jednotlivých práv kupujícího z vadného plnění srov. výklad k § 2106 a 2107) zakládá dle odst. 1 věta první vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího (ohledně toho, kdy na kupujícího přechází nebezpečí škody na věci, srov. výklad k § 2082, 2121 an. a 2130). Taková vada se může projevit již při přechodu nebezpečí. Pro řešení práv kupujícího z vad projevujících se při přechodu nebezpečí škody na kupujícího budou významná ustanovení o zjevných vadách a povinnosti kupujícího věc prohlédnout (viz výklad k § 2103–2105). Práva z vadného plnění mohou kupujícímu vzniknout i tehdy, pokud vada (původně bezvadného) zboží byla způsobena v důsledku nesprávného pokynu kupujícího před přechodem nebezpečí škody na věci z prodávajícího na kupujícího v situaci, kdy prodávající měl při své odbornosti rozeznat nevhodnost pokynu kupujícího (NS [anonymizováno]). Vada, která se projeví až po přechodu nebezpečí. Vada, kterou věc má při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, se může projevit i později. Otázka, zda daná věc měla vadu, která se projevila až po přechodu nebezpečí škody na věci na kupujícího, již v době přechodu nebezpečí škody na kupujícího, bude často vyžadovat znalecké posouzení, při němž bude zkoumáno, zda věc neměla konstrukční vadu, zda nešlo o vadu materiálu apod. Pro nespotřebitelskou koupi přitom není stanovena domněnka (jako je tomu v § 2161 odst. 2 u spotřebitelské koupě), že projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí. Tuto otázku může být vhodné upravit ve smlouvě.“
31.Stran posouzení otázky podstatného porušení smlouvy soud odkazuje na odbornou literaturu, (VÝTISK, Michal. § 2002 [Podstatné porušení smlouvy]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 2. Dostupné na beck-online.cz.), podle níž „Nepodstatné porušení povinnosti (vyjma povinnosti splnit závazek včas dle § 1978) nezakládá právo odstoupit od smlouvy. Prokázat, že porušení smlouvy bylo podstatné, musí odstupující strana. Podstatnost může vyplývat jak z významu porušené povinnosti, tak z intenzity jejího porušení, a to v kontextu celého závazku. Zavinění porušitele ve vztahu k porušení smlouvy (povinnosti) se nevyžaduje; spolupůsobení odstupující strany na porušení smlouvy porušitelem však pro vznik práva odstoupit od smlouvy význam mít může (§ 6). Bez relevance je příčina porušení povinnosti, může jít i o zásah vyšší moci.“
32.Výkladem tohoto ustanovení ve vztahu k prodeji ojetého automobilu se zabýval Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. [anonymizováno], u něhož je uvedena právní věta „Pokud je předmětem koupě starší opotřebované vozidlo a zároveň ze smlouvy nevyplývá, že prodávané vozidlo není způsobilé k provozu, pak vada, pro kterou je takové vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu, zakládá odpovědnost prodávajícího z vadného plnění, jelikož vozidlo jako předmět koupě nemá vlastnosti v kupní smlouvě ujednané nebo vlastnosti vhodné pro účel ze smlouvy patrný či obvyklý.“
33.Stran postupu kupujícího dle § 2106 OZ zdejší soud odkazuje na komentář ZAPLETAL, Jiří. § 2106 [Práva z vadného plnění při podstatném porušení smlouvy]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 11–12. Dostupné na beck-online.cz.) – podle níž „Kupující musí prodávajícímu sdělit, jaké právo si zvolil, „při oznámení vady“ (ohledně lhůty pro oznámení vady srov. výklad k § 2111 a 2112) nebo „bez zbytečného odkladu po oznámení vady“. Ohledně lhůty bez zbytečného odkladu srov. např. NS [anonymizováno]. Lhůta bez zbytečného odkladu by však (obdobně jako lhůta pro oznámení vady dle § 2112) neměla být interpretována příliš přísně v neprospěch kupujícího, který bude potřebovat dostatek času k tomu, aby si vyhodnotil, jaké právo z vadného plnění pro něj bude s přihlédnutím ke všem okolnostem nejvhodnějším řešením. Účelem lhůty je, aby kupující zbytečně neotálel s volbou práva, a aby tak došlo mezi stranami k nastolení právní jistoty a vzájemnému vypořádání. Účelem však není, aby se kupující při volbě práva musel rozhodovat pod časovým tlakem a neměl dostatek času na posouzení dalšího postupu v situaci, kterou způsobil prodávající vadností předmětu koupě. „Nezvolí-li kupující své právo včas“. Pokud kupující nesdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil ve výše uvedené lhůtě bez zbytečného odkladu, nebude nadále moci uplatňovat z titulu dané vady práva z vadného plnění zakládajícího podstatné porušení smlouvy, ale pouze práva z vadného plnění zakládajícího nepodstatné porušení smlouvy dle § 2107. Od prodlení kupujícího s volbou práva z vadného plnění dle komentovaného ustanovení je třeba odlišovat prodlení s oznámením vady, které má pro kupujícího značně negativnější důsledky v podobě možného nepřiznání práv z vadného plnění v případě soudního sporu (srov. výklad k § 2111 a 2112, ohledně otázky promlčení práv z vadného plnění viz 2112 4). 34.Ohledně běhu lhůty pro oznámení vad soud odkazuje na odbornou literatury (ZAPLETAL, Jiří. § 2112 [Oznámení vady (reklamace)]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 3. Dostupné na beck-online.cz.), podle níž „Reklamační lhůta pro oznámení skrytých vad. Za skryté vady je třeba považovat vady, jejichž existenci by musel kupující nebo objednatel zjišťovat prohlídkou spojenou s destrukcí zboží nebo díla, popř. vady, které se typicky mohou v plné míře projevit až při užívání zboží nebo předmětu díla (viz např. NS [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno]). U skrytých vad lhůta pro oznámení vad není vázána na dobu včasné prohlídky věci, ale začíná běžet od okamžiku, kdy kupující vadu mohl při dostatečné péči zjistit, přičemž nejpozději musí být skrytá vada oznámena do dvou let po odevzdání věci. Dvouletá lhůta je lhůtou objektivní, i u skrytých vad se uplatní subjektivní lhůta bez zbytečného odkladu (viz výše). Kupující tedy nemůže s oznámením zjištěné skryté vady vyčkávat až do konce dvouleté lhůty.
35.V rozsudku ze dne [anonymizováno], sp. zn. [anonymizováno] pak Nejvyšší soud k této lhůtě uvedl, že „Lhůtu „bez zbytečného odkladu“ používá zákonodárce často nejen v obchodním zákoníku, ale i v dalších předpisech soukromého práva a ve veřejném právu, přičemž většinou je tato lhůta určena ke splnění povinnosti nebo k uskutečnění právního úkonu či jiného projevu vůle. Takto vymezená lhůta přímo neurčuje, v jakém konkrétním časovém okamžiku je třeba povinnost plnit či jinak konat. Jde tak o neurčitou lhůtu, jejíž podstatu vymezuje již její slovní vyjádření. Z časového určení „bez zbytečného odkladu“ je třeba dovodit, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu. Takové posouzení lhůty „bez zbytečného odkladu“ zcela koresponduje s právními závěry, k nimž dospěl Nejvyšší soud ve své judikatuře při řešení konkrétních případů (srov. například rozsudky ze dne [anonymizováno], sp. zn. [anonymizováno], ze dne [anonymizováno], sp. zn. [anonymizováno], a ze dne [anonymizováno], sp. zn. [anonymizováno], dále též usnesení ze dne [anonymizováno], sp. zn. [anonymizováno], jež jsou veřejnosti dostupné in www.nsoud.cz). Rovněž tak Ústavní soud (srov. nález ze dne [anonymizováno], sp. zn. IV. [anonymizováno] publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu č. [anonymizováno], ročník 2005, pod číslem [anonymizováno]) vysvětlil, že „vágní“ pojem „bez zbytečného odkladu“ je třeba vykládat vždy s ohledem na okolnosti konkrétního případu s tím, že v každém konkrétním případě je třeba vždy zkoumat, zda dlužník bezodkladně využil všechny možnosti pro splnění této povinnosti, případně jaké skutečnosti mu v tom bránily. Rovněž tak podle judikatury Nejvyššího správního soudu (srov. například jeho rozsudky ze dne [anonymizováno], sp. zn. [anonymizováno], ze dne [anonymizováno], sp. zn. [anonymizováno], a ze dne [anonymizováno], sp. zn. [anonymizováno], jež jsou veřejnosti dostupné in www.nssoud.cz) jde o lhůtu v řádu dnů, maximálně týdnů, v co nejkratším časovém úseku, přičemž v praxi je nutno tento pojem vykládat podle konkrétního případu (tedy „ad hoc“) v závislosti od účelu, který chce zákonodárce konkrétním ustanovením za pomoci tohoto pojmu dosáhnout.“
36.Na jednání proběhnuvšího dne [anonymizováno] byla žalobkyně soudem poučena dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o tom, že je povinna tvrdit a označit důkazní prostředky k prokázání následujících skutečností: 1) že vozidlo [anonymizováno], VIN: [anonymizováno] bylo v době přechodu nebezpečí na žalobkyni na základě kupní smlouvy ze dne [anonymizováno] uzavřené s žalovaným ve stavu, který brání řádnému nebo smluvenému užívání věci dle kupní smlouvy ze dne [anonymizováno], přičemž žalobkyně musí specifikovat, o jaký stav vozidla se jednalo; 2) kdy žalobkyně stav předmětného vozidla specifikovaného pod bodem 1. tohoto poučení zjistila; 3) kdy žalobkyně stav předmětného vozidla specifikovaného pod bodem 1. uplatnila u žalovaného a jaké právo z vadného plnění u žalovaného uplatnila; 4) že žalovaný poté, co u něj žalobkyně uplatnila právo z vadného plnění, vady v přiměřené lhůty neodstranil, přičemž žalobkyně musí uvést dobu, od kdy do kdy byl takto žalovaný nečinný.
37.Po provedeném řízení bylo zjištěno (a mezi stranami to není fakticky sporné), že žalobkyně dne [anonymizováno] od žalovaného koupila předmětné vozidlo za částku [anonymizováno], přičemž v příslušné kupní smlouvě nebyla sjednána speciální úprava o odpovědnosti za vady a ani ujednání o záruce za jakost. Soud má dále za prokázané, že předmětné vozidlo po přechodu nebezpečí škody na žalobkyni začalo vykazovat vady v podobě úniku oleje a chladící kapaliny, přičemž v případě chladící kapaliny se jedná o vadu, kterou rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [anonymizováno] typově označil za vadu podstatnou.
38.Po provedeném řízení však dospěl soud závěru, že žalobkyně neprokázala, že předmětné vozidlo mělo v době přechodu nebezpečí škody na žalobkyni (kupující) dne [anonymizováno] vadu, za níž by odpovídal žalovaný coby prodávající. Z provedeného dokazování soud zjistil pouze tolik, že nejpozději od prosince [anonymizováno] vykazuje předmětné vozidlo vady, které žalobkyně začala řešit až lednu [anonymizováno] (viz whatsappová komunikace vedená mezi žalobkyní a zjevně žalovaným citovaná v odst. 7 tohoto rozsudku), kdy žalobkyně vozidla dala do servisu, přičemž následně se žalobkyně o vzniklém problému bavila s žalovaným a vyzývala jej k řešení této situace. Soud však nemá za to, že jen na základě toho, že se vada objevila po uzavření předmětné kupní smlouvy z [anonymizováno], tato vada rovněž existovala i v době přechodu nebezpečí škody na žalobkyni. Soud v tomto směru odkazuje na ustanovení § 2100 odst. 1 OZ, podle kterého právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc pouze při přechodu nebezpečí škody na kupujícího (byť by se projevila až později), což bylo nutné v řízení prokázat. Odchylné ujednání stran práv z vadného plnění nebo ujednání o záruce přitom nebyla mezi účastníka zjevně sjednána. 39.Bylo tak povinností žalobkyně dle Rosenbergovy teorie dělení důkazního břemene, označované jako teorie analýzy norem, která je i současnou civilistickou doktrínou považována za primární a odpovídající procesním pravidlům obsaženým v účinném občanském soudním řádu– viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [anonymizováno], sp. zn. [anonymizováno] nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [anonymizováno], sp. zn. [anonymizováno] - aby tvrdila a dokázala skutečnosti, které odpovídají skutkovým znakům právní normy, na níž zakládá svůj nárok nebo námitky v daném řízení, přičemž v tomto směru byla žalobkyně v souladu s ustanovením § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. rovněž poučena ze strany soudu na prvním jednáním proběhnuvším dne [anonymizováno] – odst. 35 tohoto rozsudku.
40.Podle soudu přitom žalobkyně tuto povinnost tvrdit a prokázat, že předmětné vozidlo mělo v době přechodu nebezpečí škody na žalobkyni dne [anonymizováno] výše popsanou vadu, nesplnila fakturou č. [anonymizováno] vystavenou dne [anonymizováno], neboť z ní vyplývá pouze tolik, že byla v lednu [anonymizováno] provedena kontrola předmětného vozidla v servisu, přičemž byl zjištěn únik oleje z předního víka ventilů a problém spočívající v podobě úniku chladící kapaliny do spalovacího prostoru nebo do turbodmychadla. Z ničeho tak nevyplývá, že těmito vadami předmětné vozidlo trpělo i dne [anonymizováno]. Za stěžejní přitom soud považuje skutečnost, že předmětné vozidlo mělo dle tachometru v době přechodu nebezpečí najeto 128 550 km, kdežto stav tachometru v lednu, resp. únoru [anonymizováno] byl 134 627 km, což znamená, že žalobkyně sama měla s předmětným vozidlem najet přes 6 000 km. Během této doby se přitom u předmětného vozidla mohlo stát „prakticky“ cokoli, tedy mohla u tohoto vozidla vzniknout vada popisovaná žalobkyní v žalobě ze dne [anonymizováno]. Samotná skutečnost, že předmětné vozidlo mělo vadu v lednu [anonymizováno], konkrétně že je fakticky nezpůsobilé k provozu, neboť z důvodu ztráty chladící kapaliny potenciálně hrozí až nevratné poškození motoru, neznamená, že touto vadou předmětné vozidlo trpělo i [anonymizováno]. Pouhá možnost, že tomu tak bylo, pro přiznání nároků z vadné plnění z kupní smlouvy však nestačí, zvláště když sama žalobkyně ve whatsappové komunikaci v srpnu [anonymizováno] uvádí, že auto je tzv. „cajk“.
41.Soud k tomu doplňuje, že v rozsudku Nejvyššího soudu [anonymizováno] byla tato vada kupujícím zjištěna při první delší jízdě, tedy de facto ihned po uzavření kupní smlouvy, tudíž nebylo jakýchkoli pochyb o tom, že touto vadou vozidlo trpělo již v době prodeje, zvláště s ohledem na jednoznačný závěr znalce, že vada je důsledkem namáhání vlivem vysokých teplot a tlaku, což svědčí o dlouhodobém přetěžování a nesprávném užívání vozidla v dané věci. Citovaný rozsudek Nejvyšší soudu proto nelze použít jako argument, že v případě výskytu problému spočívajícího v úniku chladící kapaliny, jedná se o vadu podstatnou zakládající odpovědnost prodávající za vady prodané věci.
42.Soud nepřehlíží skutečnost, že řada vad nemusí být patrná na první pohled, tj. při převzetí věci, avšak má za to, že pokud žalobkyně v průběhu řízení počala tvrdit, že problémy byly s předmětným vozidlem již v srpnu [anonymizováno], tj. měsíc po koupi, kdy jí navíc osoba, na kterou se s tímto problémem obrátila za účelem jeho řešení, odkázala na servis, měla žalobkyně takto postupovat a servis ihned navštívit za účelem zjištění, zda je vozidlo skutečně vadné či nikoli. Pokud tak neučinila, předmětné vozidlo nadále provozovala a ujela s ním dalších 4 000 km (tuto skutečnost soud dovozuje toho, že se žalobkyně měla přiznat v této whatsappové komunikaci, že s vozidlem najedla 2, možná i víc – viz odst. 11 tohoto rozsudku), nemůže soud bez dalšího uzavřít, že jen na základě toho, že se na předmětném vozidle objevila pravděpodobně významná závada, dovodit odpovědnost žalovaného za tuto vadu z titulu jeho zákonné odpovědnosti z vadného plnění dle § 2100 a násl. občanského zákoníku, když žalobkyně v tomto směru zjevně pochybila, když předmětné vozidlo nenechala ihned po prvním výskytu jí tvrzených vad prohlédnout a nepřesvědčila se tak o vlastnostech vozidla.
43.Soud v neposlední řadě dospívá k závěru, že na věci nic nemění ani žalobkyní předložený znalecký posudek č. [anonymizováno], číslo položky [anonymizováno] ze dne [anonymizováno], neboť ten pouze konstatuje, že v době prohlídky předmětného vozidla mělo vozidlo vadu v podobě úniku oleje (kterou nadto sám nehodnotí jako závažnou) a úniku chladící kapaliny, kterou již hodnotí jako závažnou. Pokud však znalec konstatuje, že se jedná o závažnou, skrytou vadu, která se nacházela na vozidle již v době prodeje, pak soudu není zřejmé, na základě jaké skutečnosti znalec k tomuto kategorickému závěru stran doby vzniku této závady dospěl, když v odůvodnění znaleckého posudku k této otázce není ničeho uvedeno.
44.Pokud by znalec v tomto směru vycházel z tvrzení žalobkyně, že ta zjišťuje únik chladicí kapaliny v expanzní nádržce (jak je uvedeno v úvodu tohoto znaleckého posudku), pak toto tvrzení žalobkyně není ničím podložené. Soud přitom nemá za to, že s takovýmto jednoznačným závěrem znalce o době vzniku takové vady lze v dané věci souhlasit, tj. bez dalšího vyjít z tvrzení žalobkyně sdělené ústně tomuto znalci, když v rámci whatsappové komunikace v srpnu [anonymizováno] (tj. měsíc po přechodu nebezpečí škody na žalobkyni coby kupující) žalobkyně potvrzuje, že vozidlo je „v cajku“. Soudu tak není zřejmé, kdy k problému v podobě úbytku chladící kapaliny počalo docházet. Pouhé „ústní tvrzení“ žalobkyně sdělené znalci je v tomto směru nedostatečné, zvláště když žalobkyně svá tvrzení o tom, kdy a jak se na předmětném vozidla počala vyskytovat vada v podobě úniku chladící kapaliny, v průběhu řízení opakovaně měnila.
45.I kdyby soud od tohoto odhlédnul a bylo tak v řízení prokázáno, že tato vada byla na předmětném vozidle již v době přechodu nebezpečí škody na žalobkyni dne [anonymizováno], pak musí poukázat na to, že žalobkyně v řízení tvrdila a prokázala, že práva z vadného plnění uplatnila u žalovaného až dne [anonymizováno], tudíž po několika měsících užívání předmětného vozidla a ujetí několika tisíc kilometrů, kdy v takovém případě soud nemá za to, že žalobkyně právo z vadného plněni uplatnila u žalovaného včas, pokud žalobkyně zároveň tvrdí, že k úniku chladící kapaliny docházelo již v srpnu 2024, resp. listopadu 2024 (jak bude dále podrobněji rozvedeno) – za takové situace by pak žalobkyně s ohledem na výslovnou dikci § 2111 OZ bez dalšího ztratila práva odstoupit od předmětné kupní smlouvy, kterého se žalobkyně v dané věci dovolávala. 46.V neposlední řadě soud má za to, že tento znalecký posudek je pro předmětné řízení nedostatečný i z toho důvodu, že znalec pouze konstatuje, že na předmětném vozidle dochází k úniku chladící kapaliny, ale přesné místo úniku či zdroj tohoto problému znalec nezjistil z důvodu údajné nákladnosti takového postupu. Za situace, kdy v řízení bylo sporné, zda tato vada byla na předmětném vozidle již v době přechodu nebezpečí škody na žalobkyni, bylo namístě, aby žalobkyně prokázala, o jakou konkrétní závadu se jedná, neboť bez tohoto zjištění (kde konkrétně k úniku chladící kapaliny dochází a zda tato skutečně uniká motorového prostoru nebo turbodmychadla) není možné práva z vadného plnění přiznat, jelikož není postaveno najisto, jakou konkrétní vadu předmětné vozidlo vykazuje a zda ji mělo v době přechodu nebezpečí škody na žalobkyni. Soud proto musí konstatovat, že žalobkyně fakticky v řízení zůstala na „tvrzení“, že předmětnému vozidlu se „něco“ stalo, aniž by bylo zřejmé co konkrétně, když náklady na odstranění takové závady se mají pohybovat v řádech desetitisíců (dle znalce by se náklady na opravu této vady vyšplhaly na minimálně [anonymizováno], kdežto dle tvrzení žalobkyně na [anonymizováno]), přičemž není ani zřejmé, kdy se tato vada na předmětném vozidle objevila.
47.S ohledem na skutečnost, že znalec [anonymizováno] [anonymizováno] dospěl k závěru o existenci „vady“, kterou však nemohl blíže specifikovat z důvodu nákladnosti jejího zjištění, resp. opravy, soud tohoto znalce nevyzval k vysvětlení dle ustanovení § 127 odst. 2 OSŘ, neboť je zřejmé, že s ohledem na neprovedení dalšího (údajně nákladné) zkoumání předmětného vozidla by znalec k této otázce ničeho dalšího nemohl uvést. 48.Nad rámec výše uvedeného stran toho, že žalobkyně neprokázala, že předmětné vozidlo mělo v době přechodu nebezpečí škody na žalobkyni vadu, pak soud musí poukázat na to, že právo z vadného plnění spočívající v odstoupení od kupní smlouvy by žalobkyni zásadně nemohl ani tak přiznat s ohledem na dikci ustanovení § 2111 OZ, neboť žalobkyně neoznámila kupujícímu vadu věci včas. Soud v tomto směru poukazuje na to, že žalobkyně postupně v řízení měnila „datum“, kdy zjistila vadu předmětného vozidla. Pokud tuto vadu zjistila již v srpnu [anonymizováno] (jak žalobkyně počala tvrdit v podání ze dne [anonymizováno]), pak zjevně v případě uplatnění práv z vadného plnění v lednu [anonymizováno] nebylo ze strany žalobkyně včasné. Stejný závěr týkající se opožděnosti uplatnění vad v lednu [anonymizováno] by pak soud musel přijmout i tehdy, pokud by žalobkyně setrvala na svých tvrzeních uvedených v žalobě z [anonymizováno] (a v předžalobní výzvě z [anonymizováno]), podle níž zjistila závady v podobě úniku chladící kapaliny již listopadu [anonymizováno], neboť v takovém případě měla práv z vadného plnění uplatnit bez zbytečného odkladu, což i podle nejbenevolentnějšího výkladu dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [anonymizováno] je v řádech maximálně týdnů, nikoli skoro 2 měsíců. Právo z vadného plnění v podobě odstoupení od předmětné smlouvy by tak žalobkyně měla zachována pouze tehdy (za splnění předpokladu, že by prokázala, že předmětné vozidlo mělo vadu již v době přechodu nebezpečí škody na žalobkyni), pokud by se tato vada projevila až v prosinci [anonymizováno]. 49.S ohledem na výše uvedené proto soud žalobu ze dne [anonymizováno] jako nedůvodnou zamítl, neboť se žalobkyni nepodařil prokázat základní podmínku pro vyhovění její žalobě v podobě existence vady předmětného vozidla v době přechodu nebezpečí škody na žalobkyni dne [anonymizováno].
50.Stran procesního postupu soud uvádí, že neprovedl výslech [anonymizováno] navrženého žalovaným pro nadbytečnost, neboť za situace, kdy žalobkyně dle soudu neprokázala, že předmětné vozidlo mělo v době přechodu nebezpečí škody na žalobkyni dne [anonymizováno] jakoukoli vadu, pak by výslech tohoto svědka k tomu, že dle jeho komunikace s žalobkyní bylo vozidlo v srpnu [anonymizováno] v pořádku, byl zjevně irelevantní.
51.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 OSŘ, občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [anonymizováno] (po zaokrouhlení z částky [anonymizováno]). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [anonymizováno] sestávající z částky [anonymizováno] za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po [anonymizováno] dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši [anonymizováno], a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [anonymizováno] náhrada [anonymizováno] za 71 ujetých km v částce [anonymizováno] ([anonymizováno] za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,6 l/100 km a [anonymizováno]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [anonymizováno] podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [anonymizováno] náhrada [anonymizováno] za 71 ujetých km v částce [anonymizováno] ([anonymizováno] za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,6 l/100 km a [anonymizováno]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [anonymizováno] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [anonymizováno] ve výši [anonymizováno]. 52.Stran výše náhrady nákladů řízení soud uvádí, že nepřiznal žalovanému náhradu nákladů řízení za jeden úkon právní služby v podobě zaslání závěrečného návrhu, neboť ten by za běžného chodu měl být učiněn během jednání proběhnuvšího dne [anonymizováno]. Formální odročení jednání za účelem vyhlášení rozhodnutí s ohledem na složitost a komplexnost věci by tak nemělo vést k navýšení nákladů řízení o další úkon právní služby.
53.Podle § 149 odst. 1 OSŘ soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 OSŘ, neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.