lex.One
něco nefunguje?
Okresní soudRozsudekČíslo jednací: 17 C 316/2025-25Soud: Okresní soudAutor: Mgr. Jana FejtováDatum vydání: 2026-03-30Datum zveřejnění: 2026-05-18Identifikátor ECLI: ECLI:CZ:OSNJ:2026:17.C.316.2025.1Graf vazeb →BECKASPI

17 C 316/2025-25

smlouva o úvěru

Předmět řízení

o 14 448 Kč s příslušenstvím

Citované předpisy

Plný text rozhodnutí

1.Žalobou podanou dne 26. 11. 2025 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 14 448 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 14 448 Kč od 18. 7. 2025 do zaplacení. Žalobní návrh odůvodnila tvrzením, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, tj. společností [anonymizováno], po prověření úvěruschopnosti žalované dne 17. 12. 2024 smlouvu o revolvingovém úvěru č. [anonymizováno] na částku 14 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru jsou obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Smlouva o úvěru byla uzavřena za pomocí prostředků komunikace na dálku tím způsobem, že žalovaná na stránkách právní předchůdkyně žalobkyně [anonymizováno] vyplnila požadované registrační údaje, čímž si vytvořila zákaznický účet, na základě kterého byla seznámena s podmínkami, právy, povinnostmi a sankcemi plynoucími z uzavření smlouvy. Žalovaná učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy, následně právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované na její telefonní číslo [anonymizováno] SMS kód k podpisu smlouvy. Zadáním kódu do příslušného pole v zákaznickém účtu vyjádřila souhlas s návrhem smlouvy, poté smlouvu odsouhlasila právní předchůdkyně žalobkyně a zaslala žalované na její telefonní číslo [anonymizováno] na e-mailovou adresu zprávu potvrzující podepsání smlouvy. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala schopnost žalované úvěr splácet, vycházela z tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, vycházela z dokladů poskytnutých žalovanou, lustrovala žalovanou v centrální evidenci exekucí, v ISIR, v SOLUS, NRKI, BRKI a v úvěrové historii, přičemž nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalované. Na základě smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na její bankovní účet úvěr částku 14 000 Kč dne 17. 12. 2024, přičemž žalovaná se zavázala zaplatit dlužnou částku spolu se smluvním úrokem v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek, byla opakovaně upomínána k úhradě dluhu, v upomínce ze dne 17. 7. 2025 byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru ke dni 17. 7. 2025 a vyzvána k okamžité úhradě dluhu. Žalovaná na výzvu ničeho nezaplatila, od 18. 7. 2025 je v prodlení se zaplacení dlužné jistiny ve výši 12 635 Kč a smluvního úroku ve výši 1 813 Kč. Před podáním žaloby žalovaná uhradila celkem částku 4 833 Kč, z toho byla částka 2 065 Kč započtena na jistinu a částka 2 768 Kč započtena na příslušenství. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzývala k zaplacení dlužné částky, žalovaná na výzvu nereagovala
2.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3.Soud provedl ve věci dokazování následujícími listinami, z nichž zjistil dále uvedené skutečnosti:
4.- z listiny nazvané smlouva o revolvingovém úvěru „[anonymizováno]“ č. [anonymizováno] ze dne 17. 12. 2024, že [anonymizováno], se zavázala poskytnout žalované úvěrový rámec ve výši 14 000 Kč, žalovaná se zavázala splácet každý měsíc pravidelné splátky, jejich počáteční výše činí 1 621 Kč, výše splátky se mění dle pravidel smlouvy, splátka je splatná vždy k poslednímu dni v každém jednotlivém období třiceti dnů opakujícím se po sobě po dobu trvání úvěru, a to počínaje dnem uskutečnění prvního čerpání úvěru do jeho úplného splacení. Zápůjční úroková sazba činí 80 % ročně ze skutečné výše vyčerpané a nesplacené jistiny úvěru, roční procentní sazba nákladů je 117,10 %, datum prvního čerpání 17. 12. 2024, úvěr bude poskytnut na účet č. [anonymizováno], VS [anonymizováno], dle čl. V. smlouvy se strany dohodly, že pokud dojde k některému případu porušení, je věřitel oprávněn omezit nebo zastavit další čerpání úvěru, od smlouvy odstoupit anebo ve lhůtě dle uvážení věřitele, minimálně však 30 dnů, prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný, pak musí dlužník na výzvu jednorázově uhradit celou zbylou část úvěru, úroky a další dluhy, a to ve lhůtě a za podmínek podle písemné výzvy věřitele. Před zesplatněním úvěru bude dlužník věřitelem vyzván k uhrazení dlužné částky a bude mu poskytnuta lhůta alespoň 30 dnů. Dle článku V. bodu 1. se za případ porušení smlouvy považuje prodlení se splacením jakékoli splátky nebo jiného dluhu ze smlouvy,…
5.- z výpisů z účtu právní předchůdkyně žalobkyně, že na tento účet dne 17. 12. 2024 došla verifikační platba 0,01 Kč z účtu č. [anonymizováno] označená jménem a příjmením žalované s poznámkou identifikace klienta pro účel poskytnutí úvěru od [anonymizováno]; na tento účet žalované poukázala [anonymizováno], dne 19. 1. 2025 částku 700 Kč pod VS [anonymizováno], dne 17. 12. 2024 částku 14 000 Kč pod VS [anonymizováno].
6.- ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024, ze seznamu postoupených pohledávek, z dodatku č. [anonymizováno] ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024, z dopisu ze dne 15. 8. 2025, že společnost [anonymizováno], jako postupitel postupuje na žalobkyni jako nabyvatele ve smlouvě specifikované pohledávky včetně pohledávky za žalovanou. Dopisem ze dne 15. 8. 2025 bylo postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni oznámeno žalované;
7.– z dopisu ze dne 17. 7. 2025, že právní předchůdkyně žalobkyně oznamuje žalované, že úvěr poskytnutý na základě smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] zesplatňuje a vyzývá žalovanou k zaplacení dlužné částky 14 708 Kč ke dni 17. 7. 2025;
8.- z dopisu ze dne 15. 8. 2025, z potvrzení o podání zásilky, že právní zástupkyně žalobkyně vyzývá žalovanou k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] do tří dnů, zásilka byla podána k doručení dne 20. 8. 2025;
9.– ze sdělení [anonymizováno]., že majitelem účtu č. [anonymizováno] je žalovaná, účet byl založen 3. 7. 2020 a uzavřen 1. 1. 2026;
10.– z výpisu z účtu žalované č. [anonymizováno] za měsíc prosinec 2024, že na tento účet byla dne 17. 12. 2024 převedena částka 14 000 Kč označena „půjčka od [anonymizováno] č. [anonymizováno] 17. 12. 2024“;
11.- z veřejné části obchodního rejstříku, že právní předchůdkyně žalobkyně je zapsána v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze od 25. 1. 2013 a jako předmět podnikání má zapsáno, mimo jiné, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.
12.Po vyhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich souvislosti má soud za prokázaný následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaná se zaregistrovala na stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, na účet právní předchůdkyně žalobkyně zaslala verifikační platbu, právní předchůdkyně žalobkyně poskytla úvěr ve výši 14 000 Kč dne 17. 12. 2024 bezhotovostně na účet žalované. Žalovaná se zavázala vrátit částku 14 000 Kč se smluvním úrokem ve výši 80 % ročně z dlužné částky v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná smlouvu porušila tím, že splátky nehradila řádně a včas, [anonymizováno] úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k vrácení dluhu. Celkem na smlouvu o úvěru žalovaná uhradila částku 4 833 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 [anonymizováno], pohledávku za žalovanou z uvedené smlouvy o úvěru postoupila na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo dopisem [anonymizováno], oznámeno žalované. Právní zástupkyně žalobkyně dopisem ze dne 15. 8. 2025 vyzývala žalovanou k zaplacení dlužné částky.
13.Uvedený závěr o skutkovém stavu věci soud dále hodnotil právně, přičemž vyšel zejména z následujících zákonných ustanovení:
14.§ 2395 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15.§ 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16.§ 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
17.§ 588 věta první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
18.§ 2 odst. 3 o. z., výklad právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.
19.§ 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
20.§ 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
21.§ 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
22.§ 86 odst. 2 ZoSÚ, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
23.§ 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
24.Při právním hodnocení prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že dne 17. 12. 2024 uzavřely [anonymizováno], tedy právní předchůdkyně žalobkyně jakožto úvěrující a žalovaná jakožto úvěrovaná smlouvu, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z. a dle § 104 a následujících z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Smlouva byla uzavřena distančně prostřednictvím elektronického formuláře pro uzavření jednotlivé smlouvy o úvěru umístěného v rámci uživatelského účtu, a to tím způsobem, že žalovaná se před uzavřením první smlouvy o úvěru registrovala prostřednictvím registračního formuláře na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, čímž byl žalované vytvořen uživatelský profil. Při uzavření smlouvy o úvěru byla žalovaná povinna ze svého účtu zaslat verifikační platbu ve výši 0,01 Kč na bankovní účet právní předchůdkyně žalobkyně. Po ověření majitele bankovního účtu poukázala právní předchůdkyně žalobkyně na tento účet požadovanou částku 14 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit částku 14 000 Kč právní předchůdkyni žalobkyně v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná splátky řádně a včas nehradila, na úvěr žalovaná uhradila toliko 4 833 Kč, právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr zesplatnila ke dni 17. 7. 2025 a vyzvala žalovanou k zaplacení celého dluhu. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela předmětnou smlouvu jakožto podnikatelka a profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel spotřebitelských úvěrů, a bylo proto její povinností v souladu s cit. ust. § 86 odst. 1 a § 86 odst. 2 ZoSÚ před uzavřením smlouvy posoudit schopnost žalované úvěr splácet, a to mimo jiné i na základě porovnání příjmů a výdajů žalované, která smlouvu uzavřela jakožto spotřebitel. Žalobkyně přes poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. neprokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně tuto povinnost splnila, a tudíž o této rozhodné skutečnosti (povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované) neunesla břemeno důkazní. Soud proto vyložil ustanovení § 86 ZoSÚ a § 580, § 588 o. z. ve prospěch žalované, jakožto spotřebitele (použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější dle § 1812 odst. 1 o. z.) tak, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála zákonné povinnosti posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované, a dospěl proto k závěru, že smlouva je absolutně neplatná. Soud má za to, že dlouhodobě uplatňovaná a obecně známá koncepce ochrany spotřebitele zakotvená ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 a směrnici 93/13, ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie a také Nejvyššího soudu ČR vztahující se ke smlouvám o spotřebitelském úvěru, nemůže vést k jinému výkladu ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ než takovému, že při neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí podle § 86 ZoSÚ, je nutno posoudit smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 17. 12. 2024 jako absolutně neplatnou a k této neplatnosti pak soud přihlédl z úřední povinnosti ve smyslu dle § 86, § 87 ZoSÚ. Žalobní nároky z neplatné smlouvy o úvěru nemůže soud důvodně přiznat. V řízení však bylo prokázáno, že žalovaná přijala od právní předchůdkyně žalobkyně plnění z neplatné smlouvy ve výši 14 000 Kč, na tuto částku žalovaná uhradila 4 833 Kč, částku 9 167 Kč dosud žalobkyni nevrátila. Tato částka představuje bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 odst. 2 o.z., které je žalovaná povinna vrátit žalobkyni v souladu s ust. § 2991 odst. 1 o.z. a § 87 odst. 1 o.z., neboť smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou platně postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 o.z. Žalobkyně vyzývala žalovanou k zaplacení dlužné částky, dle tvrzení žalobkyně žalovaná dlužnou částku nezaplatila. Soud proto shledal žalobní nárok na zaplacení částky 9 167 Kč co do základu a výše důvodný a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 9 167 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 9 167 Kč od 18. 7. 2025 do zaplacení, přičemž základ úroku z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o.z. a jeho výše pak z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit dlužnou částku do tří dnů od právní moci rozsudku.
25.Pokud se žalobkyně dále domáhala zaplacení částky 5 281 Kč a úroků z prodlení z částky 5 281 Kč od 18. 7. 2025 do zaplacení, byla v této části žaloba jako nedůvodná ve výroku v odstavci II. tohoto rozsudku zamítnuta, neboť uvedená smlouva o úvěru ze dne 17. 12. 2024 je smlouvou neplatnou, a tedy veškeré nároky, které žalobkyně dovozovala nad rámec nároku na vrácení z titulu bezdůvodného obohacení (viz výrok I. rozsudku), nelze v soudním řízení důvodně přiznat.
26.Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 9 167 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 9 167 Kč od 18. 7. 2025 do zaplacení (ke dni 30. 3. 2026 činí tento úrok z prodlení 739,30 Kč), tedy celkem byla úspěšná co do částky 9 906,30 Kč, neúspěšná byla co do částky 5 281 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 5 281 Kč od 18. 7. 2025 do zaplacení (ke dni 30. 3. 2026 činí tento úrok z prodlení 425,90 Kč), tj. neúspěšná byla celkem co do částky 5 706,90 Kč, když ke dni rozhodnutí soudu předmět řízení včetně dospělých úroků z prodlení činil 15 613,20 Kč. Tedy žalobkyně byla neúspěšná z 37 %, úspěšná z 63 %, a má tedy nárok na 26 % nákladů řízení (úspěch 63 % mínus neúspěch 37 %), což představuje z částky 2 500 Kč částku 650 Kč. Tuto částku uložil soud žalovanému žalobkyni zaplatit, když částka 2 500 Kč sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, a to odměny stanovené podle § 6 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 400 Kč a paušální náhrady výdajů stanovené dle § 14b odst. 5 uvedené vyhlášky v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení nebo obhajoby, písemné podání nebo návrh ve věci samé a výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé).
CZ Rozhodnutív0.1.0