Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Pavlou Nippertovou ve věci
žalobce: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupený advokátkou [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalované: [anonymizováno], narozená [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
o 54 118,81 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 41 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 41 000 Kč od 13.06.2025 do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 500 Kč splatných vždy k 25. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž toto rozhodnutí nabude právní moci, pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení
částky 13 118,81 Kč,
zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 13 118,81 Kč od 13.06.2025 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 477 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [anonymizováno], advokátky sídlem [anonymizováno].
IV. Žalobci se vrací přeplatek na soudním poplatku ve výši 656 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobce jakožto právní nástupce původního věřitele [anonymizováno], IČ [anonymizováno] se žalobou doručenou dne 16.02.2026 domáhal po žalované zaplacení částky 54 118,81 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 54 118,81 Kč od 13.06.2025 do zaplacení. Žalobce v žalobě tvrdil, že původní věřitel [anonymizováno] uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 41 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do 12.06.2025. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou celého úvěru. Žalovaná částka představuje nesplacenou jistinu úvěru ve výši 41 000 Kč a smluvní úrok 13 118,81 Kč a dále zákonný úrok z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti celého úvěru. Na webových stránkách [anonymizováno] si žalovaná vybrala výši požadovaného úvěru a dobu splatnosti. Seznámila se s veškerými poplatky za poskytnutí úvěru a úroky spojenými s úvěrem. Vyplnila registrační formulář čímž učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy. Jako variabilní symbol k identifikaci plateb bylo dohodnuto číslo smlouvy. Žalovaná se seznámila s podmínkami, právy a sankčními ujednání ze smlouvy a uzavřela tak s původním věřitelem úvěrovou smlouvu. Původní věřitel vyplatil žalované úvěr převodem na její bankovní účet č. [anonymizováno]. Původní věřitel identifikoval platbu úvěru variabilním symbolem [anonymizováno]. Úvěr byl žalované poskytnut, ale nebyl do dnešního dne vrácen. Předžalobní upomínkou ze dne 14.09.2025 byla žalovaná vyzvána k úhradě žalované částky. Žalobce nabyl pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12.12.2024 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce [anonymizováno] a žalobcem.
2.Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 27.02.2026, č.j. okresni/22_C_55_2026-8 byl žalobce vyzván, aby doplnil svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzoval dle zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalované splácet úvěr včetně příslušenství. 3.Žalobce v podání ze dne 08.04.2026 uvedl, že úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS,NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobce však nedisponuje žádnou dokumentací ohledně lustrace v databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Poukázal na odst. 1.2. obchodních podmínek k úvěrové smlouvě, kde žalovaná prohlásila, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu, není evidována v databázi dlužníků a nejsou jí známy žádné okolnosti, které by mohly mít nepříznivý dopad na plnění dluhu.
4.Moneta Money Bank a.s. v přípisu ze dne 06.03.2026 sdělila na výzvu soudu, že na účet č. [anonymizováno] vedený u Moneta Money Bank a.s. evidovaný na jméno žalované evidují dne 12.02.2025 příchozí platbu ve výši 41 000 Kč.
5.Žalovaná se k žalobě vyjádřila v podání doručeném soudu dne 01.05.2026, kde sdělila, že uplatněný dluh co do základu nezpochybňuje, ale není si jistá správností výpočtu celkové částky, zejména příslušenství.
6.Soud ve věci nařídil jednání. Žalobce se z jednání řádně omluvil. Žalovaná se k jednání dostavila a uvedla, že si úvěr vzal na její jméno syn, nicméně si je vědoma, že částku 41 000 Kč musí vrátit žalobci. Ve zbytku odkázala na své předešlé vyjádření. Vzhledem k tomu, že se nachází v nepříznivé finanční situaci, když sdělila, že pobírá částečný invalidní důchod a její příjem dosahuje částky 22 000 Kč, požádala soud o možnost placení žalované částky ve splátkách do 1 500 Kč měsíčně.
7.Po provedeném dokazování a z předložených listin vzal soud za prokázané následující skutečnosti:
8.Žalovaná dne 12.02.2025 prostřednictvím webové stránky právního předchůdce žalobce [anonymizováno] podepsala elektronicky prostřednictvím kódu, který byl předtím odeslán na telefonní číslo [anonymizováno], smlouvu o úvěru č. [anonymizováno]. Právní předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalované bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 41 000 Kč na účet číslo [anonymizováno]. Žalovaná se zavázala splatit celkovou částku 59 997,36 Kč do 8 měsíců. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 112 % ročně. RPSN byla sjednána ve výši 191,80%. Žalovaná se zavázala úvěr hradit v 8 měsíčních splátkách po 7 499,67 Kč. První splátka byla splatná dne 12.03.2025, poslední splátka dne 12.10.2025. (ze Smlouvy o úvěru č. [anonymizováno]). Na účet žalované č. [anonymizováno] byla dne 12.12.2025 připsána platba ve výši 41 000 Kč (z přípisu Moneta Money Bank a.s. a z Výpisu běžného účtu žalované). Původní věřitel žalobce ke dni 12.06.2025 zesplatnil úvěr a vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky 54 991,45 Kč. Dlužná částka činila 54 991,45 Kč a tvořila ji jistina ve výši 41 000 Kč, smluvní úrok ve výši 13 118,81 Kč, smluvní pokuta ve výši 722,64 Kč a poplatek za upomínku ve výši 150 Kč (z předžalobní upomínky ze dne 12.06.2025). Původní věřitel žalované postoupil pohledávku za žalovanou na žalobce, když původní věřitel žalovanou o této skutečnosti vyrozuměl (z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14.09.2025, ze seznamu postoupených pohledávek, podacího lístku a ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.12.2024 včetně dodatku č.1). Žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 68 818,20 Kč do tří dnů (z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 14.09.2025).
9.Soud shrnuje skutkový stav takto: Původní věřitel žalovaného ([anonymizováno]) a žalovaná podepsali prostřednictvím webových stránek [anonymizováno] smlouvu o úvěru, na základě které poskytl původní věřitel žalované převodem na účet částku 41 000 Kč. Jelikož žalovaná úvěr včetně sjednaného úroku ve výši 13 118,81 Kč nesplatila včas, původní věřitel úvěr ke dni 12.06.2025 zesplatnil. Žalovaná byla informována o postoupení pohledávky na žalobce a zároveň i vyzvána k jejímu okamžitému vrácení. Žalovaná neuhradila ničeho.
10.Na základě shora zjištěného skutkového stavu posoudil soud jako smlouvu o úvěru uzavíranou žalobcem jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti a žalované jako spotřebitele. Z tohoto důvodu soud aplikuje nejen ustanovení § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), ale i zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen ZoSÚ). 11.Podle § 2 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12.Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13.Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14.Podle § 2395 OZ, občanského zákoníku (dále též „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15.Podle § 588 OZ, občanský zákoník (dále jen o.z.)., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazujek plnění od počátku nemožnému. 16.Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 17.Podle § 2991 odst. 2 OZ se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18.Podle § 1879 OZ, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 19.Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právě ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZoSÚ.
20.Soud je povinen zkoumat, zda věřitel při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele splácet, bez ohledu na to, zda je tento princip v zákoně stanoven či nikoliv, neboť se jedná o výchozí zásadu, která je obecným principem. Tím dochází k naplnění ochrany spotřebitele jako slabší strany proti neodpovědným poskytnutím úvěru, které by mohlo vést k ingerenci exekučního či insolvenčního řízení se všemi negativními dopady jako je ztráta majetku a společenská stigmatizace (nález Ústavního soudu ze dne 26.02.2019, usoud/III.__S_4129_18). 21.Odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Tvrzení spotřebitele je třeba konkrétními doklady zobjektivizovat (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze den 25.07.2018, sp. zn. nsoud/33_Cdo_2178_2018). 22.Soud uzavřel, že předmětná úvěrová smlouva je podle § 86 a § 87 ZoSÚ absolutně neplatná z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalobce totiž nedisponuje žádnou dokumentací ohledně tvrzené lustrace v příslušných databázích a ohledně tvrzených příjmů a výdajů žalované. Z toho je zřejmé, že proces prověřování schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr nebyl proveden pečlivě a odpovědně. Soud připomíná, že poskytovatel úvěru má přitom ve smyslu § 78 odst. 1, 2 a 4 ZoSÚ povinnost dokumenty a jiné záznamy ohledně procesu prověřování úvěruschopnosti uchovávat.
23.S ohledem na výše uvedený závěr soudu o neplatnosti úvěrové smlouvy, je zřejmé, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., které žalovaná přijala jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce a z listinných důkazů, podle kterých žalovaná získala čerpáním úvěru 41 000 Kč a neuhradila nic. Bezdůvodně se tak obohatila o částku 41 000 Kč. Z důvodu neplatné úvěrové smlouvy žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla ohledně částky 13 118,81 Kč a zákonných úroků z prodlení z této částky zamítnuta, protože se nikdo nemůže s úspěchem domáhat po žalované úhrady nároků vyplývající z neplatného právního jednání (§ 588 OZ). Žalovaná je proto povinna vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 41 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 13.06.2025 do zaplacení, a to podle § 1970 OZ Žalovaná je právě od 13.06.2025 v prodlení se zaplacením dlužné částky. Soud vyhověl vzhledem k její finanční situaci žalované a stanovil jí v souladu s § 160 odst. 1 věty druhé za středníkem povinnost platit žalovanou částku ve výši 41 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč vždy k 25. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém rozsudek nabude právní moci, pod ztrátou výhody splátek. 24.Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, neboť žalobce, který se domáhal po žalované zaplacení celkové částky včetně příslušenství 60 328,39 Kč, měl ve věci úspěch pouze z 75 % předmětu řízení (přiznána mu byla ke dni vyhlášení rozsudku celková částka včetně příslušenství 45 704,33 Kč), a žalovaný měl ve věci úspěch z 25 % předmětu řízení, takže soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení poměrně rozdělenou z 50 % (75 % minus 25 %). Účelně vynaložené náklady řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněné opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 050 Kč, mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 2 100 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 3. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní výzva) po 700 Kč, náhradě hotových výdajů po 100 Kč za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 300 Kč a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč podle § 137 odst. 3 OSŘ, celkem tedy náklady řízení ve výši 4 954 Kč, z čehož 50 % představuje částku 2 477 Kč, kterou soud podle § 149 odst. 1 OSŘ uložil žalované zaplatit k rukám advokáta, zastupující žalobce, jemuž byla přisouzena poměrně rozdělená náhrada nákladů řízení. 25.Žalobce zaplatil za návrh na zahájení řízení soudní poplatek ve výši 2 706 Kč, když správně měl zaplatit na soudním poplatku pouze částku ve výši 2 050 Kč. Jelikož žalobce zaplatil na soudním poplatku za žalobu o 656 Kč více, než činila jeho povinnost, vrací mu soud dle § 10 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích přeplatek ve výši 656 Kč. Přeplatek na soudním poplatku bude žalobci vrácen dle § 10a zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým o vrácení rozhodl. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně, ve dvou vyhotoveních.
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna v uvedených lhůtách dobrovolně, smí se věřitel domáhal jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.