Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Švarcovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno]
sídlem [anonymizováno]
zastoupená advokátem [anonymizováno]
sídlem [anonymizováno]
proti
žalované: [anonymizováno], narozená [anonymizováno]
bytem [anonymizováno]
o zaplacení 12 210 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 10 178 Kč s 27,28% úrokem ročně z 10 178 Kč od 26.01.2026 do 26.04.2026, s 11,5% úrokem ročně z 10 178 Kč od 27.04.2026 do zaplacení, s 11,5% úrokem z prodlení ročně z 10 178 Kč od 26.01.2026 do zaplacení, částku 132 Kč, 300 Kč, 1 497 Kč a 103 Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 10 178 Kč s 27,28% úrokem ročně z 10 178 Kč od 26.01.2026 do 26.04.2026, s 11,5% úrokem ročně z 10 178 Kč od 27.04.2026 do zaplacení, s 11,5% úrokem z prodlení ročně z 10 178 Kč od 26.01.2026 do zaplacení, jakožto dlužné částky jistiny s příslušenstvím ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 28.04.2023, na základě které byla žalované bezhotovostně poskytnuta částka 30 000 Kč, a to tak, že částka 27 500 Kč jí byla vyplacena na bankovní účet, částka 2 500 Kč byla vyplacena zprostředkovateli, přičemž tuto se žalovaná zavázala vrátit společně s úrokem 16 000 Kč (celkem tedy 46 000 Kč), a to pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 150 Kč (40 splátek, první splátka splatná 20.05.2023). Žalovaná se dostala do prodlení se splácením, na které byla upozorněna třemi upomínkami, upomínkou ze dne 25.11.2025, upomínkou ze dne 25.12.2025 a nakonec upomínkou ze dne 25.01.2026, kterou žalobkyně žalovanou zároveň informovala o zesplatnění celého úvěru ke dni 25.01.2026. Žalobkyně požaduje kromě dlužné jistiny 10 178 Kč (7 359 Kč a 2 819 Kč), úroky 132 Kč, dále zpoplatnění upomínek 300 Kč (3× 100 Kč), smluvní pokutu 1 497 Kč (499 Kč × 3, tj. smluvní pokuta za prodlení se třemi splátkami), smluvní pokutu 103 Kč (0,1 % denně z 10 310 Kč od 26.01.2026 do 04.02.2026). Co do zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, v jakých rejstřících byla žalovaná lustrována (insolvenční rejstřík, CEE, Katastr nemovitostí, databáze registru CRIF), požadovala výplatní pásky 2/2023 a 3/2023 od zaměstnavatele [anonymizováno], čestné prohlášení žalované ohledně měsíčních příjmů a výdajů, čestné prohlášení žalované o jejích závazcích, včetně informativního výpisu z Katastru nemovitostí, normativních nákladů na bydlení v Kostelci na Hané 8 932 Kč, výše životního minima 4 860 Kč a výše existenčního minima 3 130 Kč, s tím, že poskytovatel úvěru dospěl k závěru o solventnosti žalované.
2.Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3.Za splnění podmínek § 115a OSŘ, občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4.Žalobkyně doložila výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru, dle kterého má žalobkyně oprávnění k poskytování spotřebitelského úvěru od [anonymizováno] do [anonymizováno]. Dle registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru provozovaného Českou národní bankou má žalobkyně oprávnění k poskytování spotřebitelského úvěru od [anonymizováno] do [anonymizováno]. Dle obchodního rejstříku je předmětem podnikání žalobkyně od data [anonymizováno] poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.
5.Z karty posouzení úvěruschopnosti zákazníka soud zjistil, že tato byla vyplněna 28.04.2023, vztahuje se ke smlouvě o úvěru č. [anonymizováno]. Dle předepsaných položek byla žalovaná lustrována v CEE, zde je uvedena poznámka OK, žalobkyně doložila výtisk z této lustrace k datu 01.05.2023 (smlouva o úvěru byla uzavřena již 28.04.2023). Žalovaná byla lustrována dále v insolvenčním rejstříku, žalobkyně doložila výtisk k 01.05.2023, zde je uvedena poznámka OK, dále v registru REPI (žalobkyně doložila z výtisk této lustrace k datu 28.04.2023), zde je uvedena poznámka OK. Příjmy žalované jsou uvedeny ve výši 27 000 Kč, příjmy domácnosti 58 000 Kč (bez uvedení zdroje příjmu), mezi výdaji je uvedeno 8 900 Kč, žalovaná bydlí ve vlastním bydlení, úvěry 7 000 Kč, rozdíl ve finančních prostředcích (příjmy – výdaje) činí 11 100 Kč. Žalobkyně doložila výtisk z nahlizenidokn.cuzk.cz k pozemku parc. č. [anonymizováno], jehož součástí je stavba č. p. [anonymizováno], rodinný dům, na adrese [anonymizováno] v [anonymizováno], který je ve výlučném vlastnictví žalované. Žalobkyně doložila kopii dvou výplatních pásek od [anonymizováno], za 2/2023 ve výši čistého příjmu [anonymizováno] a za 3/2023 ve výši čistého příjmu [anonymizováno]. Žalobkyně doložila listinu zvanou závazky spotřebitele čestné prohlášení, kde není uveden žádný jiný závazek žalované, a listinu zvanou zjištěné závazky spotřebitele, kde je uveden závazek u [anonymizováno], ve výši 9 100 Kč s měsíční splátkou 1 000 Kč, závazek u [anonymizováno]., se zůstatkem 10 000 Kč s měsíční splátkou 2 500 Kč a hypotéka u [anonymizováno]., se zůstatkem 650 000 Kč a měsíční splátkou 3 500 Kč. Dle listiny zvané výdaje spotřebitele žalovaná uvedla výdaje na bydlení 8 900 Kč, splátky úvěrů 7 000 Kč, jinak že je rozvedená a bezdětná, měsíční mzda 27 000 Kč. Žalobkyně dále doložila horní část první strany výpisu z účtu č. [anonymizováno] za 3/2023, ve kterém je uvedený počáteční zůstatek mínus 2 918,60 Kč, příjmy 271 653,28 Kč, ostatní položky jsou zakryté, a část páté strany tohoto výpisu, na které jsou zachyceny transakce ze dne 15.03.2023, mezi nimi příchozí platba ve výši 27 924 Kč od [anonymizováno], příchozí platba ve výši 9 100 Kč od [anonymizováno], příchozí platba 3 129,28 Kč od [anonymizováno]., odchozí platba ve výši 2 500 Kč pro příjemce [anonymizováno]., dále platby v lékárnách v souhrnné výši 248 Kč. Žalobkyně dále doložila statistiky k výdajům jedinců a domácností, výši normativních nákladů na bydlení, životního a existenčního minima (č. l. 99 -102 spisu).
6.Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] soud zjistil, že tuto žalovaná s žalobkyní podepsala dne [anonymizováno] elektronickou formou prostřednictvím verifikační platby ve výši 1 Kč na účet žalobkyně, žalovaná zde uvedla č. ú. [anonymizováno], jednalo se o neúčelový úvěr, ve výši 30 000 Kč, z toho se částka 2 500 Kč platí zprostředkovateli, žalovaná se zavázala k úhradě 46 000 Kč ve 40 měsíčních splátkách ve výši 1 150 Kč, splatných k 20. dni v měsíci, první splátka splatná 20.05.2023, poslední 20.08.2026, roční úroková sazba 27,28 %, RPSN 39,2 %. Ve smlouvě žalovaná uvedla opětovně výši svého měsíčného příjmu 27 000 Kč, celkových příjmů domácnosti 58 000 Kč (bez uvedení zdroje), výdajů na bydlení (8 900 Kč), že žije v domě v osobním vlastnictví, má další splátky úvěrů ve výši 7 000 Kč. Počet vyživovaných osob 0. Smlouva má 6 stran, od druhé strany jsou uvedena další smluvní ujednání, čl. III obsahuje ujednání, dle kterého jsou součástí smlouvy úvěrové podmínky a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Čl. IV. obsahuje ujednání k důsledkům porušení povinnosti stran smlouvy o úvěru, kdy dle bodu 1 písm. d) dojde k zesplatnění v důsledku prodlení s úhradou jedné splátky nebo jen její části, a to po dobu delší než dva měsíce, přičemž okamžik splatnosti nastává dnem, kdy poskytovatel odeslal zákazníkovi písemné oznámení o zesplatnění úvěru. Dle čl. IV bodu 2 je důsledkem porušení povinností také povinnost žalované zaplatit smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru (písm. a), zároveň smluvní pokutu 499 Kč za každou neuhrazenou splátku (bod c). Dle čl. IV. bodu 3 je žalovaná v případě prodlení povinna k úhradě zákonného úroku z prodlení, a dle bodu 4 k úhradě účelně vynaložených nákladů, kdy za zaslanou upomínku je uvedena částka 100 Kč. Za těmito smluvními ujednáními je znovu datum a údaj o podpisu smlouvy verifikační platbou ve výši 1 Kč. K této smlouvě je doložena příloha č. 1 úvěrové podmínky, platné od 01.09.2022. K této smlouvě je doložen formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze dne 28.04.2023, avšak nepodepsaný žalovanou, a tabulka umoření s předpisem splátek na č. l. 106 spisu. Dle přehledu ke smlouvě na č. l. 10 spisu je uveden přesný rozpis splátek, jaká částka ze splátky se započítává na jistinu, jaká na úroky. Žalovaná uhradila celkem 34 999 Kč.
7.Dle potvrzení o provedení transakce byla částka 27 500 Kč vyplacena dne 10.05.2023 pod variabilním symbolem [anonymizováno], tj. pod číslem, které neodpovídá číslu smlouvy [anonymizováno] na účet č. [anonymizováno], který je odlišný od čísla účtu žalované sjednaného ve smlouvě o úvěru, na který se žalobkyně zavázala úvěr poskytnout. Touto listinou není doloženo vyplacení částky 27 500 Kč žalované.
8.Dle výpisu z bankovního účtu č. [anonymizováno] (odpovídá číslu účtu sjednanému ve smlouvě o úvěru pro vyplacení úvěru) byla dne 03.05.2023 vyplacena žalobkyní částka 27 500 Kč pod variabilním symbolem [anonymizováno] (odpovídá číslu smlouvy) na účet sjednaný ve smlouvě.
9.Dle potvrzení o provedení transakce byla částka 2 500 Kč vyplacena dne 10.05.2023 zprostředkovateli úvěru na bankovní účet [anonymizováno].
10.Dle potvrzení o provedení transakce ze dne 02.05.2023 žalovaná uhradila žalobkyni jako verifikační platbu částku 1 Kč.
11.Dle sdělení [anonymizováno]., je majitelem bankovního účtu č. [anonymizováno] žalovaná, účet byl založen 19.10.2015, z výpisu za období od 1/2023 do 4/2023 soud zjistil, že žalovaná měla pravidelný příjem od zaměstnavatele [anonymizováno] [anonymizováno]., a že si opakovaně obstarávala peněžní prostředky od nebankovních i bankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Z výpisu z tohoto účtu jsou patrné četné příchozí platby od poskytovatelů úvěrů, konkrétně dne 03.01.2023 půjčka 20 000 Kč od [anonymizováno], téhož dne půjčka 2 500 Kč od [anonymizováno] s.r.o., dne 12.01.2023 půjčka 9 100 Kč od [anonymizováno], dne 20.01.2023 příchozí platba 2 000 Kč od [anonymizováno], dne 23.01.2023 půjčka 2 200 Kč a 1 100 Kč od [anonymizováno]., dne 31.01.2023 půjčka 2 500 Kč od [anonymizováno] (v lednu 2023 žalovaná načerpala úvěry v souhrnné výši 39 900 Kč), dne 07.02.2023 půjčka 40 000 Kč od [anonymizováno]., dne 09.02.2023 příchozí platba 2 900 Kč od [anonymizováno], dne 17.02.2023 půjčka 2 300 Kč a 1 100 Kč od [anonymizováno]., dne 21.02.2023 příchozí platba 2 000 Kč od [anonymizováno] (v únoru 2023 žalovaná načerpala úvěry v souhrnné výši 48 300 Kč), dne 03.03.2023 půjčka 3 000 Kč od [anonymizováno]., dne 13.03.2023 příchozí úhrada 130 000 Kč od [anonymizováno], dne 15.03.2023 půjčka 9 100 Kč od [anonymizováno], dne 20.03.2023 půjčka 29 300 Kč od [anonymizováno]., téhož dne příchozí platba 2 000 Kč od [anonymizováno], dne 21.03.2023 půjčka 1 200 Kč od [anonymizováno]., dne 23.03.2023 půjčka 16 000 Kč od [anonymizováno], téhož dne půjčka 2 500 Kč od [anonymizováno]., dne 29.03.2023 půjčka 6 000 Kč od [anonymizováno], dne 31.03.2023 půjčka 15 000 Kč od [anonymizováno] (v březnu 2023 žalovaná načerpala úvěry v souhrnné výši 214 100 Kč), dne 04.04.2023 půjčka 5 000 Kč od [anonymizováno], dne 06.04.2023 půjčka 8 000 Kč od [anonymizováno], dne 11.04.2023 půjčka 1 970 Kč od [anonymizováno] dne 14.04.2023 půjčka 10 000 Kč od [anonymizováno], dne 14.04.2023 příchozí platba 3 000 Kč od [anonymizováno], dne 17.04.2023 půjčka 29 300 Kč od [anonymizováno]., dne 18.04.2023 půjčka 9 100 Kč od [anonymizováno], dne 19.04.2023 půjčka 4 000 Kč od [anonymizováno]., dne 26.04.2023 půjčka 10 000 Kč od [anonymizováno], a půjčka 1 100 Kč od [anonymizováno]. (v dubnu 2023 do data poskytnutí úvěru žalobkyní žalovaná načerpala úvěry v souhrnné výši 81 470 Kč). Z výpisu bankovního účtu žalované jsou patrné také četné odchozí platby učiněné žalovanou ve prospěch poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, konkrétně dne 03.01.2023 odchozí platba 2 275 Kč pro [anonymizováno], dne 10.01.2023 odchozí platba 3 880 Kč pro [anonymizováno], dne 12.01.2023 odchozí platba 1 654 Kč pro [anonymizováno]., dne 13.01.2023 odchozí platba 3 076 Kč pro [anonymizováno], dne 13.01.2023 odchozí platba 5 750 Kč pro [anonymizováno], dne 13.01.2023 odchozí platba 11 612 Kč pro [anonymizováno], dne 20.01.2023 odchozí platba 2 500 Kč a 5 000 Kč pro [anonymizováno]., dne 25.01.2023 splátka úroků 2 472,36 Kč a jistiny 4 128,64 Kč u [anonymizováno]., dne 31.01.2023 odchozí platba 3 307,50 Kč pro [anonymizováno], dne 07.02.2023 odchozí platba 1 654 Kč pro [anonymizováno]., 2 000 Kč pro [anonymizováno], 3 076 Kč pro [anonymizováno], 3 800 Kč pro [anonymizováno], 3 880 Kč pro [anonymizováno], dne 08.02.2023 odchozí platba 1 365 Kč pro [anonymizováno], 5 750 Kč pro [anonymizováno], dne 09.02.2023 odchozí platba 2 958 Kč pro [anonymizováno], dne 15.02.2023 odchozí platba 2 500 a 5 000 Kč pro [anonymizováno]., dne 24.02.2023 splátka 6 000 Kč [anonymizováno], dne 27.02.2023 splátka úroků 2 464,04 Kč a splátka jistiny 4 136,96 Kč u [anonymizováno]., dne 02.03.2023 odchozí platba 3 038 Kč pro [anonymizováno], dne 10.03.2023 odchozí úhrada 3 800 Kč pro [anonymizováno], dne 10.03.2023 odchozí platba 4 000 Kč pro [anonymizováno], dne 13.03.2023 odchozí platba 1 365 Kč pro [anonymizováno], 2 944 Kč pro [anonymizováno]., 3 076 Kč pro [anonymizováno], a 30 175 Kč pro [anonymizováno], dne 14.03.2023 odchozí platba 1 654 Kč pro [anonymizováno]., dne 14.03.2023 odchozí platba 21 200 Kč pro [anonymizováno], dne 15.03.2023 odchozí úhrada 2 500 Kč a 5 000 Kč pro [anonymizováno]., dne 15.03.2023 odchozí platba 9 408 Kč pro [anonymizováno], dne 16.03.2023 odchozí úhrad a 2 608 Kč pro [anonymizováno], dne 22.03.2023 splátka 1 836 Kč [anonymizováno], dne 27.03.2023 splátka úroků 2 455,69 Kč a splátka jistiny 4 145,31 Kč u [anonymizováno]., dne 28.03.2023 odchozí platba 4 045 Kč pro [anonymizováno], dne 11.04.2023 odchozí platba 4 000 Kč pro [anonymizováno], dne 12.04.2023 odchozí platba 3 800 Kč pro [anonymizováno], 1 365 Kč pro [anonymizováno], dne 14.04.2023 odchozí platba 1 654 Kč pro [anonymizováno]., 2 608 Kč pro [anonymizováno], 3 076 Kč pro [anonymizováno], dne 17.04.2023 odchozí platba 2 944 Kč pro [anonymizováno]., dne 17.04.2023 odchozí platba 3 680 Kč pro [anonymizováno], 5 330 Kč pro [anonymizováno], 11 322 Kč pro [anonymizováno], dne 19.04.2023 odchozí platba 2 500 a 5 000 Kč pro [anonymizováno]., dne 25.04.2023 splátka úroků 2 447,33 Kč a splátka jistiny 4 153,67 Kč u [anonymizováno]., dne 26.04.2023 splátka 1 866 Kč pro [anonymizováno], dne 27.04.2023 odchozí platba 885 Kč pro [anonymizováno] a 7 800 Kč pro [anonymizováno] Počáteční zůstatek činil mínus 3 772,36 Kč, konečný zůstatek 8 226,15 Kč s kontokorentním limitem 5 000 Kč.
12.Upomínkou ze dne 25.11.2025 žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky 651 Kč, smluvní pokuty 499 Kč, poplatku za upomínku 100 Kč, upozornila ji na možnost zesplatnění a požadování smluvní pokuty. Upomínkou ze dne 25.12.2025 žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky 1 801 Kč, smluvní pokuty 998 Kč a nákladů na upomínání 200 Kč. K doložení odeslání upomínek žalobkyně předložila čestné prohlášení svého zaměstnance včetně seznamů odeslaných dopisů (č. l. 31-32 spisu).
13.Dopisem ze dne 25.01.2026 žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky 10 310 Kč, oznámila žalované, že došlo k zesplatnění celého závazku z této smlouvy ke dni 25.01.2026, a to z důvodu, že je v prodlení se splácením jedné splátky nebo její části po dobu delší než dva měsíce, když k uhrazení této dlužné částky byla již vyzvána s dodatečnou lhůtou k úhradě 30 dnů, žalobkyně žalovanou zároveň vyzvala k úhradě smluvní pokuty 1 497 Kč a nákladů na upomínání 300 Kč. Tato výzva byla zaslána již právním zástupcem žalobkyně, žalovaná byla upozorněna na možnost soudního vymáhání dlužné částky. Žalobkyně doložila podací lístek dokládající odeslání této výzvy 25.01.2026 žalované.
14.Závazkový vztah ze smlouvy o úvěru, vzniklý dne 28.04.2023 mezi žalobkyní a žalovanou se řídí zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), dále zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 15.Dle § 419 OZ, spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. 16.Dle § 2395, § 2398 odst. 2, § 2399 OZ, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Smlouva o úvěru je finanční smlouvou dle §§ 1841 an. 17.Smlouva o úvěru je tedy konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí, peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky.
18.Dle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 19.Dle § 75 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 76 odst. 1 uvedeného zákona, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Dle § 78 odst. 1, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Ve smyslu § 78 odst. 2 písm. b), se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dle § 78 odst. 4, poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. 20.Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném do 31.12.2023), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 21.Dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném od 29.05.2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 22.Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
23.Dle § 1958 odst. 2 OZ, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 24.Dle § 1970 OZ, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 25.Právní úprava spotřebitelského úvěru je postavena na ochraně slabší smluvní strany, spotřebitele. Tato právní úprava navazuje na Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES z 23.04.2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, zejména čl. 8 a čl. 23. Přístupem věřitele při zkoumání úvěruschopnosti se zabýval Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25.07.2018, sp. zn. nsoud/33_Cdo_2178_2018, úvěruschopnost spotřebitele je třeba hodnotit v konkrétních souvislostech každého jednotlivého případu. Byť se tento rozsudek vztahuje k právní úpravě zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (platného a účinného do 30.11.2016), tyto závěry jsou použitelné i pro právní úpravu zák. č. 257/2016 Sb. (obdobně je tomu také v dalších uvedených rozhodnutích, jinak by nebyla v tomto odůvodnění citována). Úvěrující nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané pouze od spotřebitele. Odborná péče předpokládá ověřit údaje, které dlužník věřiteli uvedl, respektive je objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Zásadní je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu, o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Dle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 18.12.2014 ve věci C449/13, přiměřené a nezbytné informace představují zjištění běžných poměrů spotřebitele, jako jsou příjmy a výdaje a vyživovací povinnosti či jiné závazky, mohou se rozšiřovat dle toho, co bude zjištěno, přiměřenost a dostatečnost je dána individuálními okolnostmi. Nepodložená prohlášení spotřebitele nejsou dostatečná. Ověřování úvěruschopnosti spotřebitele by mělo být zpětně ověřitelné. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26.02.2019, sp. zn. usoud/III.__S_4129_18, soud je povinen z úřední povinnosti zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet. Reálné splacení dluhu by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu i bez ohledu na to, zda je v některém zákoně zakotven, anebo nikoliv. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 05.03.2020 ve věci C-679/18, potvrdil, že unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Taková vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem. Ačkoliv doslovné znění § 87 zák. č. 257/2016 Sb., ve znění platném a účinném do 28.02.2022, shledávalo soukromoprávní sankci věřitele za porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, a to neplatnost sjednaného úvěru, neplatností relativní, unijně konformní výklad jednoznačně vedl k tomu, že se jedná o neplatnost absolutní. Neboť jenom tak se jedná o přiměřenou, účinnou a odrazující sankci. To zohlednil zákonodárce změnou právní úpravy v § 87 odst. 1, platnou a účinnou od 29.05.2022, dle které soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 01.06.2021, sp. zn. nsoud/20_Cdo_974_2021, otázku náležité péče věřitele poskytujícího spotřebitelský úvěr je třeba při zkoumání úvěruschopnosti dlužníka hodnotit vždy v konkrétních souvislostech každého jednotlivého případu, a to se zřetelem k pravděpodobné udržitelnosti měsíčních příjmů dlužníka, k chování smluvních stran před uzavřením smlouvy či ke zkušenostem spotřebitele při sjednávání půjček a úvěrů s bankovními i nebankovními subjekty. Tento výklad povinnosti úvěrujícího zkoumat úvěruschopnost spotřebitele potvrzuje rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 11.01.2024 věci C755/22, dle kterého účelem právní úpravy je zajistit odpovědné úvěrování ze strany věřitelů a předcházet nezodpovědným praktikám a chránit spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti. Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31.01.2024, č. j. nssoud/6_As_8_2023 - 57, nelze zaměňovat dostatečnost informací a jejich spolehlivost. Zákon poskytovateli úvěru sice dává prostor pro určitou samostatnou úvahu, tato úvaha je však omezena jednak požadovanou kvalitou informací, jednak požadavkem odborné péče poskytovatele. Informace o příjmech a výdajích spotřebitele, které nejsou doloženy, mohou jen stěží být spolehlivé. Povinnost porovnání příjmů a výdajů žadatele o úvěr nelze mít za splněnou ani posouzením žadatelovy úvěrové historie, zjišťované obvykle nahlédnutím do evidence exekucí či nebankovního registru dlužníků. Ust. § 86 zák. č. 257/2016 Sb. výslovně vyžaduje obojí. Bezproblémové splacení předchozích úvěrů je tak jen jedním ze zákonem výslovně uvedených kritérií, jež je poskytovatel povinen zvažovat v rámci posouzení úvěruschopnosti spotřebitele a jeho schopnosti splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru. Bezproblémové splacení předchozích úvěrů je v rámci posuzování úvěruschopnosti pro spotřebitele důležité, nemůže však nahradit zákonem vyžadované porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, ani nemá bez dalšího větší váhu než takové porovnání. Uvedené znamená, že pokud rozumnou úvahou nad takto zjištěnými poměry spotřebitele dojde úvěrující k přesvědčivému závěru, že spotřebitel nebude mít zjevný problém poskytnutý úvěr splatit, může úvěr poskytnout, v opačném případě nikoliv. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20.04.2022, sp. zn. nsoud/33_Cdo_3675_2021, ust. § 87 zák. č. 257/2016 Sb., je zvláštní úpravou bezdůvodného obohacení k úpravě obecné, dle které je spotřebitel povinen vrátit pouze jistinu v době přiměřené jeho možnostem, to znamená, že soud nepřizná ani příslušenství, ani poplatky. Pokud bylo spotřebitelem něčeho plněno, původní započtení úhrad spotřebitele ztrácí na významu, neboť smlouva je od počátku neplatná. Proto je potřebné úhrady započíst pouze na jistinu. Pro tuto zvláštní úpravu nelze přiznat ani úroky z prodlení, nenastala totiž ještě splatnost bezdůvodného obohacení. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného plyne, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení (logický výklad). Ust. § 87 lze vnímat jako další soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů (vedle sankce absolutní neplatnosti) spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění (§ 1958 odst. 2 OZ), nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 OZ vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle § 87 odst. 1, které je speciálním ustanovením k obecnému pravidlu dle § 1958 odst. 2 OZ Splatnost bezdůvodného obohacení z absolutně neplatné úvěrové smlouvy tak určuje až rozhodnutí soudu nebo nová dohoda stran. Na tomto místě soud poznamenává, že je mu známo, že rozhodovací praxe odvolacích soudů se liší v právním názoru na to, zda je možné přiznat zákonné úroky z prodlení z částky bezdůvodného obohacení v tomto soudním řízení či nikoli, a to s odkazem na výklad splatnosti částky bezdůvodného obohacení spotřebitele (příkladem rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 08.10.2025, č. j. krajsky/74_Co_147_2024 - 217, dále ze dne 14.01.2026, č. j. krajsky/74_Co_62_2025 -153, oproti tomu rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 29.01.2026, č. j. krajsky/27_Co_55_2025 - 208, nebo ze dne 30.10.2025, č. j. krajsky/27_Co_138_2024 - 135). Zdejší soud se ztotožňuje s výkladem podaným shora, kdy spotřebitel se dostane do prodlení teprve poté, co neuhradí vzniklé bezdůvodné obohacení ve lhůtě uložené tímto rozsudkem, byť si je vědom, že dokud nebude v tomto ohledu vydáno z důvodu předvídatelnosti a právní jistoty sjednocující rozhodnutí alespoň Nejvyšším soudem, či nedojde jinak k ustálení judikatury, bude se rozhodovací praxe jednotlivých nalézacích soudů v tomto ohledu odlišovat. Pokud soud zjistí poměry žalovaného, uloží zaplacení bezdůvodného obohacení v přiměřené době dle § 87 odst. 1 poslední věta. Jedná se o hmotněprávní lhůtu vycházející z poměrů spotřebitele. Pokud je spotřebitel v soudním řízení pasivní, nelze rozhodnout jinak, než lhůtu k plnění spojit s procesní pariční lhůtou dle § 160 OSŘ Tomu nasvědčuje také rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13.08.2025, sp. zn. nsoud/33_Cdo_1902_2025, dle kterého povinnost tvrdit a prokázat, jaká je doba přiměřená jeho možnostem k vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru, má spotřebitel. 26.Soud má za to, že žalovaná zažádala žalobkyni o poskytnutí úvěru 30 000 Kč, dne 28.04.2023 byla mezi žalobkyní a žalovanou sjednána smlouva o úvěru, na základě které jí byl úvěr bezhotovostně poskytnut ve výši 27 500 Kč, částka 2 500 Kč byla zaslána zprostředkovateli úvěru (§ 2395 an. o. z.). Závazek, k jehož úhradě se žalovaná zavázala ve 40 měsíčních splátkách, činil 46 000 Kč. V této věci se nepochybně jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání bylo a je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, a na straně druhé žalovaná v postavení spotřebitele. Jedná se o spotřebitelský úvěr (§ 2395 an. o. z.), o komerčně nazývaný „rychlý“ úvěr poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by obdobný finanční produkt (zápůjčku, úvěr) od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka. Informace, které žalovaná uvedla v kartě zákazníka (která je formulářově předpřipravena žalobkyní, takže žalovaná uváděla údaje dle požadavku žalobkyně), byly přitom nedostatečné pro dospění k závěru, zda se jedná v případě žalované o solventní osobu či nikoli. Údaje sdělené žalovanou byly vnitřně rozporné, což mělo vzbudit v žalobkyni pozornost a vyžádat si další doložení její majetkové situace. V listině zvané závazky spotřebitele žalovaná neuvedla žádný závazek, avšak v listině zvané výdaje spotřebitele žalovaná uvedla splátky úvěru ve výši 7 000 Kč. Již toto zakládá rozpornost. Usuzovat na dobrou majetkovou situaci žalované nelze z toho, že žalovaná je vlastníkem rodinného domu, ve kterém žije. Žalobkyně nijak nevyžadovala doložení měsíčních výdajů. Byť příjem žalované cca 27 000 Kč měsíčně měl být příjmem pravidelným (což z dvou výplatních pásek nelze usuzovat), samotná existence příjmu úvěrovaného nevypovídá ničeho o tom, jaké jsou jeho měsíční výdaje a zda nejsou mnohem vyšší než jeho měsíční příjmy. Žalobkyně zjevně vycházela pouze z toho, co jí žalovaná sdělila dle požadavku žalobkyně a v omezené míře doložila. To, že úvěrovaný není v exekuci (lustrace v CEE), či i dle lustrace v dalších rejstřících, také ničeho nevypovídá o aktuálních měsíčních výdajích žalované. V tomto ohledu má zajisté nejlepší vypovídací hodnotu výpis z bankovního účtu žalované, žalobkyně se však spokojila účelově pouze s jeho částí, ze které je patrný příjem žalované v březnu 2023. Kdyby si žalobkyně vyžádala celý výpis z účtu za období předcházející uzavření smlouvy, muselo jí být zřejmé, že žalovaná řeší svou nepříznivou finanční situaci opakovaným čerpáním půjček a úvěrů od nebankovních i bankovních poskytovatelů úvěrů. Dle § 86 zák. č. 257/2016 Sb. bylo povinností žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalované, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ust. § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy, jedná se o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti. Soud posoudil údaje uvedené v kartě zákazníka, které sdělila a svým podpisem stvrdila žalovaná, včetně žalobkyní doložených listin, v souvislostech poskytnutého úvěru a zjištění soudu z výpisu z bankovního účtu žalované (kdy žalovaná je evidentně osobou, která neumí finančně hospodařit a opakovaně si v rozhodné době obstarávala peněžní prostředky od nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, tedy byla v situaci, kdy jeden dluh z úvěru splácí prostřednictvím jiného úvěru) a dospěl k závěru, že v tomto případě žalobkyně nedostála zákonné povinnosti, když poskytla spotřebitelský úvěr, ačkoliv informace sdělené žalovanou nebyly dostatečné k závěru, že je žalovaná dostatečně solventní, resp. bylo pochybné, zda se jedná o solventní osobu. S ohledem na způsob vyplnění údajů v kartě zákazníka soud pochybuje o tom, že bylo cílem úvěrujícího zjistit skutečnou úvěruschopnost žalované. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací (byť by žalovanou skutečně takto byly tvrzeny bez dalšího) a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků. Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru z důvodu, že žalobkyně poskytla žalované úvěr i přes nedostatečná zjištění k úvěruschopnosti žalované. S ohledem na uvedené se soud dále nezabýval ostatními ujednáními dle smlouvy. Porušením § 86 zák. č. 257/2016 Sb., však není dotčena povinnost žalované vrátit poskytnuté peněžní prostředky, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalované. Platby uskutečněné žalovanou, které byly započteny ze strany žalobkyně na plnění z neplatně sjednané smlouvy, tedy na neexistující dluh žalované, je nutné započíst na poskytnuté bezdůvodné obohacení žalované. Jiný výklad by naopak na straně žalobkyně zakládal bezdůvodné obohacení, které by vedlo k množení sporů, což je zcela neúčelné a absurdní, lze-li práva a povinnosti stran řešit smysluplně jinak, aniž by soud vyžadoval další aktivitu (úkon započtení) ze strany žalované. S ohledem na to, že žalovaná čerpala peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a splatila 34 999 Kč, je zřejmé, že žalovaná celou čerpanou částku vrátila (dokonce ji tzv. přeplatila). V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20.04.2022, sp. zn. nsoud/33_Cdo_3675_2021, soud žalobkyni nepřiznal úroky z prodlení, když žalovaná se nemohla dostat do prodlení s úhradou této částky z neplatně sjednané smlouvy o úvěru dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem (kdy soud posuzuje dobu přiměřenou možnostem žalované ke vrácení bezdůvodného obohacení). Soud má současně za to, že přiznání úroků z prodlení by bylo v rozporu s principem poctivosti (§ 6 až 8 o. z.) a ochrany slabší strany, která je v těchto typech sporů nebankovními poskytovateli spotřebitelských úvěrů, již při samotném sjednání závazku, zcela (a záměrně) pomíjena. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. a žalobu zcela zamítl. 27.Dle § 151 odst. 1 první věta o. s. ř., o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 OSŘ, dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla zcela úspěšná žalovaná, které však žádné náklady řízení nevznikly. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, které se podává do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově[anonymizováno]