Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Přibáněm o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Václava Voříška, advokáta, proti rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 07.04.2026 č. j. 34 EXE 152/2026-102, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 6, jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1.Ústavní soud obdržel dne 09.06.2026 podání stěžovatele nazvané "prvotní ústavní stížnost".
2.Ústavní soud zjistil, že stěžovatelovo podání trpí vadami. Podání nesplňuje náležitosti podle § 34 odst. 1 a § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu, neboť k němu není přiloženo napadené rozhodnutí a nejsou v něm uvedeny ani konkrétní důvody, pro něž se stěžovatel domáhá jeho zrušení. Podle citovaného ustanovení je nezbytné předestřít konkrétní argumentaci, v čem stěžovatel spatřuje zásah do ústavně zaručených práv či svobod. Stěžovatel podal fakticky blanketní ústavní stížnost, která je považována za vadné podání, a nepřiložil k ní ani napadené rozhodnutí (srov. např. usnesení sp. zn. usoud/I.__S_3012_20 ze dne 27.01.2021 či usoud/I.__S_918_20 ze dne 07.05.2020). 3.Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Smyslem výzvy a stanovení lhůty podle § 41 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučit účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem. Teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, se vůči stěžovateli vyvozují nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti. Nicméně, v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se totéž poučení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli vědomí o náležitostech kvalifikovaného podání, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení jako postup neefektivní a přehnaně formalistický.
4.Z úřední činnosti je Ústavnímu soudu známo, že stěžovatel se na něj opakovaně obrací s vadnými ústavními stížnostmi. Na nedostatky byl stěžovatel opakovaně náležitě upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem pro odmítnutí návrhu. Stěžovatel byl poučen o těchto náležitostech ústavní stížnosti např. v řízeních vedených pod sp. zn. usoud/IV.__S_1810_18 nebo usoud/IV.__S_3497_20 . Navzdory uvedenému, a přestože je sám advokátem, a tedy právním profesionálem, nadále volí postup, jenž nesplňuje předepsané náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli o nich byl Ústavním soudem mnohokrát poučen. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. června 2026
Jiří Přibáň v. r.
soudce zpravodaj