Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Pavlou Nippertovou ve věci
žalobce: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupený advokátkou [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalované: [anonymizováno], narozená [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
o 49 410 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 29 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 29 400 Kč od 25.01.2025 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení
částky 12 000 Kč,
částky 8 010 Kč,
zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 000 Kč od 25.01.2025 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 864,90 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [anonymizováno], advokátky sídlem [anonymizováno].
IV. Žalobci se vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 570 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 28.11.2025 domáhal po žalované původně zaplacení částky 42 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 42 000 Kč od 25.01.2025 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 8 010 Kč. Žalobu odůvodnil tvrzením, že uzavřel s žalovanou prostřednictvím své webové stránky [anonymizováno] smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobce dne 21.09.2024, dne 22.09.2024, 23.09.2024, dne 24.09.2024, dne 26.09.2024 a dne 27.09.2024 poskytl žalované celkem částku 30 000 Kč na účet číslo [anonymizováno] pod VS [anonymizováno], kterou žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátila. Předmětem žaloby byl tak původně nárok žalobce na zůstatek nesplacené jistiny v částce 30 000 Kč, smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 12 000 Kč, smluvní pokuta za prodlení se splácením úvěru ve výši 8 010 Kč a zákonný úrok z prodlení z jistiny.
2.Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 15.12.2025, č.j. okresni/22_C_433_2025-7 byl žalobce vyzván, aby doplnil svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, jakým způsobem posuzoval dle zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalované splácet každý jednotlivý úvěr včetně příslušenství. 3.Žalobce ve svém vyjádření ze dne 21.01.2026 uvedl, že úvěruschopnost žalované posuzoval na základě údajů sdělených žalovaným a také lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Žalovaný odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdil, že je schopen úvěr splatit a že řádně zvážil své možnosti. K ověření příjmu žalovaný poskytl žalobci 3 výpisy ze svého bankovního účtu za období od dubna do června 2024. Žalobce ověřoval úvěruschopnost výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji s ponecháním 10 % rezervy rozdílu mezi doložitelnými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku. Žalobce dále uvedl, že žalovaný dne 05.12.2024 uhradil částku 600 Kč.
4.Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 22.01.2026, č.j. okresni/22_C_433_2025-25 bylo řízení zastaveno v části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 600 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 25.01.2025 do zaplacení. 5.Předmětem řízení tak zůstalo zaplacení částky 41 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 41 400 Kč od 25.01.2025 do zaplacení a částky 8 010 Kč.
6.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná.
7.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a OSŘ, občanský soudní řád, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 8.Po provedeném dokazování a z předložených listin vzal soud za prokázané následující skutečnosti:
9.Ve smlouvě o úvěru č. [anonymizováno] podepsané dne 21.09.2024 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku se žalobce zavázal poskytnout z účtu č. [anonymizováno] žalované peněžní prostředky do výše úvěrového limitu až 2 000 Kč na účet žalované číslo [anonymizováno]. Úvěr byl poskytnut bez konkrétního účelu, na dobu neurčitou. Úvěr byl nezajištěným, bezhotovostním úvěrem s pravidelným splácením úroků s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru (revolvingový úvěr). Smlouva o úvěru trvá do doby úplného splacení jistiny úvěrovaným. U každé platby se žalovaný zavázal uvádět variabilní symbol [anonymizováno]. Smluvní strany si sjednaly, že úvěr bude úročen úrokovou sazbou ve výši 40 % měsíčně. Úvěrovaný splácí každý měsíc, nejpozději k 21. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru může úvěrovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Sjednané náklady na úvěr odpovídají roční procentní sazbě ve výši 5 526,71 %. Celková částka k úhradě se skládá z výše úvěru a úroku a odvisí tak od doby, po kterou bude úvěrovaný čerpat a způsobu splácení. Úvěr má podobu tzv. revolvingového úvěru. Úvěrovaný může po celou dobu trvání smlouvy žádat o poskytnutí prostředků opakovaně, ovšem vždy pouze tak, aby celková výše jistiny dosahovala maximálně výše limitu. V případě prodlení s plněním povinností a porušení podmínek smlouvy, a dále v případě, že bylo vůči úvěrovanému zahájeno soudní řízení, jehož předmětem je úpadek, je úvěrující oprávněn úvěrovanému ukončit oprávnění čerpat úvěr. V případě prodlení úvěrovaného s plněním je úvěrovaný povinen zaplatit úvěrujícímu smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno]). Žalované byla na účet č. [anonymizováno] pod variabilním symbolem [anonymizováno] vyplacena dne 21.09.2024 částka ve výši 2 000 Kč a 2 x 3 000 Kč, dne 22.09.2024 částka ve výši 2 x 3 000 Kč a 4 000 Kč, dne 23.09.2024 částka 1 000 Kč a 2 000 Kč, dne 24.09.2024 částka 4 000 Kč a 2 x 2 000 Kč, dne 26.09.2024 částka 1 000 Kč a 2 000 Kč a dne 27.09.2024 částka 1 000 Kč (z potvrzení o provedených platbách). Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, proto žalobce úvěr dne 21.01.2025 zesplatnil v celkové částce 83 892 Kč a vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky do 3 dnů (ze zesplatnění spotřebitelského úvěru č. [anonymizováno]). Celkem tedy žalovaná načerpala za první měsíc doby čerpání částku 30 000 Kč, která se dle čl. II bodu 2.1.6. úvěrové smlouvy úročí 40 % úrokem. Dopisem ze dne 19.10.2025 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 94 561,75 Kč do tří dnů (z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 19.10.2025 včetně potvrzení o podání zásilky). V období od 01.04.2024 do 30.04.2024 vykazoval běžný účet žalované počáteční zůstatek mínus 10 156,98 Kč a konečný zůstatek mínus 10 150,35 Kč. V období od 01.05.2024 do 31.05.2024 vykazoval běžný účet žalované počáteční zůstatek mínus 10 150,35 Kč a konečný zůstatek mínus 10 153,63 Kč. V období od 01.06.2024 do 30.06.2024 vykazoval běžný účet žalované počáteční zůstatek mínus 10 153,63 Kč a konečný zůstatek mínus 10 137,02 Kč. Dne 03.06.2024, dne 06.06.2024, dne 15.06.2024, dne 17.06.2024 a dne 18.06.2024 jsou identifikovány příchozí platby postupně ve výši 3 000 Kč, 5 000 Kč, 3 000 Kč, 3 000 Kč a 1 800 Kč od úvěrových společností [anonymizováno]. a [anonymizováno] (z Výpisů běžného účtu žalované č. [anonymizováno] za měsíce 4,5,6/2024). V žádosti o úvěr žalovaná uvedla, že je svobodná a bydlí v pronajatém domě. Měsíční příjmy uvedla ve výši 31 343 Kč a měsíční výdaje ve výši 10 000 Kč (z žádosti o spotřebitelský úvěr č. [anonymizováno]).
10.Na základě provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené s žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku poskytl v prvním měsíci čerpání žalovanému celkem částku v celkové výši 30 000 Kč, kterou žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátila. Žalovaná uhradila pouze částku 600 Kč. Čerpanou částku žalobce úročil úrokovou sazbou 40 % měsíčně. Vzhledem k prodlení žalované vyúčtoval žalobce žalované dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za období od 25.01.2025 do 19.10.2025. Dopisem ze dne 19.10.2025 byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobce posuzoval úvěruschopnost žalovaného.
11.Na základě shora zjištěného skutkového stavu posoudil soud jako smlouvu o úvěru uzavíranou žalobcem jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaným jako spotřebitele. Z tohoto důvodu soud aplikuje nejen ustanovení § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), ale i zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen ZoSÚ). 12.Podle § 2 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13.Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14.Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15.Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16.Podle § 588 OZ, občanský zákoník (dále jen o.z.)., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17.Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 18.Podle § 2991 odst. 2 OZ se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 19.Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované právě ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZoSÚ.
20.Soud je povinen zkoumat, zda věřitel při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele splácet, bez ohledu na to, zda je tento princip v zákoně stanoven či nikoliv, neboť se jedná o výchozí zásadu, která je obecným principem. Tím dochází k naplnění ochrany spotřebitele jako slabší strany proti neodpovědným poskytnutím úvěru, které by mohlo vést k ingerenci exekučního či insolvenčního řízení se všemi negativními dopady jako je ztráta majetku a společenská stigmatizace (nález Ústavního soudu ze dne 26.02.2019, usoud/III.__S_4129_18). 21.Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 ZoSÚ a posílen v ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 01.04.2015, sp. zn. nssoud/1_As_30_2015 odst. 26). Odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Tvrzení spotřebitele je třeba konkrétními doklady zobjektivizovat (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze den 25.07.2018, sp. zn. nsoud/33_Cdo_2178_2018). 22.Ústavní soud ČR v nálezu usoud/III.__S_4129_18 ze dne 26.02.2019 zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. 23.Soud odkazuje rovněž na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 05.03.2020 ve věci C –679/18 (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě. Ze závěrů tohoto rozsudku vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají, spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, bez ohledu na to, zda spotřebitel tuto neplatnost namítne v tříleté promlčecí době.
24.S ohledem na uvedená zákonná ustanovení a citovanou judikaturu dospěl soud k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z moci úřední.
25.Soud uzavřel, že předmětná smlouva o úvěru je podle § 86 a § 87 ZoSÚ absolutně neplatná z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalobce nevyhodnotil správně schopnost žalované splácet úvěr. Žalobce měl sice k dispozici výpisy z běžného účtu žalované za období duben, květen a červen 2024, avšak úvěr byl žalované poskytnut až v měsíci září 2024, tudíž zcela chybí výpisy z účtu za dva bezprostředně předcházející měsíce od poskytnutí úvěru. Navíc z předložených výpisů z účtů je zřejmé, že žalovaná byla za posuzované období v mínusovém zůstatku a čerpala kontokorent. To vše i za situace kdy jí byly na účet připisovány platby od úvěrových společností. Žalovaná sama uvedla, že bydlí v pronajatém domě a uvedl měsíční výdaje ve výši 10 000 Kč. Tuto částku žalobce však nijak neověřil. Pokud žalobce v takové situaci, kdy vycházel pouze z předložených výpisů z účtů vykazující mínusové hodnoty bez jakéhokoliv ověření dalších nezbytných výdajů, postavil svůj závěr, že žalovaná je schopna hradit splátku úvěru, nejedná se o řádné prověření úvěruschopnosti. Tento postup žalobce, může vést (a vedl) u žalované jako spotřebitele ke sklouznutí do dluhové pasti (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 22.06.2021, usoud/I.__S_1543_2021). Žalobce měl vzít v potaz hledisko předvídání toho, jestli žalovaná skutečně bude schopna úvěr splácet. 26.S ohledem na výše uvedený závěr soudu o neplatnosti úvěrové smlouvy, je zřejmé, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., které žalovaná přijala jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Žalované byla poskytnuta částka 30 000 Kč. Uhradila 600 Kč. Žalovaná se tudíž bezdůvodně obohatila o 29 400 Kč. Z důvodu neplatné smlouvy žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla ohledně dalších úroků, smluvní pokuty a zákonných úroků nad rámec přiznané jistiny zamítnuta, protože se nikdo nemůže s úspěchem domáhat po žalované úhrady nároků vyplývající z neplatného právního jednání (§ 588 OZ). Žalovaná je proto povinna vrátit žalobci bezdůvodné obohacení představující jistinu ve výši 29 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 25.01.2025 do zaplacení, a to podle § 1970 OZ Žalovaná je právě od 25.01.2025 v prodlení se zaplacením dlužné částky. Žalovaná byla v řízení nečinná a netvrdila žádné okolnosti o nemožnosti vrátit poskytnutou jistinu. 27.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 146 odst. 2 věty první zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení převážně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 864,90 Kč, přičemž tato částka představuje 18 % z jejich celkové výše 4 805 Kč (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 59 % -celková žalovaná částka 50 010 Kč, a úspěchu žalované v rozsahu 41 % -přiznána částka 29 400 Kč). Účelně vynaložené náklady řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněné opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 901 Kč, mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 2 100 Kč z tarifní hodnoty ve výši 38 010 Kč (jistina a smluvní pokuta) podle § 14b odst. 1 bodu 3. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní výzva) po 700 Kč, náhradě hotových výdajů po 100 Kč za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 300 Kč a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč podle § 137 odst. 3 OSŘ, celkem tedy náklady řízení ve výši 4 805 Kč, z čehož 18 % představuje částku 864,90 Kč, kterou soud podle § 149 odst. 1 OSŘ uložil žalované zaplatit k rukám advokáta, zastupující žalobce, jemuž byla přisouzena poměrně rozdělená náhrada nákladů řízení. 28.Jelikož žalobce zaplatil na soudním poplatku za žalobu o 570 Kč více, než činila jeho povinnost, vrací mu soud dle § 10 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích přeplatek ve výši 570 Kč. Přeplatek na soudním poplatku bude žalobci vrácen dle § 10a zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým o vrácení rozhodl. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.