Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Langerovou ve věci
žalobce: [anonymizováno]
proti
žalovanému: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
o určení vlastnictví vodního díla
--- VÝROK ---
I. Žaloba, kterou se žalobce na žalovaném domáhal určení, že vlastníkem vodního díla – [anonymizováno], nacházejícího se na části pozemku parc. č. [anonymizováno], a na části pozemku parc. č. [anonymizováno], vše zapsáno v katastru nemovitostí pro katastrální území [anonymizováno] u [anonymizováno] pro [anonymizováno], je žalovaný, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 1.500 Kč.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 15.07.2025 ve znění částečného zpětvzetí žaloby ze dne 27.02.2026 domáhal určení, že vlastníkem vodního díla – [anonymizováno], nacházejícího se na části pozemku parc. č. [anonymizováno], a na části pozemku parc. č. [anonymizováno], vše zapsáno v katastru nemovitostí pro katastrální území [anonymizováno] u [anonymizováno] pro [anonymizováno], je žalovaný, s tím, že žalobce je přesvědčen, že vlastníkem vodního díla je žalovaný, který to popírá. Otázku vlastníka je třeba vyřešit zejména proto, že vodní dílo vyžaduje řádnou údržbu a opravy, což se pro nejistotu a nedořešení vlastnictví dlouhodobě neděje. V roce [anonymizováno] [anonymizováno] požádala [anonymizováno] o zahájení vodoprávního řízení ohledně regulace [anonymizováno] v rozhodnutí vodoprávního úřadu z [anonymizováno] je uvedeno, že součástí regulace bude i [anonymizováno]. Rozhodnutím [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] bylo povoleno [anonymizováno] vybudovat na [anonymizováno] rybník pro zajištění vody pro dobu sucha a pro případ požáru, v létě by byl rybník používán jako koupaliště. Na horním konci projektované úpravy potoka již bylo zřízeno [anonymizováno] dle rozhodnutí z [anonymizováno]. Po roce [anonymizováno] bylo vodní dílo nepochybně ve [anonymizováno]. Dne [anonymizováno] bylo vydáno žalovanému stavební povolení [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] ve věci opravy řeky [anonymizováno], kdy šlo o rozsáhlejší opravu regulačních úprav řeky [anonymizováno] a tato oprava se týkala i rozebrání a znovuzřízení opěrných zdí. Stavba byla kolaudována rozhodnutím [anonymizováno] v [anonymizováno] z [anonymizováno]. Asi v roce [anonymizováno] bylo jednáno o opravě a úpravě vodních děl, která byla ve špatném stavu, protože se dlouhodobě o ně nikdo nestaral a nečinil žádnou údržbu. Ze zápisu z [anonymizováno] sepsaného na [anonymizováno] v [anonymizováno] vyplývá, že stavbu měl provést tehdejší [anonymizováno] [anonymizováno] s tím, že po dokončení celé stavby a úpravy převezme [anonymizováno] v [anonymizováno] vodní plochu do užívání, což se nikdy nestalo a nedohledal se k tomu žádný doklad. Žalovaný v roce [anonymizováno] provedl a uhradil odbahnění sporné sedimentační nádrže v k. ú. [anonymizováno]. Žalobce má naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k vodnímu dílu proto, že je ve špatném stavu a je třeba jeho oprava a údržba. Žalobce se domáhá určení, že vodní dílo – [anonymizováno] je samostatnou věcí v právním smyslu a že vlastníkem tohoto vodního díla je žalovaný. Vodní dílo však není zapsáno v katastru nemovitostí a strany vedou dlouhodobá jednání o jeho vlastnictví, kdy na tomto nedosahují shody. Tento stav zakládá objektivní právní nejistotu, neboť vodní dílo – [anonymizováno] vyžaduje řádnou údržbu a opravy, avšak není zřejmé, kdo je jeho vlastníkem. Žádná ze stran nemůže investovat do cizího majetku, proto dílo aktuálně není udržováno a je nutné určit vlastnické právo. Tím je také omezena možnost užívání předmětného díla. Žaloba je podávána jako preventivní opatření se snahou zamezit budoucí újmě plynoucí z právní nejistoty, jak vyžaduje judikatura (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10.02.2016, sp. zn. nsoud/31_Cdo_4001_2013). 2.Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a trval na tom, že ve svém majetku vodní dílo ([anonymizováno]) nemá a nikdy neměl, o opaku nesvědčí ani jeden z důkazů předložených žalobcem. V rozhodnutí ze dne [anonymizováno] bylo [anonymizováno] povoleno zřízení rybníka, vtok do rybníka tvořilo přirozené [anonymizováno], [anonymizováno] bylo svého času již zřízeno, a to v rámci povolené úpravy [anonymizováno] výměrem ze dne [anonymizováno]. Je tak nepopiratelné, že v té době bylo vlastníkem budovaných vodních děl [anonymizováno] a [anonymizováno] tvořila nedílnou funkční a technickou součást nově budovaného rybníku. V rámci žaloby nelze operovat myšlenkou, že z důvodu [anonymizováno]. I v tomto období převzaly do jisté míry pravomoci předchozích [anonymizováno]. [anonymizováno]. Je tak nutné vlastnictví hodnotit v souvislosti dané doby a politického uspořádání. Z žádného žalobcem předloženého dokumentu nevyplývá, že by tvrzené vodní dílo bylo ve vlastnictví (správě) žalovaného (a jeho právních předchůdců). Žalobce k žalobě doložil dokument nazvaný jako [anonymizováno], a to bez další konkrétní specifikace, proč je tato listina předkládána. Je pravdou, že žalovanému jako přímému investorovi byl uložen úkol spočívající v pročištění [anonymizováno]. Účelem stavby bylo provedení odtěžení nánosů v korytě řeky. Současně se však výslovně v dokumentu uvádí (str. 2, bod 2.4.), cit.: „V zájmovém území akce se nalézá [anonymizováno] /který je nutné opravit/, který je majetkem [anonymizováno].“ V dané době panovaly odlišné majetkové a organizační poměry. Neexistovalo soukromé vlastnictví, spravoval se státní majetek a případné specifické činnosti mohly být nařízeny k provedení k tomu určenému státnímu subjektu. I tak ale byl jednotlivý majetek dán do správy jednotlivým organizačním jednotkám – zde dle zápisu se jednalo v případě [anonymizováno] o majetek [anonymizováno]. Stejně tak při jiné stavební akci s názvem „[anonymizováno]“, se výslovně na první straně [anonymizováno] v bodu 2 uvádí, že stávající [anonymizováno] je ve správě [anonymizováno] v [anonymizováno] a předmětný úsek toku není základním prostředkem [anonymizováno]. Objednavatelem [anonymizováno] na [anonymizováno] byl žalobce jako vlastník vodního díla (str. 5), který současně odpovídá za dodržování tohoto [anonymizováno], viz oddíl F.2. na straně 17. V roce [anonymizováno] došlo mezi oběma stranami k majetkoprávnímu vypořádání pozemků v předmětné lokalitě, kdy v rámci geodetického zaměření došlo k respektování hranic stavby [anonymizováno] a [anonymizováno] převedlo do svého majetku pozemek parc. č. [anonymizováno], na němž se nachází [anonymizováno]. Dohoda o majetkoprávním vypořádání pozemků vycházela z faktu, že [anonymizováno], včetně [anonymizováno], patří žalobci, který tento fakt akceptoval. Takto byly vypracovávány a ze strany žalobce i odsouhlaseny geometrické plány dělení pozemků v dané lokalitě (geometrický plán č. [anonymizováno]). Na žalovaného byly na základě směnné smlouvy převedeny pozemky v korytě vodního toku [anonymizováno] (v lokalitě pod [anonymizováno]. Žalobce uvádí, že [anonymizováno] se nachází pouze na částech pozemků parc. č. [anonymizováno], oba v k. ú. [anonymizováno]. [anonymizováno] jezu se však nachází i na části pozemku parc. č. [anonymizováno] v k. ú. [anonymizováno] v majetku žalovaného, přičemž tento pozemek, v celém jeho rozsahu, má být předmětem převodu na žalobce z důvodu nacházející se stavby komunikace ve vlastnictví žalobce. Od loňského roku mezi žalovaným a žalobcem probíhala jednání ohledně záměru revitalizace předmětného úseku toku, kdy investorem všech těchto prací se měl stát žalobce. [anonymizováno]. Nejedná se o samostatně funkční stavbu, ale o úsek či prostor vodního toku nad příčnou stavbou (v tomto případě [anonymizováno]), který je zaplněn zadržovanou vodou. V případě, že by nebyl v místě vybudován [anonymizováno], nebyla by v dané lokalitě zadržována voda. Z logiky věci je tak [anonymizováno]) nedílnou součástí stavby vodního díla - [anonymizováno] a vlastnictví k tomuto vodnímu dílu je tak nutno odvozovat výlučně od vlastnictví [anonymizováno]. Žalovaný byl investorem stavby, kdy předmětem akce byla těžba nánosů v rozsáhlé intravilánové části významného vodního toku [anonymizováno] na pozemcích v majetku žalovaného, a to pozemcích parc. č. [anonymizováno], parc. č. [anonymizováno] a parc. č. [anonymizováno] v k. ú. [anonymizováno], jak je uvedeno i v žalobcem předloženém souhlasném závazném stanovisku [anonymizováno] [anonymizováno], odboru životního prostředí, č. j. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno]. Žalovaný práce provedl jako správce významného vodního toku [anonymizováno], a to z důvodu obnovení kapacity průtočného profilu toku ve zdmi upraveném úseku toku. Součástí stavby byla i těžba sedimentu z pozemků parc. č. [anonymizováno], tedy z rozšířeného prostoru nad [anonymizováno], jelikož bez provedení této těžby by celá stavební akce pozbyla smyslu. Sedimenty ulpělé na těchto pozemcích by v případě jejich ponechání byly při vyšších průtocích rozplaveny do upravené části vodního toku [anonymizováno] v intravilánu a došlo by k následnému opětovnému rychlému zanesení toku, čímž by došlo ke zmaření provedené investiční akce a současně k neúčelnému vynaložení finančních nákladů na její realizaci. Žalovaný se tímto preventivním zásahem snažil zajistit, aby byly provedené práce v níže ležícím úseku koryta toku efektivní. Žalovaný se tak v žádném případě nestavěl v dané době k tvrzenému vodnímu dílu jako vlastník. Provedením odtěžení nánosů reagoval na uskutečněnou preventivní povodňovou prohlídku se zástupci žalobce, jejímž výstupem bylo zjištění závad a návrh na jejich odstranění. Před samotnou realizací předmětné akce vyzval žalovaný žalobce k provedení těžby nánosů z pozemku parc. č. [anonymizováno] v k. ú. [anonymizováno], který se nachází bezprostředně nad [anonymizováno] a který byl a stále je ve vlastnictví žalobce. Správa vodních toků je oddělená od vlastnictví vodních děl na nich umístěných a správci toků nemůže být z tohoto titulu automaticky přiřknuto vlastnictví vodního díla. [anonymizováno]). Tomu odpovídá i ustálená judikatura Nejvyššího soudu k historickým konsekvencím vzniku vodních děl (např. nsoud/28_Cdo_288_2004). V rozhodném období, tedy v době vzniku předmětné stavby, platila na českém území superficiální zásada, a stavba vodního díla, kterou nepopiratelně vybudovala [anonymizováno] na svých pozemcích dle doložených listinných důkazů, se na pozemcích nynějšího [anonymizováno] nachází i nadále. 3.Z informace o pozemku (č. l. 7) bylo zjištěno, že pozemek parcela č. [anonymizováno], druh pozemku – [anonymizováno], je zapsán v katastru nemovitostí vedeném [anonymizováno] na LV č. [anonymizováno] pro k. ú. [anonymizováno] s tím, že jako výlučný vlastník pozemku je evidován žalobce, žádná stavba na pozemku v katastru nemovitostí zapsána není. Z informace o pozemku (č. l. 8) pak bylo zjištěno, že pozemek parcela č. [anonymizováno], druh pozemku – [anonymizováno], je zapsán v katastru nemovitostí vedeném [anonymizováno] rovněž na LV č. [anonymizováno] pro k. ú. [anonymizováno] s tím, že jako výlučný vlastník pozemku je také evidován žalobce, žádná stavba na pozemku v katastru nemovitostí evidována není. Z mapy č. l. 21 bylo zjištěno umístění pozemků.
4.Soud z rozhodnutí [anonymizováno], vydaného ve vodoprávním řízení ohledně regulace [anonymizováno], zjistil, že podáním ze dne [anonymizováno] žádala [anonymizováno] o provedení vodoprávního řízení ohledně projektu [anonymizováno] s tím, že zamýšlí provést regulaci [anonymizováno] v zastavěné části [anonymizováno] podle projektu vypracovaného moravským zemským stavebním úřadem za účelem neškodného svádění přívalové vody zmíněného potoka, a to zřízením stejnoměrného průtočného profilu, odrnováním a vyzděním břehů a dalšími úpravami. [anonymizováno] bylo povolení k provedení regulace [anonymizováno] uděleno.
5.Rozhodnutím [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] (č. l. 25 – 26, 80v – 81v) [anonymizováno], schváleným za podmínek výnosu ze dne [anonymizováno], adresovaným [anonymizováno], bylo prokázáno, že [anonymizováno] hodlala na [anonymizováno] zřídit rybník, aby bylo možno v době nedostatku vody proplachovat koryto potoka v oblasti města, k zajištění dostatku vody pro případ požáru, v létě měl být rybník využíván jako koupaliště a v zimě mělo být na rybníce ledováno. V rozhodnutí bylo konstatováno, že vtok do rybníka tvoří přirozené [anonymizováno], rybník bude uzavřen [anonymizováno] s tím, že [anonymizováno] je svého času již zřízeno, a to na horním konci projektované úpravy [anonymizováno], která byla povolena výměrem [anonymizováno] ze dne [anonymizováno]. [anonymizováno]. Dále bylo konstatováno, že stávající [anonymizováno] nepostačuje projektovanému rybníku vzhledem k maximálnímu průtoku [anonymizováno] a že uložení služebností není při zřizování rybníka - koupaliště zapotřebí, neboť je zřizován na pozemcích žadatele ([anonymizováno]).
[anonymizováno]
7.Rozhodnutím [anonymizováno] ze dne [anonymizováno], č. j. [anonymizováno], bylo prokázáno, že [anonymizováno] byla povolena oprava řeky [anonymizováno] v km [anonymizováno], a to jako správci toku.
8.Soud ze zápisu z jednání konaného dne [anonymizováno] na [anonymizováno] zjistil, že [anonymizováno] se vyjádřil tak, že provede rekonstrukci [anonymizováno], jak bylo ujednáno dne [anonymizováno], a v zájmu urychlení těchto prací je ochoten vypomoci při pracích souvisejících s výstavbou nádrže (odtěžení a svod jako subdodávka pro [anonymizováno]). Do budoucna [anonymizováno] převezme do užívání tuto vodní plochu pro potřeby [anonymizováno].
9.Z podélného řezu [anonymizováno] [anonymizováno], vypracovaného v [anonymizováno], bylo zjištěno, že investorem bylo [anonymizováno] – [anonymizováno].
10.Z průvodní zprávy z [anonymizováno] soud zjistil, že investorem a dodavatelem stavby – opravy [anonymizováno], projektantem [anonymizováno] – [anonymizováno], přičemž bylo konstatováno, že stávající [anonymizováno] je ve správě [anonymizováno]. Předmětný úsek toku [anonymizováno] není základním prostředkem [anonymizováno], jedná se o neupravený tok. Oprava byla zdůvodněna tím, že v minulosti sloužil předmětný úsek [anonymizováno] jako [anonymizováno]. Obnovením vodní plochy bude umožněno nejen sportovní využití (rybolov), ale bude dosaženo i určitého zlepšení životního prostředí [anonymizováno].
11.Zápisem o dokončení stavební investice provedené [anonymizováno] jako dodavatelem sepsaným dne [anonymizováno] bylo prokázáno, že [anonymizováno] [anonymizováno] v období od [anonymizováno] provedlo odstranění nánosů z koryta [anonymizováno], obnovu opěrných zdí, stáv. výustí kanalizace a odvodního potrubí, schodů do koryta a přeložku silového kabelu.
12.Z kolaudačního rozhodnutí [anonymizováno] z dne [anonymizováno], č. j. [anonymizováno], bylo zjištěno, že tímto rozhodnutím bylo povoleno užívání stavby – oprava [anonymizováno] v [anonymizováno].
13.Z manipulačního řádu pro [anonymizováno], vypracovaného v [anonymizováno], bylo zjištěno, že jako vlastník a správce vodního díla – [anonymizováno] je uveden [anonymizováno] [anonymizováno], jako správce toku [anonymizováno] nad i pod [anonymizováno] je uvedeno [anonymizováno]. Jako uživatelé vodního díla jsou označeni [anonymizováno] a [anonymizováno] plní tyto funkce: je stabilizačním prvkem koryta [anonymizováno] v intravilánu [anonymizováno], vzdouvá vodu a tvoří jezovou zdrž za účelem akumulace vody pro účely požární a rybářského využití a je estetickým prvkem části [anonymizováno]. Výchozím podkladem pro zpracování manipulačního řádu byla objednávka [anonymizováno] v [anonymizováno] ze dne [anonymizováno]. Za dodržování manipulačního řádu odpovídá [anonymizováno].
14.Soud ze sdělení k požadavku [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] zjistil, že žalovaný vyzval žalobce, aby přikročil k vyčištění od sedimentů prostoru vodní plochy parcely p. č. [anonymizováno] v k. ú. [anonymizováno] s tím, že tato vodní plocha je značně zanesená a sedimenty značně dotují vlastní tok [anonymizováno].
15.Rozhodnutím [anonymizováno] ze dne [anonymizováno], č. j. [anonymizováno], bylo prokázáno, že správní orgán ochrany přírody vydal žalovanému souhlasné závazné stanovisko k těžbě nánosů z vodního toku [anonymizováno] na pozemcích p. č. [anonymizováno] v k. ú. [anonymizováno].
16.Ze zápisu z jednání ze dne [anonymizováno], vyhotoveného dne [anonymizováno], bylo zjištěno, že žalovaný požadoval po žalobci náhradu ve výši [anonymizováno] za užívání pozemků p. č. [anonymizováno] v k. ú. [anonymizováno], na kterém se nachází vodní dílo ([anonymizováno]) s tím, že z dostupných dokumentů není jednoznačně patrno, kdo je vlastníkem vodního díla. Žalovaný sdělil, že pokud nebude jednoznačně prokázáno vlastnictví, bude vycházet z předpokladů, že vlastníkem je žalobce.
17.Ze záznamu z jednání o návrhu majetkoprávního vypořádání pozemků formou směny v lokalitě [anonymizováno] v k. ú. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] bylo zjištěno, že žalobce a žalovaný projednávali návrh majetkoprávního vypořádání částí pozemků p. č. [anonymizováno] a pozemku p. č. [anonymizováno] (vše v k. ú. [anonymizováno]) formou směny. K tomu byl vypracován geometrický plán č. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] (č. l. 58).
18.Výzvou ze dne [anonymizováno] bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného ke zjednání nápravy z důvodu [anonymizováno] na pozemcích p. č. [anonymizováno] v k. ú. [anonymizováno] a nežádoucího stavu [anonymizováno]. Z odpovědi datované dnem [anonymizováno] bylo zjištěno, že žalovaný na výzvu žalobce reagoval tak, že z dochovaných podkladů ([anonymizováno] je zcela zřejmé, že vlastníkem [anonymizováno] je žalobce a vlastníkem tedy není a nikdy nebyl žalovaný.
[anonymizováno]
20.Z dopisu datovaného dnem [anonymizováno] bylo zjištěno, že žalobce požádal žalovaného o vyjádření k bodům, na kterých se dohodli, a to mj. že žalobce provede kompletní [anonymizováno].
21.Účastníci při jednání soudu shodně učinili nesporným, že [anonymizováno], které je předmětem řízení, je [anonymizováno] na vodním toku [anonymizováno], a že co se týká správních rozhodnutí a správních řízení, tak jiné dokumenty než ty, které jsou již založeny ve spise a byly provedeny k důkazu, nejsou k dispozici, neboť nebyly dohledány.
22.Z informací o pozemcích č. l. 9 – 20 a ze sdělení vodoprávního úřadu č. l. 100 – 100v soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť se týkají nemovitých věcí, ohledně kterých bylo řízení pro zpětvzetí žaloby žalobcem zastaveno. Soud nečinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci ani z podmínek stavebního povolení (č. l. 33 – 34), ani z návrhu dohody o smíru (č. l. 114 – 114v).
23.Důkazy označené žalobcem, a to výslechem nespecifikovaných svědků a [anonymizováno] vydanou žalobcem, soud pro nadbytečnost neprovedl, když tyto důkazy žalobce označil k prokázání svého skutkového tvrzení, že [anonymizováno], o které se hovoří v listině na č. l. 25 – 26, zanikla po válce. Uvedené skutkové tvrzení však nemá pro rozhodnutí ve věci žádný význam.
24.Při jednání soudu dne [anonymizováno] soud vyzval žalobce podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby doplnil svá skutková tvrzení v tom, zda, kdy a na základě jakého právního jednání nebo právní události došlo k právnímu oddělení stavby [anonymizováno] nacházejícího se na pozemcích žalobce parcela č. [anonymizováno] v k. ú. [anonymizováno] od těchto pozemků, na kterých se nachází, a kdy a na základě jakého právního jednání nebo právní události vzniklo žalovanému vlastnické právo k tomuto [anonymizováno] jako samostatné věci v právním smyslu, soud současně žalobce vyzval, aby k doplněným skutkovým tvrzením označil důkazy. Soud žalobce podle § 118a odst. 3 OSŘ dále vyzval, aby označil důkazy ke svému skutkovému tvrzení, že [anonymizováno], které se nachází na pozemcích žalobce parcela č. [anonymizováno] v k. ú. [anonymizováno] je samostatnou vodohospodářskou stavbou a nikoliv technologickou součástí jiné stavby. Soud poučil žalobce, že následkem nevyhovění této výzvě může být rozhodnuto v jeho neprospěch pro neunesení břemene tvrzení, případně důkazního břemene. 25.Žalobce na výzvu reagoval doplněním skutkových tvrzení v tom, že před časem vydali [anonymizováno]. [anonymizováno] vznikla asi v době roku [anonymizováno] a je to [anonymizováno], o které se hovoří v listině založené ve spise na č. l. 25 – 26. To [anonymizováno], o kterém se v této listině hovoří, zaniklo v 60. letech, možná v 50. letech, a přibližně na jeho místě bylo postaveno [anonymizováno] nové, které je předmětem tohoto řízení. Nové [anonymizováno] bylo postaveno asi v 70. letech v době, kdy se stavěla [anonymizováno] na vodním toku [anonymizováno] je pouze jedno, a to je to [anonymizováno], které je předmětem řízení. Žalobce dostal od žalovaného nějaké dokumenty, ty dokumenty nejsou součástí spisu a z těch dokumentů plyne, že [anonymizováno] bylo opraveno nebo zbudováno za nějaké částky a není jasné, že tu stavbu platil žalobce. Částku, za kterou se [anonymizováno] opravilo, neplatil žalobce ani žalovaný, ale stavbu financoval [anonymizováno]. Před dvěma roky nastala situace, že [anonymizováno] bylo poškozeno a žalovaný se neměl k tomu, aby zajistil jeho opravu. Žalobce sdělil, že opravu nemůže zajistit, protože [anonymizováno] není ve vlastnictví žalobce, a tak opravu zaplatili lidé ze svých vlastních peněz. Žalovaný se vyjádřil při vzájemných jednáních v tom směru, že pokud by bylo určeno jeho vlastnické právo ke [anonymizováno], tak on nevidí důvod, aby tam to [anonymizováno] nadále bylo. Žalobce bude [anonymizováno] klidně opravovat a bude se o něj starat. V roce [anonymizováno] žalovaný zafinancoval opravu části vodního toku, který se nachází před [anonymizováno]. Žalobce se s žalovaným nemůže dohodnout, jakou část vodního toku má čistit žalobce a jakou část žalovaný. To je meritem projednávané věci. V roce [anonymizováno] byla provedena těžba nánosů a zkapacitnění toku, což provedla společnost [anonymizováno] Žalobce to [anonymizováno] nemá v účetnictví a když ho nemá v účetnictví, tedy v majetku, tak to [anonymizováno] pro žalobce neexistuje, a proto se domáhá určení vlastnictví. Žalobci se nepodařilo dohledat žádný dokument o tom, kdy a jak [anonymizováno] vzniklo. V některých dokumentech bylo uvedeno, že [anonymizováno] je vlastníkem [anonymizováno] a v dokumentu z roku [anonymizováno] je uvedeno, že investorem i dodavatelem stavby [anonymizováno] byl žalovaný a z toho žalobce dovozuje, že vlastníkem [anonymizováno] je žalovaný. Jedná se o průvodní zprávu z roku [anonymizováno], názvem záměru je [anonymizováno] – [anonymizováno] který je součástí spisu na č. l. 28verte – 29verte a z tohoto dokumentu žalobce dovozuje, že vlastníkem [anonymizováno] je žalovaný. O žádném právním titulu, na základě kterého by žalovaný vlastnické právo ke [anonymizováno] jako samostatné věci v právním smyslu nabyl, žalobce neví. Občané obce nechtějí, aby to [anonymizováno] bylo ve vlastnictví žalovaného, protože nechtějí, aby bylo zbouráno, jak žalovaný avizoval pro případ, že bude žalobě vyhověno. V 70. a 80. letech v místě docházelo k překotnému stavebnímu rozvoji, kdy [anonymizováno] žalobce si pamatuje, že se stavěly kamenné zídky na březích toku. Ta úprava byla ve větším rozsahu a v rámci [anonymizováno] vznikla i lávka a teď to tam vypadá úplně jinak než předtím, takže se žalobce domnívá, že původní [anonymizováno] bylo zbouráno a bylo postaveno [anonymizováno] nové.
26.Na opakovanou výzvu podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. žalobce reagoval tak, že skutková tvrzení ani důkazy nedoplňuje, protože nemá čím. Žalobci se nepodařilo dohledat žádné nové dokumenty ke vzniku objektu [anonymizováno] než ty, které jsou obsahem spisu.
27.K doplněným skutkovým tvrzením se žalovaný vyjádřil při jednání soudu dne [anonymizováno] tak, že situaci už účastníci řízení řeší asi deset let. Všechno, co se dalo k předmětné věci nalézt v archivech i kdekoli jinde, je součástí spisu a nic dalšího se nedohledalo. K předmětné věci tedy nejsou k dispozici žádné další dokumenty, které by již nebyly součástí spisu. K financování opravy [anonymizováno] byl předložen dokument – [anonymizováno] (č. l. 83 – 84verte), kde je v bodě 2.5. uvedeno, že v zájmovém území akce se nalézá [anonymizováno] který je nutno opravit a který je majetkem [anonymizováno]. Oprava [anonymizováno] byla žalovanému nařízena jako správci vodního toku, žalovaný je správcem vodního toku [anonymizováno] asi už od roku [anonymizováno], ale to neznamená, že by byl vlastníkem pozemků, na kterých se vodní toky nachází, ani stavebních objektů, které se na pozemcích nachází. Z dokumentu z roku [anonymizováno], o kterém hovořil žalobce, vyplývá, že stávající [anonymizováno] je ve správě žalovaného a že není základním prostředkem žalovaného, což znamená, že není v majetku žalovaného. Z žádných dokumentů, které byly v řízení předloženy, nevyplývá, že by kdy žalovaný měl vodní dílo ve svém majetku. V roce [anonymizováno] si žalobce nechal vyhotovit manipulační řád, který je založen ve spise, což byla povinnost vlastníků vodních děl, aby takto učinili. Proč by tedy žalobce nechával tento dokument zpracovávat, pokud by se k vodnímu dílu nehlásil jako vlastník. Pokud se týká opravy, kterou žalovaný provedl v roce [anonymizováno], jednalo se zejména o úsek intravilánu, tedy o úsek od [anonymizováno] dále po toku, když před jezem žalovaný vytěžil sedimenty, které se nacházely na pozemku žalovaného. Žalovaný vyzval žalobce, aby si vytěžil sediment před [anonymizováno], protože jinak by se sediment rozplavil dál do části upravené žalovaným. Podle žalovaného není pravdivé tvrzení žalobce, když uvádí, že spolu s [anonymizováno], o kterém se hovoří v dokumentu z roku [anonymizováno] (č. l. 25 – 26) a že bylo později postaveno na obdobném místě [anonymizováno] nové. Ve všech dokumentech se hovoří pouze o opravě [anonymizováno], a nikoliv o zbourání [anonymizováno] a postavení [anonymizováno] nového. Ani by to nebylo možné, aby byla zachována průtočnost vodního toku.
28.Po provedeném řízení dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: [anonymizováno] na základě povolení [anonymizováno] v [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] zřídila na svých pozemcích na konci [anonymizováno], jehož vtok tvoří přirozené [anonymizováno], přičemž [anonymizováno] bylo v tu dobu na horním konci projektové úpravy [anonymizováno] již zřízeno. Jiné než uvedené [anonymizováno] se na vodním toku [anonymizováno] nenachází a ani se na něm nikdy (od roku [anonymizováno] dosud) nenacházelo. Účelem zřízení rybníka bylo, aby bylo možno v době nedostatku vody proplachovat koryto potoka v oblasti [anonymizováno], aby byl zajištěn dostatek vody pro případ požáru, aby se v létě užíval jako koupaliště a v zimě mělo být na rybníce ledováno. Ke dni [anonymizováno] byl [anonymizováno] a vyžadoval opravy. Dne [anonymizováno] bylo povoleno [anonymizováno], aby jako správce toku provedl opravy řeky [anonymizováno] v km [anonymizováno]. Dne [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] prohlásil, že provede rekonstrukci [anonymizováno]. V období následujícím po dubnu [anonymizováno] byl [anonymizováno] ve správě [anonymizováno] v [anonymizováno], investorem a dodavatelem stavby – opravy [anonymizováno] a opravy toku [anonymizováno] bylo [anonymizováno]. Účelem oprav bylo umožnění sportovního využití (rybolov) a zlepšení životního prostředí [anonymizováno]. V období od června [anonymizováno] do prosince [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] provedlo odstranění nánosů z koryta [anonymizováno], obnovu opěrných zdí, stáv. výustí kanalizace a odvodního potrubí, schodů do koryta a přeložku silového kabelu. V dubnu [anonymizováno] byl na žádost [anonymizováno] [anonymizováno] jako vlastníka a správce vodního díla – [anonymizováno] vypracován manipulační řád pro [anonymizováno] na [anonymizováno] v km [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno] bylo označeno jako správce toku [anonymizováno]. V katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [anonymizováno] Katastrální pracoviště [anonymizováno] jsou na LV č. [anonymizováno] pro k. ú. [anonymizováno] aktuálně zapsány pozemky, na kterých se [anonymizováno] nachází, - pozemek parcela č. [anonymizováno], a pozemek parcela č. [anonymizováno] jako výlučné vlastnictví žalobce, žádná stavba na těchto pozemcích v katastru nemovitostí evidována není.
29.Podle § 80 OSŘ, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 30.Podle § 293 zák. č. 946/1811 Sb., obecný zákoník občanský, ve znění účinném od 01.01.1917 do 31.12.1950 (Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch, dále jen „ABGB“), věci, které bez porušení jejich podstaty s jednoho místa na druhé lze přenášeti, jsou movité, jinak jsou nemovité. Věci, které o sobě jsou movité, pokládají se v právním smyslu za nemovité, tvoří-li na základě zákona nebo vlastníkova určení příslušenství nemovité věci. 31.Podle § 294 ABGB se příslušenstvím rozumí to, co bývá s věcí trvale spojeno. Sem patří nejen přírůstek věci, pokud není od ní oddělen; nýbrž i vedlejší věci, bez nichž hlavní věci nelze upotřebiti nebo o kterých zákon nebo vlastník určil, aby se jich trvale k hlavní věci upotřebilo.
32.Podle § 297 ABGB rovněž tak patří k nemovitým věcem ty, které byly na zemi a půdě zřízeny s tím úmyslem, aby tam trvale zůstaly, jako: domy a jiné budovy se vzduchovým prostorem v kolmé čáře nad nimi; rovněž: nejen vše, co do země je zapuštěno, ve zdi upevněno, přinýtováno a přibito, jako: kotly na vaření piva, na pálení kořalky a zazděné skříně, nýbrž i takové věci, které jsou určeny, aby se jich při nějakém celku stále upotřebovalo: např. u studní okovy, provazy, řetězy, hasící nářadí a podobně.
33.Podle § 417 ABGB vystavil-li někdo na své půdě stavení a užil-li k tomu cizí hmoty, je sice stavení jeho vlastnictvím; však i stavitel poctivý musí hmotu, převedl-li ji na sebe jinak nežli stanoveno v § 367, škodujícímu dle obecné ceny nahraditi, stavitel pak nepoctivý musí ji nahraditi dle nejvyšší ceny a nad to ještě nahraditi všelikou jinou škodu.
34.Podle § 418 ABGB naopak, stavil-li někdo ze své hmoty bez vědomí a vůle vlastníkovi na půdě cizí, připadne stavení vlastníkovi půdy. Stavitel poctivý může žádati náhradu nákladů nutných a užitečných; ke staviteli nepoctivému jest se zachovati jako k jednateli nezmocněnému. Věděl-li vlastník půdy o stavbě a staviteli poctivému ji hned nezakázal, může žádati za půdu jen obecnou cenu.
35.Podle § 419 ABGB bylo-li stavení vystavěno na cizí půdě a z cizí hmoty, přibude i v tomto případě vlastnictví jeho vlastníkovi půdy. Mezi vlastníkem půdy a stavitelem vzejdou táž práva a povinnosti, jako v předešlém paragrafu, a stavitel musí nahraditi předešlému vlastníkovi hmoty cenu obecnou nebo nejvyšší dle toho, byl-li poctivého nebo nepoctivého úmyslu.
36.Podle § 25 zák. č. 141/1950 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 01.01.1951 do 31.03.1964 (dále jen „stř. obč. zák.“) je součástí pozemku všechno, co na něm vzejde. Stavby nejsou součástí pozemku. 37.Podle § 26 stř. obč. zák. pozemky a stavby, s výjimkou staveb dočasných, jsou věci nemovité.
38.Podle § 119 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 01.04.1964 do 31.12.2013 (dále jen „obč. zák.“) nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem. 39.Podle § 120 odst. 2 obč. zák. stavba není součástí pozemku.
40.Podle § 1 odst. 1 zák. č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění účinném od 24.05.1991, do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí věci z vlastnictví České republiky, k nimž ke dni 23. listopadu 1990 příslušelo právo hospodaření národním výborům, jejichž práva a závazky přešly na obce a v hlavním městě Praze též na městské části, pokud obce a v hlavním městě Praze též městské části s těmito věcmi ke dni účinnosti tohoto zákona hospodařily. Podle § 2 odst. 1 písmeno c) téhož zákona do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí stavby s pozemky tvořícími se stavbou jeden funkční celek, které obce vlastnily ke dni 31. prosince 1949, pokud jsou ve vlastnictví České republiky a nepřecházejí do vlastnictví obcí podle § 1. 41.Podle § 498 odst. 1 OZ, občanský zákoník, ve znění účinném od 01.01.2014 dosud (dále jen „o. z.“) nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá. 42.Podle § 506 odst. 1 OZ je součástí pozemku prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen „stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. 43.Podle § 20 odst. 1 zák. č. 254/2001 Sb. zákona o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „v. z.“), přehrady, hráze, jezy, stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejích březích, stavby k využití vodní energie a stavby odkališť, pokud jsou spojené se zemí pevným základem, se evidují v katastru nemovitostí. Podrobnosti vymezení těchto vodních děl stanoví Ministerstvo zemědělství v dohodě s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním vyhláškou. 44.Podle § 3 odst. 1 písm. g) zák. č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (díle jen „kat. z.“) se v katastru nemovitostí evidují nemovitosti, o nichž to stanoví jiný právní předpis. 45.Podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů se v katastru o budově a vodním díle spojeném se zemí pevným základem, které nejsou součástí pozemku ani součástí práva stavby, evidují a) příslušnost do katastrálního území, b) číslo listu vlastnictví, c) údaje o parcele, popřípadě údaje o parcelách, je-li budova nebo vodní dílo postaveno na více pozemcích, u kterých jsou evidovány různé údaje o právech, d) číslo popisné nebo evidenční budovy, bylo-li přiděleno, e) příslušnost budovy k části obce, jde-li o budovu s číslem popisným nebo evidenčním, f) typ stavby podle bodu 3 přílohy k této vyhlášce, g) způsob využití stavby podle bodu 4 přílohy k této vyhlášce, h) údaje o jednotkách vymezených podle občanského zákoníku nebo o jednotkách vymezených podle zákona o vlastnictví bytů, i) typ a způsob ochrany nemovitosti podle bodu 7 přílohy k této vyhlášce, j) údaj o tom, zda jde o dočasnou stavbu, k) údaje o právech, l) upozornění týkající se budovy nebo vodního díla, m) souřadnice definičního bodu budovy nebo vodního díla v S-JTSK.
46.Podle § 2 vyhlášky č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se v katastru nemovitostí České republiky eviduje a) přehrada jako stavba přehrazující vodní tok nebo údolí, tvořená přehradní hrází, včetně funkčních zařízení, která slouží k trvalému vzdouvání a akumulaci povrchových vod ve vodní nádrži za účelem řízení odtoku povrchových vod, b) hráz jako stavba, včetně funkčních zařízení, která 1. přehrazuje vodní tok nebo údolí a která slouží k trvalému nebo občasnému vzdouvání nebo akumulaci povrchových vod, 2. slouží na ochranu před povodněmi, popřípadě ke zvětšení kapacity koryta vodního toku, nebo 3. slouží k ohrázování vodních nádrží, c) jez jako stavba přehrazující vodní tok, případně údolí, včetně funkčních zařízení, která slouží především ke vzdouvání povrchové vody ve zdrži, d) stavba k plavebním účelům zřízená v korytě vodního toku nebo na jeho březích jako stavba, která souvisí s plavbou, včetně funkčních zařízení, například plavební komora, lodní zdvihadlo, úsporná komora, plavební most, plavební tunel, lodní propust, uzavírací objekt na plavebních kanálech, plavební kanál včetně rejd nebo vodní část přístavů včetně bazénu, nábřežních zdí a velínu pro řízení plavebního provozu, e) stavba k využití vodní energie jako stavba průtočné, akumulační nebo přečerpávací vodní elektrárny, včetně funkčních zařízení a souvisejících objektů jako vtokového objektu, přivaděče, odpadního kanálu a vyrovnávací komory, v případě přečerpávací vodní elektrárny navíc včetně hráze horní nádrže a umělé nádrže, f) stavba odkaliště jako stavba především hrázového systému včetně základní, zvyšovací a dělící hráze a včetně funkčních zařízení, prostoru odkaliště a odběrného nebo vypouštěcího zařízení, která umožňuje trvalé nebo dočasné uskladnění zvodnělého materiálu.
47.Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 10.02.2016, sp. zn. nsoud/31_Cdo_4001_2013, na který odkazoval žalobce, „předpokladem úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právo nebo právní vztah je či není [§ 80 písm. c) OSŘ ve znění účinném do 31.12.2013], však není pouze aktivní věcná legitimace žalobce, ale také jeho naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu i Ústavního soudu, je určovací žaloba podle § 80 písm. c) OSŘ preventivního charakteru. Má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby přitom korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu (srov. např. rozsudek NS z 27.03.1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96, Soudní judikatura, 1997, č. 3, poř. č, 21; či nález ÚS z 20.06.1995, sp. zn. usoud/III.__S_17_95, č. 65/1995 USn).“ 48.Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19.07.2004, sp. zn. nsoud/28_Cdo_288_2004, na který odkazoval žalovaný, se zabývá vlastnickými vztahy k vodnímu dílu v historickém kontextu a vodním dílem jako součásti pozemku či samostatným předmětem vlastnictví, avšak se jedná o zatrubněnou část potoka vedoucí pod stavbou rodinného domu, tedy jde o jiný typ vodního díla, než který je předmětem řízení v projednávané věci. 49.Nejprve se soud musel zabývat otázkou, zda je dán naléhavý právní zájem žalobce na určení vlastnického práva k vodnímu dílu – [anonymizováno] podle § 80 OSŘ a dospěl k závěru, že tomu tak je. Pokud by bylo v řízení zjištěno a prokázáno, že [anonymizováno] je samostatnou stavbou (vodním dílem) a nikoliv pouze technologickou součástí jiného vodního díla, tedy že může být jako samostatná stavba zapsáno v katastru nemovitostí, a že je ve vlastnictví žalovaného, mělo by uvedené vliv nejen na změnu zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí jako veřejného registru, ale také na výkon práv a povinností žalobce jako zapsaného vlastníka vodního díla, zejména na výkon povinnosti podle § 59 odst. 1 písmeno b) vodního zákona udržovat [anonymizováno] v řádném stavu tak, aby nedocházelo k ohrožování bezpečnosti osob, majetku a jiných chráněných zájmů, když mezi žalobcem a žalovaným je spor o to, komu tato povinnost, která se pojí s vlastnictvím vodního díla, náleží. 50.Po provedeném řízení při aplikaci shora uvedených zákonných a podzákonných ustanovení (odstavce 30. – 46.) však soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Žalobce ani přes opakovanou výzvu soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. (viz odstavce 24. – 26.) nedoplnil svá skutková tvrzení v tom, zda, kdy a na základě jakého právního jednání nebo právní události došlo k právnímu oddělení stavby [anonymizováno] nacházejícího se na pozemcích žalobce parcela č. [anonymizováno] v k. ú. [anonymizováno] od těchto pozemků, na kterých se nachází, a kdy a na základě jakého právního jednání nebo právní události vzniklo žalovanému vlastnické právo k tomuto [anonymizováno] jako samostatné věci v právním smyslu. Žalobce ani neprokázal své skutkové tvrzení, že předmětné [anonymizováno] je samostatnou vodohospodářskou stavbou a nikoliv technologickou součástí jiné stavby, což je podstatné pro určení, zda může být stavba vodního díla zapsána do katastru nemovitostí.
51.[anonymizováno] jako vodní dílo vzniklo na pozemcích [anonymizováno] v letech 1926 nebo 1927, tedy za účinnosti ABGB, a nemohlo být samostatnou věcí v právním smyslu, ale pouze součástí pozemků, na kterých bylo zřízeno (viz odstavce 31. a 32. shora), neboť až do [anonymizováno] platila podle ABGB v českých zemích zásada superficies solo cedit („povrch ustupuje půdě = stavba je součástí pozemku“). Vlastníkem [anonymizováno] tedy mohl být do [anonymizováno] pouze vlastník pozemků pod [anonymizováno]. V období od 01.01.1950 do 31.12.2013 teoreticky mohlo dojít k oddělení vlastnického práva k vodnímu dílu od vlastnického práva k pozemkům, na kterých se nachází, neboť to právní úprava v tomto období umožňovala (srov. odstavce 36. – 39. shora), muselo by se tak ale stát na základě nějakého konkrétního právního jednání nebo konkrétní právní události, které by žalobce musel v řízení řádně tvrdit a prokázat, rovněž by žalobce musel tvrdit a prokázat konkrétní právní jednání nebo právní událost, na základě které, vlastnické právo ke [anonymizováno] jako k samostatné věci v právním smyslu vzniklo právě žalovanému, když výlučné vlastnictví žalobce k pozemkům p. č. [anonymizováno] v k. ú. [anonymizováno] tak, jak jsou dosud zapsány v katastru nemovitostí, v řízení žalobce ani žalovaný nezpochybňovali. Nový občanský zákoník s účinností od 01.01.2014 pak zásadu superficies solo cedit opět zavedl do českého právního řádu.
52.Žalobce, jak bylo shora popsáno, v řízení neunesl břemeno tvrzení ani břemeno důkazní, proto nemohl být se svým žalobním návrhem úspěšný. Jestli žalovaný nebo jeho právní předchůdce někdy v minulosti činil na svůj náklad opravy a úpravy předmětného vodního díla – [anonymizováno], nezakládá tato skutečnost právní důvod nabytí vlastnického práva ke [anonymizováno] žalovaným, který zdůrazňoval, že pokud tak činil, činil tak jako správce vodního toku, nikoliv jako vlastník vodního díla, nemohlo tedy dojít ani k vydržení vlastnického práva ke [anonymizováno] žalovaným. Z žádných v řízení provedených důkazů se pak nepodává, že by byl žalovaný kdy zmíněn jako vlastník předmětného [anonymizováno]. Skutečnost, zda má žalobce [anonymizováno] ve svém účetnictví či nikoliv, nemá pro posouzení vlastnického práva ke [anonymizováno] žádný význam.
53.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 OSŘ tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.500 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 OSŘ za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 OSŘ a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1.500 Kč představující 300 Kč za každý z pěti úkonů (písemná vyjádření ze dne [anonymizováno], ze dne [anonymizováno] a ze dne [anonymizováno] a účast při jednáních soudu dne [anonymizováno] a [anonymizováno]) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Za písemné podání ze dne [anonymizováno] soud náklady řízení nepřiznal, neboť se nejednalo o podání ve věci samé. Cestovních nákladů se žalovaný výslovně vzdal. 54.Ohledně lhůty k plnění soud rozhodoval dle § 160 OSŘ, když pro jiný postup nebyl shledán důvod a žalovanému uložil zaplatit žalovanou částku v zákonné třídenní lhůtě. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalobce povinnost uloženou mu tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalovaný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.