Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Hradilovou ve věci
žalobce: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupen advokátem [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalovanému: [anonymizováno], narozený [anonymizováno], t. č. [anonymizováno]
o zaplacení 187 841,46 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 55 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od 22.11.2025 do 20.01.2026 ve výši 1 039,70 Kč a ve výši 11,5 % ročně od 20.02.2026 do zaplacení a částku 6 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 07.06.2025 do 20.01.2026 ve výši 487,20 Kč a ve výši 12 % ročně od 21.01.2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 90 784,88 Kč, kapitalizovaný úrok 3 964,13 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 14,47 Kč, úrok ve výši 11,5 % ročně z částky 55 000 Kč a částku 35 556,58 Kč, kapitalizovaný úrok 895,69 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 82,80 Kč, úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 1 000 Kč od 21.01.2026 do zaplacení a úrok ve výši 12 % ročně z částky 1 000 Kč od 21.01.2026 do zaplacení se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobou doručenou soudu dne 14.07.2026 se žalobce vůči žalovanému domáhá zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel dvě smlouvy o úvěru.
Dne 06.09.2023 uzavřel právní předchůdce žalobce společnost [anonymizováno] smlouvu na základě které poskytl žalovanému úvěr 20 000 Kč, který žalovaný vyčerpal a měl povinnost splatit ve 21 měsíčních splátkách po 2 300 Kč, spolu s částkou 28 285 Kč zahrnující kapitalizovaný úrok, poplatky a pojistné. Na tuto smlouvu uhradil žalovaný částku 13 500 Kč. Žalobce požaduje zaplacení dalších 35 556,58 Kč, tedy dlužné jistiny 7 500 Kč a dlužné poplatky 24 556,58 Kč a dále kapitalizovaný úrok a úrok z prodlení a smluvní pokuty 10 000 Kč.
Druhou smlouvu uzavřel dne 21.11.2023 právní předchůdce žalobce společnost [anonymizováno] a na jejím základě poskytl žalovanému úvěr dalších 55 000 Kč, který žalovaný opět vyčerpal a měl povinnost splatit ve 24 měsíčních splátkách po 5 238 Kč, spolu s částkou 70 695 Kč zahrnující kapitalizovaný úrok, poplatky a pojistné. Na tuto smlouvu neuhradil žalovaný ničeho. Žalobce požaduje proto dále zaplacení smluvní pokuty 27 500 Kč a úroky z prodlení.
2.Účastníci souhlasili s postupem podle § 115a OSŘ na základě listinných důkazů obsažených ve spise.
3.Žalobce v prvé řadě ve věci prokázal svou aktivní legitimaci smlouvou o postoupení pohledávek mezi žalobcem a společností [anonymizováno], IČ: [anonymizováno] ze dne 20.01.2026. Postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno přípisem.
4.Ze zákaznické karty, potvrzení o výplatě, tabulky umoření a smlouvy č. [anonymizováno] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 06.09.2023 s žalovaným jako spotřebitelem. Právní předchůdce žalobce vyplatil žalovanému úvěr v hotovosti ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit dluh v měsíčních splátkách spolu s poplatky a úroky. Na dluh uhradil žalovaný celkem částku 13 500 Kč.
Ze zákaznické karty, potvrzení o výplatě, tabulky umoření a smlouvy č. [anonymizováno] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 21.11.2023 s žalovaným jako spotřebitelem. Právní předchůdce žalobce vyplatil žalovanému úvěr v hotovosti ve výši 55 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit dluh v měsíčních splátkách spolu s poplatky a úroky. Na dluh neuhradil žalovaný ničeho.
5.K zjišťování úvěruschopnosti žalovaného žalobce tvrdí, že právní předchůdce vycházel z informací žalovaného při poskytnutí úvěru. Z předložených důkazů však poměry žalovaného nevyplývají. Příjem žalovaného je zjištěn pouze z několika mzdových listů, z nichž je nadto zřejmé, že jeho příjem činí toliko 19 884 Kč resp. 20 857 Kč. Celková výše obou, krátce po sobě uzavřených závazků z úvěrové smluv přitom dosahuje výše 166 825 Kč! K osobním poměrům žalovaného k jeho výdajům a potřebám nezjistil věřitel ničeho, pouze informaci o tom, že žalovaný udal v září 2023 2 vyživované osoby, v listopadu téhož roku již jen 1 osobu.
6.Podle ustanovení § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
7.Podle ustanovení § 1813 OZ se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
8.Podle ustanovení § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9.Podle ustanovení § 86 odst. 1 a 2 věta prvá zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
10.Podle ustanovení § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11.Podle ustanovení § 580 odst. 1 OZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12.Podle ustanovení § 588 odst. 1 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13.Podle ustanovení § 6 odst. 1 a 2 občanského zákoníku má každý povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.
14.Podle ustanovení § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15.Ze shora uvedeného tedy vyplývá, že žalobce byl podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb. povinen zjišťovat úvěruschopnost žalovaného.
16.Ve smyslu § 1 zák. č. 257/2016 Sb. tato právní norma zpracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje a) činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a c) působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. Je tedy transpozicí směrnice 2008/48/ES. Zákon o spotřebitelském úvěru ukládá věřitelům sjednávajícím úvěr se spotřebitelem nad rámec povinností vyplývajících z ustanovení občanského zákoníku řadu povinnosti s cílem zajistit spotřebiteli jasné a srozumitelné informace a rady o právech a povinnostech vyplývajících ze zamýšlené smlouvy o spotřebitelském úvěru ještě před tím, než bude smlouva uzavřena a zajišťuje i jeho ochranu po uzavření smlouvy. Účelem je tedy ochrana spotřebitele před jeho nadměrným a neúnosným zadlužováním. Právní úprava ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., ani článek 8 odst. 1 směrnice 2008/48/ES, nespecifikují okruh informací, které by měl věřitel získat, ani rozsah ověření informací. V každém jednotlivém případě uvažované smlouvy o spotřebitelském úvěru je tak věřitel jako osoba v oboru orientovaná povinen vyhodnotit, které informace jsou zapotřebí pro zjištění, zda bude po zamýšlenou dobu trvání úvěrového vztahu spotřebitel schopen splácet úvěr či nikoli. K okruhu informací potřebných k ověření úvěruschopnosti se vyjadřoval i Soudní dvůr Evropské unie se závěrem, že věřitel má prostor pro uvážení při určování, zda informace, které má k dispozici, stačí k doložení úvěruschopnosti spotřebitele, či nikoli. Poskytovatel úvěru musí v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou informace dostatečné. Posouzení lze provést s pomocí dokladů o finanční situaci spotřebitele, je nutné zohlednit i případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikovaná jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. I Ústavní soud ČR v nálezu sp. zn. usoud/III.__S_4129_18 ze dne 26.02.2019 uvedl, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.
17.S ohledem na shora provedené dokazování dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce povinnost uloženou v ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb. nesplnil, když řádně nezjistil a především řádně nevyhodnotil příjmy žalovaného, které zcela neodpovídaly míře zadlužení uzavřenými smlouvami o poskytnutí úvěrů, nezjistil pravidelné výdaje žalovaného a jeho osobní poměry, které zjevně neodpovídaly realitě (jak soud výše uvádí – jediná skutečnost k osobním poměrům žalovaného zjištěná věřitelem je zavádějící – v září 2023 měl mít žalovaný ročník 1994 dvě vyživovací povinnosti, o dva měsíce později jen jednu). Žalobce porušením povinnosti ověřit úvěruschopnost žalovaného porušil jeho právo na ochranu před uzavíráním spotřebitelských smluv, které nadměrně zadlužují. Porušením této povinnosti uložené v ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb. porušil zároveň veřejný pořádek, tedy ochranu společnosti před nadměrným zadlužováním domácností. Přesto žalobce smlouvu o úvěru uzavřel. Právě na takovéto jednání cílí ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., který odpovědnost za splnění podmínek úvěruschopnosti žadatele o úvěr přenesl na poskytovatele úvěru. Je v souladu s cíli zákona i směrnicí vyhodnotit takto uzavřenou smlouvu jako právní jednání uzavřené v rozporu se zákonem a veřejným pořádkem, tedy právní jednání ve smyslu ustanovením § 580 a § 588 OZ ve spojení s ustanovením § 87 zák. č. 257/2016 Sb. jako absolutně neplatná.
18.V předmětné věci bylo, jak je rozvedeno shora, prokázáno, že uvedené smlouvy o úvěru jsou absolutně neplatné. Soud proto vycházel dále z ustanovení § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. a dospěl k závěru, že žalovaný by takto byl povinen zaplatit žalobci pouze částku připadající na dosud dlužnou jistinu z titulu bezdůvodného obohacení. Vzhledem k tomu, že na smlouvu ze září 2023 uhradil částku 13 500 Kč, dluží již jen částku 6 500 Kč, na smlouvu z listopadu 2023 neuhradil ničeho. Soud proto žalobě částečně vyhověl v rozsahu úhrady dlužných jistin a úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 OZ a ve zbývajícím rozsahu žalobní nároky jako zcela nedůvodné zamítl.
19.Z procesního hlediska má ve věci převažující úspěch žalovaný ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ Vzhledem k tomu, že žalovanému však prokazatelně náklady řízení nevznikly, rozhodl soud dále tak, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
--- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Vsetíně - pobočky ve Valašském Meziříčí. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí a exekuci.