nssoud/4_As_98_2026- 23 - html4 As 98/2026-23 USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D. v právní věci žalobkyně: Z. Š., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 16, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutím žalované ze dne 20.09.2024, č. j. 10.04-000051/24-0002, a ze dne 20.09.2024, č. j. 10.04-000052/24-0002, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30.04.2026, č. j. 10 A 94/2024-45,
takto:
Lhůta k předložení plné moci udělené žalobkyní advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, stanovená usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 27.05.2026, č. j. nssoud/4_As_98_2026‑12, se neprodlužuje. Kasační stížnost se odmítá.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Žalobkyni se vrací soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti ve výši 5.000 Kč, který jí bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 20.05.2026 kasační stížnost žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) směřující proti výše označenému rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „napadený rozsudek“ a „krajský soud“), kterým byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutím žalované o neurčení advokáta žalobkyni k poskytnutí právní služby za úplatu.
[2] Usnesením ze dne 27.05.2026, č. j. nssoud/4_As_98_2026‑12, vyzval Nejvyšší správní soud stěžovatelku mimo jiné k doložení splnění podmínky řízení spočívající v zastoupení advokátem, resp. doložení, že sama má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení uvedeného usnesení. To bylo stěžovatelce doručeno dne 01.06.2026, a konec lhůty tak připadl na úterý 16.06.2026. [3] Podáním ze dne 15.06.2026, doručeným soudu o den později, požádala stěžovatelka o prodloužení lhůty k doložení splnění podmínky řízení spočívající v zastoupení advokátem, tedy k předložení plné moci udělené advokátovi k jejímu zastupování v řízení o kasační stížnosti. Žádost stěžovatelka odůvodnila tím, že dne 08.06.2026 požádala Českou advokátní komoru o určení advokáta k tomuto zastupování. K uvedenému podání připojila kopii žádosti a podacího lístku.
[4] Stěžovatelka v podání ze dne 15.06.2026 uvádí, že za vážný omluvitelný důvod, pro který žádá o prodloužení lhůty k předložení plné moci udělené jí advokátovi, považuje neurčení advokáta žalovanou k její žádosti.
[5] Podle § 40 odst. 5 SŘS, soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nestanoví-li zákon jinak, může předseda senátu z vážných omluvitelných důvodů na žádost zmeškání lhůty k provedení úkonu prominout. Žádost je třeba podat do dvou týdnů po odpadnutí překážky a je třeba s ní spojit zmeškaný úkon. Lhůtu určenou soudem může obdobně předseda senátu také prodloužit. [6] Nejvyšší správní soud stěžovatelkou uváděný důvod za vážný omluvitelný důvod, pro který by jí měl prodloužit lhůtu k předložení plné moci udělené jí advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nepovažuje. Stěžovatelce muselo být zřejmé nejen z dřívějších výzev a poučení Nejvyššího správního soudu (mimo jiné právě již z usnesení č. j. nssoud/4_As_98_2026‑12), že nedoložení splnění podmínky řízení spočívající v zastupování advokátem představuje nedostatek podmínek řízení. Tato skutečnost je nadto stěžovatelce nepochybně dobře známa, neboť je opakovanou a velmi častou účastnicí řízení o svých kasačních stížnostech u Nejvyššího správního soudu, jak je známo tomuto soudu z jeho úřední činnosti (jen za období od 01.01.2025 do dne vydání tohoto usnesení stěžovatelka podala kasační stížnosti v 76 věcech, jak Nejvyšší správní soud ověřil ve své databázi). [7] Z uvedeného je zřejmé, že stěžovatelka je znalá řízení o kasační stížnosti a je si vědoma požadavku na povinné zastoupení v tomto řízení. Tudíž určení advokáta žalovanou pro ni není jedinou možností, jak získat právní zastoupení. Stěžovatelka by proto neměla spoléhat výlučně na rozhodnutí České advokátní komory o její žádosti o určení advokáta, ale pokusit se sama v mezidobí vyhledat advokáta ke svému zastupování v řízení o kasační stížnosti. Naopak, s ohledem na lhůtu stanovenou Nejvyšším správním soudem a zásadu, podle níž ochrana práv náleží těm, kdo o ně dbají, je nutné, aby stěžovatelka aktivně činila kroky k vyhledání svého zástupce, a nikoliv jen pasivně vyčkávala výsledku řízení o její žádosti o určení advokáta, zvláště pak při vědomí toho, že rozhodnutí České advokátní komory o její žádosti nemusí být kladné.
[8] S ohledem na shora uvedené tudíž Nejvyšší správní soud stěžovatelce lhůtu k předložení plné moci udělené jí advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti neprodloužil.
[9] Nejvyšší správní soud dále dospěl k navazujícímu závěru, že stěžovatelka nesplnila povinnost vyplývající z § 105 odst. 2 SŘ s., neboť na výzvu soudu nedoložila, že sama má vysokoškolské právnické vzdělání zvláštním zákonem vyžadované pro výkon advokacie, ani nepředložila plnou moc udělenou advokátovi pro své zastupování v tomto řízení. [10] Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu, pokud stěžovatel není v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem (§ 105 odst. 2 SŘ s.) a tato vada nebyla k výzvě soudu odstraněna, nelze v řízení pokračovat a soud kasační stížnost odmítne (srov. usnesení ze dne 12.11.2003, č. j. nssoud/3_Afs_9_2003-19). [11] Jelikož nedostatek zastoupení stěžovatelky představuje nedostatek v podmínkách řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn, Nejvyšší správní soud stěžovatelčinu kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. a) SŘ s. ve spojení s § 120 téhož zákona odmítl. O tomto důsledku nesplnění soudem uložené povinnosti ve lhůtě k tomu určené přitom byla stěžovatelka řádně ve výše uvedeném usnesení poučena. [12] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití § 60 odst. 3 SŘ s. ve spojení s § 120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta. [13] Podle § 10 odst. 3 věty třetí zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Stěžovatelka včas zaplatila soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti. Ta však byla odmítnuta, a proto Nejvyšší správní soud rozhodl také o vrácení tohoto soudního poplatku ve výši 5.000 Kč. Podle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích bude soudní poplatek vrácen ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. června 2026
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu