Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Šárkou Henzlovou v právní věci
žalobce: [anonymizováno], narozený [anonymizováno] bytem [anonymizováno] zastoupený advokátem [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalované: [anonymizováno], [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] [anonymizováno]
jednající [anonymizováno]
sídlem [anonymizováno]
o omluvu ve formě úředního dopisu
--- VÝROK ---
I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna se do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobci omluvit ve formě úředního dopisu, opatřeného podpisem ministra spravedlnosti, přičemž obsahem této omluvy bude text následujícího znění: „Omluva panu [anonymizováno] za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním. Česká republika, Ministerstvo spravedlnosti se omlouvá panu [anonymizováno], narozenému [anonymizováno], Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, služby kriminální policie a vyšetřování, územní odbor [anonymizováno], oddělení hospodářské kriminality pod sp. zn. [anonymizováno]–041081–JM, u Okresního soudu v [anonymizováno] pod sp. zn. [anonymizováno], u Obvodního soudu pro [anonymizováno] pod sp. zn. [anonymizováno] a u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [anonymizováno], došlo vůči jeho osobě dne [anonymizováno] k vydání nezákonného rozhodnutí o zahájení trestního stíhání, v důsledku čehož mu vznikla nemajetková újma“, se zamítá.
II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši [anonymizováno] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobce se svou žalobou ze dne [anonymizováno] domáhá, aby se žalovaná žalobci omluvila, respektive zaslala omluvný dopis na hlavičkovém papíře s tím, aby tento dopis adresovaný žalobci byl opatřen podpisem ministra spravedlnosti.
2.Svou žalobu odůvodnil tím, že proti němu bylo vedeno trestní řízení, zahájené usnesením Policie ČR ze dne [anonymizováno]. Posléze byla podána k Okresnímu soudu v [anonymizováno] obžaloba. Řízení bylo vedeno pod sp. zn. [anonymizováno]. Poté bylo rozhodnuto o místní nepříslušnosti tamního soudu a věc byla nadále vedena u Obvodního soudu pro [anonymizováno] pod sp. zn. [anonymizováno]. Po provedeném dokazování a poté, kdy se konala hlavní líčení, byl [anonymizováno] vydán odsuzující rozsudek, proti kterému žalobce podal odvolání. Odvolací soud zrušil rozsudek soudu prvého stupně a věc mu vrátil k novému projednání. Následně pak obvodní soud usnesením ze dne [anonymizováno] zastavil trestní stíhání podle ustanovení § 231 odst. 1 tr. řádu. Žalobce však trval na tom, aby jeho věc byla projednána. Následovalo další hlavní líčení a na hlavním líčení dne [anonymizováno] byl vynesen zprošťující rozsudek. Žalobce i státní zástupce se odvolání vzdali, rozsudek tak nabyl právní moci. Žalobci v souvislosti s trestním stíháním vznikla nemajetková újma. Žalobce požádal žalovanou o předběžné projednání nároku, žádal, aby mu byla zaslána omluva. Poukazoval na povahu věci, kdy byl obviněn a obžalován ze spáchání přečinu zpronevěry. Hrozil mu trest odnětí svobody až na dva roky nebo zákaz činnosti či propadnutí věci. Hrozilo reálně, že žalobci bude uložen nepodmíněný trest odnětí svobody. Dále byl povinen nahradit škodu ve výši [anonymizováno]. Délka trestního stíhání byla podle žalobce nepřiměřeně dlouhá, trvala tři roky a tři měsíce. Toto trestní stíhání zasáhlo do osobnosti žalobce, a to zejména do jeho zdravotní, rodinné a pracovní, čili ekonomické sféry. Žalobce trpěl silným pocitem nespravedlnosti, což zapříčinilo jeho nadále trvající zdravotní obtíže. Žalobcova pověst, čest a dobré jméno byly nezákonně vedeným trestním stíháním nenapravitelně poškozeny. Zahájení a vedení trestního stíhání se velmi negativně podepsalo na zdravotním stavu žalobce a zanechalo v něm hluboké nepříznivé následky v rovině psychické. Žalobce trpěl v průběhu trestního stíhání velkým stresem, trápilo ho nechutenství, nastala celková apatie, mrzutost, časté změny nálad. Trestní stíhání trvalo od [anonymizováno] a skončilo [anonymizováno]. Trestní stíhání se týkalo jeho pracovního zařazení, vzájemné pracovní vztahy vůči žalobci byly narušeny. Žalobce proto žádá, aby žalovaná zaslala dopis s omluvou výše uvedeného znění a aby tuto omluvu podepsal ministr spravedlnosti.
3.Mezi účastníky není sporné, že žalobce podal u žalované dne [anonymizováno] žádost o poskytnutí zadostiučinění ve výši [anonymizováno] a požadavek na omluvu ve formě úředního dopisu opatřeného podpisem ministra spravedlnosti, popřípadě vedoucího odboru odškodňování.
4.Soud má prokázáno z listiny ze dne [anonymizováno] nazvané „Věc“ pan [anonymizováno] – odškodnění dle zák. č. 82/1998 Sb. – stanovisko“, že byla vyhotovena na hlavičkovém papíře Ministerstva spravedlnosti s uvedením sp. zn. z jakého dne bylo stanovisko vypracováno, s adresou a telefonními, faxovými a emailovými údaji žalobkyně, začínající slovy „Vážený pane magistře, kde na pěti stranách se žalovaná zabývá trestním stíháním žalobce, poukazuje na zákonná ustanovení, na skutečnosti, které vzala při posuzování jeho žádosti v úvahu a na poslední straně tučným písmem omluvu za trestní stíhání, které neskončilo odsuzujícím rozsudkem, respektive skončilo zprošťujícím rozsudkem“. Tuto listinu podepsala [anonymizováno] [anonymizováno], vedoucí oddělení odškodňování a vymáhání souvisejících pohledávek. Mezi účastníky je nesporné, že tuto listinu obdržel žalobce. 5.Mezi účastníky je nyní spor o formu omluvy. To znamená, kdo má pro žalobce tuto omluvu podepsat a na jakém papíře a jakého znění má omluva být poskytnuta.
6.Žalobce ve své výpovědi uvedl, že jeho trestní rejstřík není čistý a není úplně krátký, toho je si plně vědom. Ta předešlá i současná obvinění a odsouzení byla po právu, za to si odpykal trest, avšak toto trestní stíhání pro něj bylo od samého počátku absurdní, smyšlené ze strany zaměstnavatele to byla jakási msta. Byly předloženy nepravdivé nebo polopravdivé, lživé vyjádření, tak toto trestní stíhání bral velmi úkorně. Daný čin neprovedl, nestal se a nemůže tak nad tím mávnout rukou. Neboť pokud si své tresty odpykal, tak nyní ale za tento skutek žádá relevantní omluvu. V době trestního stíhání byl ve výkonu trestu a toto trestní stíhání pro něj mělo ten důsledek, že na něj bylo automaticky pohlíženo jako na odsouzeného, čili že neexistovala žádná presumpce neviny. Byl zařazen do pracovní povinnosti ve výkonu trestu vzhledem k tomu, že se chtěl účastnit hlavních líčení, musel několikrát požádat o propuštění z výkonu práce, zařizovat si eskorty, které byly nikoliv jednodenní, což mu zkomplikovalo pracovní zařazení. I když v práci s ním byli spokojeni, nechtěl se vystavit tomu, že by byl přeřazen do jiné věznice, dál od své rodiny, měl a má nemocnou maminku. Vzhledem k tomu, že měl tuto častou absenci, nemohl pak využívat vycházek. Takže formální omluva je v tomto případě zcela na místě, neboť on, když se provinil, odpykal si svůj trest a zaplatil za to, tak nyní nevidí důvod, proč by stát neměl zachovat stejnou úměru a přistoupit k adekvátní formě omluvy se vší vážností. Satisfakci žádá nejen pro svoji osobu, ale i pro jeho blízké, kteří mu v průběhu výkonu trestu pomáhali a pomáhají i teď po návratu. S tím, že byl odsouzený, není lehké získat zaměstnání a on by chtěl být nějakým způsobem nápomocen rodině. Byl odsouzen nepodmíněně, v případě dalšího odsouzení by byl přeřazen do vyššího stupně. Tím by musel jít i do jiné věznice a v případě tohoto trestního stíhání, i když je nekuřák a když čekal na rozsudek, nikdy neužíval drogy, byl zařazen v rámci výchovy na celu, která byla kuřácká, což mu bylo velmi nepříjemné. Kouřilo se tam i v noci.
7.Soud má prokázáno z usnesení ze dne [anonymizováno], že proti žalobci bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čin zpronevěry podle § 206 odst. 1 tr. zákoníku. Toto usnesení mu bylo doručeno [anonymizováno], dne [anonymizováno] byla soudu doručena obžaloba pro stejný skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání s tím, že státní zástupkyně navrhla uložit souhrnný trest ve vztahu k rozsudku Okresního soudu v [anonymizováno] ze dne [anonymizováno], sp. zn. [anonymizováno], a to nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře 14–18 měsíců, přičemž nejsou splněny podmínky pro vydání trestního příkazu. Soud nejprve vydal trestní příkaz [anonymizováno], odsoudil žalobce k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, a to s odkladem na zkušební dobu 18 měsíců za současného vyslovení dohledu nad obžalovaným. Po zrušení tohoto trestního příkazu a po konání hlavních líčení soud vynesl odsuzující rozsudek, který byl usnesením Městského soudu v Praze zrušen dne [anonymizováno] s tím, že mu byla věc vrácena k dalšímu projednání a rozhodnutí. Poté soud usnesením ze dne [anonymizováno] zastavil trestní stíhání žalobce s odůvodněním, že trest, k němuž může trestní stíhání vést, v tomto případě je zcela bez významu vedle trestu, který již byl obžalovanému uložen, a který ho podle očekávání postihne. K tomuto usnesení podal žalobce stanovisko a prohlásil [anonymizováno], že trvá na projednání věci. Následně [anonymizováno] soud zprostil žalobce obžaloby s tím, že nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž je obžalovaný stíhán.
8.Soud po právní stránce posoudil věc následujícím způsobem.:
9.Podle § 8 zák. č. 82/1998 Sb. (dále jen zákon) odst. 1 nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle odst. 2 byla-li škoda způsobená nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Podle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce. 10.Podle § 31a odst. 1 bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.
11.Podle odst. 2 zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.
12.V daném případě má soud prokázáno, že proti žalobci bylo vedeno trestní stíhání, které skončilo zprošťujícím rozsudkem. Podle ustálené judikatury se na usnesení o sdělení obvinění v případě zproštění obžaloby hledí jako na nezákonné rozhodnutí a takto s ním bude i zdejší soud pracovat.
13.Žalovaná v rámci předběžného projednání nároku zaslala žalobci písemnou omluvu za toto trestní stíhání, které neskončilo odsuzujícím rozsudkem, respektive skončilo zprošťujícím rozsudkem, a to na hlavičkovém dopise adresovaném právnímu zástupci [anonymizováno], který také za žalobce žádost zaslal žalované.
14.Jestliže žalobce žádal a ve své výpovědi uvedl, že důvodem, proč žádá o zaslání dopisu na hlavičkovém papíře s podpisem ministra nebo vedoucího odboru je ten, že i odsuzující rozsudek mu byl zaslán na hlavičkovém papíře a tedy touto formou žádá, aby byl také odškodněn. K tomu soud uvádí, že i zprošťující rozsudek byl žalobci doručen stejnou formou jako rozsudek odsuzující, tedy tento argument, by nemohl přesvědčit soud o tom, že žalobce žádá a z tohoto důvodu zaslat omluvný dopis na hlavičkovém papíře.
15.Žádný jiný důvod žalobce pro to, aby žalovaná zaslala omluvu v jiné formě, než kterou žalobci zaslala, žalobce neuvedl, a soud ani jiný důvod, než který žalobce uvedl k zaslané omluvě, nespatřuje. Naopak soud se domnívá, že žalovaná zcela uspokojila žalobce na základě jeho žádosti o předběžné projednání nároku, zaslala žalobci stanovisko, ve kterém se mu za trestní stíhání omluvila. Soudu je z jeho činnosti známo, že i v jiných případech, kdy žalovaná poskytuje zadostiučinění poškozeným ve formě omluvy nebo konstatování porušení práva, je podpis na stanovisku vedoucího oddělení, nikoliv vedoucí odboru, proto nevidí důvod, proč by právě u žalobce měla být výjimka v tom, že by měl úřední dopis, úřední omluvu podepsat sám ministr spravedlnosti. Soud proto žalobu zamítl s ohledem na to, že adekvátní omluvy a zadostiučinění se žalobci žalovanou dostalo, a to již v rámci předběžného projednání nároku.
16.Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 151 OSŘ a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení za tři úkony, vyjádření k žalobě, přípravu na jednání a účast při jednání po [anonymizováno], to je ve výši, kterou stanovil Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. nsoud/28_Cdo_2638_2025.. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od nedoručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li žalobce dobrovolně plnit, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze nařídit soudní výkon nebo exekuci.