lex.One
něco nefunguje?
Okresní soudRozsudekČíslo jednací: 74 C 191/2025-40Soud: Okresní soudAutor: Mgr. Petra KaplanováDatum vydání: 2025-12-10Datum zveřejnění: 2026-05-22Identifikátor ECLI: ECLI:CZ:OSUL:2025:74.C.191.2025.1Graf vazeb →BECKASPI

74 C 191/2025-40

elektronický podpisnáklady řízenípostoupení pohledávkysmlouva o úvěrupodnikateldokazováníbezdůvodné obohacenínáhrada nákladůadvokátní tarifkoupě

Předmět řízení

o zaplacení 43 552,68 Kč s příslušenstvím

Plný text rozhodnutí

1.Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne 24. 7. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 43 552,68 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([anonymizováno] dříve [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno]) a žalovanou byla dne 6. 2. 2025 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, která byla uzavřena prostřednictví prostředků komunikace na dálku, a to internetových stránek [anonymizováno]. Žalovaná na těchto stránkách vyplnila své osobní údaje (zejména rodné číslo, číslo občanského průkazu, telefonní číslo), a následně došlo ke zřízení uživatelského účtu. Při zřízení uživatelského účtu si žalovaná zvolila své uživatelské jméno a heslo, pomocí kterých se následně přihlašovala ke svému uživatelskému účtu. Poté žalovaná prostřednictvím uživatelského účtu požádala o poskytnutí úvěru. Po prověření úvěruschopnosti žalované jí byl v rámci uživatelského účtu zaslán konkrétní návrh smlouvy s konkrétní výší úvěru. Následně právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr tak, že jí dne 6. 2. 2025 zaslala částku ve výši 30 000 Kč na účet [anonymizováno] pod variabilním symbolem [anonymizováno]. Částka ve výši 43 552,68 se skládá z jistiny ve výši 30 000 Kč, z náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 750 Kč (3x 250 Kč) a z úroků za období čerpání ve výši 12 802,68 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit do 22. 5. 2025. Žalovaná ničeho neuhradila. Dnem následujícím po sjednané splatnosti úvěru, tj. od 23. 5. 2025 se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dlužné částky. Poté byla žalobou uplatňovaná pohledávka smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni. Žalobkyně dále uvedla, že odesláním žádosti o poskytnutí úvěru žalovaná prohlásila, že má pravidelný příjem a je schopna úvěr splácet a v případě, že měla pochybnosti o své schopnosti splácet úvěr, měla kontaktovat právní předchůdkyni žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci žalované ve veřejně dostupných databázích, když nepojala důvodné podezření, že žalovaná nebude schopna úvěr splatit.
2.Žalovaná k žalobě uvedla, že jí není známo, že by někomu dlužila peníze a na základě čeho měl dluh vzniknout. Dále uvedla, že je invalidní důchodkyně, proto již více nežli dva roky nemá zaměstnání.
3.Ze smlouvy o úvěru ze dne 6. 2. 2025 soud zjistil, že k ní nebyl připojen podpis právní předchůdkyně žalobkyně ([anonymizováno]., registrační číslo [anonymizováno]), ani podpis žalované, a to ani vlastnoruční, ani elektronický, ani nebyl podpis nahrazen mechanickými prostředky (nemá ani podpisovou kolonku či část). Jako věřitel v ní byla označena právní předchůdkyně žalobkyně ([anonymizováno], registrační číslo [anonymizováno]) a jako klient byla označena žalovaná. Obsahem smlouvy je závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout klientovi úvěr až do limitu ve výši 30 000 Kč a závazek klienta tento úvěr splatit, a to včetně smluveného úroku ve výši 146,949 % ročně a poplatků.
4.Z kopie občanského průkazu plyne, že žalobkyně disponuje kopií občanského průkazu, když v ní je jako držitel označena žalovaná.
5.Z potvrzení o provedené platbě ze dne 6. 2. 2025 plyne, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet č. [anonymizováno] dne 6. 2. 2025 částku ve výši 30 000 Kč pod variabilním symbolem [anonymizováno].
6.Z výpisu z interní databáze (č. l. 25) soud ničeho nezjistil, neboť z něj nelze zjistit, kdy a kým byl vyhotoven, k čemu se vztahuje.
7.Ze sdělení [anonymizováno]. ze dne 20. 11. 2025 plyne, že majitelem účtu č. [anonymizováno] je žalovaná.
8.Z výpisu z účtu č. [anonymizováno] za období od 1. 2. 2025 do 28. 2. 2025 soud zjistil, že na něj byla dne 6. 2. 2025 připsána částka ve výši 30 000 Kč s VS [anonymizováno] od [anonymizováno].
9.Ze smlouvy na opakovaném postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 soud zjistil, že byla podepsána právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne 27. 1. 2020, když touto smlouvou došlo k postoupení pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně specifikovaných v příloze smlouvy na žalobkyni.
10.Z dodatku č. 2 ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek ze dne 27. 1. 2020 soud zjistil, že byla podepsána právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne 18. 11. 2021, když touto smlouvou došlo k postoupení pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně specifikovaných v příloze smlouvy na žalobkyni. Přílohu seznam postoupených pohledávek, ve kterém je uvedena žalobou uplatňovaná pohledávka.
11.Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 6. 2025 zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyhovila dne 14. 6. 2025 oznámení určené pro žalovanou, ve kterém uvedla, že došlo k postoupení pohledávky ve výši 43 552,86 Kč ze smlouvy o úvěru na žalobkyni.
12.Z výzvy k úhradě ze dne 14. 6. 2025 soud zjistil, že zástupce žalobkyně Mgr. [anonymizováno] vyhotovil pro žalovanou výzvu, kterou měla být vyzvána k úhradě pohledávky ze smlouvy o úvěru ve výši 43 552,68 Kč. Výzva byla žalované odeslána dne 14. 6. 2025 na adresu [anonymizováno] (podací lístek).
13.Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: K listině označené jako smlouva o úvěru nebyl připojen podpis právní předchůdkyně žalobkyně ([anonymizováno]., registrační číslo [anonymizováno]), ani podpis žalované, a to ani vlastnoruční, ani elektronický, ani nebyl podpis nahrazen mechanickými prostředky. Ve smlouvě o úvěru byla jako věřitel označena právní předchůdkyně žalobkyně ([anonymizováno]., registrační číslo [anonymizováno]) a jako klient byla označena žalovaná. Obsahem smlouvy je závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout klientovi úvěr až do limitu ve výši 30 000 Kč a závazek klienta tento úvěr splatit, a to včetně smluveného úroku ve výši 146,969 % ročně a poplatků. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalované dne 6. 2. 2025 částku ve výši 30 000 Kč. Dne 27. 1. 2020 byla právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní podepsána smlouva o postoupení pohledávek a dne 18. 11. 2021 byl právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní podepsán dodatek včetně seznamu postoupených pohledávek, dle kterého měly být pohledávky uvedené v příloze, včetně pohledávky za žalovanou, postoupeny na žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně vyhovila dne 14. 6. 2025 oznámení určené pro žalovanou, ve kterém uvedla, že došlo k postoupení pohledávky ve výši 43 552,86 Kč ze smlouvy o úvěru na žalobkyni. Zástupce žalobkyně [anonymizováno] [anonymizováno] vyhotovil pro žalovanou výzvu, kterou měla být vyzvána k úhradě pohledávky ze smlouvy o úvěru ve výši 43 552,68 Kč. Výzva byla žalované odeslána dne 14. 6. 2025 na adresu [anonymizováno], tedy nikoliv na adresu trvalou.
14.Soud neprovedl dokazování standartními podmínkami úvěrových smluv vztahující se na klienty v ČR, standartními informacemi o spotřebitelském úvěru, fakturou společnosti [anonymizováno] č. [anonymizováno], výpisem z interní databáze – [anonymizováno], výpisem z interní databáze, neboť tyto listiny nebyly navrženy jako důkaz, když ani z žaloby neplyne, jaké konkrétní žalobní tvrzení by jimi mělo být prokázáno.
15.Soud byl připraven žalobkyni při jednání poučit o neunesení břemene důkazního ohledně prokázání skutečnosti, že dne 6. 2. 2025 došlo k uzavření smlouvy o úvěru a že smlouvu o úvěru uzavřela právě žalovaná, když žalobkyně zejména neprokázala, že údaje v elektronickém systému vedeném její právní předchůdkyní vyplnila právě žalovaná a že údaje v něm uložené nebyly změněny ani právní předchůdkyní žalobkyně (ve svůj prospěch), ani třetí osobou, když se žalobkyně svou neúčastí na jednání práva na poučení vzdala. Soud zdůrazňuje, že před jednáním byla žalobkyně soudem vyzvána k doplnění tvrzení a důkazů ke shora uvedeným skutečnostem, když žalobkyně nepředložila ani neoznačila žádné další důkazy. Provedenými důkazy vůbec nebylo prokázáno, že došlo k nějaké registraci na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně a že vůbec došlo k uzavření nějaké smlouvy. Identitu klienta (žalované) žalobkyně dovozuje předně z toho, že tak byla označena ve smlouvě, když tato však vůbec nebyla podepsána. Totožnost žalované žalobkyně dále dovozuje ze skutečnosti, že disponuje kopií průkazu totožnosti žalované, který však mohla získat v rámci před smluvní komunikace nebo v souvislosti s jinou uzavřenou smlouvou. Soud zdůrazňuje, že skutečnost, že peněžní prostředky byly odeslány na účet žalované, neznamená, že žalovaná uzavřela nějakou smlouvu. Navíc k ověření majitele účtu došlo až v tomto řízení soudem. Soud dodává, že i kdyby informace na webových stránkách byly vyplněny skutečně žalovanou, nebylo dalšími provedenými důkazy prokázáno, že žalované byl znám obsah smlouvy o úvěru a že s ní vyslovila souhlas. Soud připomíná, že žalobkyně vůbec nenavrhla důkazy k prokázání tvrzení, že údaje uvedené v systému právní předchůdkyně žalobkyně, v rámci kterého mělo dojít k uzavření smlouvy, jsou chráněny proti změnám, ať již zásahům zvenčí (způsobenými třetími osobami) či zásahům z pozice administrátora. Žalovaná si navíc nebyla vědoma, že by nějakou smlouvu uzavírala. Závěrem soud dodává, že poučení dle § 118a o. s. ř. o neunesení břemene tvrzení a důkazního soud zásadně poskytuje při jednání a tím, že se žalobkyně k jednání nedostavila, vzdala se tak možnosti být poučena. Jen za účelem poučení dle § 118a o. s. ř. není třeba jednání odročovat.
16.Soud dodává, že z tvrzení žalobkyně i provedených důkazů plyne, že smlouva nebyla podepsána, ale byla uzavřena v rámci elektronického systému vedeného žalobkyní ve smyslu § 562 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dál jen „občanský zákoník“), když žalobkyně zároveň neprokázala, že by záznamy v něm uvedené byly činěny systematicky a posloupně a že byly chráněny proti změnám. Soud dále uvádí, že podpis na listině sice může být nahrazen mechanickými prostředky ale jen tam, kde je to obvyklé, když obvyklé to je v případě žalobkyně jakožto podnikatele nikoliv však ve vztahu k žalované jako spotřebiteli. Závěrem soud dodává, že v souladu článkem 25 bodu 2 Nařízení EU č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu pouze kvalifikovaný elektronický podpis.
17.Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru nebyla uzavřena, nevznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na úhradu poplatků a úroků. V řízení však bylo zjištěno, že žalované byla poskytnuta částka ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se tak o tuto částkou bezdůvodně obohatila na úkor právní předchůdkyně žalobkyně a je tak podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen „občanský zákoník“) povinna tuto částku právní předchůdkyni žalobkyně vrátit. Žalovaná na pohledávku ničeho neuhradila. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně neprokázala své tvrzení, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, nemohla být sjednána splatnost této částky. Žalovaná byla podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku povinna splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění právní předchůdkyní žalobkyně požádána. Žalovaná byla poprvé vyzvána k úhradě dlužné částky až doručením žaloby dne 3. 9. 2025. Jelikož žalovaná ničeho neuhradila, dostala se ode dne následujícího (4. 9. 2025) do prodlení a je tak povinna uhradit i úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pohledávka byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni.
18.Žalobkyni vzniklo právo na vrácení bezdůvodného obohacení, soud proto žalobě, co do částky ve výši 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 30 000 Kč od 4. 9. 2025 do zaplacení, vyhověl (výrok I.).
19.Jelikož žalobkyni nevzniklo právo na úhradu poplatků a úroků, soud žalobu pro částku ve výši 13 552,68 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 43 552,68 Kč od 23. 5. 2025 do 3. 9. 2025, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 13 552,68 Kč od 23. 5. 2025 do zaplacení, zamítl (výrok II.).
20.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 487,04 Kč, přičemž tato částka představuje 32 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 66 % a úspěchu žalované v rozsahu 34 %). Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 743 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 43 552,68 Kč sestávající z částky 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 700 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč (výrok III.).
21.Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně zastoupená stejným zástupcem podává typizované formulářové žaloby ve stejných věcech (např. sp. zn. [anonymizováno], [anonymizováno]), které se v zásadě liší jen číslem a datem uzavření smlouvy a výší dlužné částky. Proto je na místě přiznat žalobkyni náhradu nákladů dle ustanovení § 14b advokátního tarifu, když tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.
22.Soud žalobkyni nepřiznal odměnu advokáta za sepis doplnění žaloby ze dne 13. 11. 2025, neboť tvrzení obsažená v doplněních žaloby měla být obsažena přímo v žalobě tak, aby soud nemusel vyzývat k jejímu doplnění. Nejedná se tak o účelně vynaložené náklady.
23.Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
CZ Rozhodnutív0.1.0