Okresní soud ve Strakonicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Bártovou ve věci
žalobkyně: [anonymizováno], narozená dne [anonymizováno] bytem [anonymizováno] zastoupená advokátkou [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalovanému: [anonymizováno], narozený dne [anonymizováno] bytem [anonymizováno] zastoupený advokátkou [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
o nahrazení rozhodnutí spoluvlastníka
--- VÝROK ---
I. Souhlas žalovaného jako spoluvlastníka pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno], na žádosti o trvalé odnětí pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno] ze zemědělského půdního fondu v celé výměře 164 m2 za účelem změny využití na druh: ostatní plocha, způsob využití: ostatní komunikace, se nahrazuje rozhodnutím soudu.
II. Souhlas žalovaného jako spoluvlastníka pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno] ve smyslu § 187 odst. 4 zákona čísla 283/2021 Sb., se změnou využití pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] v k. ú. [anonymizováno] v celé výměře pozemku 164 m2 na druh: ostatní plocha, způsob využití ostatní komunikace se nahrazuje rozhodnutím soudu.
III. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhá nahrazení vlastnoručního podpisu vyjadřujícího souhlas žalovaného jako spoluvlastníka pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno] v řízení před příslušným stavebním úřadem, se zřízením zpevněné komunikace dle koordinačního situačního plánu vypracovaného [anonymizováno] [anonymizováno] s označením [anonymizováno] pro stavební záměr „Glamping [anonymizováno]“ a situačního plánu a dle nákresu nazvaného Section AA, kdy šíře zpevnění komunikace umístěné ve středu pozemku po celé jeho délce bude činit 3,2 metrů, zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobkyně se žalobou ve znění doplnění ze dne [anonymizováno] a ze dne [anonymizováno] domáhá vydání rozhodnutí, kterým soud nahradí vlastnoruční podpis vyjadřující souhlas žalovaného jako spoluvlastníka pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] v katastrálním území [anonymizováno] (pozemek dále označen již jen parcelním číslem [anonymizováno]/[anonymizováno]) na žádosti o trvalé vyjmutí pozemku ze zemědělského půdního fondu za účelem změny druhu pozemku z orné půdy na ostatní plochu se způsobem využití ostatní komunikace. Dále se žalobkyně domáhá nahrazení souhlasu se změnou druhu pozemku z orné půdy na ostatní plochu se způsobem využití ostatní komunikace a nahrazení vlastnoručního podpisu vyjadřující souhlas žalovaného v řízení před příslušným stavebním úřadem se zřízením zpevněné komunikace dle koordinačního situačního plánu vypracovaného [anonymizováno] [anonymizováno] s označením [anonymizováno] pro stavební záměr „[anonymizováno] [anonymizováno]“ a situačního plánu a dle nákresu nazvaného Section AA s šíří zpevněné komunikace umístěné ve středu pozemku po celé jeho délce 3,2 metrů. Žalobkyně tvrdí, že je spoluvlastníkem pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] s podílem jedné ideální poloviny, který je historicky využíván jako jediná přístupová cesta k okolním pozemkům, a to konkrétně k pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno], [anonymizováno]/[anonymizováno] a [anonymizováno]/[anonymizováno] v katastrálním území [anonymizováno] (dále označeny jen parcelnímu čísly), a proto je jejím záměrem to, aby byl existující faktický stav využití pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] právně potvrzen. Zřízením zpevněné cesty by došlo ke zhodnocení pozemku a zlepšení jeho využití k přístupu k sousedním pozemkům, z nichž některé jsou ve vlastnictví žalovaného, s tím, že veškeré náklady na vybudování této cesty by nesla sama. Uvedla, že pozemek parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] není ze své povahy, jak již velikostí, rozměry i polohou, k žádnému jinému účelu, kromě cesty, způsobilý, v územním plánu je veden jako stavební. V rámci veřejného projednávání změn územního plánu, v jehož důsledku byl pozemek parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] zařazen do kategorie určené pro stavební účely a pro funkci přístupové komunikace, se žalovaný nevyjádřil, nepodal žádné námitky ani výhrady. Uvedla, že z územního plánu zcela jasně vyplývá, že přístupová komunikace na předmětném pozemku je nezbytná pro jakoukoli výstavbu na přilehlých pozemcích a k tomu, aby pozemky plnily svůj účel. Doplnila, že ke zpevnění pozemku by došlo stržením cca 30 cm ornice, se kterou bude naloženo podle pokynu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, za účelem přirozeného napojení na místní komunikaci na pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno], následně by byly na předmětný pozemek navezeny frakce kamene a došlo by k upěchování nově zbudované komunikace, což nepředstavuje radikální změnu, jde pouze o legalizaci dlouhodobě existujícího stavu. Dále sdělila, že žalovaného, jakožto spoluvlastníka pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno], vyzvala k vyjádření souhlasu se shora uvedeným ve smyslu § 1129 OZ, ten však souhlas bez věcného odůvodnění dát odmítl. Při jednání uvedla, že žalovaný nemá žádné relevantní argumenty, které by bránily tomu, aby byl pozemek ze zemědělského půdního fondu vyňat a byla na něm zřízena zpevněná cesta, když jde jen antipatie vůči žalobkyni a snahu žalovaného omezit žalobkyni v tom, jak nakládá či chce nakládat se svými pozemky v souladu s územním plánem, když chce na svém pozemku vybudovat glampingové chatky určené pro pobyt párů nebo pro rodinné rekreace. 2.Žalovaný uplatněný nárok neuznal, a to ani zčásti, ani co do základu. Podáním ze dne [anonymizováno] uvedl, že je pravdou, že pozemek parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] slouží k přístupu na pozemky účastníků, a to konkrétně na pozemek žalovaného parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] a pozemky žalobkyně parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] a [anonymizováno]/[anonymizováno]. Uvedl, že současný způsob užívání funguje dostatečně, ani jeden z účastníků nebrání druhému v přístupu na pozemek, současný způsob užívání vychází z ústního ujednání mezi účastníky a jejich matkou, která jim uvedené pozemky darovala. Uvedl, že žalobkyně i jejich matka věděly, že svůj pozemek parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] hodlá nadále využívat na pěstování brambor, naopak žalobkyně podle něj své představy o užívání svých pozemků neustále mění. Žalovaný nesouhlasí s vynětím předmětného pozemku ze zemědělského půdního fondu, ani s tím, že by se nynější komunikace měla proměnit ve zpevněnou silnici, neboť by to nebylo šetrné k životnímu prostředí a současně by se tím podílel na legalizaci nepovolené stavby žalobkyně na pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno]. Dále dodal, že nad předmětným pozemkem a nad pozemkem parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] se nachází vodní zdroj veřejného vodovodu obce [anonymizováno], pro který je důležitá schopnost půdy v okolí pojímat srážkovou vodu, k čemuž by silnice s nevsakujícím povrchem nepřispěla. Podáním ze dne 09.05.2025 poté své vyjádření doplnil tak, že stávající způsob využívání předmětného pozemku zcela postačuje k tomu, aby sloužil svému účelu, kdy ten, stejně jako sousedící pozemky, byly odjakživa určeny k zemědělské výrobě. Proti podnikatelskému záměru žalobkyně na jejím pozemku spočívající v provozu tzv. glampingu, jehož realizace by narušovala ráz obce a klid, se staví nejen on, v obci vznikla všeobecná nevole. Při jednání uvedl, že předmětný pozemek slouží jako cesta k pozemkům účastníků, fakticky je to kus pole, kde jsou vyjeté dvě koleje a po kterém se jezdí. Dále dodal, že cílem užívání předmětného pozemku bylo využívat jej jako pastvinu, stejně jako vedlejší pozemek, vynětím ze zemědělského půdního fondu by došlo k nevratné změně. Uvedl, že nezpochybňuje, že pozemek se využívá jako cesta, ale existuje mnoho polních cest, které jsou využívány jako přístup k zemědělským pozemkům, aniž by je bylo třeba vyjímat ze zemědělského půdního fondu. Uvedl, že argument žalobkyně, že je třeba dát do souladu faktický a právní stav, je zcela účelový, když nebyla nikdy v minulosti za užívání pozemku v rozporu s jeho účelem uložena žádná sankce. Uvedl, že žalobkyně si může zřídit přístup k pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] přes pastviny, které jsou ve vlastnictví třetích osob.
3.Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.
4.Z výpisů z katastru nemovitostí vyplývá, že pozemek parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno], orná půda, zapsaný na listu vlastnictví č. [anonymizováno] pro katastrální území [anonymizováno], obec [anonymizováno], je ve vlastnictví žalovaného, pozemek parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno], pozemek parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] a pozemek parc. č. [anonymizováno], vše orná půda, zapsané na listu vlastnictví č. [anonymizováno] pro katastrální území [anonymizováno], obec [anonymizováno], je ve vlastnictví žalobkyně a pozemek parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno], orná půda, zapsaný na listu vlastnictví č. [anonymizováno] pro katastrální území [anonymizováno], obec [anonymizováno], je v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného, výše spoluvlastnických podílů obou spoluvlastníků vzhledem k celku je 1/2.
5.Podáním ze dne 27.09.2024 žalobkyně vyzvala žalovaného ve smyslu § 1129 OZ k vyjádření k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno], a to konkrétně k jeho vyjmutí ze zemědělského půdního fondu, ke změně jeho využití na „ostatní plochu“, k zřízení přístupové cesty a zřízení připojení k distribuční soustavě elektrické energie. Výzva byla žalovanému doručena do vlastních rukou dne 03.10.2024, převzetí stvrdil vlastnoručním podpisem. Reakcí ze dne 06.10.2024 zaslanou tehdejšímu právnímu zástupci žalobkyně vyslovil žalovaný svůj nesouhlas s odůvodněním, že pozemek parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] slouží k přístupu na jeho zemědělský pozemek i pozemek žalobkyně a tuto funkci plní ve stavu, v jakém se nachází. 6.Z darovací smlouvy ze dne [anonymizováno], včetně geometrického plánu [anonymizováno] [anonymizováno] č. [anonymizováno]/[anonymizováno]-[anonymizováno] ze dne [anonymizováno], vyplývá, že touto smlouvou darovala paní [anonymizováno] (matka účastníků) žalobkyni spoluvlastnický podíl (ideální polovinu ve vztahu k celku) na pozemcích parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] a parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno][anonymizováno]v katastrálním území [anonymizováno], které byly vytvořeny geometrickým plánem č. [anonymizováno]-[anonymizováno]/[anonymizováno] vyhotoveným [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]. Dále touto smlouvou darovala žalobkyni spoluvlastnický podíl (ideální polovinu) na pozemku parc. č. [anonymizováno] a spoluvlastnický podíl (ideální čtvrtinu ve vztahu k celku) na pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] v katastrálním území [anonymizováno], který byl také vytvořen shora specifikovaným geometrickým plánem. Žalovaný touto smlouvou daroval žalobkyni spoluvlastnický podíl (ideální čtvrtinu) na pozemcích parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno][anonymizováno]a parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] a spoluvlastnický podíl (ideální čtvrtinu) na pozemku parc. č. [anonymizováno]. [anonymizováno] touto smlouvou pak darovala žalovanému spoluvlastnický podíl (ideální polovinu) na pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno]. Touto smlouvou paní [anonymizováno] dále darovala žalovanému spoluvlastnický podíl (ideální čtvrtinu) na pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno], žalobkyně pak smlouvou darovala žalovanému spoluvlastnický podíl (ideální čtvrtinu) na pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno]. U všech bodů smlouvy je uvedeno, že obdarovaný dar přijímá se všemi právy a povinnostmi, součástmi a příslušenstvím.
7.Při místním šetření soud získal podrobnější představu o uspořádání, využití i o stavu předmětného pozemku i okolních pozemků. Při místním šetřením bylo zjištěno, že k pozemku žalobkyně parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] a k vodojemu nevede jiná přístupová cesta než přes pozemek parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno], tuto skutečnost učinili účastníci nespornou. V rámci místního šetření soud dále zjistil, že pozemek parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] začíná ve spodní části na hranici asfaltové pozemní komunikace, je travnatý, vede do kopce a jsou na něm vyjeté koleje od kol automobilů, vlevo na něj navazuje provizorní „parkoviště“ (plocha vysypaná bílým štěrkem) pro osobní automobily, pod ním se nachází pozemek parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] a [anonymizováno]/[anonymizováno] a nad kterým se nachází pozemek parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] a dále vodojem.
8.Z úplného znění územního plánu [anonymizováno] po vydané změně č. [anonymizováno] z března roku 2024, včetně výkresů, vyplývá, že pozemky parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno], [anonymizováno]/[anonymizováno] a [anonymizováno]/[anonymizováno] jsou evidovány jako tzv. plocha smíšená obytná venkovská (zkratka SV), jedná se o zastavitelné plochy s hlavním využitím pro bydlení v individuálních rodinných domech či zemědělských usedlostech. Pozemek parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] je evidován jako tzv. rekreace všeobecná (zkratka RU), jde o zastavitelné plochy pro stavby a zařízení související s rekreací a využitím volného času.
9.Z rozsudku Okresního soudu ve Strakonicích č. j. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno], který nabyl právní moci dne [anonymizováno], bylo zjištěno, že jím byla zamítnuta žaloba žalobkyně [anonymizováno] podaná proti žalovanému Karlu Všednímu o určení, že pozemek parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] v k. ú. [anonymizováno] se nachází v přídatném spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného, v němž výše spoluvlastnického podílu žalobkyně činí id. 3649/5206, kdy tento spoluvlastnický podíl je spojen s vlastnictvím pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] v k. ú. [anonymizováno], výše spoluvlastnického podílu žalobkyně činí id. 451/5206, kdy tento spoluvlastnický podíl je spojen s vlastnictvím pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] v k. ú. [anonymizováno], a výše spoluvlastnického podílu žalovaného, činí id. 1106/5206, kdy tento spoluvlastnický podíl je spojen s vlastnictvím pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] v k. ú. [anonymizováno]. Z odstavce 4 odůvodnění uvedeného rozsudku mimo jiné vyplývá, že strany v rámci tohoto řízení učinily nesporným to, že pozemek parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] je nezbytnou cestou pro přístup k pozemkům parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] a [anonymizováno]/[anonymizováno], účelem vzniku pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] bylo vytvoření přístupové cesty.
10.Z výpovědí obou účastníků vyplynulo, že na žalovaného se před podáním žaloby obrátili synové žalobkyně se záměrem vyjmutí pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] ze zemědělského půdního fondu za účelem změny druhu a využití pozemku a následné zpevnění cesty, s čímž žalovaný vyslovil nesouhlas. Oba účastníci také shodně vypověděli, že pozemek parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] se využíval a využívá jako cesta, což vyplývá také z předložené historické fotografie. Žalobkyně uvedla, že je tak využíván, co si pamatuje, tj. cca 60 let, vlevo nad ním se nachází malé „parkoviště“ pro osobní vozidla. Z účastenských výpovědí dále vyplynulo, že žalovaný souhlas se shora uvedeným nedal s ohledem na záměr žalobkyně vybudovat na svém pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] tzv. glamping. Žalovaný vypověděl, že vynětí pozemku ze zemědělského půdního fondu by nijak neovlivnilo jeho užívání nemovitostí, ale nesouhlasí s tím. Pokud by byl pozemek parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] zpevněn, dotklo by se jej to osobně, protože v tom nevidí pro sebe žádný přínos, vadili by mu turisté a s nimi spojený zvýšený provoz. Jak by jej to ovlivnilo, dosud neví, současný stav mu vůbec nevadí, nikdo mu nebrání užívat jeho nemovitosti v souladu s účelovým určením. V případě, že by si žalobkyně na pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] chtěla postavit rodinný dům či chatu, takový problém by s tím neměl, avšak jestli by s tím souhlasil, to ještě neví, musel by si to rozmyslet.
11.Z provedených důkazů, které nejsou v odůvodnění výslovně citovány, soud neučinil žádná rozhodná skutková zjištění, případně skutková zjištění vyplývají z důkazů jiných. Soud zamítl návrh na provedení důkazu stavební dokumentací vztahující se ke stavbám na pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] v katastrálním území [anonymizováno], vedené u Stavebního úřadu [anonymizováno] pod sp. zn. [anonymizováno]/[anonymizováno]/SU, stanoviskem spolku [anonymizováno]., výslechy svědků [anonymizováno] a [anonymizováno], vyjádřením města [anonymizováno] a obsahem nabídky z webových stránek www.[anonymizováno].com, a to z důvodu jejich nadbytečnosti, neboť soudem zjištěný skutkový stav je pro rozhodnutí dostačující a navržené důkazy nejsou pro rozhodnutí ve věci podstatné. Navrhované důkazy se totiž týkají až případného navazujícího správního řízení, ve kterém budou (v případě podání návrhu na zahájení správního řízení) v souvislosti s rozhodnutím soudu o nahrazení souhlasu spoluvlastníka nemovitosti příslušné správní orgány rozhodovat právě o tom, zda jsou splněny zákonné podmínky pro odnětí pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] ze zemědělského půdního fondu a pro změnu druhu a využití pozemku. Věcné projednání a rozhodnutí spadá právě do jejich pravomoci, nikoli do pravomoci soudu. Soud není oprávněn posuzovat, zda jsou či nejsou splněny zákonné předpoklady pro závěr o vynětí pozemku ze zemědělského půdního, o změně druhu pozemku, v této věci je předmětem sporu nesoulad účastníků při správě společné věci, konkrétně pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno], neboť účastníci nedosáhli zákonné většiny hlasů pro rozhodnutí o významné záležitosti týkající se pozemku. (V podrobnostech níže.) Zamítnuté důkazy měly prokázat nevhodnost odnětí pozemku ze zemědělského půdního fondu a zejména nevhodnost výstavby glampingových rekreačních objektů na pozemku žalobkyně parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno], i s ohledem na narušení rázu obce a klidu (výslech svědků, vyjádření spolku [anonymizováno].), s ohledem na způsob rozsah poskytovaných služeb společností [anonymizováno] a s ohledem na způsob a realizaci podnikatelské činnosti této společnosti u [anonymizováno] (obsah nabídky služeb na www.[anonymizováno].com, vyjádřením města [anonymizováno]). Tyto důkazy se netýkají předmětu sporu, nemohou přinést rozhodná skutková zjištění pro rozhodnutí ve věci o významné záležitosti týkající se pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno], zda jsou podmínky pro to, aby soud rozhodnutí účastníků nahradil svým rozhodnutím.
12.Podle § 1126 OZ, občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) je každý ze spoluvlastníků oprávněn k účasti na správě společné věci. 13.Podle § 1129 odst. 1 OZ k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud. 14.Dle § 1139 odst. 1 OZ, navrhne-li některý ze spoluvlastníků soudu, aby rozhodl, že rozhodnutí většiny spoluvlastníků nemá vůči němu právní účinky, aby takové rozhodnutí zrušil, nebo je nahradil svým rozhodnutím, uspořádá soud právní poměry spoluvlastníků podle slušného uvážení. Soud může zejména rozhodnout, zda se má změna uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo zda se uskutečnit vůbec nemá. 15.Podle § 1139 odst. 2 OZ způsobem uvedeným v odstavci 1 soud rozhodne také tehdy, domáhá-li se jeho rozhodnutí některý ze spoluvlastníků proto, že se při rozhodování o společné věci nedosáhlo potřebné většiny. 16.Řízení o užívání společné věci patří mezi řízení, u kterých určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky vyplývá z právního předpisu, soud není vázán návrhy účastníků (k tomu např. viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.05.2017 sp. zn. nsoud/22_Cdo_5791_2016). Dále soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.01.2017 sp. zn. nsoud/22_Cdo_2792_2016, v němž Nejvyšší soud dovodil, že rozhodnutí soudu dle § 1139 OZ o sporu spoluvlastníků je konstitutivní rozhodnutí, proto je rozhodující skutkový i právní stav v době vyhlášení. 17.Ve věci se jedná o spor mezi účastníky ohledně nakládání se společnou věcí, a to konkrétně s pozemkem parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno]. Mezi účastníky nebyla ani uzavřena dohoda, ani nebylo dosaženo dvoutřetinové většiny spoluvlastníků. Žalobkyně požaduje, aby soud nahradil souhlas žalovaného s odnětím pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] ze zemědělského půdního fondu, souhlas se změnou druhu pozemku a způsobu jeho využití z orné půdy na ostatní plochu se způsobem využití ostatní komunikace a souhlas žalovaného se zpevněním této komunikace, což je předpokladem pro podání návrhu a zahájení správních řízení, v rámci kterých bude o shora uvedených změnách společné nemovitosti věcně rozhodováno. Žalovaný s tímto souhlas nevyslovil, nebylo tedy dosaženo shody mezi spoluvlastníky. Řízení o odnětí pozemku ze zemědělského půdního fondu a změny druhu a jeho využití i následné řízení o zpevnění pozemku jsou řízeními správními, které řeší příslušné správní orgány.
18.Obecně platí, že podle § 44 odst. 1 SŘ, správního řádu (dále jen „s.ř.“) je správní řízení zahájeno na návrh, podle odstavce 2 téhož ustanovení platí, že pokud ze zákona nebo z povahy věci vyplývá, že žádost může podat jen více žadatelů společně, není třeba, aby podání byla učiněna současně. Pro zahájení řízení je rozhodné, kdy tak učinil poslední z nich; správní orgán o zahájení řízení ostatní žadatele vyrozumí. Toto ustanovení se využije i v žádostech týkající se pozemků, které jsou ve spoluvlastnictví. Dle § 18 odst. 1 zák. č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (dale jen “z.p.f.”) se žádost o vydání souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podává u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází největší část zemědělské půdy, která má být ze zemědělského půdního fondu odňata. Podle § 9 odst. 1 ZP.f. je k odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro nezemědělské účely třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Podle § 9 odst. 6 písm. b) ZP.f je třeba k žádosti připojit souhlas vlastníka zemědělské půdy, jejíž odnětí ze zemědělského půdního fondu se navrhuje, nejedná-li se o žadatele, k navrhovanému odnětí nebo nejde-li o záměr, pro který je stanoven účel vyvlastnění zákonem, nebo nejde-li o záměr, pro který lze tuto zemědělskou půdu vyvlastnit. V případě, že je pozemek, který má být odňat ze zemědělského půdního fondu, ve spoluvlastnictví více osob a žádost nepodá patřičná většina spoluvlastníků, nemůže být řízení o žádosti zahájeno ve smyslu § 43 ods.t 1 písm. a) s.ř. a je třeba se domáhat nahrazení souhlasu spoluvlastníka, který nevyjádřil souhlas, soudem. Podle § 20 odst. 2 písm. c) ZP.f. se vlastník nebo jiná fyzická osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 3 odst. 2 písm. c) užívá zemědělskou půdu k nezemědělským účelům bez souhlasu s jejím odnětím ze zemědělského půdního fondu. Trvalé odnětí pozemku ze zemědělského půdního fondu je poté nutností pro to, aby mohlo být rozhodnuto příslušným správním orgánem o změně druhu a využití pozemku a následné případné úpravě pozemku. Změna využití pozemku je upravena zák. č. 283/2021 Sb., stavebního zákona, a to konkrétně § 172 zák. č. 283/2021 Sb., kde je obecně upraven způsob a forma podání žádosti a § 213 -§ 215 zák. č. 283/2021 Sb. upravující již samotné změny využití pozemku. 19.Jak již bylo uvedeno výše, k zahájení příslušného správního řízení o odnětí pozemku ze zemědělského půdního fondu, o změně druhu a využití pozemku, a o stavebním povolení je nezbytné dosažení shody mezi spoluvlastníky pozemku, tedy mezi účastníky. Shody však nebylo dosaženo, a proto žalobkyně podala ve smyslu § 1129 OZ k soudu žalobu o rozhodnutí sporu spoluvlastníků nahrazením souhlasu žalovaného. V dané věci soud dospěl k závěru, že se jedná o významnou záležitost týkající se pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno], nikoli o běžnou správu, a to s ohledem na skutečnost, že již samotné odnětí ze zemědělského půdního fondu a změna na ostatní plochu je významným zásahem do pozemku, neboť představuje změnu jeho účelu, a tedy změnu jeho možného využití, když místo zemědělského obhospodařování orné půdy má být pozemek užíván jako cesta. Současně je významnou záležitostí i rozhodnutí o úpravě společného pozemku spočívající v jeho zpevnění. (K tomu viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23.04.2023 sp. zn. nsoud/22_Cdo_835_2022, v němž Nejvyšší soud dospěl k závěru, že významnou záležitostí bylo již jen zpevnění pozemku položením zatravňovacích tvárnic). Proto je nutná dvoutřetinová většina hlasů spoluvlastníků, která nebyla dosažena, tím je založeno oprávnění spoluvlastníka obrátit se na soud se žalobou ohledně rozhodnutí v této záležitosti ve smyslu § 1129 OZ, podle kterého soud uspořádá právní poměry spoluvlastníků podle slušného uvážení podle § 1139 OZ. V rozsudku ze dne 17.10.2017 sp. zn. nsoud/22_Cdo_192_2017 Nejvyšší soud dovodil, že slušné uvážení by mělo „vždy garantovat přijetí racionálního rozhodnutí, které umožní principiálně zachovat, popřípadě zlepšit, kvalitativní parametry společné věci při respektu k oprávněným zájmům všech spoluvlastníků.“ Rozhodnutí soudu by též mělo přinést klidné soužití spoluvlastníků a minimalizaci sporů, slušnému uvážení odpovídá, aby byl brán zřetel na dosavadní dlouhodobé užívání společné věci (viz rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 02.02.2017 sp. zn. 473/2016 ve spojení s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 05.12.2017 sp. zn. nsoud/22_Cdo_2725_2017). Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu dále vyplývá, že v případě, kdy účastníci nedosáhnou pro rozhodnutí o záležitosti společné věci potřebné většiny hlasů, může kterýkoli ze spoluvlastníků navrhnout, aby rozhodl soud, zákon nestanoví další podmínky. V případě nedosažení potřebné dvoutřetinové většiny hlasů pro přijetí rozhodnutí o významné záležitosti o společné věci, zakládá ustanovení § 1129 odst. 1 OZ právo spoluvlastníka podat žalobu na soud, takovému postupu nebrání ani formulace požadovaného rozhodnutí znějící na nahrazení projevu vůle, je-li nepochybné, že ve skutečnosti se žalobce domáhá vydání rozhodnutí podle § 1139 odst. 2 OZ. Rozhodnutí ve věci má konstitutivní povahu, neboť jím dochází ke vzniku, změně či zániku práva a jemu odpovídající povinnosti mezi účastníky řízení (srov. zejména rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 31.07.2024 sp. zn. nsoud/22_Cdo_3017_2023, ze dne 25.01.2017 sp. zn. nsoud/22_Cdo_2792_2016, ze dne 22.08.2023 sp.zn. nsoud/22_Cdo_3689_2022, ze dne 30.05.2017 sp. zn. nsoud/22_Cdo_5791_2016). Účastníky řízení musí být všichni spoluvlastníci společné věci. Podle judikatury Nejvyššího soudu nejsou soudy vázány návrhem účastníka na konkrétní podobu rozhodnutí, soud však nesmí překročit samotný žalobní návrh, tj. rozhodování o konkrétní neshodě spoluvlastníků. 20.Provedenými důkazy, zejména výpověďmi účastníků a historickým snímkem pozemku, bylo prokázáno (a mezi účastníky zároveň nebylo sporné), že pozemek parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] je po generace fakticky využíván jako jediná přístupová cesta k okolním pozemkům, nyní zejména k pozemku žalobkyně parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno]. K tomu, aby žalobkyně mohla uvedený pozemek užívat, a to ať k rekreačním účelům či stavbě rodinného domu, chaty či k jiným rekreačním účelům nebo zemědělsky obhospodařovat, musí k němu mít zajištěnu přístupovou cestu. Jak již bylo uvedeno shora, oba účastníci uvedli a učinili nesporným, že pozemek parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] slouží dlouhodobě jako cesta. Z provedených důkazů, zejména z výpovědi žalovaného, je zřejmé, že hlavním důvodem, proč žalovaný nedal souhlas s odnětím pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] ze zemědělského půdního fondu a s jeho zpevněním, je plánované využití pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] k podnikatelským aktivitám žalobkyně (resp. jejích synů), které spočívají ve vybudování staveb sloužících k tzv. glampingu. Žalovaný uvedl, že nechce, aby byl narušen klid obce a aby v blízkosti jeho pozemku byl zvýšený provoz a pohybovali se turisté, připustil, že v případě, kdyby si žalobkyně na pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] chtěla postavit dům či chatu, neměl by se souhlasem takový problém, avšak musel by se rozmyslet, zda by souhlas v takovém případě udělil.
21.Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že účastníci jako spoluvlastníci pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] nedospěli ke shodě, pokud jde o žalobkyní zamýšlené odnětí pozemku ze zemědělského půdního fondu, změnu druhu využití pozemku a jeho zpevnění. Jedná se ve všech případech o významné záležitosti týkající se společného pozemku vyžadující alespoň dvoutřetinovou většinu hlasů účastníků ve smyslu § 1129 odst. 1 OZ, nejde o záležitosti běžné správy. Jedná se o záležitost, která se běžné správě vymyká, neboť ve svém důsledku znamená změnu využití pozemku, a to jak z právního hlediska, pokud jde o vynětí pozemku ze zemědělského půdního fondu a změnu druhu pozemku, neboť dosud je pozemek veden jako orná půda, ačkoliv je využíván jako cesta (viz odst. 22), tak i o změnu faktickou v případě zpevnění pozemku frakcí kamene a štěrku. Dospěla-li judikatura k závěru, že i zpevnění formou zatravňovacích dlaždic představuje významnou záležitost, je nepochybné, že již samotné zpevnění kamenem a štěrkem po odstranění svrchní vrstvy půdy a následným upěchováním, je významnou záležitostí. Stejně tak je významnou záležitostí změna využití pozemku z právního hlediska, kdy namísto orné půdy má být využíván jiným způsobem, konkrétně jako přístupová cesta k dalším pozemkům. 22.Pozemek parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] je v katastru nemovitostí evidován jako orná půda, fakticky je však využíván jako cesta, zároveň představuje jediný přístup k navazujícím pozemkům, zejména k pozemku ve vlastnictví žalobkyně parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] a [anonymizováno]/[anonymizováno]. Oba účastníci jako spoluvlastníci tento pozemek jako cestu využívají, a to v rozporu s jeho účelovým určením tak, jak je zapsán v katastru nemovitostí. Soud dospěl k závěru, že vynětím pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] ze zemědělského půdního fondu a změnou druhu a využití pozemku v podstatě by došlo pouze k „legalizaci“ dlouhodobého faktického stavu, čímž by došlo ke spravedlivému uspořádání právních poměrů mezi účastníky dle judikatury Nejvyššího soudu citované shora. Záměr žalobkyně využívat konkrétním způsobem pozemek parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno], k němuž pozemek ve spoluvlastnictví zajišťuje přístup, není pro rozhodnutí soudu v této věci, v níž je rozhodováno o významné záležitosti týkající se společné věci, významný. Není rozhodné, zda žalobkyně zamýšlí pozemek parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] zemědělsky obhospodařovat, zda na něm chce postavit rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci či pro glamping. Zásadní je skutečnost, že společná věc – pozemek parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] je účastníky (i jejich předchůdci) využíván jako cesta. Významné je, že pozemek žalobkyně parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] je v územním plánu obce [anonymizováno] veden jako pozemek pro rekreaci, a zejména to, že pozemek parc.č. [anonymizováno]/[anonymizováno] představuje jediný možný přístup k pozemku parc.č. [anonymizováno]/[anonymizováno], který je žalobkyně reálně schopna zajistit. K námitce žalovaného, že přístup může žalobkyně zajistit přes okolní pastviny, soud uvádí, že tato možnost nepřipadá v úvahu, přiléhající pozemky sloužící jako pastviny jsou ve vlastnictví třetích osob, nikoli ve vlastnictví žalobkyně, a skutečně slouží k zemědělskému využití jako pastviny. Naproti tomu pozemek parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] fakticky slouží po generace jako cesta. Žalovaný pozemek rovněž využívá jako cestu k jeho pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno]. Pozemek parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno][anonymizováno]není obhospodařován, nejsou tam pěstovány zemědělské plodiny, neslouží k chovu hospodářských zvířat, nýbrž slouží právě jako přístupová cesta zejména k pozemku ve vlastnictví žalobkyně parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] a žalovaného parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno]. Soud proto považuje za spravedlivé, aby faktický stav mohl být dá do souladu s právním stavem, tedy aby žalobkyně mohla iniciovat správní řízení o odnětí pozemku ve spoluvlastnictví parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] ze zemědělského půdního fondu a o změnu účelu využití pozemku. Soud podotýká, že námitka žalovaného, který uváděl, že tvrzení žalobkyně, že chce navodit soulad faktického a právního stavu, je účelové, neboť dosud žádná sankce nebyla účastníkům uložena, není na místě, pozemky mají být využívány dle svého určení. Soud zde odkazuje na ustanovení § 20 odst. 2 písm. c) ZP.f., podle něhož se vlastník nebo jiná fyzická osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 3 odst. 2 písm. c) užívá zemědělskou půdu k nezemědělským účelům bez souhlasu s jejím odnětím ze zemědělského půdního fondu. Soud uvádí, že užívání pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] tak, jak je tomu dosud, by mohlo být příslušným orgánem vyhodnoceno jako přestupek (k takovému závěru může dospět právě jen příslušný správní orgán). Vzhledem k tomu, že řízení o odnětí pozemku ze zemědělského půdního fondu se zahajuje na návrh všech spoluvlastníků, soud rozhodl o neshodě spoluvlastníků tak, že nahradil souhlas žalovaného jako spoluvlastníka pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno] na žádosti o trvalé odnětí pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno] ze zemědělského půdního fondu v celé výměře 164 m2 za účelem změny využití na druh: ostatní plocha, způsob využití: ostatní komunikace. Vzhledem k tomu, že v případě odnětí pozemku ze zemědělského půdního fondu musí dojít ke změně zapsaného způsobu využití pozemku na druh: ostatní plocha, způsob využití: ostatní komunikace, nahradil soud souhlas žalovaného i s tímto. Soud uvádí, že na poměry žalovaného ke společné věci nebude mít případné rozhodnutí příslušných správních orgánů vliv, neboť fakticky nedojde k žádné změně, dojde pouze k souladu faktického a právního stavu, kdy pozemek bude stále využíván týmž způsobem jako dosud, tedy jako cesta k navazujícím pozemkům účastníků, změní se pouze jeho účelové určení v návaznosti na odnětí ze zemědělského půdního fondu. Soud zdůrazňuje, že není oprávněn věcně posuzovat, zda jsou splněny podmínky pro odnětí pozemku ze zemědělského půdního fondu a v návaznosti na to podmínky pro změnu účelového určení pozemku. Námitkami žalovaného, že zpevněním pozemku po odnětí ze zemědělského půdního fondu dojde k ohrožení životního prostředí např. v důsledku nemožnosti vsakování vody, že dojde k zvýšenému pohybu osob v obci, jakož všemi případnými dalšími věcnými námitkami se bude zabývat správní orgán v rámci správního řízení. K tomu jsou oprávněny příslušné správní orgány. Soud v této věci rozhodoval o významné záležitosti týkající se společného pozemku účastníků za situace, kdy nedošli ke shodě, zda zahájit příslušná správní řízení, soud posuzoval, zda je slušné a spravedlivé, aby mohla žalobkyně u příslušných úřadů navrhnout odnětí pozemku ze zemědělského půdního fondu a změnu účelového určení pozemku, splnění zákonných podmínek pro vlastní odnětí a změnu účelu využití pozemku soud neposuzoval. 23.Žalobkyně se dále domáhala, aby soud nahradil vlastnoruční podpis vyjadřující souhlas žalovaného jako spoluvlastníka pozemku parc. č. [anonymizováno]/[anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno] v řízení před příslušným stavebním úřadem, se zřízením zpevněné komunikace dle koordinačního, situačního plánu vypracovaného [anonymizováno] [anonymizováno] s označením [anonymizováno] pro stavební záměr „[anonymizováno] [anonymizováno]“ a situačního plánu a dle nákresu nazvaného Section AA, kdy šíře zpevnění komunikace umístěné ve středu pozemku po celé jeho délce bude činit 3,2 metrů. Soud dospěl k závěru, že žaloba je v této části nedůvodná, protože je předčasná. Za situace, kdy předmětný pozemek ve spoluvlastnictví účastníků je dosud ornou půdou v zemědělském půdním fondu, nelze (v souladu se zákonem - viz shora citované ustanovení § § 20 odst. 2 písm. c) ZP.f.) pozemek zpevňovat popsaným způsobem. Je namístě nejprve postavit najisto, zda bude pozemek ze zemědělského půdního fondu v příslušném správním řízení odňat a zda bude změněno jeho účelové určení, teprve poté je možné domáhat se (v případě trvající neshody mezi spoluvlastníky) případného rozhodnutí o významné záležitosti – týkající se zpevnění pozemku daným způsobem. Soud proto žalobu v této části zamítl. 24.O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 OSŘ Soud vyhověl žalobě v bodě I. a II., jedná se o částečný úspěch žalobkyně ohledně rozhodnutí o významných záležitostech týkajících se pozemku, které spolu bezprostředně souvisí, změna účelového určení pozemku je vázána na rozhodnutí o odnětí ze zemědělského půdního fondu. Naproti tomu byla žaloba zamítnuta v části, v níž se žalobkyně domáhala rozhodnutí o významné záležitosti týkající se pozemku, a to jeho zpevnění. Soud dospěl k závěru, že míra úspěchu a neúspěchu obou účastníků je vzhledem k výše uvedenému srovnatelná, proto žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení. --- POUČENÍ ---
Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení rozsudku ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu ve Strakonicích.
Pokud by podle tohoto rozsudku nebylo plněno řádně a včas, může být k návrhu soudem vykonán.