Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Marianem Babicem ve věci
žalobkyně: Credivo [anonymizováno]. v likvidaci, IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátkou [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalovanému: [anonymizováno], narozený [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
o 46 234,44 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 615,64 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 38 618,80 Kč a úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 21 245,77 Kč od 05.09.2025 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částek 45 073,83 Kč a 1 160,61 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli dne 16.02.2025 smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr do výše 48 200 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s příslušenstvím vrátit, a to v denních splátkách splatných od 18.03.2025. Konec kreditového rámce měl nastat 10.08.2026. Úvěr byl žalovanému vyplacen v celkové výši 40 815 Kč, a to na bankovní účet. Žalovaný se s úhradou splátek dostal do prodlení a žalobkyně proto úvěrovou smlouvu dne 04.09.2025 vypověděla. Žalovaný se tak následujícího dne dostal do prodlení s úhradou celého úvěru, který neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy. Žalobou uplatněný nárok sestává z jistiny úvěru ve výši 20 400 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 405,97 Kč, smluvního úroku ve výši 23 828,06 Kč a poplatku za služby „[anonymizováno]“ ve výši 109,80 a „[anonymizováno]“ ve výši 330 Kč. Žalobkyně dále nárokuje smluvní pokutu ve výši 1 160,61 Kč za prodlení žalovaného s úhradou dluhu.
2.K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že úvěruschopnost žalovaného posoudila vyhodnocením informací, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr, nahlédnutím do veřejných rejstříků a nebankovních databází, jako i kontrolou poskytnutého výpisu z účtu. Tímto způsobem žalobkyně dospěla k závěru, že čistý příjem žalovaného činil 32 373 Kč měsíčně a umožňoval bezproblémové splácení úvěru. Dále doplnila, že žalovaný na úvěr zaplatil celkem 33 200,52 Kč, z čehož bylo na jistinu započteno 20 416,15 Kč.
3.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4.Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (resp. nereagovali na výzvu soudu, aby se vyjádřili k možnému rozhodnutí věci bez jednání), postupoval soud dle § 115a OSŘ a k projednání věci jednání nenařizoval. 5.Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Dne 16.02.2025 uzavřeli účastníci smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta finanční částka ve výši 40 816,16 Kč, a to šesti bezhotovostními převody na bankovní účet uvedený ve smlouvě (smlouva o úvěru, potvrzení o autorizační platbě, potvrzení o provedené platbě). Žalovaný se zavázal úvěr splatit v denních splátkách, jejichž výše měla být určena dle VOP. Předžalobní výzvou ze dne 14.12.2025, odeslanou 16.12.2025, vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu (předžalobní výzva, potvrzení o odeslání). V rámci posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela žalobkyně z toho, že žalovaný žije v domácnosti sám, jeho čistý měsíční příjem činí 32 373 Kč a pravidelně vynakládá 1 000 Kč na jiné půjčky, 5 000 Kč na bydlení, 1 000 Kč na další nezbytné výdaje a 4 000 Kč na zbytné výdaje. Žalobkyně následně vypočetla minimální výdaje žalovaného částkou 8 610 Kč, přičemž dospěla k závěru, že jeho disponibilní příjem činí 14 300 Kč měsíčně (výpis o posouzení úvěruschopnosti). Žalobkyně dále předložila výpis z účtu žalovaného za období 16.02.2024 až 16.02.2025, z něhož měla příjmy žalovaného ověřovat příjmy a výdaje žalovaného (výpis z účtu). Z tohoto výpisu vyplývá, že žalovaný měl pravidelný příjem kolem 16 500 Kč měsíčně a dále nepravidelné příjmy (hotovostní vklady, převody od fyzických osob, výhry z loterii a sázek). Současně však žalovaný prakticky všechny přijaté prostředky spotřebovával, když mimo jiné pravidelně prováděl velké množství plateb ve prospěch společností, provozujících loterie, či kurzovní sázení (zejm. tipsport.cz). Počáteční zůstatek na účtu činil 0 Kč, konečný zůstatek – 4 999,71 Kč.
6.Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil závěr, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Jelikož žalovaný smlouvu uzavíral v postavení spotřebitele, uplatní se na tuto smlouvu i právní úprava zakotvená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), a to včetně ustanovení § 86 a 87 tohoto zákona. 7.Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8.Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
9.Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10.Ustanovení § 86 a § 87 ZoSÚ je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka prověřovat.
11.Poté co soud takto aplikoval citovaná ustanovení na zjištěný skutkový stav, dospěl k závěru, že žalobkyně při sjednávání úvěrové smlouvy nepostupovala s odbornou péčí, když dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného. Nedostatky v postupu žalobkyně soud spatřuje především v tom, že žalobkyně nekriticky akceptovala údaje o příjmech a výdajích žalovaného, uvedené samotným žalovaným, aniž by tyto řádně ověřila. Žalobkyně přitom měla k dispozici výpis z bankovního účtu žalovaného, a pokud by jeho obsah vyhodnotila s odbornou péčí, musela by si všimnout, že žalovaný veškeré své příjmy spotřebovává, aniž by mu na účtu zůstávala jakákoliv finanční rezerva. Nezanedbatelnou část výdajů žalovaného přitom tvořily platby ve prospěch společností, provozujících loterie, či kurzovní sázení, tedy za aktivity, které lze z hlediska úvěruschopnosti spotřebitele považovat za vysoce rizikové. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně nesplnila povinnosti vyplývající jí z § 86 ZoSÚ, což má za následek neplatnost předmětné úvěrové smlouvy, k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.
12.S ohledem na neplatnost smlouvy je nutné vzájemný vztah účastníků vypořádat dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 40 816,16 Kč, přičemž žalovaný jí vrátil 33 200,52 Kč. Pokud žalobkyně platby žalovaného započetla na jiné nároky než na jistinu úvěru, soud k těmto zápočtům nepřihlížel, když s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy žalobkyni nevznikl nárok na jakékoliv plnění ze smlouvy, včetně smluvních úroků, poplatků, případně smluvních pokut. Celou žalovaným uhrazenou částku je proto nutné považovat za úhradu jistiny úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rozsahu rozdílu výše uvedených částek, tedy co do částky 7 615,64 Kč, která představuje dosud neuhrazenou jistinu úvěru, proto soud žalobě vyhověl, ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta.
13.Současně platí, že v případě neplatnosti smlouvy z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, má věřitel nárok na nesplacenou jistinu úvěru v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele) - srov. rozhodnutí NS ČR, sp. zn. nsoud/33_Cdo_3675_2021. Vzhledem k tomu, že v nyní posuzované věci se účastníci na nové době splatnosti nedohodli, byla tato stanovena soudem, a to v délce tří dnů od právní moci rozsudku, tedy v délce obvyklé pariční lhůty. Soud přitom přihlížel k výši a povaze dluhu, době, která uplynula od poskytnutí úvěru, jakož i k dosavadnímu pasivnímu postoji žalovaného, který ohledně svých platebních možností ničeho neuvedl. 14.Jelikož dlužná částka byla žalovanému uložena k úhradě v nově stanovené lhůtě splatnosti, žalovaný se s její úhradou dosud nedostal do prodlení, a proto žalobkyni nebyl přiznán ani požadovaný zákonný úrok z prodlení (viz rozhodnutí KS Ostrava, č. j. krajsky/8_Co_123_2024-66 nebo č. j. krajsky/8_Co_245_2024-44). 15.Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 OSŘ, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci se žalobkyně domáhala zaplacení částky 46 234,44 Kč, přičemž přiznána jí byla částka 7 615,64 Kč. Lze tedy konstatovat, že žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 16,5 % a ve zbývajícím rozsahu (83,5 %) byl úspěšný žalovaný. I bez zohlednění zamítnutého příslušenství je tedy zřejmé, že procesně úspěšnější stranou byl žalovaný, kterému však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, pročež bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li splněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté občanského soudního řádu, případně exekucí dle příslušných ustanovení zák. č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.