Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Preislerem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalované: [anonymizováno], narozená [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
pro zaplacení částky [anonymizováno] Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobkyně se domáhala, aby soud uložil žalované zaplatit jí částku [anonymizováno], úrok 15 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení, úrok z prodlení z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení ve výši 15 % ročně, částku [anonymizováno], úrok 15 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení a úrok z prodlení z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení ve výši 15 % ročně.
2.Žalobkyně tvrdila, že dne [anonymizováno] uzavřela smlouvu o kontokorentním úvěru s limitem [anonymizováno] a sjednanou úrokovou sazbou 18,9 % ročně. Žalovaná vyčerpala částku [anonymizováno] a do zesplatnění [anonymizováno] jí vznikla povinnost uhradit úrok [anonymizováno]. Tyto částka ale žalovaná neuhradila.
3.Žalobkyně dále uzavřela se žalovanou dne [anonymizováno] smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], na jejímž základě poskytla žalované úvěre [anonymizováno] s úrokem 16,9 % ročně. Žalovaná úvěr řádně nesplácela a ke dni [anonymizováno] proto žalobkyně využila sjednané právo úvěr zesplatnit. Dluh tvoří jistina [anonymizováno] a poplatky za prodlení v [anonymizováno] a [anonymizováno] 2x [anonymizováno].
4.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná.
5.K projednání věci soud nařídil jednání, ke kterému se nikdo nedostavil.
6.Soud provedl důkaz všemi listinami předloženými žalobkyní:
Čl. 15 – výzva z [anonymizováno]
Čl. 16 – výzva z [anonymizováno] s dodejkou
Čl. 17 – výzva z [anonymizováno]
Čl. 18-21 – formulář smlouvy o úvěru
Čl. 24 – formulář dodatku ke smlouvě o úvěru
Čl. 25-27 – formulář smlouvy o kontokorentním úvěru
Čl. 28-29 – předsmluvní informace
Čl. 30 – výpis z kontokorentního účtu
Čl. 31-36 – podklady pre súdne konanie
Čl. 37-38 – předsmluvní informace
Čl. 39 – výzva z [anonymizováno]
Čl. 40+dokument ISAS – VOP
Čl. 43 – výzva z [anonymizováno]
Čl. 44 – výzva z [anonymizováno]
Čl. 45 – výzva z [anonymizováno]
Čl. 46 – výzva z [anonymizováno]
Čl. 47 – zesplatnění z [anonymizováno]
Čl. 48 – výzva z [anonymizováno] s dodejkou
Čl. 51-76 – ceník pro soukromou klientelu
Čl. 79-110 – výpis z kontokorentního účtu
Čl. 111 – posouzení úvěruschopnosti pro kontokorentní úvěr
Čl. 112 – posouzení úvěruschopnosti pro úvěr
7.Z již ustálené rozhodovací praxe plyne, že ve sporu o zaplacení dluhu z úvěru (§ 2395 OZ) věřitele (žalobce) tíží povinnost tvrdit, že s dlužníkem (žalovaným) uzavřel smlouvu o úvěru, že podle této smlouvy poskytl dlužníku peněžní prostředky a že dlužník řádně a včas nezaplatil. Z takto vymezeného břemene tvrzení vyplývá pro věřitele povinnost označit důkazy k prokázání toho, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě poskytl dlužníku peněžní prostředky (břemeno důkazní). Budou-li tyto skutečnosti prokázány, věřitel unesl jak břemeno tvrzení, tak i břemeno důkazní (NS nsoud/33_Cdo_4378_2008). 8.Bylo proto na žalobkyni, aby prokázala uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru.
9.Žalobkyně sice předložila formulář, který je označen jako „smlouva o úvěru“ a „smlouva o kontokorentním úvěru“ s žalovanou [anonymizováno], avšak z listiny nebo jakéhokoliv jiného důkazu nevyplývá, že by žalovaná uzavřela s poskytovatelem úvěru tvrzenou smlouvu o úvěru a kontokorentu. Na obou formulářích je uvedeno, že žalovanou byla smlouva „podepsána elektronickým podpisem“. Z ničeho (z žádné z předložených listin) se však nepodává, že by žalovaná skutečně smlouvu podepsala, resp. učinila bance předložený návrh smlouvy (žalobkyně v žalobě uvádí, že žalovaná návrh smlouvy předložila bance, která jej přijala a opatřila svým podpisem). Žalobkyně sama v žalobě uvádí, že smlouva byla uzavřena za použití prostředků elektronické komunikace na dálku prostřednictvím elektronického bankovnictví žalobkyně. Pak je ale třeba prokázat, že žalované bylo elektronické bankovnictví zřízeno, že do něj měla přístup a výpisem z „logu“ přístupu do elektronického bankovnictví doložit a prokázat, že tvrzenou nabídku žalovaná učinila. Z uvedeného tvrzení žalobkyně se také podává, že žalovaná smlouvu nepodepsala elektronickým podpisem (ostatně zák. č. 227/2000 Sb., na který žalobkyně odkazuje v žalobě byl již zrušen), ale učinila přihlášením do elektronického bankovnictví. Učinění návrhu žalovanou nelze dovodit ani z formuláře posouzení úvěruschopnosti klienta. 10.Žalobkyně tak neprokázala uzavření žádné z tvrzených úvěrových smluv.
11.Na vysvětlenou soud uvádí, že nevylučuje, aby smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím elektronického bankovnictví, ani aby byla podepsána elektronicky, popř. kombinací obojího. Uzavření smlouvy o úvěru je však v každém případě nutno prokázat. Není ale dostatečné, pokud žalobkyně prokazuje uzavření smlouvy o úvěru listinou, kterou sama vydala (formulář smlouvy) s tím, že žalobkyně sama doplnila, že žalovaná strana ji uzavřela „podepsáním elektronickým podpisem“ (srov. § 565 OZ). Žalobkyně žádný certifikát elektronického podpisu žalované nepředložila a nepředložila ani log přístupu žalované do internetového bankovnictví, ze kterého byl návrh bance učiněn. 12.Žalobkyně ani neprokázala poskytnutí úvěru. Ve smlouvě o úvěru je uvedeno, že úvěr bude použit na splacení dluhů na účtu č. [anonymizováno]. Žalobkyně žádný důkaz o tom, že peníze byly poskytnuty na tento účel nepředložila. Žalobkyně tak neprokázala, že splnila svou povinnost ze smlouvy o úvěru uhradit dluhy žalované na úvěru č. [anonymizováno].
13.Pokud jde o prokázání poskytnutí kontokorentního úvěru, předložila žalobkyně výpisy z kontokorentního účtu žalované. S ohledem na výše uvedené, kdy není ani prokázáno uzavření smlouvy se žalovanou, však samotné výpisy z účtu nejsou věrohodným důkazem o poskytnutí kontokorentního úvěru. To navíc za situace, kdy z výpisů vyplývá, že žalovaná měla provádět platby a výběry z účtu platební kartou. Bylo proto na místě, aby žalobkyně předložila i důkaz o tom, že žalovaná platební kartu, jejímž prostřednictvím kontokorentní úvěr čerpadla, převzala.
14.Žalobkyně tak neprokázala poskytnutí úvěru ani kontokorentního úvěru.
15.Konečně z formuláře posouzení úvěruschopnosti klienta z [anonymizováno] a [anonymizováno] se podává, že banka nedostála svým povinnostem řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele (§ 86, § 87 zák. č. 257/2016 Sb.), neboť žalovaná v obou případech uvedla, že nemá žádné výdaje a jiné splátky, ačkoliv banka měla informace o tom, že v prvém případě žalovaná má úvěr [anonymizováno] a ve druhém další úvěry s limitem [anonymizováno] a [anonymizováno] a informace o tom, že osoba nemá žádné výdaje zjevně neodpovídá skutečnosti. Navíc zřejmě žalovaná již měla problémy se splácením jiného úvěru, neboť peníze ze smlouvy o úvěru ze dne [anonymizováno] měly být použity na úhradu jiného úvěru u žalobkyně. 16.Uvedené skutečnosti měly u žalobkyně založit pochybnost o schopnosti žalované úvěry splácat, tím spíše pokud jde o úvěr ze dne [anonymizováno]. Za situace, kdyby by žaloba nebyla zamítána z důvodu neprokázání uzavření smluv o úvěru a poskytnutí peněz, byl by zde i důvod pro nepřiznání jiného plnění něž zaplacené jistiny.
17.Ze všech uvedených důvodů byla proto žaloba zamítnuta.
18.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 OSŘ Žalované žádné náklady nevznikly. --- POUČENÍ ---
Proti tomu tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci prostřednictvím nadepsaného soudu.
Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.