Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
zastoupená advokátem [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalovanému: [anonymizováno], narozený [anonymizováno]
trvale bytem [anonymizováno]
o zaplacení 224 277,19 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši [anonymizováno] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši [anonymizováno] k rukám zástupce žalobkyně [anonymizováno].
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobkyně se domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku [anonymizováno] (z toho nesplacená jistina tvořila [anonymizováno] a poplatky [anonymizováno]) s příslušenstvím (kapitalizovaným smluvním úrokem v částce [anonymizováno], nekapitalizovaným smluvním úrokem z nesplacené jistiny při úrokové sazbě 14,20 % ročně za období od [anonymizováno] do zaplacení, a dále kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce [anonymizováno] a nekapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z nesplacené jistiny při úrokové sazbě 12,75 % ročně za období od [anonymizováno] do zaplacení) a nahradit jí náklady řízení. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [anonymizováno]., IČO: [anonymizováno], a žalovaným byla dne [anonymizováno] uzavřena smlouva o RePůjčce č. [anonymizováno], na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky v částce [anonymizováno]. Peněžní prostředky se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem při úrokové sazbě 14,20 % ročně a dalšími poplatky v pravidelných měsíčních splátkách dle smlouvy. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas, a proto ho právní předchůdkyně žalobkyně ke dni [anonymizováno] zesplatnila a pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni. Žalovaný zaplatil splátky v celkové výši [anonymizováno]. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě od něho získaných údajů a jeho lustrací v databázích SOLUS, BRKI a NRKI.
2.Žalovaný se k návrhu nijak nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil.
3.Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce zjistil, že žalovaný podepsal dne [anonymizováno] listinu s nadpisem „návrh na uzavření Smlouvy o [anonymizováno] č. [anonymizováno]“, kterou požádal [anonymizováno]., IČO: [anonymizováno], o poskytnutí peněžních prostředků v částce [anonymizováno] s tím, že by tyto prostředky vrátil spolu s úrokem při úrokové sazbě 14,20 % p.a. ve 120 měsíčních splátkách po [anonymizováno]. Z akceptace návrhu na uzavření půjčky soud zjistil, že shodného dne byla za [anonymizováno]. podepsána prostřednictvím elektronických prostředků listina s nadpisem „akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o [anonymizováno] č. [anonymizováno]“, dle které byla žádost žalovaného o poskytnutí peněžních prostředků schválena bez výhrad, pro splácení a převod (části) prostředků byl uveden účet č. [anonymizováno]. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že splátky měly být prováděny inkasem. Z výpisu z účtu – doklad o vyplacení půjčky soud zjistil, že peněžní prostředky byly žalovanému v plné výši poskytnuty bezhotovostně dne [anonymizováno]. Z prohlášení o okamžité splatnosti včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že [anonymizováno]. dopisem ze dne [anonymizováno] vyzvala žalovaného k vrácení veškerých peněžních prostředků poskytnutých mu na základě smlouvy č. [anonymizováno] a zaplacení úroků a poplatků. Ze smluv o postoupení pohledávek soud zjistil, že za žalobkyni dne [anonymizováno] a za [anonymizováno]. dne [anonymizováno] byla podepsána listina s nadpisem „rámcová smlouva o postupování pohledávek č. [anonymizováno]“, ve které si zmíněné společnosti ujednaly podmínky postupování pohledávek, zejména, že postoupení souboru pohledávek je účinné až zaplacením příslušné úplaty dle čl. 4, načež dne [anonymizováno] za žalobkyni a dne [anonymizováno] za společnost [anonymizováno]. byla podepsána listina s nadpisem „smlouva o postoupení pohledávek č. [anonymizováno]“, jejíž přílohou byl seznam obsahující mimo jiné kolonku se jménem a příjmením žalovaného včetně čísla [anonymizováno]. Z potvrzení o úplatě za postoupení soud zjistil, že společnost [anonymizováno]. dopisem ze dne [anonymizováno] potvrdila přijetí úplaty dle smlouvy o postoupení pohledávek č. [anonymizováno]. Z oznámení o postoupení včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že dopisem ze dne [anonymizováno] [anonymizováno]. oznámila žalovanému, že úhrady na dluh vyplývající ze smlouvy č. [anonymizováno] má poukazovat žalobkyni. Z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že k úhradě pohledávky z titulu smlouvy č. [anonymizováno], konkrétně částky [anonymizováno], byl žalovaný písemně vyzván zástupcem žalobkyně, a to dopisem ze dne [anonymizováno] zaslaným prostřednictvím osoby [anonymizováno].
4.Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že před poskytnutím peněžních prostředků [anonymizováno]. pracovala s informacemi, že žalovaný má příjem [anonymizováno] měsíčně a výdaje [anonymizováno] měsíčně (z toho [anonymizováno] na splátky půjček, [anonymizováno] na bydlení a [anonymizováno] na živobytí). Kromě toho bylo v protokolu deklarováno, že při posuzování úvěruschopnosti bylo provedeno nahlédnutí do úvěrových registrů a dále kontroly interního black listu, databáze neplatných dokladů a insolvenčního rejstříku, vždy bez zjištění (negativního) záznamu. Příjmy žalovaného měly být ověřeny statistickým modelem, který „určuje reálně dosažitelné příjmy na základě klientových osobních předpokladů“. Z lustrace žalovaného soud zjistil, že jde o dokument „blacklist“ vyhotovený na základě dotazu ze dne [anonymizováno].
5.Z produktových podmínek, všeobecných obchodních podmínek, údajů klienta, oznámení o změně čísla účtu pro splácení úvěru, rámcové smlouvy o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb, sazebníku, údajů o dlužníkovi, výpisu RePůjčky, mimořádného výpisu z účtu žalovaného a výpisu z účtu – splátky soud nezjistil ničeho významného pro rozhodnutí ve věci.
6.Při právním posouzení věci soud vycházel ze zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy. 7.Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8.Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9.Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10.Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
11.Podle § 1958 odst. 2 OZ neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12.Podle § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13.Soud věc po právní stránce posoudil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [anonymizováno]. jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne [anonymizováno] smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 OZ (a vznikl tak mezi nimi závazek v podobě spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb.). Tato smlouva je však absolutně neplatná podle § 588 OZ ve spojení s § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., neboť před jejím uzavřením nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. Žalobkyně, které byla od společnosti [anonymizováno]. podle § 1879 OZ postoupena pohledávka vyplývající ze zmíněné smlouvy o úvěru, v průběhu řízení neprokázala, že by úvěruschopnost žalovaného její právní předchůdkyně zkoumala řádně. Ačkoli nepochybně určitou snahu měla, neboť úvěruschopnost žalovaného ověřovala na základě údajů sdělených jí samotným žalovaným nahlédnutím do příslušných databází a prostřednictvím statistických modelů, nemohl v daném případě tento způsob ověřování úvěruschopnosti obstát. Žalovaným deklarované příjmy ani výdaje nebyly ověřeny řádně, jednak ve vztahu k příjmům příkladem prostřednictvím vyžádání si a zhodnocení výplatních pásek, potvrzení o příjmu či daňových přiznání, a jednak ve vztahu k výdajům příkladem prostřednictvím vyžádání si a zhodnocení výpisů z bankovního účtu, u obou za období předcházející poskytnutí úvěru v délce alespoň několika měsíců. Kromě toho právní předchůdkyně žalobkyně věděla o předchozích (nesplacených) úvěrech žalovaného, ostatně úvěr byl poskytován jako tzv. konsolidační, tato skutečnost tak pro ni měla být dostatečným impulzem, aby výdaje žalovaného prověřila o to důkladněji. 14.Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, rozhodoval podle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru o vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému jako jistinu [anonymizováno]. Jelikož žalovaný žalobkyni, respektive její právní předchůdkyni uhradil celkem pouze [anonymizováno] (dle tvrzení žalobkyně), má povinnost vydat žalobkyni zbylou část jistiny úvěru v částce [anonymizováno]. Z opatrnosti lze uvést, že bylo na žalovaném, aby prokázal, že právní předchůdkyni žalobkyně či žalobkyni plnil jinak, případně aby vyvrátil tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaný se nicméně svou pasivitou v řízení sám zbavil práva být soudem poučen podle § 118a OSŘ, občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 OZ při úrokové sazbě 11,50 % podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky [anonymizováno], a to ode dne následujícího po doručení návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalovanému (v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 OZ vyzvala žalovaného ke splnění dluhu, vrácení poskytnuté jistiny, před tímto datem) do dne zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť měla oporu v absolutně neplatné smlouvě. 15.O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 OSŘ tak, že jejich poměrnou náhradu přiznal žalobkyni, neboť byla ve věci procesně úspěšnější, a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [anonymizováno]. Při plném úspěchu ve věci by žalobkyni náležela částka [anonymizováno], která by se skládala z dosud uhrazeného soudního poplatku ve výši [anonymizováno], dále z odměny advokáta ve výši [anonymizováno] za 4 úkony právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, kvalifikovaná výzva, žaloba a účast na jednání soudu dne [anonymizováno]) podle § 7 bod 6., § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), přičemž odměna za jeden úkon by činila [anonymizováno], dále z paušální náhrady hotových výdajů za tyto 4 úkony po [anonymizováno], tj. v celkové částce [anonymizováno], podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, dále z náhrady cestovních výdajů za cestu na jednání soudu z Prahy (sídla substituta zástupce žalobkyně) do Benešova (sídla okresního soudu) a zpět celkem ve výši [anonymizováno] (celkem cesta 88 km vykonaná osobním automobilem tovární značky VOLVO, RZ: [anonymizováno], při průměrné spotřebě nafty 10,5 l na 100 km, ceně nafty [anonymizováno]/l a sazbě amortizace [anonymizováno]/km, dále z náhrady za promeškaný čas při cestě na jednání soudu v celkovém počtu 4 půlhodin (jedna zpáteční cesta činila 4 započaté půlhodiny) po [anonymizováno] podle § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu, a nakonec z náhrady za DPH (při sazbě 21 %) u odměny a náhrad, neboť zástupce (advokát) žalobkyně je společníkem právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie, která je její plátkyní (§ 137 odst. 3 písm. b) OSŘ), a to v částce [anonymizováno]. Žalobkyni však náleží poměrná náhrada nákladů, jež odpovídá 34 % z částky [anonymizováno], tj. částka [anonymizováno], neboť byla úspěšná ohledně částky představující 67 % ([anonymizováno]) a neúspěšná ohledně částky představující 33 % ([anonymizováno]). Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za 1 úkon – vyjádření ze dne [anonymizováno] – z důvodu jeho neúčelnosti, jelikož jeho obsahem byl popis procesu zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a uvedení částky, kterou žalovaný na dluh uhradil, když tyto informace žalobkyně mohla a měla uvést již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zák. č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).