lex.One
něco nefunguje?
Okresní soudRozsudekČíslo jednací: 20 C 64/2025-74Soud: Okresní soudAutor: Mgr. Nikola DaněkDatum vydání: 2026-04-09Datum zveřejnění: 2026-06-09Identifikátor ECLI: ECLI:CZ:OSPH06:2026:20.C.64.2025.1Graf vazeb →

20 C 64/2025-74

náhrada nákladůnáklady řízení

Předmět řízení

o zaplacení částky 44 644 Kč s příslušenstvím

Plný text rozhodnutí

b)[anonymizováno], narozený [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
c)[anonymizováno], narozená [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
d)[anonymizováno], narozený [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
1.Žalobci se žalobou doručenou soudu dne 02.05.2025 domáhají zaplacení 44 644 Kč [žalobci a) a b) se domáhají 13 299,50 Kč a žalobci c) a d) se domáhají 9 022,50 Kč] a s příslušenstvím z titulu náhrady škody podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) ze dne 11.02.2004, č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (dále též jen „nařízení“). Žalobci žalobu odůvodnili tím, že měli letět dne 21.02.2025 z Prahy do Dubaje s přestupem v [anonymizováno] lety č. [anonymizováno] [anonymizováno] a [anonymizováno] [anonymizováno] a nazpět lety č. [anonymizováno] [anonymizováno] a [anonymizováno] [anonymizováno], přičemž žalovaná jako operující letecký dopravce zrušila již první let z důvodu špatného počasí. Žalobci se podle jejich tvrzení domáhali přesměrování na náhradní let za srovnatelných dopravních podmínek, nicméně jim i přes jejich nesouhlas byla automaticky poskytnuta náhrada pořizovací ceny letenek na všechny lety z předmětné rezervace a nebylo jim tak umožněno zvolit si mezi přesměrováním za srovnatelných dopravních podmínek a náhradou pořizovací ceny letenky, a to ani po opakovaných telefonických výzvách a urgencích žalované. Žalobci si proto zakoupili na své náklady letenky na náhradní lety č. [anonymizováno] [anonymizováno] a [anonymizováno] [anonymizováno] od leteckého dopravce „[anonymizováno]“, a to za cenu 81 558 Kč. S ohledem na to, že cena letenek na náhradní lety významně převyšovala cenu letenek na původní lety (ve výši 36 914 Kč), uplatňují náhradu škody, která představuje rozdíl mezi cenou letenek na náhradní lety a cenou letenek na původní lety.
2.Žalovaná nárok žalobce neuznala a navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Žalovaná uvedla, že okolnost, která způsobila zrušení letu č. č. [anonymizováno] [anonymizováno], byla mimořádnou okolností, která založila liberační důvod na straně žalované podle článku 5 odst. 3 nařízení. Dále upozornila na zjevný nesoulad podpisu žalobkyně a) na plné moci udělené zástupci žalobce d) ze dne 18.03.2025. Žalovaná uvedla, že žalobci byli o zrušení letu informováni den předem, přičemž ve zprávě o zrušení letu byli informováni o možnostech zvolit alternativní let či let zrušit a požádat o refundaci za nevyužitou část letu (proklik přes možnost „manage booking“), a to buď prostřednictvím aplikace žalované nebo na jejím webu. Žalovaná též sdělila, že na letišti navíc byla přepážka, kterou mohli žalobci využít. Podle žalované žalobci vznesli požadavek na vrácení ceny letenek za zrušený let. Žalovaná má rovněž za to, že nelze bez dalšího převzít částky uvedené žalobci, aniž by byla posouzena nezbytnost, vhodnost a přiměřenost těchto výdajů, které vynaložili na pořízení jednosměrných letenek v den odletu. Je podle ní všeobecně známo, že jednosměrné letenky jsou vždy cenově méně výhodné než zpáteční letenky, že letenky zakoupené v den odletu jsou zpravidla několikanásobně dražší než letenky zakoupené s předstihem a že jednotliví letečtí dopravci nemusí poskytovat služby ve srovnatelné cenové relaci. Podle žalované je zapotřebí zasílat výzvy na adresu leteckých společností k tomu určených s tím, že pokud cestující zašlou výzvu na špatnou adresu, tak se jejich právo na náhradu promlčuje. Žalovaná, odkazujíc na judikaturu Soudního dvora Evropské unie (dále též jen „SDEU“), uzavírá, že nedošlo z její strany k porušení povinností podle nařízení, a i kdyby tomu tak bylo, tak žalobci nemohou požadovat „další náhradu“ podle vnitrostátního práva ve smyslu článku 12 nařízení.
3.Žalobci v reakci na vyjádření žalované uvedli, že možnost liberace podle čl. 5 odst. 3 nařízení v důsledku existence mimořádných okolností se vztahuje toliko k povinnosti leteckého dopravce k poskytnutí kompenzace cestujícím podle čl. 7 nařízení, nikoliv na povinnost leteckého dopravce poskytnout cestujícím péči a uhradit náklady podle čl. 8 a 9 nařízení. Žalobci jsou přesvědčeni, že letecký dopravce je povinen povinnosti podle čl. 8 a 9 nařízení splnit bez ohledu na důvod zrušení letu. Žalobci sdělili, že se domáhali poskytnutí náhradního letu prostřednictvím infolinky žalované, a to dne 20.02.2025 a dne 21.02.2025, přesto jejich žádosti nebylo vyhověno a byla jim vrácena cena letenky na původní zrušený let. Žalobci současně uvádí, že je to žalovaná, která má splnit svou povinnost podle čl. 8 nařízení, a tedy nabídnout cestujícím možnost volby mezi přesměrováním do cílového místa určení a vrácením pořizovací ceny letenky na zrušený let. Žalovaná by tak měla prokázat, zda tuto povinnost splnila. Žalobci tvrdí, že se proklikali na stránkách žalované na možnosti alternativních letů žalované, nicméně veškeré nabízené lety byly plné. Žalobci uvádí, že již měli zaplacený hotel ve výši cca 40 000 –50 000 Kč a měli nahlášenou dovolenou, kterou nemohli změnit, a proto vyhledali jiný obdobný let. Bylo tudíž možné, aby žalovaná nabídla let náhradní za srovnatelných podmínek, pokud by nabídla služby jiného dopravce. Žalobci uvádí, že není důvod, aby zaplatili za náhradní let cca 40 000 Kč, pokud by jim žalovaná nabídla alternativní lety za srovnatelných podmínek.
4.Soud vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků, a to:
5.Sporná zůstala především skutková tvrzení, zda žalovaná nabídla žalobcům možnost volby mezi náhradou pořizovací ceny letenek a přesměrováním za srovnatelných dopravních podmínek a při nejbližší příležitosti na jejich cílové místo určení.
6.Ze sdělení označeného jako Flight Cancellation soud zjistil, že žalovaná zaslala žalobcům zprávu o tom, že byl let zrušen s tím, že je informovala o možnosti volby mezi náhradou pořizovací ceny letenek a přesměrováním s odkazem na jinou adresu označeným jako „manage booking“.
7.Z letenek označených jako „ticket & receipt“ soud zjistil, že si žalobci zakoupili letenky u společnosti „[anonymizováno]“ s třídou „economy“ a s příplatkem za zavazadlo do 30 kg za cenu 22 528 Kč u žalobců a) a b) a za cenu 18 251 Kč u žalobců c) a d).
8.Z požadavku na kompenzaci za zpožděné lety ze dne 21.03.2025 soud zjistil, že žalobci u žalované uplatnili nárok na kompenzaci ve výši 44 644 Kč.
9.Z emailu ze dne 21.03.2025 soud zjistil, že žalovaná reagovala na uplatnění nároku ze strany žalobců.
10.Z emailu ze dne 08.04.2025 soud zjistil, že žalovaná žalobcům mimo jiné sdělila generickou zprávu: „*Your cancellation/refund request has been applied to all passengers listed under your reservation.“
11.Z překladu emailu ze dne 04.02.2026 soud zjistil, že zaměstnankyně žalované sdělila, že e-mail doručený žalobcům obsahoval informaci o tom, že let může být nahrazen alternativním, prostřednictvím aplikace nebo na hlavní stránce žalované pod odkazem, a že peníze byly vráceny 21.02.2025.
12.Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, jež by měly význam pro posouzení věci. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastnici řízení. Soud nemá žádné pochybnosti o výše uvedených skutečnostech zjištěných z provedených listinných důkazů, které žádný z účastníků nerozporoval. Soud naopak neměl za prokázanou skutečnost, že by žalovaná žalobcům nabídla možnost alternativního letu za srovnatelných dopravních podmínek a při nejbližší příležitosti na jejich cílové místo určení, když žalovaná neprokázala, jaké konkrétní možnosti alternativních letů žalobcům nabídla pod odkazem označeným jako „manage booking“. To nebylo prokázáno ani překlady zpráv od zaměstnanců žalované. Je tak skutečně možné, že všechny lety nabízené pod tímto odkazem byly již obsazené, jak tvrdí žalobci. Žalovaná tak soudu nepředložila jediný důkaz, na základě kterého by mohl posoudit, zda žalovaná alternativní lety nabídla za srovnatelných dopravních podmínek a při nejbližší příležitosti. Soud nepovažuje ani za prokázanou skutečnost, že by si žalobci zvolili refundaci ceny původních letenek. Zpráva o vyřízení požadavku na refundaci ze dne 21.02.2025 obsahuje pouze generickou odpověď ze strany žalované, přičemž žalovaná nedoložila, že by žalobci požadavek na refundaci skutečně vznesli. Důvěryhodnost zpráv zaměstnanců žalované je poté spekulativní, když mají zaměstnanci žalované na výsledku zájem. Zda žalobci požádali o refundaci, či nikoliv přitom ani není pro věc rozhodující, když sami připustili, že zřejmě požádali o refundaci až poté, co neměli možnost zvolit si alternativní let za srovnatelných dopravních podmínek a při nejbližší příležitosti. Pro soud nebylo ani rozhodné zabývat se dále tím, zda byla na letišti přepážka, a zda se žalobci informovali na infolince, když podle čl. 14 odst. 2 nařízení je zapotřebí písemné oznámení. Navíc právo cestujících na to, aby jim byly poskytnuty nezbytné informace, které jim umožní provést účinnou a informovanou volbu, vylučuje jakoukoli povinnost cestujících se aktivně podílet na vyhledávání informací, jež musí obsahovat nabídka provozujícího leteckého dopravce (viz rozsudek SDEU ze dne 29.07.2019 ve věci C 354/18, Rusu, bod 55).
13.Na základě shodných tvrzení účastníků a výše uvedených důkazů a po jejich zhodnocení soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
14.Podle čl. 5 odst. 1 písm. a) nařízení v případě zrušení letu je dotčeným cestujícím nabídnuta provozujícím leteckým dopravcem pomoc v souladu s článkem 8.
15.Podle čl. 8 odst. 1 nařízení odkazuje-li se na tento článek, je cestujícím nabídnuta možnost volby mezi: a) — náhradou pořizovací ceny letenky do sedmi dní způsobem stanoveným v čl. 7 odst. 3, a to za část nebo části neuskutečněné cesty a za část nebo části již uskutečněné cesty, jestliže let nadále neslouží účelu vztahujícímu se k původnímu cestovnímu plánu cestujícího, spolu s případným — zpátečním letem do původního místa odletu, a to při nejbližší příležitosti; b) přesměrováním za srovnatelných dopravních podmínek a při nejbližší příležitosti na jejich cílové místo určení; nebo c) přesměrováním za srovnatelných dopravních podmínek na jejich cílové místo určení v pozdější době podle přání cestujícího s výhradou dostupnosti míst.
16.Z ustálené judikatury Soudního dvora Evropské Unie (dále též jen „SDEU“) se podává:
1)Je na provozujícím leteckém dopravci, aby v souladu s čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení nabídl dotyčným cestujícím též možnost přesměrování za srovnatelných dopravních podmínek a při nejbližší příležitosti na jejich cílové místo určení. Při konkrétní nabídce musí provozující letecký dopravce vzít v úvahu a zkombinovat několik relevantních prvků, které tuto nabídku určují, zejména dobu příletu do cílového místa určení po plánovaném přesměrování, podmínky, za kterých lze plánované přesměrování uskutečnit, jakož i otázku, zda je předmětné přesměrování uskutečnitelné vlastními prostředky provozujícího leteckého dopravce, nebo zda vyžaduje pomoc jiného leteckého dopravce, případně podle dostupných míst tohoto dopravce. Povinnost nabídnout a zorganizovat přesměrování podle čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení, kterou má dotyčný letecký dopravce, přitom obnáší povinnost prokázat, že takto zorganizované přesměrování bylo uskutečněno při nejbližší příležitosti. Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení musí být vykládán v tom smyslu, že pro účely tohoto ustanovení má povinnost prokázat, že přesměrování bylo uskutečněno při nejbližší příležitosti, provozující letecký dopravce (viz rozsudek SDEU ze dne 29.07.2019 ve věci C354/18, Rusu, body 59 až 62).
2)Cestující je oprávněn uplatnit nárok na náhradu škody na základě skutečností uvedených v článcích 8 a 9 nařízení č. 261/2004, pokud provozující letecký dopravce nesplnil povinnosti, které pro něj vyplývají z těchto článků (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 13.10.2011, Sousa Rodríguez a další, C83/10, body 43 a 44, či ze dne 08.06.2023, Austrian Airlines AG proti TW, C49/22, bod 38).
3)Povinnost poskytnout pomoc podle článku 8 nařízení č. 261/2004 se vztahuje na provozujícího leteckého dopravce bez ohledu na událost, která způsobila zrušení letu. I v případě výjimečných okolností totiž čl. 5 odst. 3 tohoto nařízení osvobozuje provozujícího leteckého dopravce pouze od povinnosti náhrady škody podle článku 7 uvedeného nařízení (obdobně viz rozsudek SDEU ze dne 31.01.2013, McDonagh, C12/11, bod 31).
4)Cestující se může před vnitrostátním soudem dovolávat toho, že provozující letecký dopravce nesplnil ani povinnost nahradit pořizovací cenu letenky za část nebo části cesty, které nebyly uskutečněny nebo se staly nepotřebnými ve vztahu k původnímu cestovnímu plánu, ani povinnost poskytnout pomoc, včetně své informační povinnosti podle čl. 8 odst. 1 nařízení č. 261/2004, a to za účelem získání náhrady škody od tohoto provozujícího leteckého dopravce (viz rozsudek SDEU ze dne 31.01.2013, McDonagh, C12/11, bod 24).
5)Tato náhrada však bude omezena na to, co se s ohledem na okolnosti každého konkrétního případu jeví jako nezbytné, vhodné a přiměřené k vynahrazení selhání uvedeného provozujícího leteckého dopravce (viz rozsudek SDEU ze dne 22.04.2021, Austrian Airlines, C826/19, bod 73).
17.V poměrech projednávané věci soud dospěl k závěru, podle něhož mají žalobci právo na náhradu škody na základě skutečností uvedených v článku 8 nařízení, neboť žalovaná ani přes výzvu podle § 118a odst. 1 a 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), učiněnou na jednání soudu konaném dne 09.04.2026, neprokázala, že žalobcům nabídla možnost volby podle tohoto článku, zejména, že by žalobcům nabídla přesměrování za srovnatelných dopravních podmínek a při nejbližší příležitosti na jejich cílové místo určení. Žalovaná jako důkaz soudu k této výzvě předložila mimo sdělení označeného jako „Flight Cancellation“, ve kterém je sice na první pohled formálně možnost volby cestujícím poskytnuta (přestože žalovaná soudu nepředložila české znění, jsou zde nepochybně nabídnuty možnosti: „You can change your cancelled flight due to operanitonal reasons to another flight or get a free refund“, což dokládá i email od zaměstnankyně žalované), nicméně soud má za to, že materiálně tato povinnost splněna nebyla, když není zřejmé, na jaké internetové stránky byli žalobci z odkazu „manage booking“ přesměrováni a zda se tam byl případně skutečně nabídnut nějaký volný let za „srovnatelných dopravních podmínek a při nejbližší příležitosti“ s přihlédnutím k tomu, že účelem letu do cílové destinace byla dovolená žalobců, kteří tvrdili, že již termín dovolené nemohli změnit a že měli již zaplacený hotel. Žalovaná tak v rozporu s rozsudkem SDEU ze dne 29.07.2019 ve věci C354/18 nesplnila svou důkazní povinnost a ani přes výzvu neprokázala, jaké konkrétní lety žalobcům nabídla.
18.Žalobci naopak prokázali, že jim vznikla škoda představující rozdíl mezi cenou letenek původního letu a cenou nových letenek ve výši 22 528 Kč/18 251 Kč. Tyto náklady představující rozdíl ve výši 13 299,50 Kč/9 022,50 Kč za jednu letenku se přitom soudu jeví jako nezbytné, vhodné a přiměřené k vynahrazení selhání žalované s ohledem na to, že k naplnění účelu cesty žalobců jim nezbylo nic jiného než si koupit nové letenky na poslední chvíli, v co nejbližším termínu, přičemž si zvolili pouze třídu „economy“ s běžnými zavazadly do 30 kg. Soud má přitom za to, že na žalobce nemohou být kladeny přehnané nároky na prokázání přiměřenosti nákladů, nejeví-li se na první pohled jako zjevně nepřiměřené, což není tento případ.
19.Soud doplňuje, že v této věci nebylo rozhodné, zda zrušení letu bylo způsobeno mimořádnými okolnostmi, neboť by osvobozovaly žalovanou pouze od povinnosti náhrady škody podle článku 7 nařízení, nikoliv podle článku 8. Soud sice souhlasí s žalovanou, že žalobci nemohou požadovat „další náhradu“ podle vnitrostátního práva ve smyslu článku 12 nařízení, nicméně žalovaná opomíná, že podle rozsudku SDEU ze dne 13.10.2011, Sousa Rodríguez a další, C83/10, body 43 a 44, či ze dne 08.06.2023, Austrian Airlines AG proti TW, C49/22, bod 38, jsou žalobci oprávněni uplatnit nárok na náhradu škody přímo na základě skutečností uvedených v článcích 8 a 9 nařízení. Soud tak žalobcům přiznal nárok na náhradu škody přímo podle 8 nařízení, nikoliv podle čl. 12 nařízení.
20.Jelikož žalovaná porušila povinnost stanovenou v článku 8 nařízení, když neprokázala, že by žalobcům materiálně nenabídla přesměrování za srovnatelných dopravních podmínek a při nejbližší příležitosti na cílové místo určení, jelikož žalobcům vznikla škoda (ve výši 13 299,50 Kč/9 022,50 Kč) a jelikož mezi porušením povinnosti a vzniklou škodou vznikla příčinná souvislost, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalobcům přiznal i úrok z prodlení (§ 1970 OZ, občanského zákoníku) ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud při vyhlašování rozsudku omylem ve výrocích I. až IV. uložil žalované zaplatit žalované částky k rukám zástupce žalobců. Soud podotýká, že žalovaná splní svou povinnost, i když zaplatí uložené částky ve výrocích I. až IV. přímo žalobcům.
21.Co se týče dalších námitek žalované, tak bylo prokázáno, že žalobci řádně zaslali žádost o kompenzaci na adresu žalované, když žalovaná sama na tuto žádost reagovala. Právo na náhradu škody tak nemůže být promlčeno. Jde-li o plnou moc udělenou žalobcem d), tak je patrné, že se jednalo pouze o písařskou chybu, když zde nemělo být uvedeno, že je zastoupen matkou [žalobkyní a)], ale že je zastoupen otcem [žalobcem b)], když podpis na této plné moci na první pohled zcela odpovídá podpisu žalobce b) na č. l. 6 spisu.
22.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 OSŘ, tak, že přiznal žalobcům, kteří byli zcela úspěšní, právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč za každého z účastníků a nákladů zastoupení všech účastníků advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle dle § 6 odst. 1 a § 7 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”). K tomu náleží paušální částka náhrady hotových výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, jež je rozdělena každému ze žalobců v poměru 1/4 a 21% náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 OSŘ Odměna advokáta společně zastupujícího více účastníků se podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu určí tak, že u každého účastníka se plná odměna krátí o aritmetický průměr procentních hodnot uvedených v tomto ustanovení v závislosti na počtu účastníků (tj. v daném případě 0 % + 20 % + 40 % + 60 % = 120 % : 4 = 30 %) [viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16.12.2025, sp. zn. 25 Cdo 1552/2025].
23.Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni a) náhradu nákladů řízení v částce 8 710,73 Kč, neboť tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna z tarifní hodnoty ve výši 13 299,50 Kč sestávající z částky 1 162 Kč (již snížené o 30 % podle § 12 odst. 4 a. t.) za každý z 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba, vyjádření ze dne 23.07.2025 a účast na jednání soudu konaném dne 9. dubna 2026) a dále mu náleží 5 paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. ve výši ¼ (tedy 112,50 Kč) a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 372,50 Kč ve výši 1 338,225 Kč.
24.Žalovaná je dále povinna zaplatit žalobci b) náhradu nákladů řízení v částce 8 710,73 Kč, neboť tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna z tarifní hodnoty ve výši 13 299,50 Kč sestávající z částky 1 162 Kč (již snížené o 30 % podle § 12 odst. 4 a. t.) za každý z 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba, vyjádření ze dne 23.07.2025 a účast na jednání soudu konaném dne 9. dubna 2026) a dále mu náleží 5 paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. ve výši ¼ (tedy 112,50 Kč) a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 372,50 Kč ve výši 1 338,225 Kč.
25.Žalovaná je dále povinna zaplatit žalobkyni c) náhradu nákladů řízení v částce 8 033,13 Kč, neboť tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna z tarifní hodnoty ve výši 9 022,50 Kč sestávající z částky 1 050 Kč (již snížené o 30 % podle § 12 odst. 4 a. t.) za každý z 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba, vyjádření ze dne 23.07.2025 a účast na jednání soudu konaném dne 9. dubna 2026) a dále mu náleží 5 paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. ve výši ¼ (tedy 112,50 Kč) a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 812,50 Kč ve výši 1 220,625 Kč.
26.Konečně je žalovaná povinna zaplatit žalobci d) náhradu nákladů řízení v částce 8 033,13 Kč, neboť tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna z tarifní hodnoty ve výši 9 022,50 Kč sestávající z částky 1 050 Kč (již snížené o 30 % podle § 12 odst. 4 a. t.) za každý z 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba, vyjádření ze dne 23.07.2025 a účast na jednání soudu konaném dne 9. dubna 2026) a dále mu náleží 5 paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. ve výši ¼ (tedy 112,50 Kč) a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 812,50 Kč ve výši 1 220,625 Kč.
27.Doplnění žalobců ze dne 21.05.2025 nebylo soudem shledáno za náklady, které by byly účelně vynaložené, když tvrzení v něm obsažená žalobci měli uplatnit již v žalobě, nikoliv až k výzvě soudu.
CZ Rozhodnutív0.1.0