Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kůsovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: [anonymizováno] [anonymizováno]., IČO [anonymizováno]
sídlem [anonymizováno]
zastoupená advokátkou [anonymizováno]
sídlem [anonymizováno]
proti
žalovanému: [anonymizováno], narozený [anonymizováno]
bytem [anonymizováno]
o zaplacení 29 790 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [anonymizováno] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [anonymizováno] k rukám zástupkyně žalobkyně [anonymizováno] [anonymizováno], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky [anonymizováno] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [anonymizováno] a smluvní pokuty ve výši [anonymizováno]. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [anonymizováno] uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku smlouva o úvěru (s následným dodatkem), na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [anonymizováno], který byl na základě dodatku navýšen na [anonymizováno]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit tak, že smluvní úrok bude hradit v pravidelných měsíčních splátkách vždy ke dni splatnosti a zbytek celkové částky k úhradě splatí nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Žalovaný však na úvěr neuhradil ničeho, a proto došlo ke dni [anonymizováno] k zesplatnění úvěru. Žalobkyně po žalovaném požaduje náklady spojené s uplatněním pohledávky v celkové výši [anonymizováno]. Žalobkyně má dle smlouvy právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z aktuální dlužné částky, tj. od [anonymizováno] do [anonymizováno] z částky [anonymizováno] smluvní pokuta činí [anonymizováno]. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou, na kterou nereagoval.
2.Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.
3.Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne [anonymizováno] včetně dodatku a sazebníku poplatků bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [anonymizováno] uzavřena smlouva, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku do výše [anonymizováno], následně na základě dodatku o navýšení úvěrového limitu se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout částku do výše [anonymizováno] a žalovaný se zavázal poskytnutou částku hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši úroku za období od předcházejícího dne splatnosti, a to vždy ke dni splatnosti a zbytek celkové částky k úhradě splatí nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Pro případ prodlení žalovaného byla v bodu 6.1 smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, zákonný úrok z prodlení a povinnost žalovaného nahradit účelně vynaložené náklady, které vznikly v souvislosti s prodlením dle sazebníku uvedeného ve smlouvě. Z potvrzení o schválení úvěru, z potvrzení o provedených platbách a z přehledu čerpání úvěru soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému převodem na bankovní účet celkem částku [anonymizováno] (dne [anonymizováno] částku [anonymizováno] a dne [anonymizováno] částku [anonymizováno]). Z dokladů totožnosti soud zjistil, že žalobkyně zkoumala totožnost žalovaného před uzavřením smlouvy. Za účelem zjištění, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného při uzavření smlouvy, žalobkyně získávala informace prostřednictvím databází příslušných rejstříků a dokladů o ověření úvěruschopnosti; z výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že opakovaně čerpal finanční prostředky z jiných nebankovních úvěrů (např. Kamali, [anonymizováno],) a zasílal peníze na hazardní hry (např. Tipsport). Z oznámení o zesplatnění včetně potvrzení o odeslání soud zjisti, že žalovaný neuhradil sjednané splátky řádně a včas, proto žalobkyně smlouvu o úvěru zesplatnila, o čemž byl žalovaný informován oznámením o zesplatnění ze dne [anonymizováno]. Z předžalobní upomínky ze dne [anonymizováno] včetně podacího archu bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky.
4.Na základě skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobkyně s žalovaným podepsala dne [anonymizováno] smlouvu s dodatkem, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému částku [anonymizováno] a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Před uzavření smlouvy nebyla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného, naopak z výpisu z účtu vyplynulo, že žalovaný má problém řádně hospodařit s finančními prostředky. Žalovaný dosud neuhradil žádnou částku. Žalobkyně žalovaného k úhradě vyzývala předžalobní upomínkou.
6.Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ pak poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7.Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle § 87 odst. 2 ZoSÚ platí, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle § 87 odst. 3 ZoSÚ pak platí, že změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
8.Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9.Podle § 1958 odst. 2 OZ neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 10.Podle § 1968 OZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 11.Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12.Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru, uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným, je podle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 OZ absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 ZoSÚ řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit resp. žalobkyně neprokázala, že by při uzavírání výše uvedené smlouvy o úvěru byla úvěruschopnost žalovaného zkoumána. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech uvádí, že způsob, jakým žalobkyně zkoumala úvěruschopnost je ve smyslu aktuální rozhodovací praxe vyšších soudů zcela nedostatečný a řádné zkoumání úvěruschopnosti z něj nelze dovodit. K uvedenému soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [anonymizováno], sp. zn. [anonymizováno], [PR 21/2018 s. 757], dle něhož „věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze [anonymizováno]), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne [anonymizováno], sp. zn. [anonymizováno]), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absence náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. 13.K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného soud uzavřel, že ohledně úvěruschopnosti musela mít žalobkyně pochybnost s ohledem na jeho výpisy z bankovního účtu, dle nichž žalovaný vynakládal značné finanční prostředky na online gambling a měl řadu jiných nebankovních úvěrů. Nadto nebyly řádně zkoumány a doloženy ani výdaje žalovaného.
14.Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených ustanovení a citované judikatury absolutně neplatnou dle § 588 OZ z důvodu neprokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 OZ o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. Ze žalobních tvrzení i z doložených důkazů vyplývá, že žalovaný od žalobkyně obdržel a dosud neuhradil částku [anonymizováno], a proto soud uložil žalovanému povinnost uvedenou částku žalobkyni uhradit, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne [anonymizováno], tedy po uplynutí 3 denní lhůty po doručení výzvy k plnění (dle § 573 OZ). Shora uvedenou částku včetně příslušenství je žalovaný povinen zaplatit v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 OSŘ 15.Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť uplatněné nároky mají oporu v neplatné smlouvě, a to včetně úroků z prodlení z jistiny (požadovaných za období, kdy částka nemohla být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatná), smluvní pokuty a nákladů spojených s vymáháním pohledávky (opírají se rovněž o neplatnou smlouvu).
16.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odstavce 2 o.s.ř. tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci převážný úspěch. Žalobkyně byla úspěšná ohledně částky, která (po zohlednění příslušenství ke dni vydání rozsudku) představuje 69 % žalované částky, neúspěšná ohledně částky představující 31 % žalované částky. Soud tak přiznal žalobkyni náhradu nákladů ve výši odpovídající 38 % jako rozdílu úspěchu a neúspěchu žalobkyně. Náklady řízení byly přiznány v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a představují odměnu za tři úkony právní služby po [anonymizováno] (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba), celkem [anonymizováno], podle dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky, náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby po [anonymizováno], celkem [anonymizováno] podle § 14b odst. 6 advokátního tarifu. Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje náhradu za zaplacený soudní poplatek z návrhu ve výši [anonymizováno]. Úspěch žalobkyně je nutné ponížit o úspěch žalované. Žalobkyni tak náleží 38 % z částky [anonymizováno], což činí [anonymizováno]. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně dle § 149 odst. 1 OSŘ Soud v daném případě aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť je přesvědčen, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu, kdy předmětem vymáhání je dlužná pohledávka ze smlouvy o úvěru. V návrhu se tak mění pouze označení žalovaných, dlužné částky a několik typů produktů poskytovaných žalobkyní. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zák. č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).