Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy soudu Josefa Baxy a soudkyň a soudců Michala Bartoně, Lucie Dolanské Bányaiové, Milana Hulmáka, Veroniky Křesťanové, Zdeňka Kühna, Tomáše Langáška, Jiřího Přibáně, Kateřiny Ronovské, Pavla Šámala, Jana Wintra a Daniely Zemanové ve věci návrhu skupiny 17 senátorů Senátu Parlamentu České republiky, zastoupené JUDr. PhDr. Pavlem Uhlem, Ph.D., Ph.D., advokátem, sídlem Kořenského 15, Praha 5 - Smíchov, na posouzení souladu Smlouvy mezi Českou republikou a Svatým stolcem o některých právních otázkách, podepsané v Praze dne 24. října 2024, s ústavním pořádkem, za účasti Parlamentu České republiky, jehož jménem jednají Poslanecká sněmovna a Senát, vlády a prezidenta republiky, jako účastníků řízení, takto:
Soudce Martin Smolek je vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené pod spisovou značkou Pl. ÚS 8/25.
Odůvodnění
1.Skupina 17 senátorů Senátu Parlamentu České republiky navrhla posouzení souladu Smlouvy mezi Českou republikou a Svatým stolcem o některých právních otázkách, podepsané v Praze dne 24. října 2024 (dále jen "konkordátní smlouva"), s ústavním pořádkem. V průběhu řízení se stal soudcem Ústavního soudu Martin Smolek, který ve své předchozí funkci jako náměstek pro řízení sekce konzulární a právní Ministerstva zahraničí byl pověřen vyjednáváním této smlouvy za českou stranu, jednání vedl až do jejího podpisu a poté byl pověřen její obhajobou ve výborech obou komor Parlamentu.
2.Soudce Martin Smolek ve svém vyjádření pro posouzení otázky vyloučení z projednávání a rozhodování v této věci před Ústavním soudem mimo jiné uvedl, že se podílel na "zpracování podkladu pro Úřad vlády za účelem vyjádření vlády [v nynějším řízení]". Z jeho podrobnějšího vysvětlení před plénem Ústavního soudu vyplynulo následující: Úřad vlády má speciální útvar na zpracovávání vyjádření v řízení před Ústavním soudem a oslovuje všechny rezorty, přičemž každý resort se může vyjádřit ve dvou fázích: zda má vláda vůbec vstupovat do řízení a k přípravě samotných podkladů, které v konečném důsledku zpracovává útvar Úřadu vlády. Ministerstvo zahraničních věcí v první fázi potvrdilo, že by vláda měla vstoupit do řízení. Ve druhé fázi bylo Ministerstvo zahraničních věcí resortem, který zpracoval podklady pro vyjádření vlády. Tyto podklady byly v zásadě plně, až na pár slov, převzaty do vyjádření vlády v řízení před Ústavním soudem. Martin Smolek se na zpracování podkladů osobně podílel přípravou zhruba poloviny textu a zároveň je podepsal jako vrchní ředitel sekce právní a konzulární.
3.Podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle zvláštního pravidla obsaženého v § 36 odst. 2 téhož zákona je pak soudce "též vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu". Podle § 36 odst. 3 se za činnost ve smyslu ustanovení odstavce 2 "nepovažuje účast na přípravě, projednávání a schvalování právních předpisů". V usnesení sp. zn. Pl. ÚS 29/09 ze dne 27. 10. 2009 Ústavní soud konstatoval "zásadní analogii mezi řízením o kontrole norem a řízením o souladu mezinárodních smluv s ústavním pořádkem". 4.Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda nejsou ve věci dány zvláštní důvody pro vyloučení podle § 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. 5.Důvod pro vyloučení podle § 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu je dán i v případech, kdy byl soudce dříve ve věci činný například jako zaměstnanec správního úřadu. Ústavní soud již též rozhodl o vyloučení soudce Martina Smolka ve věci sp. zn. Pl. ÚS 42/25 , neboť byl v dané věci činný v rámci svého předchozího působení v pozici ředitele sekce právní a konzulární Ministerstva zahraničních věcí (usnesení sp. zn. Pl. ÚS 42/25 ze dne 3. 12. 2025). 6.Zpracování podkladů pro vyjádření účastníka v řízení před Ústavním soudem zároveň nelze považovat za účast na přípravě, projednávání a schvalování právních předpisů, proto se ve věci nemůže uplatnit výjimka podle § 36 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. Proces sjednávání mezinárodní smlouvy a proces vyslovování souhlasu obou komor Parlamentu s ratifikací mezinárodní smlouvy byl již ukončen. Ústavní soud se proto soustředil při svých úvahách výlučně na posouzení činnosti soudce v jeho předešlé funkci vztahující se k probíhajícímu řízení o souladu mezinárodní smlouvy podle čl. 10a a čl. 49 Ústavy a § 71a a násl. zákona o Ústavním soudu. 7.Soudce Martin Smolek se v rámci nyní probíhajícího řízení osobně podílel ze své pozice vrchního ředitele sekce právní a konzulární Ministerstva zahraničních věcí na zpracování podkladů pro vyjádření vlády, které byly následně v zásadě plně převzaty do textu vyjádření vlády v tomto řízení. Byl v této věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu. Vláda je v tomto řízení účastníkem. Činnost spočívající ve zpracování podkladu pro procesní úkon účastníka řízení je důvodem vzniku pochybností o nepodjatosti soudce pro poměr k věci a účastníku řízení.
8.Na základě těchto skutečností dospěl Ústavní soud k závěru, že v dané věci existuje důvod podle § 36 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu k vyloučení soudce Martina Smolka z projednávání a rozhodování věci sp. zn. Pl. ÚS 8/25 . Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. ledna 2026
Josef Baxa v. r.
předseda Ústavního soudu