Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Dušákovou ve věci
žalobkyně: [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizováno] (dříve [anonymizováno].) sídlem [anonymizováno] zastoupena advokátkou: [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
[anonymizováno]
žalovanému: [anonymizováno], narozen [anonymizováno] trvalým pobytem [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]
o zaplacení částky 25 495,54 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 000 Kč a zákonné úroky z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 11 000 Kč od 18.02.2026 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky 14 495,54 Kč a v části o zaplacení zákonných úroků z prodlení v míře přesahující částku 11 000 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyni se neukládá povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v [anonymizováno] – doplatek soudního poplatku za žalobu, neboť k nevydání platebního rozkazu v aplikaci CEPR nedošlo ze zákonem předpokládaných důvodů.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 495,54 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že jde o nárok vyplývající ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno], na základě které žalobkyně poskytla žalovanému peněžité prostředky ve výši 11 000 Kč. Smlouva o úvěru byla uzavřena distančním způsobem a žalobkyně tvrdila, že před uzavření smlouvy zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet.
2.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3.Z listinných důkazů soud zjistil následující právně významné skutečnosti:
4.Z obsahu smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] ze dne 25.04.2025 bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému – spotřebiteli – úvěr až do výše 31 100 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách, úroková sazba byla stanovena ve výši 1,07 % denně. Žalovaný uvedl v záhlaví smlouvy číslo svého účtu.
5.Z přehledu bankovních transakcí bylo zjištěno, že žalobkyně vyplatila dne 25.04.2025 částku 11 000 Kč, a to na bankovní účet [anonymizováno].
6.Žalovaný úvěr nesplácel, což bylo zjištěno z výzvy k zaplacení k zaplacení dlužné částky.
7.Z dalších důkazů nebyla učiněna zjištění podstatná pro rozhodnutí věci.
8.O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalobkyně poskytla na účet, který žalovaný ve smlouvě o úvěru označil, peněžní prostředky, a to dne 25.04.2025 částku 11 000 Kč. Úrok ve výši 1,07 % denně byl sjednán v rozporu s dobrými mravy. Smlouva o úvěru je neplatná.
9.Soud jednal podle zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a OSŘ. Hmotněprávní posouzení věci vychází zejména ze zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že žalovaný při sjednání smlouvy o úvěru vystupoval v pozici spotřebitele, soud při právním posouzení věci vycházel z také ustanovení zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. 10.Bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný – spotřebitel – jednali o uzavření smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku.
11.Podle § 580 odst. 1 OZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12.Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13.Dle rozhodnutí Ústavního soudu usoud/I.__S_523_07 ze dne 07.05.2009 lze za dobré mravy považovat souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými mravními i morálními zásadami demokratické společnosti. 14.Podle § 576 OZ týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 15.Soud uzavřel, že v daném případě byl sjednaný úrok tím stěžejním, co vedlo žalobkyni k uzavření smlouvy o úvěru, neboť jen těžko si lze představit situaci, že by žalobkyně bez úroku v této výši smlouvu o úvěru se žalovaným uzavřela. Soud proto považuje smlouvu o úvěru jako celek za neplatnou.
16.Z hlediska dobrých mravů je dle ustálené judikatury úroková míra v rozporu s dobrými mravy tehdy, pokud výše sjednaných úroků podstatně převyšuje úrokovou sazbu obvyklou v době jejich sjednání, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů a půjček. Za nepřiměřenou se úroková sazba považuje u tohoto druhu úvěrů poskytovaných v nebankovním sektoru tehdy, pokud přesahuje obvyklou úrokovou míru přibližně trojnásobně, kdy původně sjednaná úroková sazba trojnásobek těchto obvyklých úroků výrazně přesáhla. Podle statistických údajů dostupných na internetu v roce 2025 v bankovním sektoru úroková sazba srovnatelných spotřebitelských úvěrů nepřesáhla 8 % ročně (mimo úvěrů na bydlení). Daná smlouva zněla na zápůjční úrokovou sazbou 1,07 % denně, tj. více jak 390 % ročně.
17.S ohledem na výše uvedené soud smlouvu posoudil jako neplatnou ve smyslu ustanovení § 580 a ustanovení § 588 OZ. 18.Podle § 2993 OZ platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 19.Přijetím částky 11 000 Kč se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a bylo jeho povinností bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat. Soud výrokem rozsudku pod bodem I uložil žalovanému, aby vrátil žalobkyni částku, o kterou se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni úroky z prodlení soud rozhodl dle § 1970 OZ, dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb, když počátek doby prodlení soud vázal na termín k plnění dle výzvy. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 OSŘ. 20.Výrokem rozsudku pod bodem II pak soud žalobu částečně zamítl, a to vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru je neplatná.
21.Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok III) vychází z ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ s ohledem na poměrný úspěch ve věci. --- POUČENÍ ---
Proti rozsudku lze podat odvolání u Okresního soudu v Hradci Králové, a to do 15 dnů ode dne doručení stejnopisu rozhodnutí. Věcně a místně příslušným k projednání a rozhodnutí o odvolání je Krajský soud v Hradci Králové.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou vykonatelným rozhodnutím, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí soudem nebo návrh na exekuci.