lex.One
Okresní soudRozsudekČíslo jednací: 14 C 66/2026-15Soud: Okresní soudAutor: JUDr. Ivana DušákováDatum vydání: 2026-06-22Datum zveřejnění: 2026-07-31Identifikátor ECLI: ECLI:CZ:OSHK:2026:14.C.66.2026.1Graf vazeb →

14 C 66/2026-15

platební rozkaznáklady řízenísmlouva o úvěrunáhrada nákladů

Předmět řízení

o zaplacení částky 25 495,54 Kč s příslušenstvím

Plný text rozhodnutí

1.Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 495,54 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že jde o nárok vyplývající ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno], na základě které žalobkyně poskytla žalovanému peněžité prostředky ve výši 11 000 Kč. Smlouva o úvěru byla uzavřena distančním způsobem a žalobkyně tvrdila, že před uzavření smlouvy zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet.
2.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3.Z listinných důkazů soud zjistil následující právně významné skutečnosti:
4.Z obsahu smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] ze dne 25.04.2025 bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému – spotřebiteli – úvěr až do výše 31 100 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách, úroková sazba byla stanovena ve výši 1,07 % denně. Žalovaný uvedl v záhlaví smlouvy číslo svého účtu.
5.Z přehledu bankovních transakcí bylo zjištěno, že žalobkyně vyplatila dne 25.04.2025 částku 11 000 Kč, a to na bankovní účet [anonymizováno].
6.Žalovaný úvěr nesplácel, což bylo zjištěno z výzvy k zaplacení k zaplacení dlužné částky.
7.Z dalších důkazů nebyla učiněna zjištění podstatná pro rozhodnutí věci.
8.O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalobkyně poskytla na účet, který žalovaný ve smlouvě o úvěru označil, peněžní prostředky, a to dne 25.04.2025 částku 11 000 Kč. Úrok ve výši 1,07 % denně byl sjednán v rozporu s dobrými mravy. Smlouva o úvěru je neplatná.
9.Soud jednal podle zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a OSŘ. Hmotněprávní posouzení věci vychází zejména ze zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že žalovaný při sjednání smlouvy o úvěru vystupoval v pozici spotřebitele, soud při právním posouzení věci vycházel z také ustanovení zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.
10.Bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný – spotřebitel – jednali o uzavření smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku.
11.Podle § 580 odst. 1 OZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12.Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13.Dle rozhodnutí Ústavního soudu usoud/I.__S_523_07 ze dne 07.05.2009 lze za dobré mravy považovat souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými mravními i morálními zásadami demokratické společnosti.
14.Podle § 576 OZ týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
15.Soud uzavřel, že v daném případě byl sjednaný úrok tím stěžejním, co vedlo žalobkyni k uzavření smlouvy o úvěru, neboť jen těžko si lze představit situaci, že by žalobkyně bez úroku v této výši smlouvu o úvěru se žalovaným uzavřela. Soud proto považuje smlouvu o úvěru jako celek za neplatnou.
16.Z hlediska dobrých mravů je dle ustálené judikatury úroková míra v rozporu s dobrými mravy tehdy, pokud výše sjednaných úroků podstatně převyšuje úrokovou sazbu obvyklou v době jejich sjednání, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů a půjček. Za nepřiměřenou se úroková sazba považuje u tohoto druhu úvěrů poskytovaných v nebankovním sektoru tehdy, pokud přesahuje obvyklou úrokovou míru přibližně trojnásobně, kdy původně sjednaná úroková sazba trojnásobek těchto obvyklých úroků výrazně přesáhla. Podle statistických údajů dostupných na internetu v roce 2025 v bankovním sektoru úroková sazba srovnatelných spotřebitelských úvěrů nepřesáhla 8 % ročně (mimo úvěrů na bydlení). Daná smlouva zněla na zápůjční úrokovou sazbou 1,07 % denně, tj. více jak 390 % ročně.
17.S ohledem na výše uvedené soud smlouvu posoudil jako neplatnou ve smyslu ustanovení § 580 a ustanovení § 588 OZ.
18.Podle § 2993 OZ platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
19.Přijetím částky 11 000 Kč se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a bylo jeho povinností bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat. Soud výrokem rozsudku pod bodem I uložil žalovanému, aby vrátil žalobkyni částku, o kterou se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni úroky z prodlení soud rozhodl dle § 1970 OZ, dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb, když počátek doby prodlení soud vázal na termín k plnění dle výzvy. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 OSŘ.
20.Výrokem rozsudku pod bodem II pak soud žalobu částečně zamítl, a to vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru je neplatná.
21.Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok III) vychází z ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ s ohledem na poměrný úspěch ve věci.
CZ Rozhodnutív0.1.0