Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátem [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalované: [anonymizováno], narozená [anonymizováno]
o 12.543,99 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12.543,99 Kč kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 681,34 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 356 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5.403,70 Kč od 21.02.2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 5.176,65 Kč od 21.02.2025 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2.615 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 26.08.2025 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 12.543,99 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 681,34 Kč za období do 20.02.2025, s kapitalizovaným úrokem ve výši 356 Kč za období od 26.09.2024 do 20.02.2025, s běžícím zákonným úrokem z prodlení z částky 5.403,70 Kč a s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 5.176,65 Kč od 21.02.2025 do zaplacení s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně [anonymizováno]. a žalovaná uzavřely dne [anonymizováno] smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 6.000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr ve splátkách do 25.09.2024 a zaplatit úrok v celkové výši 304 Kč. Dále se také zavázala zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 2.940 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení případu ve výši 820 Kč a také úhradu za možnost platit splátky přímo v místě svého bydliště ve výši 1.080 Kč. Celkem se tak zavázala uhradit 11.144 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 796 Kč. Žalovaná však tuto povinnost neplnila, smlouvu porušila, naposledy zaplatila dne 17.08.2023 částku 800 Kč a dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další splátky se ocitla v prodlení, kdy dlužná částka na jistině činila 5.176,65 Kč, na úrocích 227,05 Kč, na úhradě za poskytnutí úvěru 2.512 Kč, na úhradě za administrativní činnost 702,58 Kč a na úhradě za umožnění platit v místě bydliště 925,71 Kč, přičemž následně již nezaplatila ničeho. Smlouvou byl sjednán úrok ve výši 8 % ročně. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo v souladu se smlouvou také právo na úhradu smluvní pokuty. Žalobkyně požadovala smluvní pokutu ve výši 3.000 Kč. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy ze dne 12.03.2025, což bylo žalované oznámeno. Přes předžalobní upomínku žalovaná nezaplatila ničeho.
2.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, nevznesla žádné právní ani skutkové námitky.
3.K výzvě soudu žalobkyně podáním ze dne 27.01.2026 doplnila, že smluvní pokuta byla smlouvou sjednána ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky denně a k datu 19.02.2025 byla vyčíslena v částce 3.000 Kč. Současně doplnění obsahuje konkrétní vyčíslení smluvní pokuty. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti, žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně posoudila schopnost žalované úvěr splácet na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy a také nahlédnutím do veřejných rejstříků NRKI, BRKI, SOLUS a insolvenčního rejstříku. Žalovaná v době poskytnutí úvěru byla na rodičovské dovolené s příjmem 13.830 Kč a s výdaji ve výši 3.700 Kč. Bydlela u osoby blízké, byla svobodná, měla jednu vyživovací povinnost. Tyto údaje byly ověřeny z přehledu dávek a z čestného prohlášení, výdaje žalované byly zkoumány z jejího bankovního účtu. Právní předchůdce žalobkyně dovodil, že splátka 796 Kč je splátkou, kterou je žalovaná schopna hradit.
4.Účastníci byli v souladu s ustanovením § 115a OSŘ (dále jen o. s. ř.) vyzváni, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně i žalovaná byly současně poučeny, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 OSŘ za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně převzala výzvu dne 26.02.2026, žalované byla doručena dne 13.03.2026 fikcí. Ve stanovené lhůtě se žádný z účastníků nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 OSŘ soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaná proti takovému postupu nemají námitek. 5.Z žádosti o úvěr, z čestného prohlášení, z přehledu dávek, ze smlouvy o úvěru, z přehledu splácení a ze smlouvy o postoupení pohledávek, včetně přílohy, z oznámení o postoupení pohledávky, z předžalobní upomínky, včetně dokladu o odeslání, soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:
6.Žalovaná požádala dne [anonymizováno] o úvěr, kdy ke své osobě uvedla, že její příjem je tvořený rodičovským příspěvkem ve výši 13.000 Kč a přídavkem na děti ve výši 830 Kč, za bydlení a energie platí 2.000 Kč, za dopravu 1.500 Kč, za telefon 200 Kč, a proto její celkové výdaje činí 3.700 Kč. Žalovaná byla svobodná, měla jednu vyživovací povinnost, základní vzdělání a neměla běžný účet. K žádosti doložila přehled vyplácených dávek státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi za období března až června 2023, z něhož vyplynulo, že po celé období jí byl vyplácen rodičovský příspěvek ve výši 13.000 Kč a také přídavek na dítě ve výši 830 Kč. Do dubna 2023 byl vyplácen i příspěvek na bydlení. V březnu 2023 bylo také vyplaceno porodné. Dále bylo doloženo čestné prohlášení, kdy bylo stvrzeno, že žalovaná je osobou blízkou a bydlí u své tchýně, které za bydlení platí částku 2.000 Kč na energie a bydlení. Následně pak byla uzavřena úvěrová smlouva na částku 6.000 Kč, kdy žalovaná se zavázala zaplatit úrok ve výši 304 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 2.940 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 820 Kč a inkasní poplatky ve výši 1.080 Kč, celkem 11.144 Kč v 14 měsíčních splátkách po 796 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 8 % ročně a RPSN činilo 272,44 %. Pro případ prodlení se zaplacením splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky za každý den prodlení. Podpisem smlouvy dlužník potvrdil, že převzal v místě bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Na úvěr žalovaná provedla dvě splátky, a sice dne 26.07.2023 800 Kč a také dne 17.08.2023 taktéž 800 Kč.
7.[anonymizováno]. jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli dne [anonymizováno] smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které postupitel postoupil postupníkovi své pohledávky za dlužníky uvedené v příloze č. 1 této smlouvy. Mezi těmito postoupenými pohledávkami je i pohledávka za žalovanou specifikována číslem smlouvy, jménem, příjmením a rodným číslem žalované a výší dlužné částky 9.543,99 Kč. O postoupení pohledávky byla žalovaná informována dopisem původního věřitele ze dne 02.04.2025 a vyzvána k zaplacení částky 15.581,33 Kč již na účet žalobkyně. Naposledy byla žalovaná vyzvána k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 17.07.2025, odeslanou téhož dne, na adresu místa výběru.
8.Podle ustanovení § 2395 OZ, občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9.Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10.Podle ustanovení § 2048 OZ, občanského zákoníku, ujednají-li si strany pro případ porušené smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 11.Podle ustanovení § 1968 OZ, občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele. 12.Podle ustanovení § 1970 OZ, občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13.Soud se musel zabývat nejprve aktivní legitimací žalobkyně. Bylo prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Pohledávka za žalovanou byla řádně identifikována, žalovaná byla o postoupení pohledávky informována a soud tak má aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou. 14.Na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 6.000 Kč, který se zavázala vrátit v 14 měsíčních splátkách po 796 Kč. Úvěr byl současně úvěrem spotřebitelským podléhající zák. č. 257/2016 Sb., který ukládá poskytovatelům úvěru zkoumat schopnost dlužníka úvěr splácet. V tomto konkrétním případě byla žalovaná v době poskytnutí úvěru na rodičovské dovolené, její příjmy tak byly tvořeny výlučně dávkami státní sociální podpory, které řádně doložila a stejně tak doložila výdaje spojené s bydlením jako hlavní výdaj, který měla, a to formou čestného prohlášení. Byť se jedná o částky nižší, s ohledem na skutečnost, že žalovaná bydlela v domácnosti své tchýně, jsou tyto položky i uvěřitelné a soud dospěl k závěru, že v tomto konkrétním případě skutečně nebyly žádné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Žalovaná však zaplatila pouze první dvě plátky úvěru, následně již nehradila ničeho a ocitla se tak v prodlení s úhradou jednotlivých splátek a následně i celého zesplatněného úvěru. Pokud jde o výši a základ jednolitých nároků, byly tyto sjednány smlouvou, nárok na zaplacení jistiny vyplývá přímo ze smlouvy, stejně jako z ustanovení § 2395 OZ, ve stejném ustanovení má základ i nárok na hrazení sjednaného úroku ve výši 8 % ročně. Pokud jde o jednotlivé sjednané poplatky a úhrady, k jejich placení se žalovaná zavázala výlučně na základě smlouvy. Je nepochybné, že žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou jednotlivých splátek ve smyslu ustanovení § 1968 a § 1970 OZ a je tak povinna hradit úrok z prodlení v zákonné výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Smlouvou však byl pro případ prodlení, tedy porušení smlouvy sjednána také smluvní pokuta ve smyslu ustanovení § 2048 OZ, a to ve výši 0,1 % denně. Žalobkyně tuto smluvní pokutu kapitalizovala v částce 3.000 Kč, když lze současně mít za to, že respektovala ustanovení § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016 Sb., které stanovuje maximální výši smluvní pokuty. 15.S ohledem na výše uvedené soud shledal žalobu žalobkyně v celém rozsahu důvodnou a žalovanou zavázal k úhradě dlužných částek tak, jak jsou specifikovány ve výroku I. tohoto rozsudku.
16.O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 OSŘ a jako zcela úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni. Výše odměny vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobkyni proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 400 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí věci a sepis podání) a tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i alikvótní část 21 % DPH ve výši 315 Kč. Náklady řízení celkem činí 2.615 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 OSŘ jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 OSŘ).