Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem JUDr. Ing. Tomášem Kubcem ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátem [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalované: [anonymizováno], IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátem [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
pro zaplacení 39 931 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žaloba na zaplacení 39 931 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 11 434,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne [anonymizováno] domáhal vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit žalobci žalovanou částku. To odůvodňoval tím, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou pojistnou smlouvu [anonymizováno], přičemž pojistná smlouva je neplatná. Právní předchůdce žalobce zaplatil na pojistném celkem 348 106 Kč a bylo mu plněno formou odkupného pouze 308 175 Kč. Rozdíl tak žalobce požaduje z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Důvodem neplatnosti jsou dle žalobce nepřiměřená smluvní ujednání ve smyslu ustanovení § 55 a 56 starého o. z., tedy zneužívající ujednání ve smyslu směrnice Rady ES č. 93/13. Konkrétní důvody neplatnosti žalobce spatřoval ve zneužívajících a nepřiměřených ujednáních v pojistné smlouvě, kdy podle smlouvy se hodnota podílového účtu snižuje o poplatky stanovené v sazebníku, právní předchůdce žalobce však nebyl se sazebníkem před uzavřením smlouvy výslovně seznámen, a dále spatřoval žalobce důvod neplatnosti v rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek, kdy tento rozdíl jde ve prospěch pojistitele a jde o skrytý poplatek. Takový dopad pak nemá spotřebitel šanci odhalit. Žalobce pak měl za to, že shora uvedené nedostatky mají za následek neplatnost celé smlouvy.
2.Žalovaná s žalobou nesouhlasila, namítala, že žalobkyně není aktivně legitimována, neboť postupní smlouva je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy, kdy žalobce odkoupil tvrzenou pohledávku za nepatrnou částku, dále namítala, že jednání žalobce je v rozporu s dobrými mravy, neboť jde pouze o účelové zneplatňování smluv o investičním životním pojištění za účelem generování zisku, namítala, že právo vznést námitku neplatnosti pojistné smlouvy je již promlčeno, neboť jde o tzv. relativní neplatnost, dále namítala, že i kdyby došlo k bezdůvodnému obohacení, došlo k promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení, a to alespoň u plateb do 10.11.2022, a konečně namítala, že tvrzení o neplatnosti pojistné smlouvy nejsou ničím relevantním podložená.
3.K této argumentaci žalobce oponoval tím, že postupitel měl veškeré informace a svobodě se rozhodl postoupit pohledávku za sjednanou cenu, uváděl, že jde o absolutní neplatnost a možnost namítnout absolutní neplatnost se tak nepromlčuje. Namítal, že není patrné, kdy by měla začít běžet subjektivní promlčecí doba, kdy jako rozhodný okamžik nelze považovat podpis smlouvy a k objektivní promlčecí lhůtě by se vůbec nemělo přihlížet s ohledem na spotřebitelskou judikaturu SD EU. Konečně namítal, že i kdyby snad soud dospěl k závěru, že jde o promlčený nárok, vznesené námitky považuje žalobce za rozporné s dobrými mravy a nemělo by se k nim přihlížet.
4.Z pojistné smlouvy [anonymizováno] soud zjistil, že [anonymizováno] a žalovaná uzavřeli pojistnou smlouvu na pojištění [anonymizováno] dne [anonymizováno]. Podle smlouvy přitom měsíční pojistné ve výši 1 000 Kč bylo pojistným na vyplacení aktuální hodnoty účtu při dožití výplatního termínu, částka 855 Kč byla pojištěním pro případ smrti na částku 1 100 000 Kč a zbytek byl pojistným na připojištění úrazového pojistného. Celkem tak pojistné činilo 2 156 Kč. Podle specifikace umístění platby mělo být investiční životní pojištění alokováno do fondu [anonymizováno] a [anonymizováno].
5.Z obchodních podmínek a dodatkových pojistných podmínek soud zjistil, že si strany sjednaly, že měsíčně bude snižována hodnota účtu o poplatky za pojištění pro případ smrti dle platného sazebníku. Článek I. odst. 1 písm. o) a y) definují nákupní a prodejní cenu podílových jednotek.
6.Z pojistky k pojistné smlouvě [anonymizováno] soud zjistil, že v rámci této listiny bylo opětovně přehledně rekapitulováno, co je hlavní životní pojištění a co je rizikové pojištění.
7.Z výpovědi pojistné smlouvy ze dne [anonymizováno] soud zjistil, že [anonymizováno] pojistnou smlouvu ukončil s odůvodněním, že pojištění již nepotřebuje.
8.Z dopisu ze dne 08.03.2023 soud zjistil, že pojišťovna panu [anonymizováno] oznámila, že pojistná smlouva zanikla k 01.03.2023 a je mu vypláceno 308 175 Kč.
9.Ze smlouvy o postoupení pohledávky mezi [anonymizováno] a žalobcem soud zjistil, že žalobce odkoupil tvrzenou pohledávku vůči žalované za necelou čtvrtinu výše tvrzené pohledávky.
10.Z výpisu odchozích plateb soud zjistil, že od 01.07.2009 do roku 2022 zaplatil právní předchůdce žalobce na pojistném 348 106 Kč.
11.Z rekapitulací stavu podílového účtu pojistné smlouvy soud zjistil, že byl právní předchůdce žalobce průběžně informován o počtu podílových jednotek alokovaných do jednotlivých fondů cenných papírů, o jejich aktuální hodnotě a celkové aktuální hodnotě portfolia. Dokument zároveň obsahuje informaci o tom, kde lze získat aktuální informace o poplatcích spojených s tímto produktem.
12.Žalobce netvrdil ani neprokazoval, že by postupník namítal neplatnost smlouvy vůči žalované, žalovaná takovou možnost výslovně vyloučila, s tím, že rozhodně žádnou námitku neobdržela.
13.Soud zhodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: [anonymizováno] uzavřel v roce 2009 s žalovanou investiční životní pojištění, kdy specifikovaná část pojistného byla alokována do podílových listů, s tím, že pojistníkovi bude vyplacena v případě dožití hodnota podílových listů a zbytek představuje rizikové pojištění. Podle obchodních podmínek byly zakotveny poplatky dle sazebníku a rozdílná nákupní a prodejní cena podílových listů. Pojistník nezpochybnil platnost smlouvy po celé období a v roce 2022 ji vypověděl s tím, že pojištění již nepotřebuje. Pojišťovnou mu bylo vyplaceno odkupné, které bylo o 39 931 Kč nižší, nežli činil součet všech jednotlivých plateb pojistného. V průběhu pojištění bylo pojistníkovi zasíláno shrnutí stavu podílového účtu, kde bylo uvedeno, do jakých cenných papírů bylo investiční pojištění vloženo a kolik je aktuální cena podílových listů. Dne 27.07.2024 pojistník postoupil tvrzenou pohledávku na žalobce, který ji od něj zakoupil za necelou čtvrtinu výše tvrzené pohledávky.
14.Soud se v prvé řadě zabýval otázkou aktivní legitimace žalobce.
15.Pokud jde o námitku žalované, že smlouva o postoupení pohledávky byla uzavřena v rozporu s dobrými mravy a v důsledku toho je neplatná a žádné potenciální právo na žalobce nepřešlo, tak soud sice s žalovanou souhlasí v tom smyslu, že postoupení bylo za výrazně nízký zlomek ceny tvrzené pohledávky, nicméně soud, až na úplné výjimky, nemůže zohledňovat námitku neplatnosti postupní smlouvy uplatněné dlužníkem. K tomu viz např. judikát nsoud/29_Cdo_1796_2009. 16.Soud se dále zabýval otázkou, zdali může být žalobce jako nespotřebitel ve sporu aktivně legitimován, když jde o aplikaci ustanovení o ochraně spotřebitele. Přitom soud vyšel z judikátu krajsky/18_Co_428_2024 Městského soudu v Praze, z nějž vyplývá následující: Podle § 55 odst. 1, 2 občanského zákoníku smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, která mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení a ujednání ve spotřebitelských smlouvách vymezen v § 56 jsou neplatná. Právní předchůdce žalobce však nikdy platnost smlouvy nezpochybnil a svých spotřebitelských práv se nedovolával [V projednávané věci ji vypověděl ji z důvodu, že pojištění již nepotřebuje]. Podle rozhodnutí nsoud/30_Cdo_81_2021 ve spojení s rozhodnutím ve věci C 89/21 SD EU, právnická osoba, která je postupníkem práva, aniž by sama byla účastníkem spotřebitelské smlouvy, nemůže být považována za spotřebitele a nemůže požívat ochrany v podobě zvláštní příslušnosti ve věcech spotřebitelských a obdobně nemůže v dané věci žalobkyně jako nespotřebitel namítat neplatnost smlouvy z důvodu porušení ochrany spotřebitele. 17.S ohledem na to, že právní předchůdce se svých potenciálních spotřebitelských práv nedovolal, žalobkyně nemohla nabýt tvrzenou předmětnou pohledávku a aniž by měla postavení spotřebitele nemohla se dovolávat neplatnosti, soud žalobu zamítl.
18.Byť už samo shora uvedené postačuje k zamítnutí žaloby, soud považuje za vhodné, aby se alespoň stručně vypořádal s ostatními právními argumenty mezi stranami.
19.V prvé řadě soud neshledává tvrzené důvody neplatnosti pojistné smlouvy.
20.Smlouva jasně vymezuje, jaká část prostředků je použita na investiční životní pojištění a jaká část je na rizikové pojištění. Poplatky jsou pak ve smlouvě zakotveny prostřednictvím sazebníku. Samotný argument žalobce, že není jisté, že žalobce a jeho právní předložil sazebník, se soudu jeví jako čist účelová. Je zjevné, že po více než 15 letech žalovaná nemá reálnou šanci svědecky prokazovat opak. Každopádně v listinách, které právní předchůdce žalobce podpisoval, je jasný odkaz na sazebník a žalobce, resp. jeho předchůdce, si jej mohl vyžádat, případně se o věc zajímat, a to kdykoliv po více než 10 let trvání smlouvy, což však zřejmě neučinil.
21.Rovněž argument o tom, že smlouva obsahuje skryté poplatky představující rozdíl mezi nákupní cenou a prodejní cenou cenných papírů, považuje soud za lichý. Smlouva na poplatky upozorňuje a vzhledem k tomu, že se jedná o nákup cenných papírů u podílových fondů, nákupní a prodejní cena je rozdílná takřka vždy, a to nejenom v rámci České republiky, ale minimálně v rámci celoevropského trhu. Kdyby toto mělo být důvodem neplatnosti, byly by neplatné veškeré smlouvy o využívání podílových fondů v celé Evropě.
22.I pokud by byla napadaná ustanovení v rozporu s ustanovením § 55 a 56 starého občanského zákoníku, soud neshledává nejmenší důvod, proč by měla být smlouva neplatná jako celek. Jasně vymezená část pojistné smlouvy se týká rizikového pojištění, kde o žádné investice do cenných papírů nejde a poskytnutí pojistné ochrany a ni nikdo nikdy nezpochybnil.
23.Konečně, i kdyby celá smlouva byla neplatná a mělo jít o bezdůvodné obohacení, pak je minimálně z drtivé většiny promlčeno. Žalobce nemá pravdu v tom, že by nemohla začít běžet subjektivní promlčecí lhůta, ponechme stranou tvrzení, že by vůbec neměla být uplatněna objektivní promlčecí lhůta. Pro počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty je rozhodné, kdy se žalobce, resp. jeho právní předchůdce, o případných důvodech neplatnosti dozvěděl. Tím se myslí zjištění objektivního stavu, tedy jak jsou nastaveny podmínky, co je reálně připisováno apod., nikoliv zjištění, že se někomu jinému podařilo v podobném případě domoci finančního plnění. Právní předchůdce žalobce měl přitom veškeré potřebné informace, alespoň podle názoru soudu, v podstatě od počátku smluvního vztahu, i při nejpřísnějším výkladu nejpozději od předložení rekapitulace investic.
24.Soud rovněž nespatřuje důvod, proč by měla být námitka promlčení v rozporu s dobrými mravy. Institut promlčení upřednostňuje právní jistotu ve vztahu k plynutí času před dodržováním starých závazků a ze své podstaty je do jisté míry nemravný. Pro to, aby nebyl aplikován by musela míra nespravedlnosti výrazně převyšovat běžné situace. To však v daném případě nenastalo.
25.Ohledně nákladů řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 OSŘ Vzhledem k tomu, že byl žalovaný zcela úspěšný, vzniklo mu právo na náhradu nákladů řízení. Ty se skládaly z 3 úkonů právní pomoci (převzetí, vyjádření žalované, účast při ÚJ), 3 režijních paušálů podle § 13 AT a DPH. Vzhledem k tomu, že právní zastoupení převzal zástupce žalované až v letošním roce, počítal soud náklady podle letos platného advokátního tarifu, tedy režijní paušály činily 450 Kč a odměna za 1 úkon činila 2 700 Kč. Proto soud rozhodl o nákladech řízení tak, jak je uvedeno shora. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li plněno dobrovolně, lze se plnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekuci.