Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Kohoutkem ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalovanému: [anonymizováno], narozený [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
pro zaplacení 35 878,58 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 378,58 Kč spolu s úrokem 17,9 % ročně z pohledávky 34 378,58 Kč od 13.01.2026 do 11.02.2026, s úrokem 11,5 % ročně z pohledávky 34 378,58 Kč od 23.01.2026 do zaplacení, s úrokem 11,5 % ročně z pohledávky 34 378,58 Kč od 12.02.2026 do zaplacení. s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 473,4 Kč od 13.10.2025 do 12.01.2026 a částky 1 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 394 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobkyně se žalobou ze dne 16.02.2026 domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 35 878,58 Kč s příslušenstvím (uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku) z titulu smlouvy o úvěru označené jako Smlouva o úvěru č. [anonymizováno], na základě které byly žalovanému dne 08.11.2024 poskytnuty finanční prostředky ve výši 52 356 Kč. Na základě Smlouvy se žalovaný zavázal měsíčně hradit pravidelnou splátku úvěru ve výši 2 302 Kč, skládající se ze splátky pojištění, jistiny a úroku 17,9 % p. a., jehož výše byla sjednaná Smlouvou o úvěru, a to vždy k 13. dni měsíce počínaje dnem 13.12.2024. Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Splátky od 13.12.2024 do 13.10.2025 byly splaceny. Na splátku dne 13.11.2025 bylo ze strany žalovaného dne 13.11.2025 zaplaceno pouze 70,98 Kč, přičemž tuto částku si žalobkyně započetla částí ve výši 70,98 Kč na úhradu jistiny. Dále žalobkyně neeviduje další úhrady žalovaného do dne zesplatnění. Protože žalovaný porušil podmínky pro poskytnutí úvěru, byl mu následně úvěr ke dni 13.01.2026 zesplatněn. Žalovaný tak žalobkyni na jistině nadále dluží částku 34 378,58 Kč a dále kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 1 473,40 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, avšak ani přesto žalovaný ničeho neuhradil. S ohledem na výše uvedené požaduje žalobkyně po žalovaném i smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení.
2.Dne 13.03.2018 uzavřel žalovaný s žalobkyní Rámcovou smlouvu, jejímž podpisem žalovaný požádal o zřízení běžného účtu č. [anonymizováno], viz Rámcová smlouva č. [anonymizováno]. Na základě Rámcové smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet č. [anonymizováno] a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Smluvními stranami bylo mj. sjednáno, že žalovaný bude disponovat s penězi na běžném účtu jen do výše dostupného zůstatku, viz Obchodní podmínky, čl. Přijetí a provedení platebního příkazu. Dále se žalovaný zavázal udržovat na běžném účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby a pokud se dostane do minusu, zaplatí příslušnou částku nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude žalobcem vyzván, viz Obchodní podmínky, čl. Přijetí a provedení platebního příkazu. Účet se tedy neměl nikdy dostat do debetu (záporného zůstatku). Navzdory shora uvedenému se žalovaný na svém běžném účtu dostal do nepovoleného debetu ve výši 1 500 Kč.
3.Žalovaný zůstal po celou dobu řízení zcela pasivní. Usnesením ze dne 03.03.2026, č. j. okresni/16_C_39_2026-11 byl vyzván, aby soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, přičemž byl poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud ve smyslu ust. § 101 odst. 4 OSŘ, občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) předpokládat, že s tímto postupem souhlasí. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil, proto soud ve smyslu citovaného ustanovení jeho souhlas s uvedeným postupem předpokládal. Spolu s tímto usnesením byla žalovanému doručena i žaloba 4.Žalobkyně v podané žalobě uvedla, že souhlasí s tím, aby bylo rozhodnuto bez nařízení jednání.
5.Vzhledem k uvedeným skutečnostem soud postupoval dle ust. § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 6.Projednávaná věc je věcí s mezinárodním prvkem, daným státní příslušností žalovaného k Slovensku. Podle žalobních tvrzení jde o soukromoprávní věc, která není vyloučena z působnosti Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, ze dne 12.12.2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen "Nařízení Brusel I bis"). Konkrétní právní vztahy mezi účastníky spadají do věcné, časové i teritoriální působnosti citovaného Nařízení. V režimu Nařízení Brusel I bis platí, že soud nemůže (s výjimkou věcí uvedených v čl. 24 Nařízení Brusel I bis) přezkoumávat svoji mezinárodní příslušnost (pravomoc) dříve, než doručí žalobu žalovanému a umožní mu, aby se k ní vyjádřil. Příslušnost procesního soudu totiž může být založena postupem podle čl. 26 Nařízení Brusel I bis, tj. tím, že se žalovaný vyjádří k žalobě, aniž by nejpozději současně s tímto vyjádřením vznesl námitku nedostatku příslušnosti procesního soudu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23.09.2008, sp. zn. nsoud/29_Nd_336_2007, publikované jako Rc 14/2009), a takto je založena i místní příslušnost soudu. Pravidlo příslušnosti podle článku 26 Nařízení Brusel I bis převáží nad všemi ostatními pravidly soudní příslušnosti. 7.Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: dne 08.11.2024 uzavřela žalobkyně a Dodatek číslo 6 k rámcové smlouvě číslo [anonymizováno], a to úvěr číslo [anonymizováno], na základě kterého byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 52 356 Kč. Žalovaný měl závazek tyto finanční prostředky žalobkyni splatit. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 17,9% ročně (úvěrové podmínky, splátkový kalendář, přehled plateb, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Dodatek číslo 6 k rámcové smlouvě číslo [anonymizováno]). Žalobkyně dluh žalovanému zesplatnila ke dni 13.01.2026 pro porušení podmínek úvěru. Dlužná částka se skládá z dlužné jistiny ve výši 35 851,98 Kč včetně kapitalizovaného úroků z úvěru (zesplatňující dopis). Žalobkyně žalovaného vyzvala k plnění před podáním žaloby (předžalobní výzvou). Nebylo prokázáno, že by žalovaný na dlužnou částku plnil více, než co uvedeno v žalobě.
8.Dne 13.03.2018 uzavřel žalovaný s žalobkyní Rámcovou smlouvu, jejímž podpisem žalovaný požádal o zřízení běžného účtu č. [anonymizováno], viz Rámcová smlouva č. [anonymizováno]. Na základě Rámcové smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet č. [anonymizováno] a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Smluvními stranami bylo mj. sjednáno, že žalovaný bude disponovat s penězi na běžném účtu jen do výše dostupného zůstatku, viz Obchodní podmínky, čl. Přijetí a provedení platebního příkazu. Dále se žalovaný zavázal udržovat na běžném účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby a pokud se dostane do minusu, zaplatí příslušnou částku nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude žalobkyní vyzván, viz Obchodní podmínky, čl. Přijetí a provedení platebního příkazu. Účet se tedy neměl nikdy dostat do debetu (Rámcová smlouva č. [anonymizováno]., obchodní podmínky) Navzdory shora uvedenému se žalovaný na svém běžném účtu dostal do nepovoleného debetu ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně dluh žalovanému zesplatnila ke dni 13.01.2026 pro porušení podmínek účtu. Dlužná částka se skládá z dlužné jistiny ve výši 1 500 Kč (zesplatňující dopis). Žalobkyně žalovaného vyzvala k plnění před podáním žaloby (předžalobní výzvou). Nebylo prokázáno, že by žalovaný na dlužnou částku plnil více, než co uvedeno v žalobě.
9.Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
10.Mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána v souladu s ustanovením § 2662 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouva o účtu, na základě které žalobkyně zavázal poskytovat žalovanému bankovní služby a žalovaný se zavázal hradit za tyto služby sjednané částky. Žalovaný svoje povinnosti však neplnil, a následně z důvodu čerpání nepovoleného debetu došlo k ukončení smlouvy ze strany žalobkyně. 11.Podle ust. § 2395 OZ, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12.Podle ust. § 1970 OZ u po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše zákonného úroku vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše smluvního úroku pak z úvěrové smlouvy. 13.Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 13.03.2018 uzavřena Rámcová smlouva č. [anonymizováno] na jejímž základě byl žalovanému aktivován běžný účet č. [anonymizováno] smlouva o úvěru. Následně dne 08.11.2024 účastníci uzavřeli Dodatek číslo 6 k rámcové smlouvě číslo [anonymizováno], a to úvěr číslo [anonymizováno]. Smluvními stranami bylo mj. sjednáno, že žalovaný bude disponovat s penězi na běžném účtu jen do výše dostupného zůstatku, viz Obchodní podmínky, čl. Přijetí a provedení platebního příkazu. Dále se žalovaný zavázal udržovat na běžném účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby a pokud se dostane do minusu, zaplatí příslušnou částku nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude žalobkyní vyzván. Obsahem dodatku č. 6 byla povinnost žalobkyně poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 52 356 Kč a tomu odpovídající povinnost žalovaného splatit žalobkyni poskytnuté finanční prostředky. Žalovaný však svou povinnost neplnil, načež žalobkyně úvěr s nesplacenou jistinou ve výši 34 378,58 Kč dne 13.01.2026 zesplatnila. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení zcela pasivní a nárok žalobkyně nijak nerozporoval. Dlužné úroky plynou z ujednání úvěrové smlouvy, zákonný úrok z prodlení z § 1970 OZ a smluvní úrok z prodlení dle zákona o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k výše uvedeným skutkovým zjištěním i právnímu hodnocení soud rozhodl tak, že žalobě plně vyhověl, když přiznal žalobkyni právo na zaplacení dlužné částky včetně příslušenství, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 14.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 OSŘ tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 394 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 794 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 OSŘ za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 OSŘ a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.