Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátkou [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalované: [anonymizováno], narozená [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
o 66 699,19 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Řízení se co do požadavku na zaplacení 2 016,08 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 016,08 Kč od 25.11.2024 do zaplacení zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 23 750 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 12.04.2025 do zaplacení.
III. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 40 933,11 Kč s
úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 64 683,11 Kč od 25.11.2024 do 11.04.2025,
úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 40 933,11 Kč od 12.04.2025 do zaplacení,
úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 23 750 Kč od 12.04.2025 do zaplacení,
se zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 06.10.2025 domáhala zaplacení částky 66 699,19 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná uzavřela se společností [anonymizováno]., IČO: [anonymizováno], se sídlem [anonymizováno] (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 20.10.2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno], a to v elektronické podobě prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 59 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit ve 48 pravidelných měsíčních splátkách, přičemž konečná splatnost úvěru byla sjednána ke dni 20.10.2027. Peněžní prostředky byly žalované poskytnuty bezhotovostně převodem na její bankovní účet č. [anonymizováno] dne 20.10.2023. Žalovaná však svůj smluvní závazek řádně a včas neplnila, v důsledku čehož se dostala do prodlení se splácením úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěrovou smlouvu dne 24.11.2024 vypověděla a tím došlo k zesplatnění celého úvěru, přičemž žalovaná se dostala do prodlení s úhradou celé dlužné částky ode dne 25.11.2024.
Pohledávka za žalovanou sestává z nesplacené jistiny úvěru po zohlednění provedených plateb a ze smluvního úroku sjednaného smlouvou o spotřebitelském úvěru, který byl uplatněn za období od poskytnutí úvěru dne 20.10.2023 do jeho zesplatnění dne 24.11.2024, přičemž kapitalizovaná výše smluvního úroku činí 9 126,11 Kč, vše nejpozději splatné dne 24.11.2024, spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti, tj. od 25.11.2024 až do zaplacení.
Pohledávka z uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru byla následně postoupena na žalobkyni, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.02.2025.
K uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně žalobkyně poskytovala spotřebitelské úvěry prostřednictvím svých internetových stránek www.[anonymizováno], na nichž se žalovaná registrovala vyplněním elektronického formuláře a pokračovala zadáním dalších požadovaných údajů včetně osobních identifikačních údajů, bankovního spojení, emailové adresy a telefonního čísla. Po provedení registrace byla žalované zpřístupněna smluvní dokumentace včetně předsmluvních informací o spotřebitelském úvěru.
Souhlas s uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru žalovaná stvrdila zadáním jedinečného SMS kódu, který odpovídal verifikační platbě ve výši 1 Kč, čímž učinila závaznou nabídku na uzavření smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně tuto nabídku následně akceptovala a žalovanou o schválení úvěru informovala elektronicky, načež došlo k uzavření smlouvy.
Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalované hodnotila na základě údajů poskytnutých žalovanou o jejích příjmech a výdajích, doložených mimo jiné výpisy z bankovního účtu, a zároveň provedla lustraci v dostupných databázích, zejména ISIR, SOLUS a NRKI. Žalovaná v rámci žádosti o úvěr uvedla, že má pravidelný měsíční příjem ze zaměstnání u společnosti [anonymizováno] ve výši 16 812 Kč, zatímco její běžné měsíční výdaje činí 11 185 Kč, a čestně prohlásila, že je schopna úvěr splácet a že řádně zvážila své finanční možnosti.
2.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3.Žalobkyně podáním ze dne 20.02.2026 vzala žalobu částečně zpět co do části kapitalizovaného obchodního úroku z poskytnuté částky v rozsahu uvedeném ve výroku I.
Podle ustanovení § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.
Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala část svého návrhu zpět, soud v tomto rozsahu řízení zastavil (výrok I. rozsudku), přičemž předmětem řízení nadále zůstala částka ve výši 64 683,11Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 25.11.2024 do zaplacení.
4.Protože ve věci bylo ohledně zbývající části uplatněného nároku možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a OSŘ (dále jen „o.s.ř.“) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 OSŘ za to, že souhlas byl dán. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, soud věc rozhodl, se souhlasem žalobkyně uděleným již v podané žalobě, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 5.Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, na základě nichž dospěl k závěru o skutkovém stavu věci.
6.Z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/Smlouva o úvěru číslo [anonymizováno] soud zjistil, že uvedeným návrhem měla žalovaná dne 20.10.2023 v 16:55:28 požádat o poskytnutí úvěru ve výši 59 000 Kč a zavázat se právní předchůdkyni žalobkyně vrátit částku ve výši 169 200 Kč ve 48měsíčních splátkách po 3 525 Kč.
Návrh smlouvy byl ze strany právní předchůdkyně žalobkyně akceptován dne 20.10.2023 v 18:45:30 prostým elektronickým podpisem.
Uvedený návrh byl soudu předložen jako elektronický dokument ve formátu PDF. Z vlastností dokumentu bylo zjištěno, že byl vytvořen dne 11.11.2019 v 16:56:51 hod. a upravený dne 20.10.2023 v 17:45:30 hod. K dokumentu jsou připojeny dva elektronické podpisy z jejichž vlastností lze zjisti, že oba měli být připojeny právní předchůdkyní žalobkyně. Po připojení každého z podpisů nedošlo ke změně podepsaných dat. Z vlastností podpisů vyplývá, že identita podepisující osoby není známa, certifikát není veden v sezamu důvěryhodných certifikátů a vystavitelem certifikátu je přímo právní předchůdkyně žalobkyně. Tedy žádný z podpisů vytvořený za pomoci kvalifikovaného prostředku pro vytváření elektronických podpisů ani na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis. Podpis u osoby žalované připojila právní předchůdkyně žalobkyně dne 20.10.2023 v 16:55:16 s připojením (otiskem) jedinečného kódu [anonymizováno]. Nelze zároveň přehlédnout, že v textu samotné smlouvy (v zápatí) je uvedena datace verze smlouvy dnem 20.10.2023 v 16:55:28, tedy až po jejím tvrzeném podpisu žalovanou.
K uvedenému kódu žalobkyně ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že kód vepsala žalovaná do SMS zprávy zaslané právní předchůdkyni žalobkyně (spolu se svým jménem a příjmením), čímž se má za to, že vyjádřila souhlas se všemi dokumenty vloženými do klientské zóny žalované na webovém rozhraní právní předchůdkyně žalobkyně, tedy i s návrhem smlouvy. Jedinečný kód vygenerovala právní předchůdkyně žalobkyně a zaslala jej žalované jako variabilní symbol platby 1 Kč, kterou zaslala na účet žalované v průběhu ověřování jejích osobních údajů.
7.Shodným způsobem měl být uzavřen i dodatek č. 1 k návrhu smlouvy o úvěru, jímž žalovaná měla požádat o uzavření smlouvy popsaným způsobem, přičemž veškeré dokumenty, tedy i tento dodatek měl být odsouhlasen jedinou SMS zprávou. Uvedený dodatek byl soudu předložen rovněž jako dokument ve formátu PDF s připojenými elektronickými podpisy právní předchůdkyně žalobkyně se shodnými vlastnostmi podpisů jako u návrhu smlouvy o úvěru, a to jak na pozici klienta, tak úvěrujícího (viz. dodatek č. 1 ze dne 20.10.2023).
8.Oznámení o schválení úvěru bylo vyhotoveno rovněž jako samostatný elektronický dokument obsahující základní parametry úvěru s datem 23.10.2023, číslem účtu pro splátky a splátkovým kalendářem (viz oznámení ze dne 23.10.2023). Dokument Oznámení o schválení úvěru byl předložen ve formátu PDF, neobsahuje žádný elektronický podpis, podle vlastností dokumentu byl vytvořen 11.11.2019 a změněn dne 23.10.2023 ve 6:39:57 hod.
9.Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru byl dle vlastností předloženého dokumentu změněn v okamžiku tvrzeného podpisu návrhu smlouvy o úvěru žalovanou, tj. 20.10.2023 v 16:55:16 (viz. Předsmluvní formulář z 20.10.2023). V jaké podobě byl předložen žalované nelze z listiny zjistit. K dokumentu není připojen žádný podpis, a to ani elektronický.
10.Z listiny Hodnocení klienta, vyplývá, že žalovaná měla tuto podepsat shodným způsobem jako návrh smlouvy o úvěru a další dokumenty (tj. jedinou SMS zprávou zaslanou žalovanou právní předchůdkyni žalobkyně k její výzvě), že jde o formulář právní předchůdkyně žalobkyně, v němž jsou uvedeny příjmy a výdaje žalované. Konkrétně je uveden příjem žalované ze zaměstnání 16 812 Kč, a dále výdaje na živobytí žalované ve výši 4 860 Kč (s poznámkou životní minimum), náklady na bydlení u rodičů 3 915 Kč a stávající splátky předchozích úvěrů žalované u právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 2 410 Kč, tedy celkové výdaje 11 185 Kč, s tím, že volné zdroje mají činit 4 628 Kč (přičemž splátka sjednávaného úvěru měla činit 3 525 Kč). Z formuláře vyplývá, že žalovaná je rozvedená a nemá žádné děti, výdaje na dopravu, záliby apod.. Rovněž pak z litiny vyplývám že žalovaná pracuje u zaměstnavatele v [anonymizováno]. Z formuláře nevyplývá, jaké konkrétní doklady byly před poskytnutím úvěru žalovanou poskytnuty, či po ní požadovány. V této souvislosti nelze přehlédnout, že žalovaná měla v době uzavření úvěrové smlouvy trvalé bydliště na ohlašovně v [anonymizováno] a faktické bydliště v [anonymizováno]. Jak tedy bylo ověřeno tvrzení o bydlišti u rodičů, či vyhodnocen údaj o nulových nákladech na dopravu, ač žalovaná žila v jiné obci než pracovala, nelze z předložených listin zjistit.
11.Z výplatní pásky žalované za měsíc červen až září 2023 má soud za osvědčené, že příjem žalované činil za uvedené měsíce v průměru 16 551 Kč. Z potvrzení o provedení transakce vydaných [anonymizováno]. má soud za osvědčené, že mzda žalované byla vyplácena na běžný účet u uvedené banky, avšak zda jde o účet žalované není z potvrzení možné zjistit.
12.Z výpisu z nebankovního registru klientských informací NRKI ze dne 20.10.2023 soud zjistil, že žalovaná měla ke dni dotazu celkem pět žádostí u různých finančních institucí, přičemž celková výše její úvěrové expozice činila 766 517 Kč, dále měla mít žalovaná kreditní kartu s úvěrovým limitem ve výši 10 000 Kč a v registru nebyl vykázán žádný dluh po splatnosti.
13.Z kopie občanského průkazu má soud za osvědčené, že žalovaná před uzavřením smlouvy předložila právní předchůdkyni žalobkyně svůj osobní doklad a svolila k pořízení kopie tohoto dokladu.
14.Z dokladu o vyplacení úvěru ve spojení se sdělením [anonymizováno]. ze dne 14.01.2026 má soud za osvědčené, že právní předchůdkyně žalobkyně odeslala žalované dne 23.10.2023 částku ve výši 59 000 Kč, a to na účet shodný s účtem žalované, uvedeným v návrhu úvěrové smlouvy.
15.Z platební bilance má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně vedla evidenci úvěru poskytnutého žalované, včetně záznamů o provedených platbách žalované, a že u žalované eviduje úhradu na úvěrovou smlouvu v celkové výši 35 250 Kč.
16.Z oznámení ze dne 24.11.2024 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně vyhotovila oznámení o zesplatnění úvěru pro žalovanou a vyzvala ji k úhradě částky ve výši 67 479 Kč, avšak z výzvy ani jiného důkazu předloženého žalobkyní nevyplývá, že by bylo oznámení odesláno či doručeno žalované.
17.Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.02.2025 ve spojení se společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 21.02.2025 a ve spojení se seznamem postoupených pohledávek má soud za prokázané, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 05.04.2025 ve spojení s podacím lístkem má soud za prokázané, že žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno.
18.Z předžalobní výzvy ze dne 05.04.2025 ve spojení s podacím lístkem ze dne 05.04.2025 má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala před podáním žaloby žalované předžalobní výzvu.
19.Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 OSŘ, má soud za zjištěné, že žalovaná jednala s právní předchůdkyní žalobkyně o poskytnutí úvěru, a že právní předchůdkyně žalobkyně odeslala dne 23.10.2023 na účet žalované částku 59 000 Kč. Rovněž má soud za prokázané, že žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně celkem 35 250 Kč. 20.Po právní stránce soud věc hodnotil podle níže uvedených zákonných ustanovení.
21.Podle § 2395 OZ, občanský zákoník (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 22.Podle § 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 23.Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 24.Podle § 562 OZ je písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 25.Podle § 561 OZ se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 26.Podle § 7 zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisujeli se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.
27.Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.
28.Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.
29.Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky:
a)je jednoznačně spojen s podepisující osobou;
b)umožňuje identifikaci podepisující osoby;
c)je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a
d)je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.
30.Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 32.Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zák. č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 33.Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 34.Podle § 78 zák. č. 257/2016 Sb. je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. 35.Podle § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016 Sb. ve znění účinném od 24.04.2020 vzniká věřiteli u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 36.Podle § 2991 odst. 1 OZ podle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 37.Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 38.Podle § 1968 věta prvá OZ, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 OZ, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., a to v § 2; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 39.Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela úvěrovou smlouvu právě ve znění předloženém soudu, tj. smlouvu datovanou podpisem žalované dne 20.10.2023 a akceptované s datem 20.10.2023.
40.Žalobkyně v žalobě uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela písemnou smlouvu o spotřebitelském úvěru, přičemž smlouva nebyla uzavřena v listinné podobě, ale podobě elektronické. K platnosti smlouvy je ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 OZ je třeba, aby k ní účastníci připojili své popisy. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako „kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v české terminologii označovaný „zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zák. č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS. 41.Z provedeného dokazování však soud nemá za prokázané, že by žalovaná smlouvu v předloženém znění uzavřela, neboť soudu předložená smlouva – elektronický dokument ve formátu PDF neobsahuje žádný elektronický podpis žádného z účastníků. Samotná úvěrová smlouva v elektronické podobě – tj. soudu předložený PDF dokument – neobsahuje žádné záznamy o tom, že by k němu byly připojeny podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva obsahovala kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis (a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis ve smyslu ustanovení článku 26 eIDAS).
42.Může tak jít maximálně o prostý elektronický podpis, z něhož však nevyplývá identita podepisujícího. Zároveň z Dodatku č. 1 k návrhu úvěrové smlouvy bylo prokázáno, že připojení podpisu nemohla učinit žalovaná, když ta měla, dle tvrzení uvedeného v dodatku smlouvu, odsouhlasit zasláním SMS zprávy k rukám právní předchůdkyně žalobkyně texty smluvní dokumentace. Nemohla tak stejným způsobem podepsat i dodatek, jímž se měla s právní předchůdkyní žalobkyně dohodnout na jiném způsobu podpisu dokumentů, než předvídá zákon. Tedy žalovaná nepřipojila svá data (podpis) k jiným datum (dokumentu obsahujícímu smlouvu).
43.Smlouva obsahuje sice písemný záznam o podpisu smlouvy žalovanou jedinečným číselným kódem. Ze smlouvy však není možné zjistit, kdy a kdo tento kód do textu smlouvy vložil. V řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně žalované uvedený jedinečný kód vygenerovala a odeslala a kdy se tak stalo. Nelze ani přehlédnout, že není možné zjistit jaké písemnosti byly vloženy právní předchůdkyní žalobkyně do klientské zóny žalované či jí k odsouhlasení zaslané a jaké případně žalovaná odsouhlasila. Naopak bylo v řízení prokázané, že nemohlo jít o elektronické dokumenty předložené soudu, neboť ty ve své podobě vznikly až poté, kdy je měla žalovaná odsouhlasit.
44.V důsledku shora uvedeného žalobkyně neprokázala, že soudu předložená smlouva je shodná se smlouvou, která měla být vložena do klientské zóny žalované a měla jím být odsouhlasena tvrzenou SMS zprávou. Naopak bylo prokázáno, že soudu předložená úvěrová smlouvy nebyla podepsána právě žalovanou. Soud tak nemá za prokázaný obsah úvěrové smlouvy, kterou měli účastníci uzavřít, tedy obsah smluvních podmínek, za nichž žalovaná prostředky od právní předchůdkyně žalobkyně přijala.
45.Nelze rovněž přehlédnout, že jedinou SMS zprávou měla žalovaná odsouhlasit celou řadu dokumentů, aniž by bylo možné zpětně ověřit, které konkrétní dokumenty a v jakém konkrétním znění touto zprávou skutečně odsouhlasila, rovněž neměla možnost, některé žalobkyní připravené dokumenty neodsouhlasit. V každém případě číselný jedinečný kód generovaný právní předchůdkyní žalobkyně není elektronickými daty - podpisem, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující, jenž by byl k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat.
Kód byl zasán jako variabilní symbol platby provedené právní předchůdkyní žalobkyně ve prospěch účtu žalované, soudu nebyl předložen žádný důkaz o tom, kdy a kým byl tento kód využit. Ze smlouvy předložené žalobkyní nevyplývá, kdy a jak k ní byl kód připojen, a že poté, kdy k ní byl tento kód připojen, je možné zjistit jakoukoliv dodatečnou změnu smlouvy. I pokud by bylo prokázáno, že kód skutečně použila žalovaná k podpisu úvěrové smlouvy, není z předloženého dokumentu zjistitelné, že jím podepsala právě předložený dokument právě v předloženém znění. Obdobně v případě právní předchůdkyně žalobkyně smlouva vůbec elektronicky podepsána nebyla, na místě podpisu právní předchůdkyně žalobkyně je vložen vlastnoruční podpis blíže neidentifikované osoby, přičemž jak a kým byl na smlouvu připojen, není zjistitelné.
46.Na okraj soud uvádí, že i pokud by měl existenci úvěrové smlouvy v právě soudu předloženém znění za prokázanou, právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně neprověřila úvěruschopnost žalované, když bylo prokázáno, že neměla měla pro posouzení úvěruschopnosti žalované k dispozici alespoň základní údaje osobě žalované, jejích příjmech, pravidelných výdajích sociálním a rodinném zázemí, které by mohla porovnat. Je sice pravdou, že žalobkyně měla z výplatních pásek žalované prokázanou výši jejích příjmů, avšak nikoliv výši jejích pravidelných výdajů. Přestože právní předchůdkyně žalobkyně nejméně ze zprávy NRKI zjistila, že má žalovaná závazky ve výši nejméně 766 517 Kč, nezjistila výši splátek těchto závazků. Rovněž právní předchůdkyně žalobkyně nezjistila žádné údaje o výši nutných výdajů žalované, a to přesto, že již jen z údajů obsažených v hodnocení klienta ve spojení s obsahem osobních údajů žalované vzbuzují pochybnosti o své správnosti, zejména pokud jde o zejména o náklady na bydlení či dopravu do práce (bydliště u rodičů, ač evidované bydliště je na úřadě v jiné obci, než je místo faktického bydliště, obec bydliště žalované je odlišná od obce, v níž je zaměstnána ...). Obdobně nelze předpokládat, že by žalovaná byla schopna vyžít po dobu 4 let jen z životního minima.
47.Z tvrzení a listin předložených žalobkyní má pak soud za prokázané, že před poskytnutím úvěru žalované nebyla úvěrující řádně zjištěna výše jejích výdajů, čímž nedošlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalované, což má v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ustanovením § 588 OZ za následek absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy, pro rozpor kontraktačního procesu s veřejným pořádkem. 48.Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že nemá za prokázané uzavření úvěrové smlouvy tvrzené žalobkyní, posuzoval soud, zda se žalované od žalobkyně dostalo nějakého plnění, které by byla povinna vrátit. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala žalované na její bankovní účet částku 59 000 Kč. Za situace, kdy není prokázán právní důvod této platby, má soud za prokázané, že ze strany právní předchůdkyně žalobkyně šlo o plnění bez právního důvodu, popřípadě o plnění na základě neplatné smlouvy, a na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 59 000 Kč ve smyslu ustanovení § 2991 OZ, které je povinna vrátit. Žalovaná dle platební bilance vedené žalobkyní uhradila právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s tvrzeným úvěrem částku 35 250 Kč. Úhradu jiné částky žalovaná v řízení netvrdila. Ke dni podání tak žalovaná byla i nadále povinna vrátit žalobkyni částku 23 750 Kč (59 000 – 35 250). 49.Splatnost bezdůvodného obohacení vzniká na základě výzvy věřitele adresované dlužníkovi. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že by žalovanou vyzvala k vrácení částky dříve než předžalobní výzvou ze dne 05.04.2025 (neboť doložila pouze oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 24.11.2024, nikoliv však, že by tato výzva byla doručena či alespoň prokazatelně odeslána žalované). Výzva k úhradě byla žalované doručena ve smyslu ustanovení § 573 OZ dne 08.04.2025, s tím že žalované byla stanovena lhůta k plnění v délce 3 dnů, která uplynula dne 11.04.2025 a ode dne následujícího je pak žalovaná v prodlení i s úhradou bezdůvodného obohacení a od tohoto dne soud přiznal žalobkyni i úrok z prodlení, a to ve výši stanovené v souladu s § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 OSŘ (výrok II.). 50.Ve zbývajícím rozsahu, tj. v rozsahu kapitalizovaného obchodního (sjednaného) úroku z poskytnutého úvěru, soud žalobu zamítl, když neměl za prokázanou existenci úvěrové smlouvy, tedy ani existenci dohody jíž by byl sjednán. (výrok III).
51.Výrokem IV. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to podle § 142 odst. 2 OSŘ, občanského soudního řádu, tj. podle úspěchu ve věci. Žalované, která byla ve sporu úspěšnější, však žádné náklady v tomto řízení nevznikly, proto soud náhradu nákladů nepřiznal žádnému z účastníků. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Berouně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.