Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Podlešákovou v právní věci
žalobce:[anonymizováno]., IČO [anonymizováno],
se sídlem [anonymizováno],
zastoupen: [anonymizováno] [anonymizováno]., advokátka,
se sídlem [anonymizováno]
proti
žalované:[anonymizováno], narozený dne [anonymizováno],
bytem [anonymizováno] 3,
o zaplacení částky 13 770 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 000 Kč a dále náhradu nákladů řízení ve výši 857,72 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč měsíčně splatných vždy ke každému dvacátému pátému dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 3 770 Kč a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 3. 2025 do zaplacení.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 13 770 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] uzavřené dne [anonymizováno] mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností [anonymizováno]..
2.Žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce posoudil před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splatit, a to prostřednictvím výpisů z účtu žalovaného/analýzou výpisu z účtu obstaraného prostřednictvím služby Kontomatik, případně dalšími přiloženými doklady.
3.Žalovaný uvedl, že žalobcem tvrzenou smlouvu o úvěru s právním předchůdcem žalobce uzavřel, a dále, že na základě shora uvedené smlouvy čerpal peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný z titulu shora uvedené smlouvy nezaplatil ničeho, prostředky žalovaný poskytl své přítelkyni, která je měla splácet, což však nečinila. Žalovaný uvedl, že si je vědom toho, že ve vztahu k žalobci se jedná o závazek žalovaného. Dále žalovaný uvedl, že není schopen zaplatit žalobcem požadovanou částku najednou, žádá o možnost splátek, které je schopen platit ve výši 1 000 Kč měsíčně. Ohledně své současné majetkové situace žalovaný uvedl, že od dubna 2026 bude zaměstnán, předpokládá, že bude pobírat příjem ve výši 22 000 Kč čistého měsíčně. Dále žalovaný pobírá invalidní důchod ve výši 12 100 Kč, příspěvek na mobilitu ve výši 900 Kč měsíčně a příspěvek na péči ve výši 5 400 Kč měsíčně. Pokud jde o pravidelné měsíční výdaje žalovaného, tak žalovaný má vyživovací povinnost ke třem nezletilým dětem. Na každé z nich by měl podle domluvy s jejich matkou hradit částku 2 000 Kč, to je celkem tedy 6 000 Kč měsíčně na výživném. Dále má žalovaný pravidelné měsíční výdaje v souvislosti se svým zdravotním stavem, a to léky a zdravotní potřeby, jako jsou gázy a podobně, celkem ve výši 5 000 Kč měsíčně. Žalovaný bydlí sám, v nájmu, v souvislosti s bydlením, tedy za nájem a energie platí žalovaný částku celkem ve výši 15 000 Kč měsíčně, dále žalovaný platí paušál za mobil ve výši 900 Kč měsíčně, a dále má běžné výdaje v souvislosti s ošacením a se stravou. Žalovaný má další závazky, a to u [anonymizováno] v celkové výši 230 000 Kč. Žalovaný by jej měl splácet částkou ve výši 4 000 Kč měsíčně, byť nyní nebyl schopen ani tento úvěr splácet. Dále má žalovaný úvěr u [anonymizováno], tam je to celkem ve výši 60 000 Kč, a měl by jej splácet splátkou ve výši 1 000 Kč měsíčně. Dále si je žalovaný vědom jedné exekuce, která je proti němu vedena, mělo by se jednat o nedoplatek za vodu ve výši 2 000 Kč.
4.Soud ve věci zjistil tento skutkový stav: Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností [anonymizováno]., dne [anonymizováno] Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno], na jejímž základě se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit poskytnuté prostředky úvěru spolu se sjednanou odměnou do [anonymizováno] ( zjištěno ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] uzavřené dne [anonymizováno] mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností [anonymizováno]..). Mezi účastníky bylo nesporným, že žalovaný na základě shora uvedené smlouvy čerpal peněžní prostředky ve výši 10 000Kč a nezaplatil ničeho. Před uzavřením smlouvy o úvěru byla právní předchůdcem žalobce posouzena úvěruschopnost žalovaného na základě údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr, v níž žalovaný uvedl, že je zaměstnán s příjmem ve výši 16 308 Kč měsíčně, dále, že pobírá sociální dávky ve výši 5800 Kč měsíčně, bydlí ve vlastní nemovitosti, má náklady spojené s bydlením ve výši 10 000 Kč měsíčně a hradí paušál za telefon ve výši 500 Kč měsíčně (zjištěno z Editace profilu klienta [anonymizováno] ). Z výpisu z účtu žalovaného za měsíc prosinec 20024 bylo soudem zjištěno, že účet žalovaného vykazoval záporný zůstatek. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek č. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] uzavřené mezi společností [anonymizováno]. a [anonymizováno], a dále ze Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [anonymizováno] a žalobcem ze dne [anonymizováno] ). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne [anonymizováno] a dokladu o odeslání ze dne [anonymizováno] ).
5.Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ( odst.1 ). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy ( odst.2 ). 6.Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7.Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020. 8.V souladu se závěry soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018, poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.
9.Z provedeného dokazování bylo soudem zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne [anonymizováno] uzavřena smlouva o úvěru v rámci níž vystupoval právní předchůdce žalobce jakožto poskytovatel úvěru a žalovaný jakožto spotřebitel. S ohledem na tuto skutečnost se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovaným posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet úvěr. Z provedeného dokazování takový závěr učinit nelze. Není zjevné, jakým konkrétním způsobem právní předchůdce žalobce ověřil výši pravidelných měsíčních příjmů a výdajů žalovaného, na základě jakých konkrétních dokladů, a jaká konkrétní zjištění o výši pravidelných měsíčních příjmů a výdajů žalovaného vedla právního předchůdce žalobce k závěru o tom, že je žalovaný schopen dluhového zatížení. Žalobce se nedostavil k ústnímu jednání soudu, nemohl proto být soudem poučen ve smyslu § 118a o.s.ř. o nutnosti doplnění tvrzení a označení důkazů ve shora uvedeném kontextu. 10.S ohledem na výše uvedené nelze podle názoru soudu jinak než dospět k závěru, že ze strany žalobce nebylo prokázáno, že byla před uzavřením shora uvedené smlouvy o úvěru s žalovaným posouzena úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je nutné smlouvu o úvěru posoudit jakožto neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalovaného tak vzniklo ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté žalobcem žalovanému, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaný povinen vydat, tj. zaplatit, pakliže zůstal nezaplacen. Žalovanému byly právním předchůdcem žalobce poskytnuty z titulu smlouvy o úvěru peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný z titulu této smlouvy neuhradil ničeho. Soud proto vyhověl podané žalobě co do zaplacení částky 10 000 Kč jakožto žalovanému poskytnuté a žalovaným nevrácené jistiny úvěru. Co do zbylé části žalobcem požadované částky byla podaná žaloba zamítnuta s ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy, neboť co do zbylé částky se jedná o sankce, odměny či poplatky, které nebyly mezi účastníky platně ujednány. 11.Ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný uvedl, že je schopen zaplatit poskytnuté prostředky ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně. Soud po zohlednění současných žalovaným uváděných pravidelných měsíčních příjmů a výdajů, tak jak jsou blíže uvedeny v odstavci 3 odůvodnění tohoto rozsudku shora, a taktéž s přihlédnutím k výši prostředků, které je žalovaný povinen žalobci zaplatit, dospěl k závěru, že je na místě uložit žalovanému zaplatit zbylou část poskytnutých prostředků ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně, takovou dobu soud v daném případě považuje za dobu přiměřenou možnostem žalovaného ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. 12.Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci poskytnuté a dosud nesplacené prostředky úvěru pod ztrátou výhody splátek, a to v souladu se závěry vyslovenými Krajským soudem v Českých Budějovicích v rámci rozsudku č.j. 19 Co 1118/2024-94 či rozsudku č.j.5 Co 254/2024-105, kdy tento postup je opřen o § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a v něm uvedenou zásadu spravedlivého uspořádání vztahu věřitele a dlužníka. Ostatně je i dlouhodobou soudní praxí, že v drtivé většině případů soudy povolují splátky právě pod ztrátou jejich výhody. V daném případě soud považuje za spravedlivé uspořádání práv a povinností stran sporu stanovit splátky přiznaného plnění pod ztrátou výhody splátek, když soud neshledal žádné konkrétní důvody k tomu, aby se odchýlil od závěrů vyslovených Krajským soudem v Českých Budějovicích zejména v rámci rozsudku č.j. 19 Co 1118/2024-94. Ztrátou výhody splátek je míněno, že pokud se žalovaný zpozdí byť s jedinou splátkou, nestává se sice přisouzená částka splatnou naráz automaticky, ale věřitel může uplatnit zesplatnění celého plnění právním jednáním vůči dlužníkovi (žalovanému ), s tím, že tak musí učinit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. 13.S ohledem na konstatování neplatnosti smluv a stanovení nové lhůty k plnění ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, nelze konstatovat, že by se žalovaný ke dni vyhlášení tohoto rozsudku ocitl v prodlení, proto byla podaná žaloba zamítnuta i co do žalobcem požadovaného úroku z prodlení, k čemuž soud opět odkazuje zejména na závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022. 14.O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., když procesně úspěšnější žalobce má v poměrné výši při zohlednění míry úspěchu a neúspěchu právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náhrada nákladů řízení je tvořena náhradou zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále odměnou za 3 úkony právní zástupkyně žalobce po 400 Kč/úkon (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby), náhradou hotových výdajů právní zástupkyně žalobce ve výši 300Kč a 21 % DPH. O výši odměny a náhrady hotových výdajů právní zástupkyně žalobce bylo soudem rozhodnuto v souladu s § 14b vyhlášky č.177/1996 Sb. s ohledem na formulářový charakter žaloby. Úspěch žalobce činil 66,4% (když pro zjištění míry úspěchu je nutné zohlednit i žalobcem požadované příslušenství, s tím, že úrok z prodlení, který nebyl žalobcem kapitalizován, soud kapitalizoval pro účely stanovení míry úspěchu ke dni vyhlášení rozsudku), úspěch žalovaného činil 33,6%, z tohoto důvodu má žalobce z celkové náhrady nákladů řízení ve výši 2615 Kč právo na 32,8%, tedy na částku 857,72 Kč. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Českých Budějovicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat splnění povinností prostřednictvím exekuce.