USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Viktora Kučery a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce: S. B., Ph.D., proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13.04.2026, č. j. 12 A 16/2026‑17,
takto:
Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (stěžovatel) podal k Nejvyššímu správnímu soudu kasační stížnost proti v záhlaví uvedenému usnesení Městského soudu v Praze, kterým tento soud pro nezaplacení soudního poplatku zastavil řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem spočívajícím v kontaktování stěžovatelova praktického lékaře a psychiatra žalovaným s „instrukcemi“, které následně vedly k odmítnutí vyšetření stěžovatele a nevydání lékařského posudku.
[2] Dne 04.05.2026 doručil stěžovatel Nejvyššímu správnímu soudu podání z téhož dne, jímž výslovně bere zpět kasační stížnost podanou v této věci.
[3] V souladu s dispoziční zásadou, která ovládá správní soudnictví, může navrhovatel (žalobce) disponovat řízením nebo jeho předmětem, a může tedy i vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl; srov. § 37 odst. 4 SŘS, soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Nejvyšší správní soud má s ohledem na obsah podání ze dne 04.05.2026 za to, že se stěžovatel rozhodl vzít svůj návrh zpět, neboť projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, nevzbuzuje žádné pochybnosti, a dané podání má rovněž veškeré ostatní náležitosti ve smyslu § 37 odst. 2 a 3 s. ř. s. [4] Nejvyšší správní soud proto v souladu s § 47 písm. a) ve spojení s § 120 SŘ s. rozhodl, že se řízení o kasační stížnosti zastavuje. [5] V souladu s § 60 odst. 3 SŘ s. nemá žádný z účastníků řízení v případě jeho zastavení právo na náhradu jeho nákladů; to neplatí, byl‑li podaný návrh vzat zpět pro pozdější chování odpůrce (žalovaný) nebo bylo‑li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele. V daném případě však není ze zpětvzetí kasační stížnosti ani z jiného podkladu ve spise zřejmé, že by zpětvzetí kasační stížnosti bylo možné připisovat chování žalovaného, a nejedná se ani o zastavení řízení pro uspokojení navrhovatele ve smyslu § 60 odst. 3 ve spojení s § 62 SŘ s. [6] Nejvyšší správní soud proto podle § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 SŘ s. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Poučení:
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3, § 120 SŘ s.) V Brně dne 7. května 2026
JUDr. Viktor Kučera
předseda senátu