Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Taťánou Hodaňovou ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]. sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátkou [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalovanému: [anonymizováno], narozený [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
pro 109 619,39 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [anonymizováno] s 11,5 % ročním zákonným úrokem z prodlení z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba na zaplacení částky [anonymizováno] s 11,5 % ročním zákonným úrokem z prodlení z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení, částku [anonymizováno], se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [anonymizováno], zákonného úroku z prodlení z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení ve výši 11,75 % a částky [anonymizováno]. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [anonymizováno] uzavřela žalobkyně elektronicky se žalovaným smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru na základě které poskytne žalovanému peněžní prostředky až do výše [anonymizováno]. Žalobkyně uvedla, že zkoumala schopnost žalovaného předmětný úvěr splácet ve smyslu ust. § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně nejprve zjistila u žalovaného celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází v registrech, a to centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů, bankovním a nebankovním registru klientských informací. Čistý měsíční příjem žalovaného činil [anonymizováno], což žalobkyně ověřila z výplatních pásek. Úvěr v souhrnné výši [anonymizováno] byl žalovanému vyplacen prostřednictvím bankovního převodu v době od [anonymizováno] do [anonymizováno]. Žalovaný na úvěr uhradil [anonymizováno]. Úvěr se stal splatným dne [anonymizováno]. Žalovaná částka sestává z jistiny úvěru [anonymizováno], poplatku za vyplacení tranší úvěru [anonymizováno], a smluvního úroku dle čl. VII odst. 3 a čl. VI Smlouvy ve výši 0,93 % denně z nesplacené části jistiny v kapitalizované výši [anonymizováno], poplatek za službu Klidné spaní dle č. VII odst. 4 ve výši [anonymizováno]. Žalobkyně je oprávněna v souladu s čl. VIII odst. 1 Smlouvy požadovat v případě prodlení žalovaného úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu. Žalobkyně uplatňuje smluvní pokutu pouze za prvních 90 dnů prodlení ve výši [anonymizováno]. Žalovaný na pohledávku žalobkyně dosud neuhradil ničeho. 2.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3.Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 OSŘ, občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve věci bylo možno rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4.Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění.
5.Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne [anonymizováno] č. [anonymizováno] soud zjistil, že se žalobkyně dne [anonymizováno] zavázala poskytnout žalovanému v jeho prospěch částku až do výše [anonymizováno] jako revolvingový spotřebitelský úvěr a žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději do [anonymizováno] s úrokovou sazbou ve výši 0,933 % denně a poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99% z čerpané částky. Žalovaný smlouvu podepsal elektronicky prostřednictvím klientského profilu. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného brala v úvahu následující údaje. Počet členů ve společně hospodařící domácnosti s příjmem: 1, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky: [anonymizováno], výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení: [anonymizováno], ostatní zbytné výdaje: [anonymizováno], další nezbytné výdaje: [anonymizováno], výše ověřeného čistého měsíčního příjmu: [anonymizováno], výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem: [anonymizováno], regionální koeficient: 1, rezerva pro výdaje: [anonymizováno], vypočítané minimální výdaje: [anonymizováno], disponibilní příjem: [anonymizováno]. Z dokumentu nadepsaného Identifikované příjmy soud zjistil, že příjem byl žalovaným doložen a obsahoval průměrný čistý měsíční příjem žalovaného, který žalobkyně uvažovala ve výši [anonymizováno]. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet v souhrnu částku [anonymizováno] pod VS [anonymizováno]. Z dokumentu autorizace ověření totožnosti soud zjistil, že žalobkyně ověřila totožnost žalovaného autorizací prostřednictvím zaslání autorizační platby z bankovního účtu č. [anonymizováno], a to dne [anonymizováno]. Z výplatních pásek za měsíce listopad 2024, únor, březen 2025 bylo zjištěno, že před poskytnutím první částky úvěru žalovaný dosahoval příjmu v měsíci listopadu 2024 ve výši [anonymizováno], a další výplatní pásky jsou za měsíce po poskytnutí první částky úvěru a to za měsíc únor 2025 ve výši [anonymizováno] a za měsíc březen ve výši [anonymizováno]. Z předžalobní upomínky ze dne [anonymizováno] a podacího lístku ze dne [anonymizováno] soud zjistil, že žalovanému byla dne [anonymizováno] odeslána výzva k plnění, a to ve lhůtě 3 dní, přičemž žalovaný byl upozorněn na možné soudní vymáhání pohledávky.
6.Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne [anonymizováno] zavázala poskytnout žalovanému v jeho prospěch částku až do výše [anonymizováno] jako revolvingový spotřebitelský úvěr a žalovaný se zavázal úvěr s úrokem úvěru ve výši 0,933 % denně z nesplacené části jistiny splatit nejpozději do [anonymizováno]. Žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet částku ve výši [anonymizováno]. Žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného vyšla z údajů, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr a z výplatních pásek. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou odeslanou dne [anonymizováno], a to ve lhůtě 3 dní. Žalovaný na předmětný úvěr uhradil celkem [anonymizováno].
7.Podle § 2395 OZ, občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8.Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9.Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10.Podle ustanovení § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od [anonymizováno], poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem 11.Podle § 2993 OZ věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 12.Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru podle § 2395 OZ a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 OZ v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 OZ jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 13.V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne [anonymizováno], č. j. [anonymizováno], „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne [anonymizováno], sp. zn. [anonymizováno], že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“ 14.Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [anonymizováno] ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-[anonymizováno]. proti GK)
15.V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaný jí poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a že žalobkyně tyto poměry prověřovala doloženými výplatními páskami, dotazem v registrech a z vlastních systémů. Žalobkyně tvrdí, že ověřená výše průměrného čistého měsíčního příjmu žalovaného činila [anonymizováno], což souhlasí. Pokud jde o výdaje žalovaného, pak žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěru uvedl své výdaje v celkové výši [anonymizováno], což žalobkyně nijak nedoložila. Při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného absentuje podrobnější zkoumání výdajů žalovaného. Z doložených listin vyplývá, že žalobkyně neměla k dispozici žádné doklady prokazující výši výdajů žalovaného. Zjišťování počtu, výše ani platební morálky závazků žalovaného nebylo žalobkyní tvrzeno ani prokazováno. Navíc žalobkyně nijak neprokázala, že by zkoumala poměry žalovaného ve veřejných databázích. Ani v tomto směru tedy nelze zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany právní předchůdkyně žalobkyně hodnotit jako dostatečné. Pokud tedy žalobkyně není schopna doložit, že věrohodným způsobem skutečné výdaje žalovaného prověřila na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od žalovaného, nelze než uzavřít, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyně s odbornou péčí řádně neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr.
16.S ohledem na shora popsané shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních (§ 576 OZ). 17.Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993 OZ ve spojení se speciálním ustanovením § 87 odst. 1 věty třetí zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Jinými slovy má žalobkyně nárok na vrácení toho, co žalovanému plnila. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši [anonymizováno]. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný žalobkyni uhradil celkem částku [anonymizováno]. Žalovaný je tedy povinen žalobkyni vydat bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu uvedených částek, tedy [anonymizováno]. 18.Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož žalovaný ke svým schopnostem a možnostem vrátit poskytnutou jistinu netvrdil a neprokázal ničeho, dospěl soud k závěru, že je se svým plněním v prodlení a žalobkyně má nárok na zákonný úrok z prodlení z částky [anonymizováno] ve smyslu ustanovení § 1970 OZ, a to od [anonymizováno] do zaplacení. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 19.Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.
20.Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.
21.Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 OSŘ, občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.