Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Glocem ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátem [anonymizováno], [anonymizováno]. [anonymizováno]. sídlem [anonymizováno]
proti
žalovanému: [anonymizováno], narozený [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
o zaplacení 24 727 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 727 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení od 18.02.2026 do zaplacení ve výši 11,5 % a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 140,23 Kč od 31.01.2026 do 17.02.2026, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 805 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
Žalobkyně se svou žalobou domáhá po žalovaném zaplacení žalované s příslušenstvím, s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 28.06.2025 uzavřena smlouva o úvěru, kdy na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal k uhrazení celé dlužné částky spolu s poplatky a úroky ve lhůtě 30 dnů od poskytnutí, když došlo k prodloužení splatnosti o 30 dní, tzv. korunovým odkladem a dále došlo k prodloužení splatnosti úvěru o 30 dní, tzv. 10% odkladem. Žalobkyně též uvedla, že před poskytnutím úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného.
Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., o. s. ř., neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s tímto postupem soudu souhlasili.
Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy.
Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 16.01.2026 vyplývá, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu před podáním žaloby a dle podacího archu [anonymizováno]., byla písemnost žalovanému zaslána dne 19.01.2026.
Z opisu výpisu proplacení smlouvy bylo zjištěno, že žalovanému dne 28.05.2025 byly zaslány finanční prostředky ve výši 22 000 Kč.
Z výpisu čerpání splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaný má jako dlužnou částku hradit celkem 24 867,23 Kč, z čehož bylo uhrazeno toliko 3 311 Kč.
Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný žije v podnájmu, pracuje jako OSVČ s výši příjmu 45 000 Kč, žalovaný neměl vyživovací povinnost.
Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru, bylo soudem zjištěno, že žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech NRKI, SOLUS, CRI, BIS a ISIR, zjišťovala příjem žalovaného v návaznosti na další měsíční splátky žalovaného s tím, že bylo počítáno se životním minimem, výdaji na bydlení.
Na základě shora zjištěných a prokázaných skutečností učinil soud následující závěr o skutkovém a právním stavu věci.
Soud má shora provedeným dokazováním za prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena dne 28.06.2025 úvěrová smlouva, z níž vyplývá, že se jednalo o bezúčelový spotřebitelský úvěr na základě kterého byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal k úhradě dlužné částky, úroku a poplatků ve lhůtě 30 dnů, resp. dalších lhůt k zaplacení, jak je shora specifikováno. Žalovaný nehradil řádně a včas, kdy celkem uhradil částku 3 310 Kč. Žalovaný na výzvy k zaplacení a předžalobní výzvu nereagoval, proto se žalobkyně domáhala zaplacení soudně.
Po právní stránce soud právní vztah vzniklý mezi žalobkyní a žalovaným posoudil podle § 2395 a násl. o. z. Zároveň se právní poměr mezi účastníky řídí příslušnými ustanoveními zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“). Žalobkyně řádně splnila povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 ve vztahu k § 75 zák. č. 257/2016 Sb., kdy náležitě (s odbornou péčí) posoudila schopnost žalovaného splácet, a zcela splatit sjednávaný spotřebitelský úvěr, kdy na tomto základě žalovanému úvěr poskytla. Žalobkyně má právo na zaplacení žalované částky s příslušenstvím, neboť mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva na základě které byla žalovanému poskytnuta shora uvedená částka a žalovaný se zavázal k úhradě, což však nedodržel. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou části dlužné jistiny, poplatků a úroků. Jelikož žalobkyně v rámci předložených důkazů dostatečně prokázala svůj nárok, včetně řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, soud žalobě vyhověl. Úroky z prodlení jsou žalobkyni přiznány v souladu s § 1970 OZ ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 OSŘ tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 805 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 990 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 727 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6, písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. ř. s.
--- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.