Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci
žalobkyně: [anonymizováno], IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátem [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalované: [anonymizováno], narozená [anonymizováno] bytem [anonymizováno] zastoupená advokátem [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
za účasti vedlejší
účastnice: [anonymizováno], narozená [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
o 227 919 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Zamítá se žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 227 919 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 227 919 Kč od 15.10.2024 do zaplacení.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 43 740 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno], advokáta.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejší účastnici na náhradě nákladů řízení částku 2 250 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě na náhradě nákladů řízení částku 993 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení 227 919 Kč s příslušenstvím z titulu regresního nároku na náhradu škody. Žalobkyně uvedla, že dne [anonymizováno] došlo k vytopení prostor nacházejících se v bytovém domě na adrese [anonymizováno] (dále též jen „bytový dům“), pod bytem žalované nacházejícím se ve 2. nadzemním podlaží. K vytopení došlo v důsledku prasklé hadice od WC v bytě žalované. V důsledku toho tekla voda z hadice po dobu cca 3 hodin a došlo k rozsáhlému poškození společných prostor bytového domu pod bytem žalované, včetně bytové jednotky poškozeného [anonymizováno] [anonymizováno] v 1. nadzemním podlaží. Poškozené prostory byly v době vzniku škodné události pojištěny u žalobkyně pojistnou smlouvou č. [anonymizováno]. Žalobkyně proto poskytla na tuto pojistnou událost označenou č. [anonymizováno] pojistné plnění v celkové výši 241 226 Kč (po odečtení smluvní spoluúčasti ve výši 1 000 Kč). Žalobkyně svůj nárok opírá o ustanovení § 2937 odst. 1 OZ, podle nějž pokud škodu způsobila věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled. Žalobkyně uvedla, že škodná událost byla nahlášena dne [anonymizováno] Společenstvím vlastníků jednotek bytového domu (dále též „SVJ“). V e-mailové zprávě ze dne [anonymizováno] adresované příslušnému likvidátorovi sdělil předseda SVJ [anonymizováno], že v předmětném bytě bydlela žalovaná; totéž sdělil likvidátorovi i dne [anonymizováno]. Žalobkyně komunikovala s žalovanou již dříve, ale žalovaná nikdy netvrdila, že v bytě nebydlela. Z těchto důvodů se žalobkyně domnívá, že nad poškozenou věcí měla mít dohled žalovaná. Podle názoru žalobkyně přešlo v souladu s § 2820 odst. 1 OZ právo na náhradu škody vůči žalované odpovídající vyplacenému pojistnému plnění okamžikem jeho výplaty z poškozeného pana [anonymizováno] na žalobkyni. Žalobkyně dále tvrdila, že pojistná smlouva SVJ se nevztahuje na uvedený případ. Podle znění všeobecných pojistných podmínek se pojištění odpovědnosti člena SVJ vztahuje i na odpovědnost pojištěného v souvislosti s vlastnictvím a provozem veškerých zařízení bytového domu za škodu způsobenou třetí osobě. Žalovaná proto nesplňuje předpoklady, aby škoda mohla být nahrazena z pojistné smlouvy SVJ: jednak podle žalobkyně nebyla ke dni vzniku škody vlastníkem ani držitelem bytu, a jednak se pojistná smlouva SVJ vztahuje jen na případy, kdy je škoda způsobena třetí osobě a nikoli dalšímu pojištěnému. Žalobkyně provedla prohlídku poškozeného bytu pana [anonymizováno] dne [anonymizováno] a [anonymizováno] bez přítomnosti žalované, která o účast na prohlídce nežádala. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení náhrady škody předžalobní výzvou ze dne [anonymizováno] a [anonymizováno], avšak žalovaná ničeho neuhradila. Žalobkyně uplatňuje žalobou nižší částku 227 919 Kč, odpovídající výši skutečné škody po odpočtu opotřebení poškozených částí. Tato výše škody sestává z částky 12 959,10 Kč jako náhrady za spotřebu elektrické energie při vysoušení, částky 137 344,25 Kč, zahrnující částku 51 966 Kč za podlahářské práce a částku 85 378,25 Kč za stavební práce, částku 659,50 Kč za požární hlásič a detektor pohybu, částku 73 071 Kč za sanační práce a částku 3 885 Kč za úklidové práce. Kromě dlužné částky 227 919 Kč žalobkyně požaduje i zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od [anonymizováno] do zaplacení. 2.Žalovaná nárok uplatněný žalobou v celém rozsahu neuznala a namítla nedostatek své pasivní legitimace, neboť vlastníkem bytu, v němž došlo ke škodné události, byla v době jejího vzniku matka žalované [anonymizováno] (vedlejší účastnice). Žalovaná přestala byt užívat minimálně pět let před vznikem škody a ke dni [anonymizováno] fakticky bydlela na adrese [anonymizováno], kde má od 12.09.2017 hlášené trvalé bydliště spolu se svým manželem. Za svou matkou pouze chodí na návštěvy. Žalovaná uvedla, že dopoledne dne [anonymizováno] jí matka volala a informovala ji o vzniklé škodě. Žalovaná byla u sebe doma, zavolala svému známému kvůli opravě WC a potom šla do práce; v bytě své matky vůbec nebyla. V době vzniku škody v předmětném bytě nikdo nebyl, poté tam byla pouze matka žalované. Matka žalované škodu částečně uznala a v uznané výši ji zaplatila. Podle žalované byli pojištěni všichni vlastníci jednotek bytového domu; škoda tedy byla uhrazena z pojistné smlouvy SVJ a žalobkyně nemůže uplatňovat regres vůči matce žalované, když tato byla pojištěnou osobou. Žalovaná rovněž namítla, že žalobkyně postupovala v rozporu s právními předpisy a obvyklou praxí. Žalobkyně neumožnila žalované prohlídku poškozeného bytu, prohlídka byla provedena až [anonymizováno] po vysoušení, takže žalobkyně neznala rozsah škod (fotodokumentaci převzala patrně od pana [anonymizováno]). Z této fotodokumentace vyplývá jiná příčina škody, neboť na poškozené zdi byla plíseň, která nemohla vzniknout v řádu hodin; pan [anonymizováno] si již dříve stěžoval, že ve zdi protékal odpad, ale to nebylo úspěšně opraveno. Vzniklá škoda tedy není v příčinné souvislosti se zatečením při prasklé hadičce u WC. Žalobkyně dále nedoložila obvyklou cenu oprav, opravné práce platila na základě nedostatečných dokladů, v nichž byly jen obecně bez dalšího uvedeny „podlahářské práce“ či „stavební činnosti“. Podle žalované za byt, a tedy i vzniklou škodu, odpovídá vlastník bytu. Žalobkyně postupovala liknavě, když si ve veřejně dostupných seznamech neověřila vlastnictví bytu a náhradu škody uplatnila vůči nesprávné osobě. Žalovaná dále poukázala na promlčení žalobou uplatněného nároku s tím, že matka žalované v dopise ze dne [anonymizováno] uplatnila vůči žalobkyni, přestože škoda nebyla uplatněna vůči matce žalované, námitku promlčení.
3.Vedlejší účastnice k věci uvedla, že ona je výlučnou vlastnicí předmětného bytu, v němž došlo k prasknutí hadičky od WC. Na předmětné adrese měla hlášený trvalý pobyt od listopadu 1989 do února 2025. Byt koupila do společného vlastnictví spolu se svým manželem [anonymizováno] dne [anonymizováno]. Zúžením společného jmění manželů dne [anonymizováno] přešel byt do jejího výlučného vlastnictví a od úmrtí manžela v březnu 2022 žila v bytě sama. Vedlejší účastnice uvedla, že na vzniklou škodu se plně vztahuje pojistná smlouva SVJ, neboť jiný výklad pojistné smlouvy, že se vztahuje pouze na třetí osoby mimo SVJ, by byl zcela v rozporu s účelem pojištění. Předmětná škodná událost navíc není v příčinné souvislosti se vzniklou škodou, protože škody způsobené v bytě pana [anonymizováno] odpovídají dlouhodobému protékání. Vedlejší účastnice uplatnila námitku promlčení regresu náhrady škody.
4.Ze dvou zápisů o poškození věcí movitých a nemovitých ze dne [anonymizováno] a [anonymizováno] soud zjistil, že v těchto dnech byla provedena prohlídka bytu č. [anonymizováno] v bytovém domě, byl sepsán rozsah poškození a jako příčina bylo uvedeno protékání vody z prasklé hadičky od WC v bytě ve 2. nadzemním podlaží po dobu 3 hodin; tato příčina byla shledána jako odpovídající vzniklé škodě. Druhá prohlídka byla provedena dne [anonymizováno] po vysoušení poškozeného bytu, jako poškozený a zároveň pojištěný je uveden majitel bytu č. [anonymizováno] [anonymizováno]. Z oznámení škodní události majetku soud zjistil, že škodu vzniklou protečením dne [anonymizováno] nahlásil žalobkyni předseda SVJ [anonymizováno], tato pojistná událost je evidována pod č. [anonymizováno]. Z přiložené fotodokumentace soud zjistil rozsah tvrzeného poškození v důsledku protečení.
5.Z oznámení o poskytnutí pojistného plnění ze dne [anonymizováno] soud zjistil, že žalobkyně poskytuje poškozenému [anonymizováno] plnění na pojistnou událost č. [anonymizováno] ve výši 117 200 Kč. Z oznámení o poskytnutí pojistného plnění ze dne [anonymizováno] soud zjistil, že žalobkyně poskytuje poškozenému [anonymizováno] plnění na pojistnou událost č. [anonymizováno] ve výši 50 955 Kč. Z potvrzení o spotřebě elektrické energie a protokolu o měření vystavených společností [anonymizováno] soud zjistil, že při vysoušení poškozeného bytu, jenž byl silně vlhký, byla spotřebována elektrická energie v celkovém množství 1785 kWh. Z cenové nabídky č. [anonymizováno] a faktury č. [anonymizováno] vystavených společností [anonymizováno] soud zjistil, že práce spojené s vysoušením poškozeného bytu činily 73 071 Kč.
6.Z dokladu o výplatě pojistného plnění soud zjistil, že na pojistnou událost č. [anonymizováno] bylo poskytnuto pojistné plnění v celkové výši 241 226 Kč, sestávající z částky 117 200 Kč vyplacené [anonymizováno] dne [anonymizováno], částky 50 955 Kč vyplacené [anonymizováno] dne [anonymizováno] a částky 73 071 Kč vyplacené společnosti [anonymizováno] dne [anonymizováno].
7.Z likvidační zprávy soud zjistil, že při pojistné události byla způsobena skutečná škoda ve výši 227 919 Kč, tuto škodu je navrhováno uplatnit jako regres vůči [anonymizováno] jako vlastníkovi bytu, v němž došlo k prasknutí hadičky; vlastnictví bytu [anonymizováno] jako právní důvod regresu žalobkyně zjistila ze zprávy předsedy SVJ ze dne [anonymizováno].
8.Z cenové nabídky na opravy bytu po protečení vypracované společností [anonymizováno] [anonymizováno] soud zjistil nacenění stavebních prací nutných k opravě zvlhlých a poškozených částí bytu v celkové výši 93 140 Kč (původně byla naceněna částka 78 440 Kč, po prohlídce likvidátorem bylo doceněno dalších 14 700 Kč). Z cenové nabídky na podlahy vypracované dodavatelem [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] soud zjistil nacenění opravy podlah ve výši 41 704 Kč. Z rozpočtu nákladů na opravu podlah vypracované společností global expert soud zjistil nacenění oprav ve výši 32 451,55 Kč. Z cenové nabídky na opravu dveří vypracované společností [anonymizováno] soud zjistil nacenění oprav ve výši 67 735 Kč. Z faktury č. 5/22 ze dne [anonymizováno] soud zjistil, že dodavatel s IČO [anonymizováno] (jméno z faktury není čitelné) se sídlem [anonymizováno], vyúčtoval [anonymizováno] za vykonané práce podle cenové nabídky pro pojišťovnu částku 34 500 Kč. Z faktury č. 3/22 soud zjistil, že dodavatel [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno], vyúčtoval [anonymizováno] za vykonané práce podle cenové nabídky pro pojišťovnu částku 58 640 Kč. Z faktury č. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] soud zjistil, že dodavatel [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno], vyúčtoval [anonymizováno] za vykonané podlahářské práce částku 57 591 Kč.
9.Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [anonymizováno] soud zjistil, že bytová jednotka č. [anonymizováno] v bytovém domě č. [anonymizováno] na adrese [anonymizováno] je evidována ve společném jmění manželů [anonymizováno], r. č. [anonymizováno], a [anonymizováno], r. č. [anonymizováno]. Z notářského zápisu sepsaného dne [anonymizováno] notářkou [anonymizováno] [anonymizováno], se sídlem [anonymizováno], sp. zn. N [anonymizováno], soud zjistil, že manželé [anonymizováno], narozený [anonymizováno], a [anonymizováno], narozená [anonymizováno], že bytová jednotka č. [anonymizováno] v bytovém domě č. [anonymizováno] na adrese [anonymizováno] včetně spoluvlastnických podílů na společných částech budovy a pozemku, jež byly nabyty do společného jmění manželů, budou ve výhradním vlastnictví [anonymizováno]. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [anonymizováno] soud zjistil, že předmětná bytová jednotka č. [anonymizováno][anonymizováno] je evidována ve výlučném vlastnictví [anonymizováno], r. č. [anonymizováno]. Z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ke dni [anonymizováno] s právními účinky ke dni [anonymizováno] soud zjistil, že vlastníky bytové jednotky č. [anonymizováno] jsou namísto [anonymizováno] nově evidováni spoluvlastníci [anonymizováno] a [anonymizováno].
10.Z pojistné smlouvy o pojištění bytového domu ze dne [anonymizováno] soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní jako pojistitelem a SVJ 10, 12 a 14 jako pojistníkem. Z bodu C. smlouvy soud zjistil, že pojištěnými jsou všichni vlastníci jednotek, kteří jsou uvedeni v katastru nemovitostí jako spoluvlastníci budovy specifikované v adrese místa pojištění. Počátek pojištění byl sjednán na den [anonymizováno], smlouva je sjednána na dobu neurčitou a jako místo pojištění je sjednána adresa [anonymizováno]. Pojištění bylo sjednáno na částku 23 400 000 Kč, spoluúčast byla sjednána ve výši 1 000 Kč. Z bodu G. smlouvy soud zjistil, že byla připojištěna odpovědnost za škodu vyplývající z vlastnictví nebo držby pojištěné nemovitosti do výše 1 000 000 Kč. Z Všeobecných pojistných podmínek žalobkyně pro pojištění bytových domů účinných od [anonymizováno], zejména z jejich čl. 25 odst. 1 a 2 písm. a), soud zjistil, že pojištění se sjednává pro případ právním předpisem stanovené odpovědnosti pojištěného nebo jím pověřené osoby za škodu vzniklou jinému v souvislosti s vlastnictvím nebo držbou nemovitosti uvedené v pojistné smlouvě a pozemku k ní příslušného. Pojištění se vztahuje i na odpovědnost pojištěného v souvislosti s vlastnictvím a provozem veškerých zařízení bytového domu za škodu způsobenou třetí osobě.
11.Z dopisů ze dne 02.05.2023, 05.05.2023 a 15.05.2023 soud zjistil, že zástupce žalované opakovaně žádal žalobkyni o doložení proplacených faktur, pojistné smlouvy, fotodokumentace poškozeného místa a doložení příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti žalované a vznikem škody, neboť nárok žalobkyně na regresní náhradu škody proti žalované dosud neměl za podloženou.
12.Z dopisu ze dne 10.08.2023 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k náhradě škody ve výši 227 919 Kč do 7 dnů od doručení této výzvy. Doručenka datové zprávy dokládá odeslání výzvy zástupci žalované dne 10.08.2023 a její doručení dne 15.08.2023. Z dopisu ze dne 26.09.2024 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky naposledy před podáním žaloby, a to nejpozději do 15 dnů od doručení výzvy. Doručenka datové zprávy dokládá odeslání výzvy zástupci žalované dne 26.09.2024 a její doručení dne 27.09.2024.
13.Z dopisu ze dne 22.08.2023 soud zjistil, že zástupce žalované se vyjádřil k výzvě zástupce žalobkyně ze dne 10.08.2023 následovně: žalovaná zpochybnila správnost postupu žalobkyně při zjišťování a vyřizování pojistné události (například nebyly doloženy všechny faktury k cenovým nabídkám, žalované nebyla umožněna prohlídka poškozeného bytu, fotografie poškozeného místa neodpovídají tvrzené škodě), současně namítla, že podle pojistné smlouvy jsou pojištěni všichni vlastníci jednotek, tedy jak vlastník poškozeného bytu, tak i vlastník bytu, v němž škoda vznikla; žalobkyni tedy nenáleží právo na náhradu škody proti žalované, neboť pojistné plnění bylo poskytnuto zcela v souladu se smlouvou o pojištění.
14.Z e-mailové komunikace ze dne 08.09.2022 a 18.04.2023 mezi [anonymizováno] [anonymizováno] jako předsedou SVJ a [anonymizováno] [anonymizováno] jako likvidátorem žalobkyně soud zjistil, že [anonymizováno] sdělil, že v bytě č. [anonymizováno] v němž praskla hadička od WC, bydlí paní [anonymizováno].
15.Z výpisu z agendového informačního systému evidence obyvatel ze dne 15.09.2025 soud zjistil, že [anonymizováno], narozená [anonymizováno], [anonymizováno], s účinností od [anonymizováno], předchozí trvalý pobyt měla od [anonymizováno], [anonymizováno]; otcem jmenované je [anonymizováno], narozený [anonymizováno], a matkou je [anonymizováno], narozená [anonymizováno]. Z výpisu z agendového informačního systému evidence obyvatel ze dne 14.11.2025 soud zjistil, že [anonymizováno], narozená [anonymizováno] [anonymizováno], předchozí trvalý pobyt měla od [anonymizováno] do [anonymizováno] hlášený na adrese [anonymizováno]; dítětem jmenované je [anonymizováno], r. č. [anonymizováno].
16.Z dopisu ze dne 16.09.2025 soud zjistil, že [anonymizováno] se vyjádřila k nároku na náhradu škody způsobené prasknutím hadičky od WC, který žalobkyně uplatnila vůči její dceři. O nároku se dozvěděla od své dcery; uvedla, že její dcera s tím nemá nic společného, protože byt nikdy nevlastnila, za škodu by mohla být odpovědná jako výlučný vlastník předmětného bytu pouze [anonymizováno], nicméně uplatňuje námitku promlčení nároku žalobkyně na náhradu škody. Současně vyjádřila názor, že na vzniklou škodu se plně vztahuje pojistná smlouva SVJ, neboť jiný výklad pojistné smlouvy, že se vztahuje pouze na třetí osoby mimo SVJ, by byl v rozporu s účelem pojištění. Předmětná škodná událost navíc není v příčinné souvislosti se vzniklou škodou, neboť škody způsobené v bytě pana [anonymizováno] odpovídají dlouhodobému protékání.
17.Výslechem svědka [anonymizováno] [anonymizováno], předsedy SVJ, soud zjistil, že svědek sice nezná přesná jména žalované a vedlejší účastnice, ale v předmětném bytě, ve kterém dne [anonymizováno] vznikla škoda, bydlela určitě vedlejší účastnice (svědek vedlejší účastnici bez pochyb poznal). Vzniklou škodu jako předseda SVJ řešil hlavně s panem [anonymizováno] jako majitelem poškozeného bytu. Vedlejší účastnici moc nezná, příliš s ní nepřišel do kontaktu. Pokud do e-mailu likvidátorovi napsal, že byt užívá [anonymizováno], svědek přesné křestní jméno neznal, ale určitě myslel starší paní [anonymizováno].
18.Soud neprovedl další listinné důkazy navržené žalovanou, a sice kupní smlouvu ze dne [anonymizováno] k bytové jednotce č. [anonymizováno], [anonymizováno], internetový výpis k bytové jednotce č. [anonymizováno]. ú. [anonymizováno], výpis vyúčtování elektřiny za rok 2020, 2021, 2022 a 2023, fakturu za elektřinu za rok 2022 pro [anonymizováno], vyúčtování služeb za rok 2022 pro [anonymizováno] a pojistné plnění události z [anonymizováno], neboť tyto ´důkazy byly navrženy až po koncentraci řízení podle § 118b odst. 1 OSŘ, občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) a z toho důvodu jsou nepřípustné. Účastníkům řízení sice byla po koncentraci poskytnuta dodatečná lhůta k doplnění důkazů, nicméně pouze ve vztahu ke sdělení kontaktních údajů navržených svědků. Pro nadbytečnost soud neprovedl důkaz výslechem žalovanou navržených svědků [anonymizováno] a [anonymizováno] (sama žalovaná po výslechu svědka [anonymizováno] [anonymizováno] uvedla, že jejich výslech již nepožaduje). 19.Na základě výše provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: dne [anonymizováno] v bytě č. [anonymizováno] ve 2. nadzemním podlaží bytového domu na adrese [anonymizováno], došlo k prasknutí hadičky od WC. V bytě v 1. nadzemním podlaží, nacházejícím se pod předmětným bytem, došlo v době následující po prasknutí hadičky k promáčení stropu, stěn a podlah. Poškozený byt byl ve vlastnictví [anonymizováno]. Byt, ve kterém došlo k prasknutí hadičky, byl v době této události ve výlučném vlastnictví vedlejší účastnice, a v tomto bytě se v době, kdy došlo k prasknutí hadičky od WC, nikdo nenacházel. Společenství vlastníků jednotek předmětného bytového domu má ode dne [anonymizováno] s žalobkyní jako pojistitelem uzavřenu pojistnou smlouvu, podle níž jsou pojištěni všichni vlastníci jednotek. Podle pojistných podmínek se pojištění vztahuje i na odpovědnost pojištěného v souvislosti s vlastnictvím a provozem veškerých zařízení bytového domu za škodu způsobenou třetí osobě. Žalobkyně poškozenému [anonymizováno] poskytla pojistné plnění na základě šetření, vyčíslení likvidátora a cenových nabídek na potřebné opravy. Žalobkyně uplatnila náhradu poskytnutého pojistného plnění vůči žalované, vycházela přitom ze sdělení předsedy SVJ [anonymizováno] [anonymizováno], který v e-mailech likvidátorovi uvedl, že v bytě bydlí žalovaná. [anonymizováno] však při svědecké výpovědi vysvětlil, že nezná přesné křestní jméno, ale v předmětném bytě bydlela v době události určitě vedlejší účastnice. Žalovaná měla trvalé bydliště hlášené na jiné adrese. Žalovaná opakovaně vyzývala žalobkyni k doložení všech potřebných dokladů k prokázání, že za škodu odpovídá právě ona. Žalobkyně reagovala předžalobními upomínkami.
20.Podle § 3028 odst. 3 OZ, občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 21.Podle § 2937 odst. 1 OZ způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci. Kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě. 22.Podle § 261 odst. 7 ObchZ, obchodního zákoníku, ve znění účinném od 01.07.2013 do 31.12.2013, pojistná smlouva se řídí občanským zákoníkem a zvláštními zákony. 23.Podle § 33 odst. 1 zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě), ve znění účinném od 25.04.2013 do 31.12.2013, vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí oprávněné osobě, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází výplatou plnění z pojištění toto právo na pojistitele, a to až do výše částek, které pojistitel ze soukromého pojištění oprávněné osobě, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, vyplatil. 24.Podle § 2 zákona o pojistné smlouvě pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.
25.Podle § 3 písm. b), h) zákona o pojistné smlouvě pro účely tohoto zákona se rozumí pojistnou událostí nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění; pojištěným osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost za škodu nebo jiné hodnoty pojistného zájmu se soukromé pojištění vztahuje.
26.Podle § 4 odst. 5 zákona o pojistné smlouvě pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.
28.Podle § 636 odst. 1 OZ právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. 29.Podle § 619 odst. 1 OZ jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčení lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. 30.Podle § 620 odst. 1 OZ okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy. 31.Podle § 610 odst. 1 věty první o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.
32.Podle § 609 věty první o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.
33.Soud nejprve posuzoval, která právní úprava dopadá na žalovaný nárok: jelikož pojistná smlouva byla mezi žalobkyní a SVJ uzavřena dne [anonymizováno], tj. před účinností o. z., a tato smlouva ani pojistné podmínky neobsahují ujednání smluvních stran, že se jejich práva a povinnosti budou řídit o. z. ode dne nabytí jeho účinnosti, je nutné posuzovat pojistnou smlouvu v souladu s výše uvedeným přechodným ustanovením o. z. podle předchozích právních předpisů. Tehdy platný obchodní zákoník v § 261 odst. 7 uvádí, že pojistná smlouva se řídí občanským zákoníkem [tj. tehdy účinným zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem] a zvláštními zákony [konkrétně zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě]. Pokud se jedná o posouzení důsledků předmětné škodní události, k níž došlo dne [anonymizováno], v tomto případě soud aplikoval právní úpravu účinnou v době vzniku škody, neboť se jedná o náhradu škody založenou porušením povinnosti uložené právním předpisem, konkrétně ustanovením § 2937 odst. 1 OZ (blíže např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14.09.2022, sp. zn. nsoud/25_Cdo_1080_2022; toto i dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na adrese www.nsoud.cz). Podle § 3079 odst. 1 OZ totiž platí, že právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti o. z., se posuzuje podle dosavadních právních předpisů, z čehož à contrario vyplývá, že došlo-li k porušení povinnosti stanovené právními předpisy po účinnosti o. z., jak tomu bylo v projednávané věci, je nutné aplikovat na právo na náhradu škody novou právní úpravu, konkrétně § 2937 odst. 1 OZ Promlčení nároku soud rovněž posoudil podle nové právní úpravy, neboť podle judikatury se u plnění vzniklých za nové úpravy posuzuje promlčení podle této nové úpravy (blíže např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25.09.2023, sp. zn. nsoud/29_Cdo_1066_2022). 34.Žalobkyně svůj nárok opřela o ustanovení § 2937 odst. 1 OZ, neboť k poškození hadičky od WC došlo samovolně. Za osobu povinnou k náhradě škody pak považuje vlastníka předmětného bytu, který měl mít nad věcí dohled. Ze samotného znění zákonného ustanovení je zřejmé, že povinným k náhradě škody je primárně osoba, která měla mít nad věcí dohled. Vlastnictví věci je sekundární podmínkou. „Povinnou osobou je především ten, ‚kdo měl mít nad věcí dohled‘, půjde o osobu, která měla v době škodní události věc ve své faktické moci bez ohledu na její právní důvod (může jít o nájemce, vypůjčitele, schovatele apod., ale i o osobu, která má věc u sebe bez právního důvodu nebo na základě svého protiprávního činu – např. ten, kdo věc odcizil), postačí, že tato osoba má nad věcí kontrolu, nemusí ji v době škodní události používat. Komentované ustanovení zakládá podmíněnou nevyvratitelnou právní domněnku, že nelze-li takovou osobu určit, je jí vlastník věci (tj. ten, komu věc patří; § 1011), vycházející z obecné zkušenosti, že je to zpravidla právě vlastník, jenž má nad věcí faktickou moc.“ [PAŠEK, Martin. § 2937 (Újma způsobená věcí samou a jejím pádem či vyhozením). In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 8. Dostupné na beck-online.cz]. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23.03.2023, sp. zn. nsoud/25_Cdo_2864_2022, doplňuje, že „osobou povinnou k náhradě je ten, kdo měl mít nad věcí dohled. Není rozhodující, zda jej skutečně vykonával, nýbrž zda byl povinen tak činit. Dohledem může být pouhá kontrola věci bez jejího používání i její aktivní využití, při němž se pak dohled vlastně mění na požadavek správného zacházení.“ S ohledem na tyto závěry soud činil kroky ke zjištění, kdo skutečně mohl mít nad věcí v době jejího poškození faktickou moc, tj. kdo se v předmětném bytě nacházel. Podle tvrzení žalované, které nebyl rozporováno, se v době vzniku škody v předmětném bytě nenacházela. Bylo tedy přistoupeno k posouzení sekundární podmínky, kdo byl vlastníkem věci (když ostatně žalobkyně argumentovala pouze tímto důvodem). Z provedeného dokazování bylo bez pochyb prokázáno, že vlastníkem předmětného bytu ve 2. nadzemním podlaží byla v době vzniku škody vedlejší účastnice, respektive že žalovaná žila v posuzované době v jiném bytě. Žalobkyně svůj nárok opřela o e-mailové sdělení předsedy SVJ [anonymizováno] [anonymizováno], že v předmětném bytě bydlela žalovaná. Bez ohledu na to, že tato skutečnost byla vyvrácena svědeckou výpovědí předsedy SVJ, je postup žalobkyně hodnocen jako laxní a nedostatečně pečlivý; žalobkyně měla a mohla vynaložit více úsilí na zjištění či ověření vlastnictví bytu, zvlášť za tak významné situace, jako je náhrada škody a pojistné plnění. Výpověď svědka [anonymizováno] [anonymizováno] vyvrací tvrzení žalobkyně o tom, že vlastníkem předmětného bytu byla žalovaná (respektive prokazuje tvrzení žalované). Svědek sice připustil, že do e-mailové zprávy likvidátorovi mohl napsat jméno [anonymizováno], ale určitě měl na mysli vedlejší účastnici [anonymizováno]. Připustil, že omylem došlo k záměně křestních jmen, neboť žalovanou a vedlejší účastnici blíže nezná, ale vlastnictvím vedlejší účastnice si je jako předseda SVJ jist. Právě tento důkaz přivedl soud k závěru, že žalovaná není v této věci pasivně legitimovaná. Žalovaná se v době vzniku škodní události v bytě nenacházela, aby mohla být konstatována její, byť minimální, povinnost dohledu nad věcí. Současně není vlastníkem předmětného bytu a není tak žádným způsobem odpovědná za vniklou škodu. 35.Soud na tomto místě doplňuje, že i pokud by žalobkyně svůj nárok uplatnila vůči správné osobě, tj. vedlejší účastnici jako vlastníkovi bytu, pravděpodobně by s žalobou nebyla úspěšná. Žalobkyně vychází z obecné úpravy náhrady škody v § 2937 OZ s odůvodněním, že přestože SVJ má sjednanou platnou pojistnou smlouvu, ta se v tomto případě nemůže uplatnit. Žalobkyně důvod spatřuje jednak v tom, že žalovaná není vlastníkem předmětného bytu (což mj. způsobuje vnitřní rozpor ve skutkových tvrzeních žalobkyně, když svůj nárok stavěla právě na vlastnickém právu žalované k bytu), ale také v tom, že podle znění pojistné smlouvy se tato vztahuje pouze na škodu způsobenou vlastníkem bytové jednotky třetí osobě. Žalovaná se bránila opačným výkladem smluvního ujednání, a sice že se pojistná smlouva musí z podstaty věci vztahovat na vypořádání škody mezi vlastníky. Žalobkyně by byla povinna svůj výklad smluvního ujednání prokázat. Nicméně lze odkázat na nález Ústavního soudu ze dne 30.11.2001, sp. zn. usoud/IV.__S_182_01, dostupný na adrese nalus.usoud.cz, v němž Ústavní soud formuloval obecné právní pravidlo aplikovatelné na smluvní závazkové vztahy: „jsou-li ve smlouvě použity formulace a pojmy, které lze vykládat rozdílně, jeví se být spravedlivým vykládat je v neprospěch toho, kdo je do smlouvy uložil.“ (v nové právní úpravě je toto pravidlo výslovně zakotveno v § 557 OZ). Z obsahu pojistné smlouvy bylo zjištěno, že pojištěnými jsou všichni vlastníci jednotek, kteří jsou uvedeni v katastru nemovitostí jako spoluvlastníci budovy specifikované v adrese místa pojištění. Ve spojení s předloženými výpisy z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že žalovaná je kromě předmětného bytu spoluvlastníkem také společných částí bytového domu a přilehlého pozemku. Z toho by mělo být zřejmé, že pojistná smlouva se vztahuje na pojistné události navzájem mezi vlastníky, respektive spoluvlastníky; to odpovídá také smyslu zákonné úpravy pojištění. Pokud všeobecné pojistné podmínky upravují, že pojištění se vztahuje i na odpovědnost pojištěného v souvislosti s vlastnictvím a provozem veškerých zařízení bytového domu za škodu způsobenou třetí osobě, v kontextu celého zmíněného článku pojistných podmínek by bylo možné uzavřít, že je to pouze dodatečné ujednání tak, aby do pojištění byly zahrnuty všechny v úvahu přicházející škodné události a zamezilo se tak mezeře ve smluvním ujednání (takový úmysl vyplývá z textace smlouvy a pojistných podmínek). Soud by tak přisvědčil žalované, pokud by byla pasivně legitimovaná, že znění pojistné smlouvy i pojistných podmínek je nutné vykládat tak, že se vztahuje na všechny vlastníky a škodné události mezi nimi; jedná se tudíž v souladu s citovaným nálezem Ústavního soudu o výklad jdoucí k tíži žalobkyně coby autora pojistných podmínek. Z toho důvodu by žalobkyně neměla právo na regresní nárok vůči žalované, kdyby tato byla pasivně legitimována, z titulu náhrady škody podle § 2937 odst. 1 OZ, neboť vypořádání škody by se plně řídilo dikcí pojistné smlouvy, v jejímž rámci skutečný vlastník předmětného bytu vystupuje jako pojištěný. 36.Za situace, kdy by přece jen žalobkyně prokázala, že má nárok na náhradu škody proti vlastníkovi bytu podle § 2937 odst. 1 OZ, soud upozorňuje, že ve vztahu k vedlejší účastnici by i v takovém případě se svým nárokem nebyla úspěšná z důvodu jeho promlčení. Právo na náhradu škody se podle výše uvedených zákonných ustanovení promlčuje v objektivní lhůtě 10 let a v subjektivní lhůtě 3 let. Pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody je rozhodná okolnost zahrnující vědomost oprávněné osoby o škodě a osobě povinné k její náhradě. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.08.2010, sp. zn. nsoud/30_Cdo_479_2010, „Obě dvě promlčecí doby (objektivní a subjektivní) počínají běžet a končí nezávisle na sobě. Obecně však platí, že nárok na náhradu škody je třeba uplatnit v době, kdy ještě běží obě lhůty, tj. lhůta objektivní a v jejím rámci lhůta subjektivní; marným uplynutím jedné z těchto lhůt se nárok promlčuje, i když poškozenému ještě běží i druhá promlčecí lhůta. Objektivní promlčecí lhůta přitom představuje z hlediska promlčení nároku na náhradu škody počáteční i nejzazší mez, kterou nelze v žádném případě překročit.“. Žalobkyně mohla poprvé svůj nárok u soudu uplatnit bezprostředně po výplatě pojistného plnění, neboť tímto okamžikem najisto znala rozsah škody i povinnou osobu. K výplatě pojistného plnění došlo dne 12.09.2022 (částka 117 200 Kč byla vyplacena [anonymizováno]), dne [anonymizováno] (částka 50 955 Kč byla vyplacena rovněž [anonymizováno]) a dne [anonymizováno] (částka 73 071 Kč byla vyplacena společnosti [anonymizováno]), uplynutí subjektivních promlčecích lhůt tudíž ve vztahu k jednotlivým dílčím plněním připadlo na 12.09.2025, 30.01.2026 a 06.09.2025. V této době však nárok vůči správné osobě, jíž je vedlejší účastnice, uplatněn nebyl. Žalobkyně si přitom mohla např. z katastru nemovitostí snadno zjistit, že vlastníkem bytové jednotky ve 2. nadzemním podlaží byla v době vzniku škody vedlejší účastnice a nikoliv žalovaná, případně mohla vedlejší účastnici přímo kontaktovat a zjistit od ní její vlastnický poměr k předmětnému bytu; žalobkyně to však neučinila a spolehla se pouze na nesprávné sdělení předsedy SVJ [anonymizováno], což však jde plně k její tíži. Jelikož vedlejší účastnice nebyla žalovanou v řízení o zaplacení regresního nároku za vyplacené pojistné plnění, došlo ze zákona k promlčení nároku žalobkyně (přestože ještě neuplynula objektivní promlčecí lhůta 10 let) a vedlejší účastnice by již nebyla povinna ničeho plnit. 37.S ohledem na výše uvedené závěry soud rozhodl o nároku žalobkyně tak, že žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítnul, a to pro nedostatek pasivní legitimace žalované.
38.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 OSŘ tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 43 740 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bodu 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 227 919 Kč podle § 8 odst. 1 a. t. sestávající z částky 9 220 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 28.07.2025, účast u jednání soudu dne [anonymizováno], účast u jednání soudu dne [anonymizováno]) a z částky 4 610 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 písm. f) a. t. (účast u vyhlášení rozsudku dne [anonymizováno]) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. Soud žalované nepřiznal náhradu nákladů řízení za tři úkony právní služby, a to podání ze dne 14.11.2025, neboť doplnění tvrzení a důkazních návrhů v něm obsažené mohlo a mělo být již součástí vyjádření žalované k žalobě, podání ze dne 11.03.2026, neboť obsahem tohoto podání mělo být podle výzvy soudu pouze nehorovatelné bližší označení svědků a nikoliv vyjádření ve věci, které navíc neobsahovalo nové skutečnosti a bylo učiněno po koncentraci řízení, a návrh ze dne 12.02.2026 na vstup vedlejší účastnice do řízení, neboť tento návrh není podřaditelný pod žádný z právních úkonů uvedených v § 11 a. t. (k tomu např. blíže v usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31.03.2022, č. j. krajsky/12_Co_370_2021-816, dostupném v databázi beck-online.cz); soud proto tyto úkony vyhodnotil jako neúčelně vynaložené ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 08.03.2021, sp. zn. usoud/I.__S_4012_18, dostupného na adrese nalus.usoud.cz. Podle § 149 odst. 1 OSŘ soud žalobkyni uložil zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalované ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ, neboť pro uložení jiné lhůty k plnění neshledal důvod. 39.O náhradě nákladů řízení zcela úspěšné vedlejší účastnice na straně žalované rozhodl soud podle § 142 odst. 1 OSŘ (nárok procesně úspěšného vedlejšího účastníka řízení na náhradu nákladů řízení vyplývá mj. i z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.04.2005, sp. zn. nsoud/32_Odo_480_2005). Náklady řízení nezastoupené vedlejší účastnice představuje paušální náhrada podle § 151 odst. 3 OSŘ ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 450 Kč podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.11.2025, sp. zn. nsoud/28_Cdo_2638_2025, analogicky podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za každý z pěti úkonů učiněných vedlejší účastnicí v tomto řízení podle § 1 odst. 3 písm. a), c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. (písemný vstup do řízení ze dne 20.02.2026, vyjádření ve věci samé, účast na jednání před soudem dne 05.03.2026, účast na jednání před soudem dne [anonymizováno], účast u vyhlášení rozsudku dne [anonymizováno]), tj. celkem částka 2 250 Kč. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejší účastnici náhradu nákladů řízení ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ, neboť pro jinou lhůtu k plnění soud neshledal důvod. 40.O náhradě nákladů státu, představovaných náklady svědečného ve výši 993 Kč, soud rozhodl podle kritéria poměru úspěchu ve věci podle § 148 odst. 1 OSŘ, tj. náhradu nákladů státu je povinna v plném rozsahu zaplatit neúspěšná žalobkyně. Tyto náklady tvoří svědečné přiznané a vyplacené předvolanému svědku [anonymizováno], jemuž soud přiznal usnesením vyhlášeným při jednání dne [anonymizováno] náhradu ušlého hrubého výdělku ve výši 992,76 Kč za 4 hodiny z pracovní doby dne [anonymizováno], přičemž účtárna soudu vyplatila svědkovi částku zaokrouhlenou na celé koruny ve výši 993 Kč. S účinností od 01.01.2026 se již ke svědečnému představovanému náhradou ušlého výdělku zaměstnance podle § 5 písm. a) bodu 9 zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, nepřipočítává 9 % příspěvek na zdravotní pojištění, tudíž se o tento příspěvek nezvyšují ani náklady státu. Podle § 160 odst. 1 OSŘ soud uložil žalobkyni, aby náhradu nákladů státu ve výši 993 Kč zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod, a to Okresnímu soudu v Jihlavě. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve třech vyhotoveních.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.