Vyhledávání - Nejvyšší soud
Rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu
Zpět na list
Nové hledání
33 Cdo 650/2026
citace
citace s ECLI
Právní věta:
Soud: Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí: 22. 4. 2026
Spisová značka : 33 Cdo 650/2026
ECLI: ECLI:CZ:NS:2026:33.CDO.650.2026.1
Typ rozhodnutí: USNESENÍ
Heslo: Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí: E
Zveřejněno na webu: 6. 5. 2026
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz .
33 Cdo 650/2026-1470
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně HOSPIMED, spol. s r.o., se sídlem Praha 3, Malešická 2251/51, identifikační číslo osoby 00676853, zastoupené Mgr. Pavlem Markem, advokátem se sídlem Praha, Na Poříčí 1070/19, proti žalované Oblastní nemocnici Kolín, a.s., nemocnici Středočeského kraje , se sídlem Kolín, Žižkova 146, identifikační číslo osoby 27256391, zastoupené JUDr. Jiřím Jarošem, Ph.D., advokátem se sídlem Praha, Na Pankráci 449/11, o zaplacení smluvního úroku z prodlení z částky 66 000 000 Kč a o 290 425 Kč, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 56 Cm 48/2013, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 11. 2025, č. j. 4 Cmo 148/2025-1377, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 62 956,30 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám advokáta Mgr. Pavla Marka.
Odůvodnění:
1. Krajský soud v Praze (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 14. 5. 2025, č. j. 56 Cm 48/2013-1324, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní úrok z prodlení z částky 66 000 000 Kč ve výši 0,01 % denně od 21. 8. 2012 do 10. 1. 2020 (výrok I.), dále částku 290 425 Kč (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu (výroky III. a IV.).
2. Vrchní soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 25. 11. 2025, č. j. 4 Cmo 148/2025-1377, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích o věci samé tak, že žalobu zamítl, ve výrocích o nákladech řízení účastníků a státu jej potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
3. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Odvolacímu soudu vytýká, že věc nesprávně právně posoudil a že nerespektoval závěry a pokyny uvedené v nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 12. 2024, sp. zn. II. ÚS 618/23. Součástí dovolání učinila návrh na odklad vykonatelnosti a dodatečně i návrh na odklad právní moci napadeného rozhodnutí.
4. Žalobkyně pokládá rozhodnutí odvolacího soudu za věcně správné a navrhla odmítnutí dovolání.
5. Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). 6. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. 7. Zkoumání objektivní přípustnosti dovolání předchází posuzování tzv. subjektivní přípustnosti dovolání. Je tomu tak proto, že k podání dovolání je oprávněn pouze ten účastník, v jehož poměrech nastala rozhodnutím odvolacího soudu újma (jakkoli nepatrná) odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 20 Cdo 1760/98, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 1, ročník 2000, pod číslem 7, ze dne 21. 8. 2003, sp. zn. 29 Cdo 2290/2000, uveřejněné pod číslem 38/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. 29 Odo 198/2003, či ze dne 28. 3. 2017, sp. zn. 27 Cdo 548/2017).
8. Výrokem napadeného rozhodnutí, jímž odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích o věci samé změnil tak, že žalobu zamítl, nebyla žalované způsobena žádná újma odstranitelná případným zrušením napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. Dovolání je tudíž v této části subjektivně nepřípustné.
9. Dovolání proti rozhodnutí v části týkající se výroku o nákladech řízení není (objektivně) přípustné podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. 10. Z uvedených důvodů dovolací soud dovolání žalované podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. 11. Rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). 12. Za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o dovolání, Nejvyšší soud již samostatně nerozhodoval o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti a právní moci napadeného rozhodnutí. Nejsou-li splněny předpoklady k meritornímu projednání dovolání, není dán ani prostor pro úvahy o odkladu vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí [§ 243 písm. a) o. s. ř.]. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 22. 4. 2026
JUDr. Pavel Horňák
předseda senátu