Vyhledávání - Nejvyšší soud
Rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu
Zpět na list
Nové hledání
23 Cdo 83/2026
citace
citace s ECLI
Právní věta:
Soud: Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí: 25. 2. 2026
Spisová značka : 23 Cdo 83/2026
ECLI: ECLI:CZ:NS:2026:23.CDO.83.2026.1
Typ rozhodnutí: USNESENÍ
Heslo: Přípustnost dovolání
Náklady řízení
Kategorie rozhodnutí: E
Zveřejněno na webu: 19. 3. 2026
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz .
23 Cdo 83/2026-562
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobkyně PRAGOMETAL,spol. s r.o. , se sídlem v Praze 10, U Trati 402/12, Strašnice, identifikační číslo osoby 14892600, zastoupené Mgr. Filipem Macháčkem, advokátem se sídlem v Praze 10, Ruská 614/42, proti žalované Oblekovice Green Power s.r.o. , se sídlem v Praze 10, Strančická 3387/45, Strašnice, identifikační číslo osoby 24710270, zastoupené JUDr. Janem Mikšem, advokátem se sídlem v Praze 2, Na Slupi 134/15, o zaplacení 1 972 127 Kč s příslušenstvím a o vzájemné žalobě o zaplacení 182 460 662,76 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 11 Cm 19/2012, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 10. 2025, č. j. 4 Cmo 226/2025-537, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 6 244 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce.
Odůvodnění:
1. Městský soud v Praze (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 17. 9. 2025, č. j. 11 Cm 19/2012-514, zastavil řízení co do žaloby o zaplacení 1 972 127 Kč s příslušenstvím (výrok I), rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok II) a uvedl, že řízení pokračuje co do vzájemné žaloby včetně náhrady nákladů řízení vztahujících se k této vzájemné žalobě (výrok III).
2. K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 24. 10. 2025, č. j. 4 Cmo 226/2025-537, změnil výrok II usnesení soudu prvního stupně co do výše náhrady nákladů řízení (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
3. Usnesení odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním, jehož přípustnost spatřovala podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále také jen „o. s. ř.“) v tom, že se odvolací soud při rozhodnutí o výši náhrady nákladů řízení odchýlil od jí citované ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Navrhla, aby dovolací soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 4. Žalovaná se k dovolání vyjádřila tak, že je považuje za nepřípustné, popř. za zjevně nedůvodné, a navrhla, aby dovolací soud dovolání odmítl.
5. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou, zastoupenou advokátem (§ 240 odst. 1 a § 241 odst. 1 o. s. ř.), posuzoval, zda je dovolání přípustné. 6. Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. 7. Podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. dovolání podle § 237 není přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení. 8. Dovolatelka svým dovolání napadala rozhodnutí, jímž odvolací soud přezkoumal výrok rozhodnutí soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení mezi účastníky, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Její dovolání proto není podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. přípustné. 9. Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení poskytnuté účastníkům odvolacím soudem v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí o tom, že dovolání je přípustné (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001, a ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 4. 12. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1624/2013, a nález Ústavního soudu ze dne 2. 12. 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07).
10. S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání žalobkyně odmítl podle § 243c odst. 1 o. s. ř. pro nepřípustnost. 11. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není v souladu s § 243f odst. 3 o. s. ř. odůvodněn. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost, kterou mu ukládá toto rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 25. 2. 2026
JUDr. Pavel Tůma, Ph.D.
předseda senátu