Vyhledávání - Nejvyšší soud
Rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu
Zpět na list
Nové hledání
7 Tdo 1127/2025
citace
citace s ECLI
Právní věta:
Soud: Nejvyšší soud
Důvod dovolání: § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí: 7. 1. 2026
Spisová značka : 7 Tdo 1127/2025
ECLI: ECLI:CZ:NS:2026:7.TDO.1127.2025.1
Typ rozhodnutí: USNESENÍ
Heslo: Důvod dovolání pro právní vady rozhodnutí
Dotčené předpisy: § 265b odst. 1 písm. h) předpisu č. 141/1961 Sb. Kategorie rozhodnutí: D
Zveřejněno na webu: 22. 1. 2026
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz .
7 Tdo 1127/2025-150
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 7. 1. 2026 o dovolání obviněného J. K. podaném proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 8. 2025, sp. zn. 50 To 186/2025, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 19 T 27/2025 takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J . K. odmítá . Odůvodněn í:
1. Rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 17. 6. 2025, č. j. 19 T 27/2025-100, byl obviněný J . K. uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku. Za tento trestný čin a dále za přečin krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 14. 3. 2025, sp. zn. 6 T 26/2025, mu byl uložen podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody na šestnáct měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 14. 3. 2025, sp. zn. 6 T 26/2025, včetně dalších obsahově navazujících rozhodnutí. Výrokem podle § 228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody. 2. Jako přečin krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku posoudil Okresní soud v Sokolově skutek, který podle jeho zjištění spočíval v podstatě v tom, že obviněný dne 12. 2. 2025 v XY v prodejně Datart odcizil z prodejního regálu sluchátka v ceně 7 490 Kč ke škodě obchodní společnosti HP TRONIC Zlín, spol. s r. o., přestože byl rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 5. 8. 2022, sp. zn. 6 T 52/2022, uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku, za který (a další trestný čin) mu byl rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 30. 11. 2022, sp. zn. 3 T 106/2022, uložen souhrnný trest odnětí svobody na dvacet osm měsíců, který vykonal dne 4. 12. 2024 . 3. O odvolání obviněného, které bylo podáno proti výroku o trestu, bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 8. 2025, č. j. 50 To 186/2025-123. Podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. byl rozsudek Okresního soudu v Sokolově zrušen ve výroku o trestu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. bylo o trestu nově rozhodnuto tak, že obviněný byl odsouzen podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dvanáct měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou, přičemž byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 14. 3. 2025, sp. zn. 6 T 26/2025, včetně dalších obsahově navazujících rozhodnutí. 4. Obviněný podal dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Plzni. Odkázal na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Z obsahu a smyslu podaného dovolání je zřejmé, že obviněný napadl výrok o trestu, který označil za nepřiměřeně přísný s ohledem na prohlášení viny a výši způsobené škody. Vyjádřil názor, že zásadám pro ukládání trestu odpovídalo uložení mírnějšího trestu, případně neuložení souhrnného trestu. Dovolání obsahuje také požadavek obviněného „skutkový stav …. hodnotit z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny …. v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva“. Pokud měl obviněný na mysli nesprávnou právní kvalifikaci skutku, neuvedl nic v tom směru, v čem konkrétně by mělo být právní posouzení skutku nesprávné. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a aby přikázal Krajskému soudu v Plzni věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. 5. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření poukázal na nejasnost dovolání, pokud by mělo být považováno za dovolání podané proti výroku o vině. Zdůraznil, že obviněný v řízení před Okresním soudem v Sokolově učinil prohlášení viny a souhlasil i s právní kvalifikací skutku, kterou tím pádem nelze napadat opravným prostředkem. K námitkám, jimiž obviněný vytýkal nepřiměřenou přísnost uloženého trestu, státní zástupce s odkazem na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu uvedl, že nezakládají žádný zákonný dovolací důvod. Státní zástupce navrhl, aby dovolání bylo podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnuto jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. 6. Nejvyšší soud shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř. proti výroku o trestu, bylo podáno obviněným jako oprávněnou osobou podle § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř., prostřednictvím obhájce podle § 265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě a na místě podle § 265e odst. 1 tr. ř., s obsahovými náležitostmi podle § 265f odst. 1 tr. ř., avšak bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř., přičemž v části směřující proti výroku o vině není přípustné. 7. Proti výroku o vině není dovolání přípustné především pro nedostatek podmínky, že „soud rozhodl ve druhém stupni“. Tato podmínka stanovená spolu s dalšími podmínkami přípustnosti dovolání podle § 265a odst. 1 tr. ř. nebyla splněna proto, že Krajský soud v Plzni z podnětu odvolání obviněného nepřezkoumával výrok o vině a ani nebyl povinen tento výrok přezkoumat. Obviněný podal odvolání jen proti výroku o trestu, a to s námitkami, které nezakládaly povinnost odvolacího soudu přezkoumat také výrok o vině. Za tohoto stavu, kdy Krajský soud v Plzni v otázce viny nečinil a nebyl povinen činit žádné rozhodnutí, není přípustné napadat výrok o vině dovoláním. Nepřípustnost dovolání proti výroku o vině vyplývá také z ustanovení § 206c odst. 7 tr. ř., neboť Okresní soud v Sokolově podle § 206c odst. 4 tr. ř. přijal prohlášení viny, které obviněný učinil podle § 206c odst. 1 tr. ř. a jímž souhlasil i s právní kvalifikací skutku. Podle § 206c odst. 7 tr. ř. skutečnosti uvedené v prohlášení viny nelze napadat opravným prostředkem. 8. Podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. 9. Právním posouzením skutku se Nejvyšší soud nezabýval s ohledem na nepřípustnost dovolání proti výroku o vině.
10. Námitky, jimiž obviněný vytýkal nepřiměřenou přísnost uloženého trestu, obsahově nespadají pod žádný ze zákonných dovolacích důvodů, a to ani pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., pokud jím je „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“ (míněno jiné, než je právní posouzení skutku). To platí přesto, že přiměřenost trestu jinak je záležitostí aplikace hmotného práva. Tento závěr vyplývá ze vzájemného vztahu ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., které upravuje obecný hmotně právní dovolací důvod, a ustanovení § 265b odst. 1 písm. i) tr. ř., které upravuje zvláštní hmotně právní dovolací důvod stanovený jen proti samotnému výroku o uložení trestu. Z tohoto vztahu obecného a zvláštního je nutno dovodit, že má-li být výrok o uložení trestu napaden kvůli porušení hmotného práva, může se tak stát zásadně jen prostřednictvím zvláštního dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. i) tr. ř., jímž je uložení nepřípustného druhu trestu nebo uložení trestu mimo zákonnou trestní sazbu. Tento dovolací důvod obviněný neuplatnil a evidentně to ani nepřicházelo v úvahu, protože nepodmíněný trest odnětí svobody na dvanáct měsíců se zařazením do věznice s ostrahou mu byl uložen jako přípustný druh trestu v rámci zákonné trestní sazby stanovené v § 205 odst. 2 tr. zákoníku v rozpětí od šesti měsíců do tří let. 11. Nepřiměřenost trestu je důvodem, pro který odvolací soud zruší výrok o trestu postupem podle § 258 odst. 1 písm. e) tr. ř., avšak není zákonným důvodem pro podání mimořádného opravného prostředku. Stížnost pro porušení zákona (§ 266 odst. 2 tr. ř.) a návrh na povolení obnovy řízení (§ 278 odst. 1 tr. ř.) lze proti výroku o trestu podat pouze za podmínky, že uložený trest je ve zřejmém nepoměru k povaze a závažnosti trestného činu nebo k poměrům pachatele nebo uložený druh trestu je ve zřejmém rozporu s účelem trestu. Dovolání proti výroku o trestu lze podat podle § 265b odst. 1 písm. i) tr. ř. za podmínky, že obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Z povahy dovolání jako mimořádného opravného prostředku plyne, že není určeno ke korekci pravomocného výroku o trestu z důvodu jeho případné nepřiměřenosti. Ve vztahu k samotnému výroku o uložení trestu je účelem dovolání náprava jen těch nejzávažnějších pochybení, jimiž jsou právě uložení nepřípustného druhu trestu nebo uložení trestu ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu. 12. Nejvyšší soud z pozice dovolacího soudu zásadně nezasahuje do pravomocného výroku o uložení trestu z důvodu jeho případné nepřiměřenosti. Učinit tak může jen zcela výjimečně, jestliže uložený trest je v tak extrémním rozporu se zákonnými hledisky, že to zároveň porušuje ústavní zásadu proporcionality trestní represe, která je atributem demokratického právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy), případně ústavně zaručené základní právo obviněného na spravedlivý proces včetně spravedlivosti jeho výsledku (čl. 36 od st. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod). O nic takového se v posuzované věci nejedná. Obviněnému byl nepodmíněný trest odnětí svobody uložen mírně nad dolní hranicí zákonné trestní sazby stanovené v § 205 odst. 2 tr. zákoníku. Lze jen dodat, že rozpětí, v němž bylo možné obviněnému uložit souhrnný trest, bylo dotčeno ustanovením § 43 odst. 2 tr. zákoníku, které stanoví, že souhrnný trest nesmí být mírnější než trest uložený dřívějším rozsudkem (tj. rozsudkem, ve vztahu k němuž je ukládán souhrnný trest). Rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 14. 3. 2025, sp. zn. 6 T 26/2025, byl obviněnému uložen nepodmíněný trest odnětí svobody na deset měsíců se zařazením do věznice s ostrahou, čímž byla určena minimální výměra ukládaného souhrnného trestu odnětí svobody. Napadeným rozsudkem byl obviněnému uložen trest nepatrně nad spodní hranicí rozpětí modifikovaného podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku. Tím bylo v dostatečné míře vyjádřeno vše, co bylo možné hodnotit ve prospěch obviněného, zejména prohlášení viny a nízkou škodu. Tím, že Krajský soud v Plzni neuložil mírnější trest, resp. že neupustil od uložení souhrnného trestu podle § 44 tr. zákoníku, nijak neporušil zásadu proporcionality trestní represe ani právo obviněného na spravedlivý proces. 13. Námitky obviněného proti výroku o trestu nejsou zákonným dovolacím důvodem, takže v tomto ohledu bylo dovolání podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. 1. 2026
JUDr. Josef Mazák
předseda senátu