Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Simetem ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátkou [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalovanému: [anonymizováno], narozený [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
o 17 474 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10 000 Kč s 11,5% úrokem z prodlení ročně z částky 10 000 Kč od 06.07.2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o 7 474 Kč s 12,75% úrokem z prodlení ročně z částky 13 250 Kč od 18.09.2024 do 05.07.2025 a s 12,75% úrokem z prodlení ročně z částky 3 250 Kč od 06.07.2025 do zaplacení a s 1,25% úrokem z prodlení ročně z částky 10 000 Kč od 06.07.2025 do zaplacení a o 2 000 Kč se zamítá.
III. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 366 Kč k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 17 474 Kč s příslušenstvím v podobě tzv. zákonného úroku z prodlení z částky 13 250 Kč od 18.09.2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tak, že dne [anonymizováno] uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 10 000 Kč. Původně byla žalovanému poskytnuta částka 1 500 Kč, přičemž dne [anonymizováno] došlo k navýšení zápůjčky o 5 500 Kč a dne 20.08.2024 k dalšímu navýšení o 3 000 Kč. Veškeré finanční prostředky byly žalovanému poukázány na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal uhradit poskytnutou jistinu a smluvní poplatek ve výši 3 250 Kč, tedy celkem 13 250 Kč, se splatností ke dni 17.09.2024. Žalovaný však tuto povinnost nesplnil řádně a včas a ke dni podání návrhu uhradil pouze částku 166 Kč, která byla započtena na smluvní pokutu. Žalobkyně uvádí, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím jejích internetových stránek po vyplnění žádosti žalovaným, odsouhlasení smlouvy a všeobecných obchodních podmínek a jejím elektronickém podpisu pomocí PIN kódu zaslaného na telefonní číslo žalovaného. Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřila totožnost žalovaného a v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru si vyžádala informace o jeho osobních, pracovních, příjmových a výdajových poměrech, které vyhodnotila na základě předložených podkladů a dostupných databází. Na základě tohoto posouzení žalobkyně uzavřela, že žalovaný je schopen zápůjčku splácet, a následně s ním smlouvu o zápůjčce uzavřela. Po uzavření smlouvy žalobkyně zaslala žalovanému smlouvu o zápůjčce včetně všeobecných obchodních podmínek na jím uvedenou emailovou adresu. V důsledku prodlení žalovaného žalobkyně uplatňuje nárok na smluvní pokutu sjednanou v čl. 2.3 smlouvy o zápůjčce, a to ve výši 0,10 % denně z dlužné částky 10 000 Kč, počínaje dnem 18.09.2024 až do dne 01.12.2025, kdy byl návrh vyhotoven. Výše smluvní pokuty ke dni vyhotovení návrhu činila po zaokrouhlení 4 390 Kč, přičemž v důsledku částečné úhrady žalovaného byla snížena na částku 4 224 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonné úroky z prodlení z částky 13 250 Kč od 18.09.2024 do zaplacení, a to ve výši 12,75 % ročně. Současně žalobkyně uplatňuje náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč, představujících náklady na zaslání čtyř písemných výzev k úhradě. Celkovou výši svého peněžitého nároku ke dni podání návrhu žalobkyně vyčíslila částkou 15 250 Kč, sestávající z dlužné jistiny a poplatku ve výši 13 250 Kč a z nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč; nad rámec této částky žalobkyně samostatně uplatňuje smluvní pokutu ve výši 4 224 Kč.
2.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3.Ke stavu věci soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [anonymizováno] smlouvu označenou jako Smlouva o zápůjčce, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 1 500 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. [anonymizováno] a žalovaný se zavázal uvedené peněžní prostředky vrátit společně s poplatkem za jejich poskytnutí ve výši 488 Kč nejpozději do 10.09.2024. Ve smlouvě bylo dále sjednáno, že za den poskytnutí zápůjčky se považuje den, kdy byly peněžní prostředky odepsány z účtu věřitele. Smlouva dále obsahovala ujednání o nákladech, která byla žalobkyně jako věřitel oprávněna požadovat za vymezené úkony, mezi které patřila písemná listinná upomínka za poplatek 500 Kč. Smlouva dále obsahovala ujednání o smluvní pokutě pro případ prodlení žalovaného se splacením zápůjčky, a to smluvní pokutu ve výši 0,1% dlužné částky za každý den prodlení s tím, že vedle této smluvní pokuty může žalobkyně požadovat ještě tzv. zákonný úrok z prodlení. Smlouva dále odkazovala na všeobecné obchodní podmínky žalobkyně upravujícím postup při uzavření smlouvy, splácení zápůjčky, prodloužení splatnosti a další práva a povinnosti. Dne [anonymizováno] a poté ještě dne 20.08.2027 uzavřeli účastníci dodatky k uvedené smlouvě, dle kterých byly žalovanému poskytnuty další peněžní prostředky jako zápůjčka za dohodnutý poplatek, a to peněžní prostředky ve výši 5 500 Kč za poplatek 1 788 Kč a prostředky ve výši 3 000 Kč za poplatek 975 Kč. Soud dále z výpisu z účtu žalobkyně zjistil, že dne [anonymizováno] byla na účet č. [anonymizováno], tj. na účet žalovaného uvedený ve smlouvě, převedena částka 1 500 Kč a 5 500 Kč a dále dne 20.08.2024 částky 3 000 Kč označena jako poskytnutí zápůjčky [anonymizováno]. Žalovaný ještě předtím dne 17.04.2024 poukázal ze svého účtu platbu ve výši 1 Kč na účet žalobkyně jako tzv. ověřovací platbu. Soud dále zjistil, že se žalobkyně na žalovaného obrátila prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne 01.07.2025 podané téhož dne k poštovní přepravě, jak vyplývá z předloženého podacího lístku podací číslo RR2736850275F.
4.Po zhodnocení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní jednání žalobkyně a žalovaného spočívající v uzavření shora zmíněné smlouvy o smlouvu o zápůjčce ze dne [anonymizováno], ve znění dodatku o navýšení zápůjčky představuje právní jednání, kterým uvedení účastníci zamýšleli uzavřít smlouvu v podobě smlouvy o zápůjčce dle ust. § 2390 OZ, dle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. V daném případě se jednalo o úročnou zápůjčku podle ust. § 2392 odst. 1 OZ, dle kterého lze při peněžité zápůjčce sjednat úroky, přičemž soud v daném případě za úroky považuje sjednanou platbu označenou jako poplatek ve výši. S ohledem na postavení žalované jako spotřebitele dle ustanovení § 419 obč. zák. je třeba vedle tohoto právního předpisu na daný závazek aplikovat příslušná ustanovení zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření této smlouvy, tj. ve znění účinném do novely provedené zák. č. 85/2024 Sb. Pro posouzení toho, zda lze uvedenou smlouvu považovat za platně uzavřenou, se soud zabýval tím, zda žalobkyně před jejím uzavřením posuzovala úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele dle kritérií uvedených v § 86 zmíněného zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně v tomto směru však uvedla pouze obecná tvrzení, a to, že „Před uzavřením smlouvy si žalobce od žalovaného vyžádal informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřil na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného (kdy žalovaný je dle § 84 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. povinen poskytnout žalobci úplné a pravdivé informace), resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobcem vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. Žalobce tedy splnil svou povinnost dle § 86 zák. č. 257/2016 Sb., když řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. Na základě tohoto prověření žalobce dospěl k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet a v návaznosti na toto prověření byla s žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce“, a navíc k těmto tvrzení nepředložila žádné důkazy, z nichž by mohl soud splnění této podmínky posoudit. Důsledky porušení této povinnosti jsou upraveny v § 87 zák. č. 257/2016 Sb. a to tak, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož žalobkyně prokázala, že peněžní prostředky v souhrnné výši 10 000 Kč byly žalovanému skutečně poskytnuty, vznikla za této situace žalovanému jako spotřebiteli povinnost podle citovaného ustanovení § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Poskytnuté peněžní prostředky z důvodu neplatné smlouvy tak představují bezdůvodné obohacení, o jehož vydání byl podle názoru soudu žalovaný řádně vyzván prostřednictvím zmíněné předžalobní výzvy, byť v této výzvě byl požadavek žalobkyně právně kvalifikován odlišně, a to jako jako požadavek na vrácení zápůjčky s úrokem spolu se zmíněnými sankcemi a náklady. Soud je přesvědčen, že na základě uvedených výzev mohl žalovaný přinejmenším poskytnutou jistinu 10 000 Kč vrátit, což neučinil. Za dané situace tak platí ustanovení § 2991 odst. 1 obč. zák., dle kterého, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. V daném případě bezdůvodné obohacení představuje dlužná jistina ve výši 10 000 Kč, kterou je tedy žalovaný povinen vydat a zaplatit žalobkyni požadované úroky z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. podle ustanovení § 1970 obč. zák. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to za dobu od 06.07.2025. Povinnost vydat bezdůvodné obohacení je závazkem, na jehož splatnost, pokud nebyla účastníky dosud ujednána jinak, je třeba aplikovat ustanovení § 1958 odst. 2 obč. zák., dle kterého, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned, a dlužník je povinen plnit bez zbytečného odkladu. Jak již soud naznačil, za výzvu k plnění považuje shora zmíněnou upomínku, která byla k poštovní přepravě podána dne 01.07.2025, a podle domněnky dle ustanovení § 573 obč. zák. došla do sféry dispozice žalované třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 04.07.2025, a žalovaný tak měl plnit dne následujícího, tj. 05.07.2025. Ode dne 06.07.2025 je tak žalovaný v prodlení. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 5.Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněno ustanovením § 142 odst. 2 OSŘ, na základě kterého soud s ohledem na částečný úspěch žalobkyně náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil, a právo na náhradu nákladů řízení částečně přiznal žalobkyni jako úspěšnějšímu účastníku sporu. Žalobkyni v souvislosti s tímto řízením vznikly náklady v podobě zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a dále odměna advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, určená podle ustanovení § 14b odst. 1 tohoto předpisu, a to odměna za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby) po 400 Kč spolu s paušální náhradou hotových výdajů po 100 Kč ke každému z uvedených úkonů právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a příslušná DPH, kterou je zástupce žalobkyně povinen odvést podle zvláštního právního předpisu, tj., náklady ve výši 2 615 Kč. Žalobkyně byla úspěšná přibližně co do 57 % předmětu řízení a při zohlednění poměru úspěchu a neúspěchu jí tak náleží 14 % jejích nákladů, tj. 366 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce dle § 149 odst. 1 OSŘ 6.O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 OSŘ, přičemž s ohledem na procesní pasivitu žalovaného neměl příležitost zkoumat jeho možnosti pro úhradu dlužné částky dle § 87 odst. 1 zmíněného zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterého je spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem., a tudíž neshledal důvody pro stanovení lhůty pro žalovanou příznivější než zákonem podpůrně v ustanovení § 160 odst. 1 OSŘ stanovené lhůty třídenní. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se domáhat výkonu rozhodnutí.