Okresní soud v Litoměřicích rozhodl soudkyní JUDr. Martinou Lorencovou ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátkou [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalovanému: [anonymizováno], narozený [anonymizováno]. 1978 bytem [anonymizováno]
pro 70 322,40 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [anonymizováno] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení, vše ve splátkách po [anonymizováno] měsíčně, splatných vždy do 15. dne v měsíci, počínaje měsícem červnem 2026, pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se částečně zamítá v rozsahu další požadované částky ve výši [anonymizováno] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení, a dále se žaloba zamítá ohledně požadovaného úroku z prodlení za období od [anonymizováno] do [anonymizováno].
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobkyně se žalobou ze dne [anonymizováno] domáhala zaplacení částky [anonymizováno] s příslušenstvím, tvrdila, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [anonymizováno] mezi společností Multitude Bank p.l.c., (dříve Ferratum Bank p.l.c.,) se sídlem ST Business Centre, 120 [anonymizováno], Gzira, GZR 1027, Malta, jako původním věřitelem a postupitelem a společností [anonymizováno]., se sídlem [anonymizováno], IČ 2431617, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel je maltskou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne [anonymizováno] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný měl čerpat úvěr v konečné výši [anonymizováno]. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne [anonymizováno]. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.ferratum.cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III. pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách www.ferratum.cz zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o revolvingovém úvěru s navrhovanou výší úvěru, kterou žalovaný čerpal [anonymizováno] a splatností dne [anonymizováno]. Úvěruschopnost žalovaného měl ověřovat původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí [anonymizováno]. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného [anonymizováno]. Celková výše nároků žalobce po zohlednění případných dílčích plateb ze strany činí celkem [anonymizováno] nejpozději splatných dne [anonymizováno]. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu právním předchůdcem žalobkyně a následně i žalobkyní prostřednictvím výzvy k plnění dne [anonymizováno], přesto ničeho neuhradil.
2.Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz č. j. EPR [anonymizováno]-5 dne [anonymizováno], proti kterému dne [anonymizováno] žalovaný podal odpor, v němž namítal, že úvěrová smlouva je neplatná, byla uzavřena elektronicky, po internetu, nesouhlasí s požadovanou výší úroků, nebyla dle jeho názoru řádně zkoumána úvěruschopnost, navrhl, aby bylo rozhodnuto pouze o nároku žalobkyně v intencích bezdůvodného obohacení.
3.Soud ve věci nařídil ústní jednání, k tomuto jednání se zástupce žalobkyně opakovaně omluvil, a žalovaný se vždy osobně dostavil. Žalovaný uvedl, že k dotazování nemá výhrady a částky v poskytnuté výši „odsouhlasuje“. Ke svým poměrům doplnil, že je svobodný, bydlí s přítelkyní, pracuje jako mechanik, opravář stavebních strojů u firmy [anonymizováno]., [anonymizováno] s příjmem cca [anonymizováno] měsíčně, splácí však „výrazné dluhy“, za bydlení dá [anonymizováno] měsíčně, děti nemá, nabízí splátky [anonymizováno] měsíčně.
4.Vzhledem k tomu, že se jedná o smlouvu uzavřenou po internetu, nebyly dle závěru soudu dodrženy podmínky ověřování úvěruschopnosti žalovaného a jeho podpisu smlouvy.
5.Z listiny nazvané úvěrová smlouva ze dne [anonymizováno] uzavřené mezi předchůdcem žalobce společností Multitude Bank p.l.c., IČO: 2431617, a žalovaným bylo zjištěno, že smlouvou se věřitel zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši [anonymizováno] na účet žalovaného č. [anonymizováno].
6.Dále bylo zjištěno, že žalovaný uhradil dne [anonymizováno] částku [anonymizováno], dne [anonymizováno] částku [anonymizováno], celkem uhradil částku [anonymizováno].
7.Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti: ze zprávy banky a listiny nazvané smlouva o úvěru bylo zjištěno, že dne [anonymizováno], žalovaný obdržel na svůj účet částku [anonymizováno], dne [anonymizováno] částku [anonymizováno]. Dále bylo z listin předložených žalobkyní prokázáno, že žalovaný uhradil předchůdci žalobkyně částku ve výši [anonymizováno]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zbytku dlužné částky, tzv. předžalobní upomínkou ze dne [anonymizováno], když soud měl k dispozici i výpis podacího archu, prokazující odeslání této předžalobní výzvy.
8.Dále bylo zjištěno, že ze strany společnosti Multitude Bank p.l.c., IČO: 2431617 byla pohledávka řádně postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [anonymizováno].
9.Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne [anonymizováno] s žalovaným smlouvu. Žalovaný smlouvu podepsal číselným kódem. Dále bylo z listin zjištěno, že žalovaný uhradil celkem částku [anonymizováno].
10.V daném případě soud přiznal žalobkyni pouze částku, kterou prokazatelně poskytla žalovanému, když dospěl k závěru, že nedošlo k řádnému uzavření úvěrové smlouvy, a tak žalovaný je povinen vrátit tzv. bezdůvodné obohacení, tedy částku, kterou bez právního důvodu přijal.
11.Podle § 3028 odst. 1 OZ, občanského zákoníku (dále jen o. z.) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. 12.Dle § 2395 OZ smlouvu o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13.Dle § 1 odst. 2 in fine o. z. jsou zakázaná ujednání porušující dobré mravy. Podle § 6 odst. 1 OZ má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a podle § 8 OZ zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. 14.Podle § 547 OZ musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 15.Podle § 580 odst. 1 OZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 16.Podle § 588 OZ i bez návrhu soud přihlédne k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 17.Podle § 1812 odst. 2 OZ se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona k ochraně spotřebitele nepřihlíží. Podle § 1813 OZ se má za to, že jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, což neplatí pro ujednání o předmětu plnění a o ceně, jsou-li spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 OZ k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží. 18.Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (účinného od [anonymizováno]) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
19.Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
20.Předchůdce žalobkyně coby poskytovatel úvěru, je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své tzv. bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebitel v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele – žadatele o spotřebitelský úvěr, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.
21.Pro úplnost soud dodává, že pokud dle § 87 odst. zák. č. 257/2016 Sb., spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti (smlouvy z důvodu uzavření smlouvy v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb.) v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy, nelze toto ustanovení vykládat tak, že pokud dlužník námitku neplatnosti sám aktivně neuplatní (např. podáním žaloby na neplatnost sjednané smlouvy o úvěru), nemůže se soud z moci úřední zabývat úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem dle čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [anonymizováno]. Tento závěr je zcela odpovídající, jak s názorem Nejvyššího soudu k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích prezentovaném v rozsudku ze dne [anonymizováno] sp. zn. [anonymizováno], kde mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná, tak s nálezem Ústavního soudu ze dne [anonymizováno], usoud/III.__S_4129_18, který na citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje s tím, že výslovně uvádí, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v § 36 odst. 1 Listina základních práv a svobod. 22.Nalézací soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení před soudem prvního stupně neprokázala, že by kvalifikovaně a s odbornou péčí jako poskytovatel úvěru její právní předchůdce zjišťoval, případně ověřoval bonitu žalovaného. Předtištěné prohlášení spotřebitele ve smlouvě o úvěru o tom, že se mu dostalo informací a vysvětlení, na jejichž základě je schopen posoudit, zda je pro něj vhodný, nemůže zastoupit splnění povinnosti věřitele přesvědčivě zkoumat, zda dlužník nebude mít zjevný problém svůj závazek splnit. Za postup s odbornou péčí při zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele nelze považovat ani postup, kdy se věřitel spolehne na jeho objektivně nedoložené tvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Standard odborné péče předpokládá ověření poskytnutých údajů (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne [anonymizováno] sp. zn. usoud/III.__S_4129_18). Věřitel by měl požadovat přinejmenším odpovídající potvrzení zaměstnavatele dlužníka a porovnat informace tvrzené dlužníkem se státem publikovanými údaji o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva a nespokojit se s pouhým sdělením dlužníka (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [anonymizováno] sp. zn. [anonymizováno]). Po právní stránce proto soud věc posoudil tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná. 23.S ohledem na shora uvedené závěry, soud věc posoudil tak, že smlouva o úvěru uzavřená dne [anonymizováno] smlouvu o revolvingovém úvěru s limitem [anonymizováno], je absolutně neplatná podle § 580 OZ pro rozpor se zákonem a zjevným narušením veřejného pořádku. 24.Dle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 25.Podle § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí, zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. 26.Současně má soud v řízené za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému celkovou částku [anonymizováno], žalovaný zaplatil pouze částku [anonymizováno]. Plnění žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru je bezdůvodným obohacením žalovaného a žalovaný je povinen toto obohacení žalobkyni vydat.
27.Žalovaný je povinen zaplatit dosud jím nezaplacené zbývající přijaté peněžní prostředky ve výši [anonymizováno] spolu s úrokem z prodlení stanoveným podle § 1970 OZ ve výši stanovené dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. v platném znění, od dne [anonymizováno], když soud dle § 160 OSŘ rozhodl o možnosti splátek ve výši [anonymizováno] měsíčně, splatných vždy do 15. dne v měsíci, počínaje měsícem červnem 2026, pod ztrátou výhody splátek. 28.Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 OSŘ, kdy byly shledány okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení dobrodiní splátek, soud přihlédl k osobním, majetkovým poměrům žalovaného, jeho snaze dluh v přiměřených splátkách uhradit. 29.Žalobní nároky plynoucí z tvrzené uzavřené úvěrové smlouvy ve výroku II. soud zamítl z důvodu neplatnosti smlouvy (úroky, doplňkové služby, smluvní pokuta). Tyto nároky jsou svou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku úvěrovému vztahu, který byl však dle soudu neplatně sjednán. Soud tedy částečně žalobu výrokem II. zamítl.
30.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 OSŘ tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Žalovaný žádnou náhradu nákladů řízení nepožadoval a neprokazoval. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuci