Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Šmicovou ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]
proti
žalovanému: [anonymizováno]
o 137 473,15 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 93 162 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 93 162 Kč od 07.06.2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zčásti, co do zaplacení 44 311,15 Kč (27 287 Kč + 17 024,15 Kč), zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 120 449 Kč od 24.05.2025 do 06.06.2025 a z částky 27 287 Kč od 07.06.2025 do zaplacení, úroku ve výši 78,08 % ročně z částky 99 668,15 Kč od 24.05.2025 do 16.06.2025 ve výši 4 962,24 Kč, úrok ve výši 12 % ročně z částky 99 668,15 Kč od 17.06.2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 24.05.2025 dosáhne částky 393 868,00 Kč smluvního úroku 11 850,75 Kč a smluvního úroku 14,75 % jdoucího ročně z 59 092,23 Kč od 16.07.2024 do zaplacení maximálně do doby, než celkový úrok dosáhne částku 201 254 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % jdoucího ročně ze 70 110 Kč od 22.06.2024 do 12.09.2024 a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % jdoucího ročně z 20 592 Kč od 13.09.2024 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 9 862,30 Kč k rukám jejího právního zástupce, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobkyně se žalobou podanou nadepsanému soudu domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 137 473 Kč s příslušenstvím. Uplatňovaný nárok odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela elektronickými prostředky dne [anonymizováno] smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] (dále jen „smlouva“). Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému dne [anonymizováno] peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč. Žalovaný byl podle smlouvy povinen načerpané peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok, a to ve 48 měsíčních splátkách. Žalovaný však uhradil pouze částku 6 838 Kč dne [anonymizováno], poté již splátky nehradil. V důsledku toho žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [anonymizováno] a domáhá se neuhrazené jistiny v částce 99 668,15 Kč spolu s úrokem přirostlým k jistině ve výši 19 383,19 Kč, smluvní pokuty do zesplatnění ve výši 998 Kč a nákladů vynaložených v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč, a to spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku. Dále žalobkyně požaduje rovněž úhradu smluvní pokuty za dobu od zesplatnění do sepisu žaloby ve výši 17 024,15 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva. Žalovaný ani na tuto výzvu žalobkyni duh neuhradil.
2.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a to ani písemně, ani na jednání konaném dne [anonymizováno], k němuž se nedostavil.
3.Soud v projednávané věci zjistil, že účastníci uzavřeli dne [anonymizováno] elektronickými prostředky smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] (dále jen „smlouva“). Výpisem ze seznamu subjektů finančního trhu žalobkyně doložila, že je oprávněným poskytovatelem spotřebitelských úvěrů. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Z hodnocení klienta vyplývá, že volné zdroje (rozdíl příjmů a výdajů) byly žalobkyní zjištěny ve výši 21 290 Kč. Z potvrzení o příchozích transakcích za měsíce leden 2025, říjen a listopad 2024 soud zjistil, že mzda žalovaného činila v průměrné výši 39 932 Kč měsíčně. Výdaje žalovaného žalobkyně vyčíslila v hodnocení klienta na částku 15 710 Kč, z toho 6 400 Kč na bydlení, 4 860 Kč jako životní minimum, 2 870 Kč na splátky jiných úvěrů a na ostatní výdaje 1 580 Kč, žalovanému byla ponechána rezerva 1 000 Kč. Z výpisu z registru SOLUS soud shledal, že žalovaný je zde bez záznamu. Z výpisu z NRKI pak bylo zjištěno, že žalovaný má dluh po splatnosti ve výši 2 996 Kč, že celková částka nesplacených úvěrů včetně úvěru ze smlouvy dosahuje 790 594 Kč a že limit pro nesplátkové operace činí 90 700 Kč. Dále bylo z prohlášení klienta a informací pro klienta zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému před uzavřením smlouvy informace o spotřebitelském úvěru a žalovaný učinil prohlášení o tom, že se seznámil se s příslušnými dokumenty, že mu žalobkyně poskytla nezbytné informace a že jím uvedené údaje jsou pravdivé.
4.Ze smlouvy o úvěru ve znění dodatku č. [anonymizováno] soud zjistil následující. Smlouva byla uzavřena elektronickými prostředky, kdy podpis žalovaného byl nahrazen zadáním jednorázového autorizačního kódu, kterým byl variabilní symbol korunové platby ve prospěch žalovaného, jak vyplývá z dokumentu podpis na dálku, z výpisu z účtu a z potvrzení o odeslání a přijetí SMS. Z oznámení o schválení úvěru vyplývá, že žalobkyně tímto projevila svůj souhlas s uzavřením smlouvy. Toto oznámení obsahovalo základní parametry úvěru a splátkový kalendář a žalovaný si jej převzal podle dodejky dne [anonymizováno]. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se oproti tomu zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a uhradit žalobkyni úrok ve výši 78,07 % ročně, a to formou 48 měsíčních splátek po 6 838 Kč. RPSN byla ve smlouvě udávána ve výši 113,05 %. Podle smlouvy byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni celkem částku 328 224 Kč.
5.Z dokladu o vyplacení úvěru vyplývá, že žalobkyně zaslala žalovanému dne [anonymizováno] na jeho bankovní účet č. [anonymizováno] peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč. Z karty klienta pak soud zjistil, že žalovaný uhradil pouze 1 splátku ve výši 6 838 Kč dne [anonymizováno]. Žalobkyně žalovaného ohledně neuhrazených splátek opakovaně upomínala, jak dokládají upomínky ze dne [anonymizováno] a [anonymizováno]. Z oznámení ze dne [anonymizováno] pak vyplývá, že žalobkyně celou dlužnou částku k tomuto dni zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dluhu. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu také v předžalobní výzvě, která byla žalovanému zaslána podle podacího archu dne [anonymizováno].
6.Soud vycházel zejména ze smlouvy, z oznámení o schválení úvěru, z hodnocení klienta, z potvrzení o příchozích transakcích na účet žalovaného, z výpisu z NRKI a dále z dokladu o vyplacení, z karty klienta, z oznámení o zesplatnění úvěru a z předžalobní výzvy. Na základě uvedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy se žalovaným zkoumala jeho schopnost úvěr splácet. Příjem žalovaného za období předcházející uzavření smlouvy byl v průměrné výši 39 932 Kč (potvrzení o příchozích transakcích). Výdaje uvedené žalovaným činily 15 710 Kč, z toho 6 400 Kč na bydlení, 4 860 Kč jako životní minimum, 2 870 Kč na splátky jiných úvěrů a na ostatní výdaje 1 580 Kč (hodnocení klienta). Žalovaný měl dluh po splatnosti ve výši 2 996 Kč a nesplacené úvěry včetně úvěru ze smlouvy ve výši 790 594 Kč (výpis z NRKI). Žalobkyně posoudila žalovaného jako osobu schopnou úvěr splácet a uzavřela s ním dne [anonymizováno] smlouvu o úvěru č. [anonymizováno]. Žalobkyně poskytla žalovanému částku 100 000 Kč (doklad o vyplacení úvěru). Žalovaný byl podle smlouvy povinen tuto částku vrátit a zaplatit úrok ve výši 78,07 %. RPSN činila 113,05 %. Žalovaný uhradil žalobkyni na splátkách úvěru 6 838 Kč (karta klienta). Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [anonymizováno] (oznámení z toho dne). Před podáním žaloby dne [anonymizováno] zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu (předžalobní výzva, podací arch).
7.Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8.Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9.Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10.Podle § 588 OZ, občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11.Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12.Soud shledal nárok žalobkyně ze smlouvy nedůvodným. Žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy se žalovaným důkladně neprověřovala úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládá § 86 zák. č. 257/2016 Sb. Žalobkyně dostatečně nezkoumala ekonomickou situaci žalovaného, když výdaje žalovaného zjišťovala pouze z tvrzení žalovaného, tvrzenou výši výdajů žalobkyně nikterak neověřovala, nevyžádala si např. výpisy z účtu apod. Žalobkyně rovněž znala výši dosud nesplacených závazků žalovaného, přesto mu úvěr v nemalé výši poskytla. Žalobkyně tedy jednala v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou z. s. ú., když žalovanému úvěr poskytla, přestože ze zjištěných skutečností vyplývaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Soud proto vyhodnotil smlouvu jako neplatnou podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. K této neplatnosti přihlíží soud ze zákona. Nadto soud spatřuje důvod neplatnosti smlouvy také v jejím zjevném rozporu s dobrými mravy podle § 588 OZ, neboť protiplnění za poskytnutí úvěru (úroková sazba ve výši 78,07 % ročně, RPSN 113,05 %) bylo sjednáno ve zcela zjevně nepřiměřené výši, která mnohonásobně překračuje výši obvyklou v době uzavření smlouvy (dle databáze ČNB ARAD se jednalo o úrokovou sazbu ve výši 8,63 % a RPSN ve výši 8,95 %). 13.Soud není vázán právní kvalifikací účastníky vzneseného nároku a je povinen podřadit skutková zjištění pod příslušnou hmotněprávní normu bez ohledu na právní názory vyjádřené účastníky. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění domáhala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží.
14.S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy vypořádal soud žalobkyní uplatňovaný nárok v režimu bezdůvodného obohacení podle § 2991 a § 2993 OZ, neboť bylo plněno, aniž tu byl platný závazek. Žalobkyně má proto právo na zaplacení částky bezdůvodného obohacení žalovaného ve výši 93 162 Kč, když žalobkyně žalovanému poskytla částku 100 000 Kč a žalovaný žalobkyni uhradil 6 838 Kč. Žalobkyni také svědčí právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 OZ ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení žalované soud stanovil v návaznosti na zaslání oznámení – výzvy k okamžité úhradě. Podle § 573 OZ má soud za to, že předžalobní výzva se do dispozice žalovaného dostala třetí pracovní den po jejím odeslání, tedy dne [anonymizováno]. Žalovanému byla v předžalobní výzvě poskytnuta lhůta k plnění v délce 10 dnů, ode dne následujícího po uplynutí této lhůty, tj. od [anonymizováno], je tedy žalovaný v prodlení. Soud žalobě v uvedeném rozsahu vyhověl. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. podle § 160 odst. 1 OSŘ, neboť soud nemohl zjistit možnosti žalovaného za účelem stanovení přiměřené lhůty k plnění ani žalovaného nemohl v této souvislosti poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., když byl žalovaný v řízení zcela nečinný a k jednání se nedostavil. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť byla-li smlouva shledána neplatnou, nelze na jejím základě přiznat žalobou požadovaná plnění. 15.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 OSŘ tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení v rozsahu 24 % (rozdíl úspěchu žalobkyně ve výši 62 % a úspěchu žalovaného ve výši 38 %). Při vyčíslení míry úspěchu a neúspěchu soud přihlížel v souladu s nálezem Ústavního soudu I ÚS 2717/08 i k požadovanému příslušenství, když je nutno při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen jistiny pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. Náklady řízení žalobkyně dosahují částky 41 092,80 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 874 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 137 473 Kč sestávající z částky 6 620 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast na jednání dne 18.05.2025) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28 280 Kč ve výši 5 938,80 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu advokáta za úkon nazvaný úvěruschopnost, neboť žalobkyně žádný úkon, patrně vyjádření, v této souvislosti neučinila. Z celkové částky nákladů řízení žalobkyně ve výši 41 092,80 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobkyni 24 %, tedy částku 9 862,30 Kč. Povinnost zaplatit tuto částku k rukám advokáta žalobkyně byla žalovanému uložena podle § 149 odst. 1 OSŘ Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.