Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Adamusovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátkou [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalovanému: [anonymizováno], narozený [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
o zaplacení 15 365 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 15 000 Kč za dobu od 30.7.2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 365 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 15 365 Kč za dobu od 6.5.2024 do 29.7.2025, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 365 Kč za dobu od 30.7.2025 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky 15 000 Kč za dobu od 30.7.2025 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně ve výši 2 300 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne 31.12.2025 domáhala zaplacení částky ve výši celkem 15 365 Kč s příslušenstvím, a to z titulu úvěru poskytnutého žalovanému na základě smlouvy o úvěru ze dne 3.11.2023, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 3.11.2023 finanční prostředky ve výši 15 000 Kč na bankovní účet žalovaného. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně proto přistoupila ke zesplatnění úvěru ke dni 5.5.2024. Žalobkyně požadovala jistinu ve výši 15 000 Kč, smluvní úrok ve výši 365 Kč (40 % ročně z jistiny za první měsíc čerpání) a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 15 365 Kč za dobu od 6.5.2024 do zaplacení. Žalovaný ničeho na poskytnutý úvěr neuhradil.
2.Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3.Soud ve věci rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, přičemž účastníci s tímto postupem výslovně souhlasili, případně se k němu na výzvu soudu nevyjádřili, a jejich souhlas se tak předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř. 4.Soud posoudil předložené listinné důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
5.Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] soud zjistil, že společnost [anonymizováno]., IČ: [anonymizováno] a žalovaný spolu uzavřeli úvěrovou smlouvu, na základě které měla být poskytnuta žalovanému částka až 30 000 Kč, žalovaný se zavázal splatit načerpanou jistinu spolu s úrokem, úroková sazba byla sjednána ve výši 40 % měsíčně a RPSN bylo 5521,55 %. Z potvrzení o platbě ze dne 3.11.2023 a sdělení banky (č.l. 11) má soud za prokázané, že na bankovní účet žalovaného byla dne 3.11.2023 zaslána částka ve výši 15 000 Kč společností [anonymizováno]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a přílohy – seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka společnosti [anonymizováno]. byla postoupena společnosti [anonymizováno]., IČ: [anonymizováno]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3.6.2025 a přílohy – seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka společnosti [anonymizováno]. byla postoupena žalobkyni. Postoupení bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne 20.7.2025 (viz dopis ze dne 20.7.2025 a potvrzení o odeslání). Dopisem ze dne 20.7.2025 odeslaným dne 23.7.2025 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (dopis ze dne 20.7.2025 a potvrzení o odeslání).
6.Z Všeobecných obchodních podmínek a žádosti o spotřebitelský úvěr soud nezjistil skutečnosti relevantní pro posouzení věci.
7.Po právní stránce soud věc posoudil následovně.
8.Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9.Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10.Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12.Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13.Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit částku jistiny a sjednaný úrok ve výši 40 % měsíčně z načerpané jistiny, kapitalizovaný za první měsíc na částku 365 Kč. Výši úroků považuje soud za nepřiměřenou a rozpornou s dobrými mravy. Samotná úroková sazba byla sjednána ve výši 40 % měsíčně, RPSN (roční procentní sazba nákladů, tj. celkové skutečné náklady spotřebitelského úvěru vyjádřené jako roční procento z celkové výše úvěru) je 5521,55 %. 14.K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje zejména na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, dle kterého „V rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“. V uvedené věci byl sjednaný úrok téměř čtyřikrát vyšší než nejvyšší bankovní úroková sazba a soud dovodil, že se jedná o ujednání v rozporu s dobrými mravy (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.5.2012, sp. zn. 32 Cdo 242/2011). V dané věci byla smlouva uzavřena v listopadu roku 2023, přičemž dle databáze České národní banky ARAD (Statistika úrokových sazeb u spotřebitelů poskytované bankami) byla v listopadu roku 2023 obvyklá úroková sazba úvěrů poskytovaných spotřebitelům ze strany banky 9,27 % ročně. Je tak zřejmé, že samotná úroková sazba ve výši 40 % měsíčně je po přepočtu na roční sazbu výrazně vysoká, procentní sazba nákladů uvedená v úvěrové smlouvě ve výši 5521,55 % je více než 595násobná. Rozpor s dobrými mravy je tak dán tím, že smluvený úrok mnohonásobně převyšuje sazbu úroků u úvěrů na spotřebu; vysoko přesahuje přijatelnou hranici a smlouva o úvěru z tohoto důvodu odporuje dobrým mravům, přičemž rozpor s dobrými mravy má soud za zjevný. Smlouva je tak absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. 15.Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru tak má žalobkyně nárok pouze na jistinu, kterou zaslala její právní předchůdkyně žalovanému na bankovní účet ve výši 15 000 Kč bez právního důvodu, neboť předložená smlouva je absolutně neplatná. Soud tak považoval žalobu důvodnou co do částky 15 000 Kč, v rozsahu smluvního úroku soud žalobu zamítl, tj. co do částky 365 Kč.
16.Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 20.7.2025, odeslaným dne 23.7.2025. Soud dospěl k závěru, že žalovaný byl vyzván žalobkyní k úhradě dluhu výzvou ze dne 20.7.2025; s ohledem na ustanovení § 573 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), má soud za to, že zásilka došla třetí pracovní den po odeslání, tedy 28.7.2025 (pondělí). Dle § 1958 odst. 2 o. z. žalovaný měl bezdůvodné obohacení vydat bez zbytečného odkladu. S ohledem na jeho výši soud považoval za tomu odpovídající lhůtu jeden pracovní den. Nejpozději tedy měl žalovaný vydat bezdůvodné obohacení dne 29.7.2025 (úterý). Jelikož tak neučinil, dostal se následující den, tj. dne 30.7.2025, do prodlení. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a přiznal žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši 11,50 % ročně ode dne počátku prodlení žalovaného, tj. od 30.7.2025 do zaplacení z částky 15 000 Kč. Soud naopak žalobu zamítl, pokud šlo o úrok z prodlení v rozsahu, v němž žalobkyní uplatněný nárok na něj převyšoval to, na co jí vzniklo právo. 17.O náhradě nákladů řízení (výrok III. rozsudku) soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř., podle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu jistiny ve výši 15 000 Kč a části úroku z prodlení, naopak nebyla úspěšná v rozsahu kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 365 Kč a části úroku z prodlení. Žalobkyně tak byla neúspěšná pouze v poměrně nepatrné části, soud proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení žalobkyni. 18.Celková výše náhrady nákladů řízení ve výši 2 300 Kč sestává z následujících položek:
a)soudní poplatek ve výši 800 Kč;
b)odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“), po 400 Kč podle § 14b odst. 1 a. t. za 3 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, žaloba; soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vede u zdejšího soudu mnoho dalších řízení s obdobným předmětem sporu zahájených návrhem podaným na ustáleném vzoru a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč; c)paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. ve znění do za uvedené 3 úkony. 19.O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř. 20.O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.