Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Simonou Kremzerovou ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátem [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalovanému: [anonymizováno], IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
o 24 600 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [anonymizováno] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku [anonymizováno] spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [anonymizováno] od [anonymizováno] do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1 Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [anonymizováno] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení plnění uvedeného ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdila, že je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně uzavřela dne [anonymizováno] se žalovaným, který vystupoval jako podnikatel, smlouvu o podnikatelském úvěru. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši [anonymizováno], který měl být splacen v celé výši dne [anonymizováno]. Smlouva dále obsahovala ujednání o poplatku za poskytnutí úvěru, který činil [anonymizováno] za dobu od čerpání úvěru do jeho splatnosti, a rovněž ustanovení o smluvní pokutě ve výši [anonymizováno] za každé jednotlivé prodlení se splátkou. Žalovaný se dostal do prodlení s pěti splátkami, čímž vznikl nárok žalobkyně na smluvní pokutu v celkové výši [anonymizováno]. Celková výše žalované pohledávky tak činí [anonymizováno], a to bez jakýchkoli dosavadních úhrad ze strany žalovaného. Úvěrový vztah byl sjednán prostřednictvím online platformy www.nazivnost.cz, kde se žalovaný zaregistroval zadáním svých osobních údajů, ověřil svou totožnost prostřednictvím dokladu totožnosti, služby [anonymizováno] nebo verifikační platby, a následně požádal o konkrétní úvěr. Po akceptaci návrhu smlouvy, který proběhl prostřednictvím zadání uživatelského jména a ověřovacího kódu zaslaného SMS zprávou, byl úvěr žalovanému vyplacen na jeho bankovní účet. Žalobkyně kontaktovala žalovaného bezúspěšně telefonicky, následně mu tedy dne [anonymizováno] zaslala předžalobní upomínku prostřednictvím svého právního zástupce, žalovaný na výzvy nereagoval a svůj závazek dosud nesplnil. Žalobkyně proto navrhuje, aby soud žalovanému uložil povinnost uhradit částku [anonymizováno] s příslušenstvím.
2 Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nerozporoval a po celou dobu řízení zůstal vůči soudu nečinný. Žalovaný se k jednání soudu dne [anonymizováno] bez omluvy nedostavil, o odročení jednání nepožádal.
3 Žalobkyně se k jednání nařízenému na den [anonymizováno] bez omluvy nedostavila, o odročení jednání nepožádala.
4 Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění:
Ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. [anonymizováno]-[anonymizováno] ze dne [anonymizováno] soud zjistil, že žalobkyně jako společnost podepsala a žalovaný jako klient SMS zprávou podepsal text této smlouvy podle které společnost žalovanému poskytla úvěr výlučně na financování podnikatelských potřeb žalovaného ve výši [anonymizováno] na dobu 70 dnů ode dne čerpání úvěru, poplatek za poskytnutí úvěru činí 1% denně, úvěr má být splacen nejpozději do [anonymizováno], a to v 5 splátkách po [anonymizováno] (částka [anonymizováno] na jistinu úvěru a částka [anonymizováno] na poplatek za poskytnutí úvěru), pro případ prodlení s úhradou jakékoliv jednotlivé splátky je uvedena ve smlouvě smluvní pokuta [anonymizováno], žalovaný je ve smlouvě označen rodným číslem, identifikačním číslem a místem podnikání, ve smlouvě není uveden údaj o RPSN.
Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že dne [anonymizováno] z účtu žalobkyně byla na účet [anonymizováno] vyplacena částka [anonymizováno].
Z informace o platbě soud zjistil, že z účtu [anonymizováno] ([anonymizováno]) byla uhrazena částka [anonymizováno] za účelem ověření totožnosti.
Z kopie občanského průkazu soud zjistil že žalobkyně si za účelem ověření totožnosti žalovaného obstarala kopii jeho osobního dokladu.
Z předžalobní výzvy ze dne [anonymizováno] soud zjistil, že zástupce žalobkyně sepsal předžalobní výzvu adresovanou žalovanému. Z podacího lístku soud zjistil, že dne [anonymizováno] zástupce žalobkyně odeslal žalovanému doporučený dopis.
Z výpisu z živnostenského rejstříku soud zjistil, že žalovaný je fyzickou osobou podnikající s adresou sídla [anonymizováno]. Žalovaný má vedeno živnostenské oprávnění pro předmět podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Vznik oprávnění je evidován k datu [anonymizováno], doba platnosti oprávnění je evidována na dobu neurčitou.
Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobkyně je v tomto rejstříku zapsána od [anonymizováno], že předmětem jeho podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a dále měla zapsáno poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, které bylo zapsáno dne [anonymizováno] a vymazáno dne [anonymizováno], jiné další finanční služby předmětem jejího podnikání nebyly a nejsou.
5 Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:
Předmětem podnikání žalobkyně bylo do [anonymizováno] poskytování spotřebitelských úvěrů. Dne [anonymizováno] byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru č. [anonymizováno]-[anonymizováno], kterou žalobkyně podepsala a žalovaný potvrdil prostřednictvím SMS zprávy. Za účelem své identifikace žalovaný zaslal na účet žalobce částku [anonymizováno]. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši [anonymizováno] na dobu 70 dnů s denním poplatkem 1 %, splatný v pěti splátkách po [anonymizováno], přičemž smlouva obsahovala smluvní pokutu [anonymizováno] za prodlení s úhradou splátky a neobsahovala údaj o RPSN. Žalovaný byl ve smlouvě identifikována rodným číslem, IČ a místem podnikání. Téhož dne byla částka [anonymizováno] (včetně částky [anonymizováno], kterou žalovaný zaslal žalobkyni za účelem své identifikace) převedena z účtu žalobkyně na účet č. [anonymizováno], tedy na běžný bankovní účet žalovaného. Žalobkyně následně dne [anonymizováno] zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě pohledávky doporučeným dopisem. Žalovaný je fyzickou osobou podnikající na základě živnostenského oprávnění od [anonymizováno].
6 Podle § 2395 OZ, občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7 Podle § 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zák. č. 257/2016 Sb.“) (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. (2) Spotřebitelským úvěrem na bydlení je spotřebitelský úvěr a) zajištěný nemovitou věcí nebo věcným právem k nemovité věci, b) účelově určený k 1. nabytí, vypořádání nebo zachování práv k nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 2. výstavbě nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 3. úhradě za převod družstevního podílu v bytovém družstvu nebo nabytí účasti v jiné právnické osobě za účelem získání práva užívání bytu nebo rodinného domu, 4. změně stavby podle stavebního zákona nebo jejímu připojení k veřejným sítím, 5. úhradě nákladů spojených se získáním peněžité zápůjčky, úvěru nebo jiné obdobné finanční služby s účelem uvedeným v bodech 1 až 4, nebo 6. splacení úvěru, peněžité zápůjčky nebo jiné obdobné finanční služby poskytnuté k účelům uvedeným v bodech 1 až 6, nebo c) poskytnutý stavební spořitelnou podle zákona upravujícího stavební spoření. (3) Vázaným spotřebitelským úvěrem je spotřebitelský úvěr, který je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, s výjimkou spotřebitelského úvěru na bydlení. Platí, že spotřebitelský úvěr je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, pokud je určen výhradně k financování koupě určitého zboží nebo poskytnutí určité služby a a) prodávající nebo osoba poskytující službu je zároveň poskytovatelem, b) poskytovatel využije služeb prodávajícího nebo osoby poskytující službu v souvislosti s uzavřením nebo přípravou smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr (dále jen "smlouva o spotřebitelském úvěru"), nebo c) konkrétní zboží nebo služba jsou výslovně uvedeny ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. (4) Jde-li částečně o spotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 2 písm. b) a částečně o spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, rozhoduje o tom, zda se na daný spotřebitelský úvěr použije právní úprava spotřebitelského úvěru na bydlení nebo jiného než na bydlení, převažující účel spotřebitelského úvěru. Nelze-li převažující účel určit, použije se na takový spotřebitelský úvěr úprava spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení. 8 Podle § 86 zák. č. 257/2016 Sb. (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9 Podle § 87 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
10 Podle § 2048 OZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění, než peněžitém. 11 Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12 Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.
13 Podle § 1796 OZ neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. 14 Podle § 580 odst. 1 OZ, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15 Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16 Podle § 2991 OZ (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17 Po provedeném dokazování dospěl soud v rámci právního hodnocení k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně, a to co do žalovaným neuhrazené jistiny, nikoliv v části požadovaného příslušenství.
18 Dle ustáleného názoru Nejvyššího soudu je pro posouzení postavení fyzické osoby uzavírající smlouvu rozhodující především účel jednání takové osoby v konkrétním smluvním vztahu (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [anonymizováno], sp. zn. [anonymizováno], nebo ze dne [anonymizováno], sp. zn. [anonymizováno]). Pro aplikaci ustanovení na ochranu spotřebitele není rozhodné, zda je určitá osoba podnikatelem (má podnikatelské oprávnění, v jiných vztazích jako podnikatel vystupuje) či jaké má s obchodními vztahy zkušenosti. Podle definice spotřebitelských smluv a spotřebitele zakotvené v ustanovení § 52 obč. zák. je naopak významným, zda v tom kterém vztahu je spotřebitel osobou, který při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [anonymizováno], sp. zn. [anonymizováno]). Je třeba zkoumat faktický stav věci a odlišit, zda podnikající fyzická osoba jedná coby podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, nebo jedná jako fyzická osoba mimo rámec svého podnikání. Pro určení, zda se jedná o podnikatelský či spotřebitelský charakter vztahu, je třeba vycházet ze všech podstatných okolností, z nichž by bylo zřejmé, že se při vzniku závazkového vztahu týkají podnikatelské činnosti (srovnej např. usnesení Ústavního soudu ze dne [anonymizováno], sp. zn. usoud/II._S_1176_21). Pro určení smlouvy jako smlouvy uzavřené mezi podnikateli a nikoli jako smlouvy uzavřené se spotřebitelem není proto relevantní výslovně ujednaná smluvní identifikace stran, ale je třeba zkoumat faktický stav věci. 19 Žalobkyně jako subjekt, který poskytoval (výlučně) spotřebitelské úvěry tvrdí, že se žalovaným uzavřela smlouvu o podnikatelském úvěru. Žalobkyně se svou neúčastí u jednání zbavila možnosti být poučena soudem dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby doplnil svá tvrzení a prokázal, že žalovaný jednal v rámci své podnikatelské činnosti, když z obsahu spisu a žalobkyní předložených listin toto soud za prokázáno nemá. Proto soud uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno, že žalovaný jednal v rámci své podnikatelské činnosti. To, že ve smlouvě je uvedeno jeho IČ a sídlo není důvodem pro to, aby pro závazkový vztah bez dalšího byla vyloučena ustanovení z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a aby tento zákon byl případně obcházen.
20 V případě, že žalovaný nejednal v rámci své podnikatelské činnosti, bylo povinností žalobkyně před poskytnutím úvěru provést posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Šlo by totiž o poskytnutí spotřebitelského úvěru, k jehož poskytování žalobkyně oprávněna byla. Žalobkyně se svou neúčastí u jednání zbavila možnosti být poučena soudem dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o nutnosti doplnění tvrzení jakým způsobem zkoumala před uzavřením úvěrové smlouvy úvěryschopnost žalovaného a označení důkazů. Soud proto uzavírá, že smlouva ze dne 22 7. 2025 tvrzená žalobkyní je neplatná dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, pro absenci posouzení úvěruschopnosti žalovaného. K neplatnosti pro rozpor se zákonným ustanovením soud přihlíží z úřední povinnosti dle § 588 OZ. 21 Nadto soud uvádí, že rozhodovací praxe Ústavního soudu vyžaduje po věřiteli, aby zkoumal, zda dlužník nebude mít zjevný problém s plněním, a to nejen u spotřebitelských úvěrů. Ústavní soud neomezil povinnost věřitele zkoumat úvěruschopnost pouze na vztah mezi spotřebitelem a podnikatelem, ale vymezil ji jako výchozí zásadu a obecný princip, kterým by se měl řídit každý věřitel, a to bez ohledu na to, s kým daný úvěr sjednává (srov. nález Ústavního soudu ze dne [anonymizováno], sp. zn. usoud/III.__S_4129_18). Žalobkyně by se tak nezprostila povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného, ani pokud by šlo o podnikatelský úvěr. 22 Nabízí se také otázka, zda by smlouva ze dne [anonymizováno] obstála jako platná smlouva o úvěru v případě, že by skutečně byla uzavřena podnikateli při jejich podnikatelské činnosti a v situaci, že by žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného řádně. Žalobkyně tvrdí, že [anonymizováno] poskytla žalovanému [anonymizováno] za úplatu [anonymizováno], když částka [anonymizováno] měla být vrácena do 70 dnů. Poplatek [anonymizováno] představuje úrok 365 % ročně. Úrok přesahující výši akceptovanou ještě obecně závěry soudních rozhodnutí (například rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. usoud/I.__S_3308_16 ze dne [anonymizováno]) z důvodů tam rozebraných vyšší než 60% ročně je úrokem tzv. lichevním, v soukromoprávních vztazích nepřípustným, naplňujícím hypotézu právní normy § 1796 OZ. Takový úrok zakládá hrubý nepoměr mezi právy a povinnostmi stran smlouvy, dokonce jde o jeden ze znaků skutkové podstaty trestného činu dle § 253 odst. 1 tr. zák. (srov. například již rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno]). Takové smluvní ujednání nemůže požívat ochrany práva podle norem práva soukromého. Vykazuje zásadní rozpor s požadavkem, aby výkon práv a povinností v soukromoprávních vztazích nebyl v rozporu s dobrými mravy. Smlouvu ze dne [anonymizováno] je proto na místě i pro případ, že by byla uzavřena mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, vyhodnotit jako neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle § 580 odst. 1 OZ, přičemž k této neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti dle § 588 OZ. 23 Smlouvu ze dne [anonymizováno] tak soud posoudil jako absolutně neplatnou. Zabýval se pak otázkou, zda není na místě žalobě žalobkyně vyhovět z jiného důvodu. Žalobkyně žalovanému vyplatila [anonymizováno], šlo o účet, jehož číslo je označeno jménem a příjmením žalovaného. Žalobkyně je tedy v postavení ochuzeného dle § 2991 odst. 1 OZ. Žalovaný doposud ničeho nevrátil. Žalobkyně proto může žádat plnění tohoto, co žalovanému vyplatila. Podle § 2991 odst. 1 OZ byl žalovaný zavázán k úhradě částky [anonymizováno]. Ohledně této částky bylo totiž na žalovanému, aby vyvrátil tvrzení o tom, že pro něj částku [anonymizováno] žalobkyně plnila, případně tvrdila, že došlo k zániku pohledávky některým ze zákonem stanovených způsobů. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil. Neúčastí u jednání se žalovaný sám zbavil práva být soudem poučen dle § 118a OSŘ ve smyslu ust. § 5 OSŘ Soud tedy uzavírá, že dluh žalovaného [anonymizováno] trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení. 24 Lhůta k plnění byla určena jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. Je v možnostech žalovanému plnění uhradit v uvedené lhůtě podle kritérií § 87 odst.1, 2 z. č. 257/2016 Sb., když přihlédnuto bylo k výši částky, době jejího vyplacení a skutečnosti, že žalovaný sám námitky ve vztahu k určení lhůty neuváděl.
25 Nedošlo-li k platnému uzavření smlouvy, nemůže se žalobkyně domáhat plnění uvedených jako ujednaná ve smlouvě, tj. smluvních pokut, smluvních úroků ani smluvních poplatků. Jde o vedlejší ujednání smlouvy hlavní, jako samostatná obstát nemohou a žalobkyni tak nároky na úhradu těchto plnění nevznikly. Žaloba v tomto rozsahu byla zamítnuta. Žalobkyni s ohledem na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] nemohou být přiznány ani úroky z prodlení.
26 O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 OSŘ, přičemž soud posuzoval míru procesního úspěchu a neúspěchu stran v daném sporu. Soud při posuzování úspěchu a neúspěchu ve věci přihlížel k celkové částce uplatněné žalobou včetně veškerého příslušenství, neboť i tyto skutečnosti je nutno zohlednit, když rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má být zřejmým a logickým ukončením celého soudního řízení a ne pouze mechanickým posuzováním výsledku sporu bez komplexního zhodnocení rozhodnutí v meritu věci (viz. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. usoud/I.__S_257_05). Soud tedy kapitalizoval veškeré žalobou uplatněné příslušenství, a to ke dni rozhodnutí (Žalobkyně tak byla neúspěšná v částce [anonymizováno], tj. [anonymizováno] + kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni [anonymizováno] ve výši [anonymizováno], oproti tomu žalovaný pouze v částce [anonymizováno]). Žalovaný měl ve věci větší procesní úspěch, než žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalovanému - dle obsahu spisu - žádné náklady soudního řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.