Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Babuškovou ve věci
žalobkyně: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátkou [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalované: [anonymizováno], narozená [anonymizováno] bytem [anonymizováno]
o 13 771 Kč s příslušenstvím
--- VÝROK ---
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 500 Kč, přičemž uvedenou povinnost je žalovaná povinna splnit v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 1 000 Kč splatných vždy ke každému poslednímu dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, až do úplného zaplacení.
A pro případ prodlení se zaplacením každé jednotlivé splátky pak i s úrokem z prodlení jdoucím z této dlužné splátky nebo její nesplacené části ode dne následujícího po její splatnosti až do zaplacení, a to ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou splátky, zvýšené o osm procentních bodů.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 4 271 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 4 271 Kč od 13.06.2024 do zaplacení,
s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 9 500 Kč od 13.06.2024 do splatnosti jednotlivých splátek, v nichž byl dluh žalované uložen zaplatit žalobkyni v odstavci I. výroku tohoto rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 197 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku celkem 13 771 Kč, sestávající z nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru ve výši 9 500 Kč, z poplatku za poskytnutí úvěru, resp. nákladů na půjčku při překročení doby splatnosti, ve výši 3 989,90 Kč a z úroku sjednaného podle čl. II.2.b smlouvy o úvěru ve výši 281,10 Kč. Nárok odvozovala ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi žalovaným a společností [anonymizováno] IČO [anonymizováno], na jejímž základě byl žalovanému dne 13.05.2024 poskytnut úvěr ve výši 9 500 Kč se splatností do 12.06.2024, který žalovaný řádně a včas nevrátil. Žalobkyně tvrdila, že pohledávka z této smlouvy byla nejprve postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25.06.2025 na společnost [anonymizováno]., IČO [anonymizováno], a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29.06.2025 na žalobkyni, která se tak stala novým věřitelem žalovaného. Pro případ, že by soud neshledal nárok z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru důvodným, domáhala se žalobkyně alespoň vydání bezdůvodného obohacení v rozsahu poskytnuté jistiny 9 500 Kč, s tvrzením, že žalovanému byly uvedené peněžní prostředky prokazatelně vyplaceny na jeho bankovní účet a žalovaný je dosud nevrátil. Žalobkyně dále tvrdila, že původní věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudil úvěruschopnost žalovaného v souladu se smlouvou i zákonnými požadavky. Uvedla, že žalovaný udělil souhlas se zpracováním osobních údajů a s prověřením své úvěruschopnosti, bonity a důvěryhodnosti podle článku X. smlouvy o spotřebitelském úvěru č. D5757/773387, a to zejména prostřednictvím nahlížení do veřejně dostupných databází a registrů, konkrétně ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI a NRKI, jakož i do registrů provozovaných společnostmi NeBankovní registr klientských informací, [anonymizováno]., [anonymizováno]. a [anonymizováno]. Současně měla být úvěruschopnost žalovaného ověřována také porovnáním jeho doložitelných příjmů a deklarovaných výdajů, přičemž byla zachována rezerva ve výši alespoň 10 % rozdílu mezi příjmy a výdaji, odpovídající minimálně částce životního minima ve výši 4 860 Kč. Podle tvrzení žalobkyně byl zdrojem příjmů žalovaného příjem ze zaměstnání a provedené posouzení nevyvolalo důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet, proto bylo jeho žádosti o poskytnutí úvěru vyhověno.
2.Žalovaná připustila existenci dluhu a uznala, že úvěr byl sjednán prostřednictvím webových stránek právního předchůdce žalobkyně. Nachází se v předčasném důchodu a aktuálně si hledá zaměstnání. Uvedla, že se v minulosti stala obětí podvodu, což vedlo k jejím finančním obtížím. Její důchod je postižen exekucí; po srážkách jí zůstává částka 15 000 Kč měsíčně. Nemůže užívat byt v místě trvalého pobytu z důvodu požáru v bytě nad nimi; bylo jí poskytnuto náhradní bydlení. V náhradním bydlení se u ní objevily zdravotní obtíže (ekzém na rukou a nohou). Náklady na bydlení činí 6 000 Kč měsíčně; polovinu nájmu hradí synovi, se kterým žije. Ze zbývajících prostředků hradí stravu a zároveň finančně zajišťuje svého syna. Je schopna dluh splácet v měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč, maximálně 1 500 Kč, přičemž i tato vyšší částka by pro ni znamenala citelný zásah do životní úrovně.
3.Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25.06.2025 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi společností Emma´s [anonymizováno]. a společností [anonymizováno], a to na základě rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne 25.08.2024, přičemž předmětem postoupení měly být pohledávky specifikované v Seznamu postupovaných pohledávek, tvořícím přílohu č. 1 této smlouvy. Ze Seznamu postupovaných pohledávek vyplývá, že mezi postupovanými pohledávkami je uvedena i pohledávka vůči žalované.
4.Z listiny označené jako Informace o vlastníkovi soud zjistil, že účet vedený u [anonymizováno]. pod číslem [anonymizováno] je účtem [anonymizováno]. Tato skutečnost je v souladu se zprávou [anonymizováno] založenou na č. l. 20, ze které dále plyne, že majitelem běžného účtu č. [anonymizováno] vedeného u této banky je žalovaná [anonymizováno] a že dne 13.05.2024 byla na tento účet připsána okamžitá příchozí platba ve výši 9 500 Kč od společnosti [anonymizováno].
5.Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že z účtu č. [anonymizováno] byla dne 13.05.2024 provedena platba od společnosti [anonymizováno]. na účet č. [anonymizováno] ve výši 9 500 Kč, přičemž zpráva pro plátce i příjemce zněla „CreditGo půjčka ze dne 13.05.2024“.
6.Z formuláře pro standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalované byly před uzavřením smlouvy poskytnuty konkrétní informace o podmínkách úvěru, včetně údajů o jeho výši, nákladech a celkové částce splatné spotřebitelem.
7.Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16.07.2025 soud zjistil, že společnost Emma´s [anonymizováno]. tímto dopisem adresovaným žalované na adresu [anonymizováno], [anonymizováno], oznámila, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.06.2025 byla pohledávka z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy č. 773387 postoupena na společnost [anonymizováno], a současně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky.
8.Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. D5757/773387 soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena mezi společností [anonymizováno]. jako úvěrujícím a [anonymizováno] jako úvěrovanou dne 13.05.2024. Ze smlouvy vyplývá, že totožnost úvěrované byla ověřena podle občanského průkazu a že byly uvedeny její kontaktní údaje, včetně emailové adresy, telefonního čísla a čísla bankovního účtu [anonymizováno]. Na základě této smlouvy se úvěrující zavázal poskytnout žalované spotřebitelský, bezúčelový úvěr ve výši 9 500 Kč se splatností do 12.06.2024, s úrokovou sazbou 36 % ročně, odpovídajícím úrokem ve výši 281,10 Kč a s roční procentní sazbou nákladů ve výši 9 057,48 %. Žalovaná se zavázala uhradit celkovou částku 13 771 Kč jednorázově do 30 dnů od odeslání peněžních prostředků na její účet. U smlouvy je uvedeno prohlášení žalované, že dokument přečetla, s jeho obsahem souhlasí a že smlouvu podepsala dne 13.05.2024 v 11:25 hodin elektronickým autorizačním kódem 28728.
9.Listinami, a to výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 16.07.2025 a potvrzením o podání poštovní zásilky RR1921699635E ze dne 21.07.2025 bylo prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby.
10.Z poštovní poukázky B bylo zjištěno, že žalované náležel za období od 10.04.2026 do 09.05.2026 důchod ve výši 16 030 Kč, ale byl jí vyplacen pouze ve výši 15 294 Kč.
11.Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla dne 13.05.2024 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byla žalované téhož dne na její bankovní účet poskytnuta částka 9 500 Kč, přičemž žalovaná se zavázala vrátit celkovou částku 13 771 Kč nejpozději do 12.06.2024. Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě ani později neuhradila. Pohledávka z uvedené smlouvy byla na základě smluv o postoupení pohledávek postoupena z původního věřitele na žalobkyni, přičemž pohledávka za žalovanou byla v seznamech postupovaných pohledávek identifikována. Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna.
12.Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.
13.V projednávané věci soud dospěl k závěru, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 OZ, občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému na jeho žádost peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14.Současně se jednalo o smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle kterého je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 15.Smlouva byla uzavřena v písemné formě prostřednictvím elektronických prostředků, neboť byla sjednána prostřednictvím internetových stránek původního věřitele (§ 561 odst. 1 OZ). Žalovaná jednání opatřila prostým elektronickým podpisem, číselným kódem zaslaným prostřednictvím SMS. Prostým elektronickým podpisem se rozumí data elektronické povahy logicky spojená s podepisovaným úkonem, která osoba používá k podepsání (čl. 3 bod 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, tzv. eIDAS). 16.Předchůdce žalobkyně ([anonymizováno].) postoupil pohledávku žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek; oznámení o postoupení bylo žalované doručeno nejpozději spolu s touto žalobou (§ 1879 OZ), a žalobkyně tak byla aktivně legitimována k uplatnění nároku. 17.Soud se z úřední povinnosti zabýval rovněž tím, zda poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy řádně posoudil úvěruschopnost žalované podle § 86 zák. č. 257/2016 Sb.. Povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele soud přezkoumává i tehdy, bylli úvěr po určitou dobu splácen (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 11.01.2024, C755/22, Nárokuj). 18.Z provedeného dokazování nevyplynulo, že poskytovatel úvěru ověřoval úvěruschopnost žalované důkladně. Žalobkyně nepředložila soudu žádné důkazy, ze kterých by vyplývalo, jak byly ověřeny příjmy a výdaje žalované.
19.Soud proto dospěl k závěru, že a úvěruschopnost žalované nebyla posouzena důkladně, a úvěr byl poskytnut i přes existenci důvodných pochybností o schopnosti žalované úvěr splácet.
20.Ve smyslu § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., je smlouva neplatná, pokud poskytovatel poskytl spotřebiteli úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou. Ve znění účinném od 29.05.2022 soud k neplatnosti přihlíží i bez návrhu. 21.Nejvyšší soud v souvislosti s § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. judikoval, že poskytnutím úvěru bez řádného posouzení úvěruschopnosti vzniká poskytovateli nárok pouze na vrácení nesplacené jistiny bez smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti odpovídající možnostem spotřebitele; zákonný úrok z prodlení vzniká až s prodlením spotřebitele s vrácením této části jistiny (rozsudek NS ze dne 23.07.2022, sp. zn. nsoud/33_Cdo_3675_2021). 22.Tento výklad je podporován i důvodovou zprávou k § 87 zák. č. 257/2016 Sb. a dále rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 24.10.2023, č. j. nsoud/23_Cdo_101_2023, který zdůraznil, že spotřebitel musí mít možnost vracet jistinu v čase odpovídajícím jeho možnostem a při splácení dle těchto možností se nemůže dostat do prodlení. 23.Jestliže je smlouva absolutně neplatná, neexistuje ujednaná doba splatnosti, a postup podle § 87 zák. č. 257/2016 Sb. je ve vztahu k § 1958 odst. 2 OZ speciální. Spotřebitel je proto povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, nikoli ihned. 24.Ve smyslu § 87 odst. 2 téhož zákona určí soud na návrh některé ze stran dobu přiměřenou možnostem spotřebitele, pokud mezi stranami vznikne spor o to, jaká tato doba je. Tato doba je hmotněprávní a rozhodnutí soudu je v této části konstitutivním rozhodnutím, proto může soudem určená doba splatnosti nastat nejdříve právní mocí rozsudku.
25.Žalovaná uvedla, že dlužnou jistinu splatit může splatit pouze v měsíčních splátkách. Soud proto zavázal žalované k úhradě dosud nevrácené jistiny 9 500 Kč (vyplaceno celkem 9 500 Kč a vráceno 0 Kč) v měsíčních splátkách, jak uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.
26.Žalobkyně učinila předmětem řízení i nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 13771 Kč od 13.06.2024 do zaplacení ve výši 14,75 %.
27.Úrok z prodlení je příslušenstvím pohledávky (§ 513 OZ). Povinnost platit úroky z prodlení je založena zákonem. Zákonné předpoklady pro vznik nároku na zákonný úrok z prodlení vymezuje § 1970 OZ tak, že se a) musí jednat o peněžitý dluh, b) dlužník je v prodlení, c) dlužník je za své prodlení odpovědný, d) věřitel řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti. Právo na úroky z prodlení tedy náleží i v případě, že tento nárok není ve smlouvě zakotven, což vyplývá z podstaty zákonného úroku z prodlení. Nárok na zákonný úrok z prodlení tak náleží i v případě prodlení se zaplacením (vrácením) plnění (peněžité částky) z neplatné smlouvy. 28.Protože v dané věci shledal soud smlouvu absolutně neplatnou, jak uvedeno výše, zamítl také z části nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení, a to za dobu „dřívější“, tj. před soudem nově určené splatnosti (času plnění).
29.Nepřiznání nároku na zaplacení úroků z prodlení, které byly uplatněny od prodlení až „do zaplacení“, by v daném případě bylo v neprospěch jak věřitele (žalobkyně), tak dlužníka (žalované). Věřitel by tak byl nucen podávat samostatnou žalobu jen pro získání exekučního titulu pro příslušenství pohledávky (zákonný úrok z prodlení), což by vedlo ke vzniku dalších nákladů obou stran.
30.Podle § 154 odst. 2 zák. č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), jde-li o opětující se dávky, lze uložit povinnost i k plnění dávek, které se stanou splatnými teprve v budoucnu. 31.Podle právní věty stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 19.04.2006 čj. Cpjn 202/2005 úroky z prodlení, které se stanou splatnými teprve v budoucnu po vyhlášení (vydání) soudního rozhodnutí, jsou svou povahou opětující se dávkou ve smyslu ustanovení § 154 odst. 2 OSŘ 32.Soud v dané věci potvrdil žalobkyni nárok na vrácení dosud nesplacené jistiny a v souladu s § 87 zák. č. 257/2016 Sb. určil lhůtu, do kdy je žalovaná povinna tuto dlužnou částku žalobkyni zaplatit. Proto soud přiznal žalobkyni také nárok na zákonné úroky z prodlení, které se stanou splatnými teprve v budoucnu po právní moci soudního rozhodnutí, respektive po uplynutí stanové lhůty, až do zaplacení. 33.Žalobkyni tak soud přiznal nárok na úroky z prodlení (i) pokud žalovaná nezaplatí dlužnou částku (splátku) řádně a včas, tedy ocitne-li se v prodlení, (ii) pouze za dobu prodlení ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky stanovené tímto rozsudkem až do zaplacení (iii) a jen ve výši odpovídající zákonnému úroku z prodlení podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve smyslu stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 19.04.2006 sp. zn. Cpjn 202/2005.
34.Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta.
35.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 OSŘ, občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 197 Kč, přičemž tato částka představuje 8,58 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 54,29 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 45,71 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 771 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.