Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Kohoutkem ve věci
žalobce: [anonymizováno], narozená [anonymizováno] bytem [anonymizováno] zastoupená advokátem [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
proti
žalovanému: [anonymizováno]., IČO [anonymizováno] sídlem [anonymizováno] zastoupená advokátem [anonymizováno] sídlem [anonymizováno]
o zaplacení 121 458,58 Kč
--- VÝROK ---
I. Zamítá se žaloba, podle které by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku ve výši 121.458,58 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 10.06.2022 do zaplacení ve výši 11,75% p.a.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 31.121,20 Kč, a to k rukám právního zástupce žalovaného.
--- ODŮVODNĚNÍ ---
1.Žalobce se žalobou domáhá zaplacení částky ve výši 121.458,58 Kč s příslušenstvím z titulu vydání bezdůvodného obohacení uhrazených exekučních plnění na základě neplatného rozhodčího nálezu. K žalobě uvedl, že na základě rozhodčího nálezu byla vedena exekuce pod sp. zn. [anonymizováno] a [anonymizováno] pro vymožení pohledávek ve prospěch oprávněného [anonymizováno]., později [anonymizováno]. (postupník těchto pohledávek), když exekutor celkem vymohl plnění ve výši 140.693,58 Kč. Oprávněnému, tedy žalovanému, byla postupně vyplacena částka ve výši 121.458,58 Kč, soudní exekutor si na náklady exekuce ponechal částku v celkové výši 19.235,00 Kč.
2.V návaznosti na skutečnost, že rozhodčí nález rozhodce [anonymizováno] [anonymizováno] ze dne 18.10.2012, č.j. [anonymizováno], nebyl způsobilým exekučním titulem a usnesením ze dne 16.07.2020, č.j. [anonymizováno], došlo k zastavení exekučního řízení. V návaznosti na rozsudek Městského soudu [anonymizováno] ze dne [anonymizováno], č.j. [anonymizováno], ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu [anonymizováno] ze dne 09.01.2024, č.j. [anonymizováno], po žalovaném požaduje žalobce uhradit částku 121.458,58 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 121.458,58 Kč od 10.06.2022 do zaplacení, a to z titulu ustanovení § 2991 OZ, neboť odpadl právní důvod, pro který bylo plněno. Žalobce dne 24.09.2024 zaslal žalovanému prostřednictvím svého zástupce výzvu k úhradě závazku-předžalobní upomínku a následně žalobce podal dne 24.10.2024 druhou výzvu. 3.Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že ji v celém rozsahu neuznává. Žalovaný uvádí, že předmětné pohledávky nabyl od původního věřitele, společnosti [anonymizováno], na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.09.2016, jenž dané pohledávky nabyl od původního věřitele, [anonymizováno]. Po tomto datu, resp. poté, kdy byla soudním exekutorem připuštěna změna na straně oprávněného v exekučních řízeních, bylo žalovanému coby oprávněnému vyplaceno:
v řízení sp. zn. [anonymizováno] částka 4 272,86 Kč v období od nabytí pohledávky do zastavení exekuce a
v řízení [anonymizováno] částka 10 652,86 Kč v období od nabytí pohledávky do zastavení exekuce.
4.Ohledně těchto částek vymoženého plnění učinil žalovaný coby oprávněný v uvedených exekučních řízeních jednostranný zápočet na pohledávky, které nabyl od původního věřitele vůči povinnému, a které byly i nadále existentní (z titulu čerpaných a nevrácených peněžních prostředků ze smlouvy o úvěru a smlouvy o zřízení a vedení [anonymizováno]).
5.Zbývající plnění, tj. rozdíl mezi částkou uplatněnou žalobou 121 458,58 Kč a částkou vyplacenou žalovanému ve výši 4 272,86 Kč a 10 652,86 Kč, tj. 106 532,86 Kč, bylo soudním exekutorem vyplaceno původnímu věřiteli, [anonymizováno]. a nikoli žalovanému. Žalovaný tak není ve věci podané žaloby v částce 106 532,86 Kč pasivně legitimován.
6.Dále žalovaný namítá promlčení žalobou uplatněného nároku, když žalobce coby povinný podal návrh na zastavení exekučního řízení dne 22.05.2020. Tímto okamžikem bylo dáno najisto, že žalobce si je vědom neplatnosti rozhodčích doložek. Nárok se tudíž promlčel dne 23.05.2023. Žaloba byla podána dne 26.11.2024, po uplynutí promlčecí doby.
7.Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 OSŘ, má za prokázané, že proti žalobci byla vedena exekuční řízení u Exekutorského úřadu [anonymizováno], sp. zn. [anonymizováno] a sp. zn. [anonymizováno]. Exekučními tituly v daných věcech byly Rozhodčí nálezy, a to Rozhodčí nález [anonymizováno] [anonymizováno] ze dne 25.10.2010 č. j. [anonymizováno] v řízení [anonymizováno] a Rozhodčí nález [anonymizováno] [anonymizováno] ze dne 18.10.2010 č. j. [anonymizováno] v řízení sp. zn. [anonymizováno]. 8.Z usnesení ze dne 11.10.2016 č.j. [anonymizováno] soudního exekutora [anonymizováno] [anonymizováno], Exekutorský úřad [anonymizováno], ve věci oprávněného [anonymizováno]., proti povinnému [anonymizováno], na základě vykonatelného rozhodnutí rozhodčího nálezu Společnosti pro rozhodčí řízení a.s. ze dne 25.10.2010, č.j. [anonymizováno] se podává, že se připouští, aby na místo oprávněného vstoupil do řízení nabyvatel práva společnost [anonymizováno]. (viz důkaz usnesení ze dne 11.10.2016 č.j. [anonymizováno])
9.Z usnesení ze dne 11.10.2016 č.j. [anonymizováno] soudního exekutora [anonymizováno] [anonymizováno], Exekutorský úřad [anonymizováno], ve věci oprávněného [anonymizováno]., proti povinnému [anonymizováno], na základě vykonatelného rozhodnutí rozhodčího nálezu Společnosti pro rozhodčí řízení a.s. ze dne 25.10.2010, č.j. [anonymizováno] se podává, že se připouští, aby na místo oprávněného vstoupil do řízení nabyvatel práva společnost [anonymizováno]. (viz důkaz usnesení ze dne 11.10.2016 č.j. [anonymizováno])
10.Z usnesení ze dne 16.07.2020 č.j. [anonymizováno] soudního exekutora [anonymizováno] [anonymizováno], Exekutorský úřad [anonymizováno], ve věci oprávněného [anonymizováno]., proti povinnému [anonymizováno], na základě vykonatelného rozhodnutí rozhodčího nálezu [anonymizováno]. č.j. [anonymizováno] ze dne 18.10.2010 se podává, že soudní exekutor exekuci zastavil. Soudní exekutor takto rozhodl na základě žádosti povinného ze dne 22.05.2020 na zastavení exekuce. Povinný svůj návrh na zastavení exekuce odůvodnil tak, že předmětná exekuce je vedena protiprávně, neboť výše uvedený rozhodčí nález není způsobilým exekučním titulem, když rozhodce byl jmenován na základě neplatné rozhodčí doložky. Soudní exekutor usnesením ze dne 25.05.2020 č.j.: [anonymizováno] ve smyslu ust. § 55 odst. 4 ER vyzval oprávněného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s uvedeným návrhem povinného. Oprávněný vyslovil se zastavením exekuce souhlas. Soudní exekutor v souladu s ust. § 55 odst. 3 EŘ rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku 1. tohoto usnesení, tedy zastavil předmětnou exekuci z důvodu uvedeného v ust. § 268 odst. 1 písm. h) OSŘ pro její nepřípustnost. Současně rozhodl i o náhradě nákladů řízení. Usnesení nabylo právní moci dne 04.08.2020. (viz důkaz usnesení ze dne 16.07.2020 č.j. [anonymizováno], nabytí PM, návrh a zastavení exekuce ze dne 22.05.2020) 11.Z usnesení ze dne 16.07.2020 č.j. [anonymizováno] soudního exekutora [anonymizováno] [anonymizováno], Exekutorský úřad [anonymizováno], ve věci oprávněného [anonymizováno]., proti povinnému [anonymizováno], na základě vykonatelného rozhodnutí rozhodčího nálezu Společnosti pro rozhodčí řízení a.s. ze dne 25.10.2010, č.j. [anonymizováno] se podává, že soudní exekutor exekuci zastavil. Soudní exekutor takto rozhodl na základě žádosti povinného ze dne 22.05.2020 na zastavení exekuce. Povinný svůj návrh na zastavení exekuce odůvodnil tak, že předmětná exekuce je vedena protiprávně, neboť výše uvedený rozhodčí nález není způsobilým exekučním titulem, když rozhodce byl jmenován na základě neplatné rozhodčí doložky. Soudní exekutor usnesením ze dne 25. 5 .2020 č.j.: [anonymizováno] ve smyslu ust. § 55 odst. 4 ER vyzval oprávněného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s uvedeným návrhem povinného. Oprávněný vyslovil se zastavením exekuce souhlas. Soudní exekutor v souladu s ust. § 55 odst. 3 EŘ rozhodl tak, že zastavil předmětnou exekuci z důvodu uvedeného v ust. § 268 odst. 1 písm. h) OSŘ pro její nepřípustnost. Současně rozhodl i o náhradě nákladů řízení. Usnesení nabylo právní moci dne 04.08.2020. (viz důkaz usnesení ze dne 16.07.2020 č.j. [anonymizováno], nabytí PM, návrh a zastavení exekuce ze dne 22.05.2020) 12.Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 12.09.2019 se podává, že žalovaný (jako postupník) a společnost [anonymizováno] (jako postupitel) uzavřeli dle § 1879 OZ smlouvu o postoupení pohledávky, které postupník nabyl smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12.09.2016 od původního věřitele [anonymizováno].. Pohledávky jsou vymezeny v příloze č. 1 a postupují se včetně veškerého příslušenství, zahrnující rovněž náklady soudního řízení, smluvních pokut a všech práv s pohledávkami spojených, včetně veškerého zajištění pohledávek. (viz důkaz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 12.09.2019) 13.Z rozsudku č. j. [anonymizováno] ze dne 9. ledna 2024 Obvodního soudu pro [anonymizováno] se podává, že žalobce se žalobou podanou dne 04.10.2022 domáhal po [anonymizováno] [anonymizováno], soudní exekutor, Exekutorský úřad [anonymizováno], zaplacení částky 121 458,58 Kč jako náhrady škody a částky 19 235 Kč jako bezdůvodného obohacení. V žalobě uvedl, že žalovaný jako soudní exekutor vedl proti němu exekuce pod sp.zn. [anonymizováno] a [anonymizováno] pro vymožení pohledávek oprávněného – [anonymizováno]., později [anonymizováno]. jako postupníka, celkem vymohl plnění ve výši 140 693,58 Kč. Oprávněným byla vyplacena částka 121 458,58 Kč, žalovaný si na náklady exekuce ponechal částku 19 235 Kč. Obě exekuční řízení byla zastavena, neboť byla vedena na základě neplatných rozhodčích nálezů, tedy nezpůsobilých exekučních titulů. Nárok žalobce byl zamítnut s tím, že se nejedná o bezdůvodné obohacení. Odvolací Městský soud [anonymizováno] rozsudkem ze dne 24.07.2024 č. j. [anonymizováno] rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci 19 235 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 13,75 % ročně od 10.06.2022 do zaplacení; co do částky 121 458,58 Kč s úrokem z prodlení od 09.06.2022 do zaplacení a co do úroku z prodlení z částky 19 235 Kč za dobu od 09.06.2022 do 10.06.2022 se zamítavé rozhodnutí potvrdil. (viz důkaz rozsudek Obvodního soudu pro [anonymizováno] ze dne 09.01.2024, rozsudek MS [anonymizováno] ze dne 24.07.2024)
14.Soud má za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného výzvou ze dne 24.09.2024 a opakovanou výzvou ze dne 24.10.2024 k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 121.458,58 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, a to do 3 dnů od doručení výzvy. (viz důkaz výzva ze dne 24.09.2024 vč. doručenky urgence ze dne 24.10.2024 vč. doručenky)
15.Soud v řízení provedl i další důkazy, z nichž však pro posouzení věci nevyplynula nad rámec výše uvedeného žádná další skutková zjištění, významná pro posouzení věci, a to jednostranný zápočet ze dne 15.07.2021.
16.Soud hodnotil provedené důkazy každý jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že získal dostatek skutkových zjištění významných pro rozhodnutí ve věci a další dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Zamítl tak pro nadbytečnost návrh důkazu: spis exekutorského úřadu sp. Zn. [anonymizováno], spis exekutorského úřadu [anonymizováno], spis [anonymizováno] [anonymizováno], předžalobní výzva 12.05.2022 vč. doručenky, žaloba uplatněná v řízení [anonymizováno], odvolání vůči rozsudku Obvodního soudu pro [anonymizováno] ze dne 09.01.2024, reakce ze dne 15.07.2021 vč. doručenky, reakce 21.12.2021 vč. doručenky, reakce na výzvu 03.05.2022 vč. doručenky, přehled přijatých plateb (interní systém).
Podle § 609 zák. č. 82/2012 Sb., občanský zákoník ve znění účinném v rozhodném období (dále jen: „o. z.“) nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Podle § 610 OZ k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. Jsou-li si strany povinny vrátit, co nabyly podle neplatné smlouvy nebo ze zrušeného závazku, přihlédne soud k námitce promlčení, jen pokud by promlčení mohla namítnout i druhá strana. To platí i v případě, že bylo plněno na základě zdánlivého právního jednání. Podle § 619 OZ jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Podle § 621 OZ okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. Podle § 629 OZ promlčecí lhůta trvá tři roky. Majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu. Podle § 638 OZ právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. Bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za patnáct let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. Podle § 2991 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17.Při posouzení oprávněnosti žalobou uplatněného nároku soud nejprve rekapituluje, že žalobce žalobou uplatnil nárok na vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 OZ), které mělo vzniknout žalovanému tím, že mu v rámci probíhajících exekucí vedené soudním exekutorem [anonymizováno] [anonymizováno], Exekutorský úřad [anonymizováno] pod sp. zn. [anonymizováno] a [anonymizováno] (dále jen: „Exekuce“), bylo vypláceno vymožené peněžité plnění. Exekuce byly následně zastaveny na základě návrhu žalobce, a to usneseními ze dne 16.07.2020 (v právní moci dne 04.08.2020). Obě exekuční řízení byla zastavena, neboť byla vedena na základě neplatných rozhodčích nálezů, tedy nezpůsobilých exekučních titulů. 18.S ohledem na skutečnost, že žalovaný uplatnil námitku promlčení uplatněného nároku, zabýval se soud s ohledem na požadavek procesní ekonomie nejprve tím, zda nárok na vydání bezdůvodného obohacení není promlčen. V této souvislosti soud uvádí, že promlčecí lhůta sestává ze dvou složek, a to lhůty subjektivní a lhůty objektivní. Počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty je závislý na okolnostech subjektivních, tedy spojených s určitým subjektem právního poměru, kterým je oprávněný. Oproti tomu počátek plynutí objektivní promlčecí lhůty je na subjektu právního poměru nezávislý. Účinky promlčení nastávají v okamžiku uplynutí jedné z těchto lhůt, podle toho, která uplynula dříve. Objektivní promlčecí lhůta tak představuje absolutní limitaci oprávněného, když určuje okamžik, do kterého může oprávněný u soudu uplatnit svůj nárok bez rizika uplatnění námitky promlčení. Základní podmínky pro počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty určuje § 619 odst. 1 OZ, dle kterého počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle § 619 odst. 2 OSŘ právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Pro bezdůvodné obohacení je stanoven počátek běhu subjektivní lhůty v § 621 OZ kdy rozhodné okolnosti zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. 19.Pro posuzovanou věc uvedené znamená, že počátek běhu subjektivní tříleté promlčecí lhůty na vydání bezdůvodného obohacení je třeba spojovat s okamžikem, kdy žalobce věděl, že k bezdůvodnému obohacení došlo a které osobě bezdůvodné obohacení vzniklo. Jak bylo výše uvedeno, žalobce se o skutečnosti, že peněžní prostředky, které hradil v rámci Exekucí, byly hrazeny bez právního důvodu, dozvěděl nejpozději právní mocí rozhodnutí o zastavení Exekucí (tj. 04.08.2020). Současně také nebylo pochyb o tom, komu byly uhrazené prostředky vydány a tedy, které osobě bezdůvodné obohacení vzniklo. Volba, po kom bude žalobce požadovat vydání bezdůvodného obohacení, však byla zcela v jeho dispozici. Z uvedeného je zřejmé, že podmínky počátku běhu promlčecí lhůty byly kumulativně naplněny ke dni 04.08.2020. Žaloba v posuzované věci byla podána dne 26.11.2024, tedy po uplynutí subjektivní promlčecí doby. Nezbývá než uzavřít, že nárok uplatněný žalobou je promlčen. Soud tak žalobu zamítl shora ve výroku ad. I.
20.Ačkoliv žalobce uvedené netvrdil, soud pro úplnost poznamenává, že vznesenou námitku promlčení nelze shledat v rozporu s dobrými mravy, a to s odkazem například na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 05.12.2018, sp. zn. nsoud/28_Cdo_3594_2018, v němž dovolací soud tuto problematiku podrobně shrnul: „Uplatnění námitky promlčení se příčí dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy je výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti musejí být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby odůvodnily tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22.08.2002, sp. zn. nsoud/25_Cdo_1839_2000, uveřejněný pod č. 59/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 08.02.2011, sp. zn. nsoud/21_Cdo_85_2010, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 06.06.2018, sp. zn. nsoud/28_Cdo_444_2018; případně nálezy Ústavního soudu ze dne 06.09.2005, sp. zn. usoud/I.__S_643_04, ze dne 15.01.1997, sp. zn. usoud/II.__S_309_95, a ze dne 03.06.2008, sp. zn. usoud/IV.__S_581_06). Rozpor námitky promlčení s dobrými mravy je třeba dovozovat toliko z okolností, za kterých byla námitka promlčení uplatněna, nikoli z okolností a důvodů, z nichž je dovozován vznik uplatněného nároku (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.08.2004, sp. zn. nsoud/25_Cdo_2648_2003, nebo rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 31.10.2007, sp. zn. nsoud/33_Odo_561_2006, a ze dne 29.07.2010, sp. zn. nsoud/33_Cdo_126_2009). Má-li být námitka promlčení posouzena za rozpornou s dobrými mravy, judikatura Nejvyššího i Ústavního soudu (viz např. odkazovaný nález Ústavního soudu ze dne 06.09.2005, sp. zn. usoud/I.__S_643_04, či citovaný rozsudek Nejvyššího soudu uveřejněný pod číslem 59/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) vyžaduje, aby účastník, který se domáhá nároku po uplynutí promlčecí doby, nezavinil marné uplynutí této doby. Uplynutí promlčecí doby je třeba považovat za nezaviněné především v takových případech, kdy účastníkovo nejednání (neuplatnění nároku) je s ohledem na konkrétní okolnosti věci možné považovat za projev slušnosti, čestnosti, poctivosti, či je naopak důsledkem neslušnosti, nečestnosti, či nepoctivosti účastníka, jemuž bylo uplynutí promlčecí doby ku prospěchu, nebo je obecně srozumitelné (ospravedlnitelné) s ohledem na výjimečné obtíže, s nimiž bylo uplatnění nároku spojeno (k poslednímu viz např. nález Ústavního soudu ze dne 16.09.2010, sp. zn. usoud/IV.__S_262_10, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.06.2011, sp. zn. nsoud/30_Cdo_21_2010). Vznesená námitka promlčení může být v rozporu s dobrými mravy kupříkladu tam, kde žalobce nárok uplatnil opožděně nikoliv pro svou liknavost či nedbalost, nýbrž pro zdrženlivost vůči žalovanému, od nějž důvodně očekával smírné řešení a spolehl se na jeho ujištění, ž k uspokojení nároků provede nezbytné právní kroky (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24.09.2015, sp. zn. nsoud/25_Cdo_3319_2013).“ V daném případě není možné dospět k závěru, že by vznesení námitky promlčení ze strany žalovaného bylo výrazem zneužití práva, a to i s ohledem na skutečnost, že žalovaný námitku uplatnil jako obranu ve sporu vyvolaném žalobcem. Lze shrnout, že žalobci ničeho nebránilo zahájit řízení o vydání bezdůvodného obohacení před uplynutím promlčecí lhůty. 21.Přestože důvodem pro zamítnutí žaloby je promlčení uplatněného nároku na vydání bezdůvodného obohacení, soud doplňuje, že shledává důvodným i tvrzení žalovaného o nedostatku jeho pasivní legitimace v části nároku na vydání bezdůvodného obohacení, které odpovídá částce, jež byla v rámci Exekucí vyplacena subjektu odlišného od žalovaného. Vzhledem k zamítnutí žalobou uplatněného nároku z důvodu promlčení se však již konkrétní výši této části soud nezabýval.
22.O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 OSŘ vzhledem k tomu, že žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, přiznal mu soud náhradu nákladů řízení ve výši 31.121,20 Kč spočívající v náhradě právního zastoupení dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 4 úkony právní služby ve výši 5.980,- Kč (příprava a převzetí zastoupení, odpor, vyjádření k žalobě, účast na jednání) dále 4 režijní paušály po 450,- Kč dle § 13 advokátního tarifu. Součástí nákladů řízení je i DPH v zákonné výši. --- POUČENÍ ---
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.