Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Lucie Dolanské Bányaiové a soudců Michala Bartoně a Zdeňka Kühna (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti PRAGON s.r.o., sídlem Imrychova 883/19, Praha 4 - Kamýk, zastoupené Mgr. Michalem Kadlecem, advokátem, sídlem Rumunská 21/29, Praha 2 - Vinohrady, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. září 2025 č. j. 6 As 217/2024-135 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. července 2024 č. j. 15 A 7/2022-194 a s ní spojeném návrhu na zrušení § 98 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, za účasti Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, a Ministerstva zemědělství, sídlem Těšnov 65/17, Praha 1 - Nové Město, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.
Odůvodnění:
1.Státní potravinářská a zemědělská inspekce v roce 2013 opatřením zakázala stěžovatelce uvádět do oběhu potravinu nového typu CORIOLUS - MRL. Proti opatření podala stěžovatelka námitky, kterým ředitel inspektorátu nevyhověl. Jeho rozhodnutí poté v roce 2017 zrušil Městský soud v Praze. Následně ředitel inspektorátu v roce 2019 zrušil opatření inspekce a řízení zastavil. O rok později jeho rozhodnutí zrušil inspektorát ve zkráceném přezkumném řízení, neboť ředitel inspektorátu nerespektoval právní názor městského soudu a nezjistil dostatečně skutkový stav. Stěžovatelčino odvolání proti tomuto rozhodnutí vedlejší účastník zamítl.
2.Stěžovatelčinu žalobu proti rozhodnutí vedlejšího účastníka městský soud napadeným rozsudkem zamítl. Navazující kasační stížnost Nejvyšší správní soud napadeným rozsudkem taktéž zamítl. Argumentaci v kasační stížnosti považoval za obtížně srozumitelnou a těžko uchopitelnou. Nemalá část námitek se míjela s podstatou věci. Relevantní námitky nebyly důvodné. Městský soud rozsudek odůvodnil podrobně a srozumitelně, správně vyloučil k samostatnému projednání část stěžovatelčiny žaloby proti nezákonnému zásahu. Městský soud měl dostatečné podklady, aby posoudil, zda byly splněny podmínky pro zrušení rozhodnutí ředitele inspektorátu ve zkráceném přezkumném řízení, dodatečné dokazování o povaze potraviny provádět nemusel. Překážka věci rozhodnuté nebránila vydání rozhodnutí v přezkumném řízení, neboť rozhodnutí vydaná v předchozích fázích řízení posuzovala povolení uvést potravinu na trh, nikoli zákonnost rozhodnutí ředitele inspektorátu.
3.Proti oběma rozsudkům správních soudů podala stěžovatelka ústavní stížnost, kterou zároveň označila jako "žalobu" k Soudnímu dvoru Evropské unie. Zkrácené přezkumné řízení bylo podle ní svévolně zneužito. Potravina měla být uvedena na trh, ale orgány veřejné moci (tvořící "mocenský syndikát") tomu brání, čímž působí stěžovatelce škodu. Ústavní soud by měl položit předběžnou otázku Soudnímu dvoru Evropské unie.
4.Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
5.Stěžovatelčina argumentace je kombinací stěží srozumitelných, abstraktních úvah, nadto mimoběžných s odůvodněním napadených rozhodnutí. Ústavní stížnost neobsahuje nic, s čím by se již nevypořádal Nejvyšší správní soud, tím méně pak argumenty ústavní povahy. Stěžovatelka nijak kvalifikovaně nevyvrací důvody, pro které bylo v přezkumném řízení zrušeno rozhodnutí ředitele inspektorátu. Nejvyšší správní soud srozumitelně odůvodnil, proč jsou stěžovatelčiny námitky liché a proč podmínky pro zrušení rozhodnutí ředitele inspektorátu ve zkráceném přezkumném řízení byly dány. Jakékoli podávání předběžné otázky v řízení o ústavní stížnosti nemá opodstatnění.
6.Ústavní soud odmítl ústavní stížnost jako návrh zjevně neopodstatněný [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu]. Není-li ústavní stížnost způsobilá věcného projednání, odpadá i podmínka pro projednání akcesorického návrhu na zrušení zákona, i ten proto Ústavní soud odmítl [§ 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu]. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. ledna 2026
Lucie Dolanská Bányaiová v. r.
předsedkyně senátu